Fórum o neduhoch digitálneho veku :: six billion people can be wrong


node:	Fórum o neduhoch digitálneho veku
template:	8514432
parent:	Compz & Net
owner:	Prospero
created:	21.06.2018 - 13:14:04
updated:	13.12.2019 - 11:16:04

cwbe coordinatez:
101
63540
8514408

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

toxygen	0
sob	0
al-caid	0
kubriel	0
selectriques	0
hihihi	0
christiana	0
maaca	0
〰	0
dno	0
MIJ	1
evad	1
total trash	2
vrq[Locked_OUT]	2
aufhebung	2
dixi____	2
haness	2
punkheart	4
sly	5
k	5
darmozrac	5
pht	5
umarian	5
calmo	5
matt	5
sosso	5
Prospero	5
krokobox gomont	7
unsane	7
muna	7
andread	7
Faun	7
Tomáš, to ...	7
rzelnik	7
	8
mrjn	8
yank	8
didaktikskal...	8
berlin monroe	9
teflon	10
WooDy	10
maniac	11
pstmn	12
ode	12
smrtak	12
Sjorring	12
leather glov...	12
dd	13
dragulievic	13
urza	13
soc	13
supermario	13
slimaque	14
lubomier.sk	14
wunna	14
himself[Lock...	14
timko	14
dashaa	15
blondava mrha	15
mamaralo	15
_	16
Catherine Mo...	17
Toth	17
vlnka	17
sioux	17
pikseliahky	19
peal	19
kybu	19
snifferko	20
Huto	20
ID 1085352	20
epxd	21
2pug	21
Milka	21
killya	21
dita	21
omg, zas kabal?	21
zdienka	22
barzyako	24
espinozino	24
Burnout	24
DFH	24
jamajka	26

Fórum ktorého cieľom je agregácia správ a vedeckých článkov o neduhoch digitálneho veku ako napr.

- kyberšikana (cyber-bullying)
- závislosť na počítačoch, smartphonoch, sociálnych sieťach atď.
- digitálna demencia, digitálna anorexia atď.
- vplyv používania digitálnych technológií na fyzické (napr. deformacia muskulatúry, poškodenie zraku atď.) či psychické (depresie, štiepenie osobnosti, samovražedné sklony) zdravie jednotlivca
- call-out culture v digitalnom priestore a jej vplyv na koheziu spolocnosti

Mnohé z informácií z tohto fóra pravdepodobne využijem pri mojej profesúre v oblasti Digitálneho Vzdelávania. Z tohto dôvodu sú obzvlášť vítané príspevky tématizujúce vyššie vymenované neduhy vo vzťahu k deťom, adolescentom resp. študentom.

Vďaka za pomoc

Link 1: https://www.childrenssociety.org.uk/cyberbullying-inquiry

Link 2: https://cyberpsychology.eu/

00000101000635400851440808701039

Říkáte, že žijeme ve složitější společnosti. Jak náš mozek ovlivňují digitální technologie?
Na jedné straně rozšiřují náš potenciál. Na druhou stranu je tady nebezpečí, že náš mozek zleniví, pokud nějaká digitální technologie zastoupí v řešení určitého problému naši mentální funkci a my ji přestaneme aktivně používat. Obecně platí, že to, co se v mozku nevyužívá, má tendenci zaniknout nebo se oslabit. V okamžiku, kdy začnete využívat třeba digitální navigaci, oslabujete svou schopnost orientace v prostoru. Před dvěma lety jsme dokončili studii, která se tím zabývala. Měli jsme skupinu lidí, jež začala používat navigaci v brýlích rozšířené reality (reálný obraz světa doplněný počítačově vytvořenými objekty, pozn. red.). Zapnuli si tyto brýle, kdykoliv šli po městě, zadali cíl a nechali se vést přístrojem, který měli na očích. Ten je pak šipkou navigoval. Již po třech měsících u nich došlo ke změně funkce hipokampu, což je část mozku, ve které je do značné míry soustředěna naše orientace v prostoru. Zjistili jsme oslabení spojů z hipokampu do dalších oblastí mozku, které se podílejí na navigaci. A stejné to může být při používání různých jiných aplikací a technologií. Musíme s tím tedy opatrně.

Základním stavebním kamenem našeho mozku je nervová buňka, tedy neuron. Nervový systém se skládá přibližně ze 100 miliard neuronů a každý z nich funguje jako počítačový procesor, který je však poměrně pomalý. To, co je podkladem unikátní a velké výpočetní kapacity našeho mozku ve zpracování informací, je fakt, že nervové buň

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/mozek-deprese-porucha-psychiatrie.A200110_101409_zdravi_jum

0000010100063540085144080870103908701129

predpokladam ze toto je ten clanok ktory spomina:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S107158191830171X

Spatial knowledge impairment after GPS guided navigation: Eye-tracking study in a virtual town
https://doi.org/10.1016/j.ijhcs.2018.04.006

Time spent with a GPS-like map during learning correlates with a travel distance in recall.
•

The more users engage with a GPS-like map, the worse spatial representation they acquire.
•

The extent of GPS use is a better predictor of travel distance than participant’s cognitive skills.
•

Users engage with a navigation aid more, if they are not confident in their own navigation skills.

Abstract

There is a vibrant debate about consequences of mobile devices on our cognitive capabilities. Use of technology guided navigation has been linked with poor spatial knowledge and wayfinding in both virtual and real world experiments. Our goal was to investigate how the attention people pay to the GPS aid influences their navigation performance. We developed navigation tasks in a virtual city environment and during the experiment, we measured participants’ eye movements. We also tested their cognitive traits and interviewed them about their navigation confidence and experience. Our results show that the more time participants spend with the GPS-like map, the less accurate spatial knowledge they manifest and the longer paths they travel without GPS guidance. This poor performance cannot be explained by individual differences in cognitive skills. We also show that the amount of time spent with the GPS is related to participant’s subjective evaluation of their own navigation skills, with less confident navigators using GPS more intensively. We therefore suggest that despite an extensive use of navigation aids may have a detrimental effect on person’s spatial learning, its general use is modulated by a perception of one’s own navigation abilities.

000001010006354008514408087010390870112908701140

zhodou okolnosti je to moj pripad. nad mapou mesta neuvazujem, hodim do gps a idem podla toho (nejak tak dufam, ze waze vie lepsie fastest way podla aktualnych podmienok ako ja).

nejaky cas som jazdil bez waze, popr. minimalne, tak sa mi orientacia omnoho zlepsila. potom som zase zacal pouzivat a islo to zase do kytek.

normalne by to problem nebol, ale parkrat som sa uz zobudil spoteny, ze sedim za kniplom vo vetroni a zrazu stratim orientaciu (co sa mi parkrat uz v reale stalo) a je to hrozne.

tak zrejme nastal cas zase trenovat :)

00000101000635400851440808699074

Nutkání odpovědět okamžitě na zprávu se tedy podobá nutkání kuřáka zapálit si?
Kuřák zapálením cigarety často utekl do svého klidového místa. Podobně to funguje u člověka s mobilem, často utíkáme na internet nebo sociální sítě, kde si myslíme, že odpočíváme nebo cítíme větší angažovanost. U digitální závislosti se často dostáváme do dopaminové pasti. Dopamin je hormon, který navozuje spokojenost či dobrý pocit. Vyplavuje se do mozku, kdykoliv dostaneme lajk nebo komentář, a potom se můžeme přistihnout, že jich chceme pořád víc. Když dostaneme deset lajků místo obvyklých sto, nutí nás to dělat obsah pořád zajímavější.

...

Ale pro cigarety nebo lahev si musím dojít do obchodu, mobil těžko odložím.
Souhlasím. U mobilu je velmi těžké dojít na konec internetu nebo Facebooku. A bohužel je to dnes trendy. Naopak kuřák je brán jako neřád. Musíme si zkrátka uvědomit, že něco jako digitální závislost existuje, že způsobuje velké problémy a taky dostává lidi do dluhů, protože chtějí nejnovější přístroje či hrají online hry. Reklamy pak cílí na náš strach, že o něco přicházíme, či na touhu patřit do nějaké skupiny. Když mám problémy s pitím, změním přátele, vyhnu se hospodám a mám částečně vyhráno. Ale když si pořídíte třeba tlačítkový mobil, tak to vše nevyřeší. Když jste student, tak se nepřihlásíte na zkoušky, protože se vypisují většinou večer. Když chcete kolegům poslat projekt, těžko to uděláte dopisem. Můžete utéct do lesa, kde není wi-fi, ale tím ztratíte výhody, které internet nabízí. Musíte si zkrátka uvědomit, jak často technologie používáte, kdy a proč.

...

Také říkáte, že je náš vztah s přístroji ve fázi líbánek – nemůžeme se jich nabažit. Přijde podle vás někdy krize ve vztahu nebo rozvod?
Je otázka času, kdy přestanou být mobily u našich stolů trendy. Kdy společnost řekne, že jsou otravné, a začneme se jim stranit jako dnes kouření. Ale přijde zase něco nového. Což je strašidelné, protože je otázka, co to bude.

https://uloz.to/file/5zhkUPmSRWNy/neberte-si-mobil-do-loznice-ani-k-jidelnimu-stolu-radi-terapeut-matej-krejci-idnes-cz-pdf

00000101000635400851440808694252

http://93.174.95.29/_ads/E40B847B7D05F12C20DE1B24CA7EDB8B

vyslo aj v cestine spolu s dalsim esejami https://www.cbdb.cz/kniha-167701-vyhorela-spolecnost

han rozobera premenu disciplinarnej spolocnosti do spolocnosti vykonu- dosledky na premenu socialneho milieu od vnimania po patologie a ludske vztahy
je to aplikovana filozofia, zovseobecnenie tech-hooman trendov do teorie

00000101000635400851440808692006

https://www.theceomagazine.com/business/innovation-technology/smartphones-killing-globe/

The most obvious example is all the people who are killed on our roads, not just because they were the ones stupidly looking at their phones while driving – Australians now believe it is the main reason for our rising road toll, with 32% of drivers admitting to reading text messages while driving, according to the Community Attitudes to Road Safety 2013 Survey Report – but because they ambled, zombie-like, into traffic while posting on Instagram.

The number of pedestrians killed on US roads has risen by a staggering 51% since 2009. In 2017, pedestrian fatalities in Australia jumped by 20% in a year, with police blaming the stupidity of smartphones.

...

The fact is, we are, as a species, becoming addicted to both the dopamine hits of satisfaction that our smartphones give us hundreds of times a day, while being simultaneously assaulted by the dangerous levels of cortisol they send coursing through our bodies.

That combination is affecting everything from the way we sleep to our attention span, our memory, our self-esteem, decision-making skills and our physical health. You’re probably aware that many apps, and phones themselves, are designed to be habit forming. Those Likes on Facebook and Instagram are designed to trigger happy chemicals in our brains, much the way poker machines do, and thus to make us want to keep checking them, endlessly.

No less an authority than Google noted in a report that: “Mobile devices loaded with social media, email and news apps” create “a constant sense of obligation, generating unintended personal stress”.

00000101000635400851440808688257

Pracuje náš mozek odlišně, když čteme z knihy a když z obrazovky či displeje?
Mozek k tomu používá stejné anatomické a neurochemické cesty. Když ale čteme z papíru, zapojujeme těch cest víc a víc si z přečteného pamatujeme. Je to asi stejný rozdíl jako mezi okresní silnicí, po které sem tam přejede auto, a dálnicí v dopravní špičce.

Jak to?
Text v knize i na obrazovce je přece stejný. Ano, ale mozek si ho pamatuje jinak. Opakovaně to potvrdily pokusy, ve kterých se žáci učili jednou z počítače a podruhé z vytištěného papíru. Učební text byl stejný, ale zapamatování látky bylo u druhé skupiny lepší až o 30 %. Mozek totiž informace ukládá podle určitých pravidel. K nejlepšímu ukotvení v paměti vede opakovaná signalizace přes různé cesty do stejného místa. Je to asi jako rozdělávat oheň: když ho bude zapalovat víc lidí víc sirkami, je větší šance, než když to zkusíte sám jedinou sirkou.

V čem je čtení z papíru pro mozek výhodnější?
Je evolučně starší, a tedy přirozenější. Lidé už kdysi dávno kreslili na stěny jeskyní a později ručně i psali. Výsledkem je, že slova nečteme po jednotlivých písmenkách, ale pamatujeme si je jako vizuální vzory. Na jedné ze svých přednášek ukazuji text, ve kterém jsou v každém slově zpřeházena písmena, ovšem s výjimkou prvního a posledního. Čtenář tomu textu rozumí úplně stejně, jako kdyby byl napsán správně.

Když je navíc text vytištěn, má ho mozek „zarámován“, tedy rozdělen do menších částí, což nám pomáhá ve vybavování z paměti. Obrazovka počítače nebo displej mobilního telefonu nic takového nenabízí. Tam prostě jen rolujete, takže referenční bod rámování odpadá.

Mozek se nemá čeho chytnout?
Ano – na rozdíl od knihy nebo papíru, který držíte v ruce, což mozku poskytuje další smyslový vjem, hmatový signál posilující ukládání informací.

Já někdy knihy i očichávám. Každá voní jinak.
To je další smyslový vjem, který nám nabízí klasické čtení. Čich je velmi silný stimulant paměti. Každý z nás má jistě tu zkušenost, že cítíme vůni a v hlavě nám naskočí vjem. Třeba jak jsme byli kdysi dávno na venkově u babičky, která pekla koláče. Vzpomeneme si i na detaily. Jaké tam bylo zrovna počasí, že tam pobíhal pejsek…

A to všechno jen díky vůni, která na sebe nabalila spoustu různých vjemů a zamotala je do pavučiny paměti. Když tu vůni po letech znovu ucítíte, pavučina se aktivuje. Vůně vám připomene dávné asociace. A když člověk čte papírový text, má stabilnější referenční body včetně vůně knížek. Text na obrazovce si tak dobře nezapamatujete i kvůli neustále vyskakující reklamě a odkazům.

Ruší nás to?
Přesně tak. Nějaký odkaz vám připadá zajímavý a kliknete na něj, abyste se dozvěděl víc. Tím přeskočíte jinam a ztratíte koncentraci. Takovéto čtení je fragmentované a evolučně nepřirozené.

Je pravda, že malým dětem čtení formátuje myšlení, dospělým ho pomáhá udržet ve formě a starým brzdí nástup degenerativních chorob mozku?
Jakékoli čtení je lepší než žádné čtení, mozek tak nabírá další informace. Je prokázáno, že čím pestřejší, rozmanitější a větší množství informací stárnoucí mozek má, tím víc je chráněn proti demenci. Důchodce, který celý den jen sedí a kouká na televizi, bude mít jiný mozek než ten, kdo čte noviny a romány, sbírá motýly, učí se řecky, plave a hraje šachy.

A děti?
Velmi záleží na prostředí, ve kterém vyrůstají. Znají jejich rodiče rizika elektronických médií? Dají dvouletému dítěti do ruky tablet, aby se nenudilo a matka měla čas na jiné věci? Hlavní rolí rodičů a dospělých je vychovat děti, naučit je vzory a étos, nikoli vydělávat na druhou kreditní kartu a na hypotéku.

Proč je tak důležité dětem číst?
Hlavně proto, aby se v rámci této aktivity zformovaly nejlepší zvyky a obešly nejhorší zlozvyky. Informační technologie nejsou a priori špatné, ale musíme je umět používat. Najít si na internetu něco, co potřebuji k práci, vůbec nevadí. Bude zítra pršet? Jaké jsou možnosti k práci v okolí? Tyto a další vědomosti a věcné informace nám mohou v každodenním životě dobře posloužit, ale nevzniká z nich moudrost.

K jejímu získání už člověk potřebuje takzvanou pozitivní frustraci, tedy aby byl jeho mozek někým tlačen do přemýšlení o alternativách. „Co si myslíš, že to znamená? Zkus to takhle! Podívej, ono je to jinak.“

Takhle funguje čtení knížky?
Ano, a navíc je to interaktivní činnost. Když si člověk něco sám čte v počítači, nestane se moudrým, protože k tomu potřebuje aktivní dialog, který ho tlačí do hlubšího způsobu uvažování. Většina rodičů dětem nejen čte, ale zároveň s nimi u toho i mluví. „Jeníčku, vezmeme prstíček a hezky pojedeme po stránce. Podívej se tady na toho zajíčka! Vidíš, jaký má červený míč? A koukej, teď mu ho někdo ukradl!“

Čtení tak dětem navíc nabízí něco, co žádná obrazovka nedokáže – mezilidskou komunikaci. Dítě se při čtení učí intonaci hlasu, sociálnímu cítění, empatii… To všechno dává rodič do vyprávění, což je moc důležité. Vyvíjející se dětský mozek si zvykne na přirozený způsob získání informací. A když pak později přijde technologie (jednou musí přijít), mozek jí vymezí patřičné místo.

Co to konkrétně znamená?
Počítač nebo mobil už pak mozek používá jen jako jeden ze zdrojů informací, ne jako základní vstupní portál do světa. Portál, který je absolutně o ničem, je návykový, ničí inteligenci, bourá mezilidské vztahy a vede k degradaci celé společnosti. Právě proto vydaly Světová zdravotnická organizace a Americká pediatrická akademie dramatické doporučení, že žádné dítě nemá mít před sebou žádnou obrazovku, teprve v dospívání jen dvě hodiny denně a pod dohledem. Matka, která dá dítěti tablet, aby se nenudilo, přímo přispívá k jeho neurologické a společenské stupidifikaci.

Někdy se říká, že člověk, který přečte hodně knih, přes všechny ty příběhy vlastně prožije stovky a tisíce životů jiných lidí. Je to cesta k větší empatii nebo k moudrosti?
Člověk může být empatický jen na základě výchovy nebo povahy. Abyste měl soucit k druhým, nemusíte nutně přečíst Shakespeara. Z neurologického pohledu existuje něco, co nás formuje už na základní úrovni. Může to být i čtení, ale prokazatelně to nemůže být technologie. Počítače, mobily, tablety a televize spíš připomínají situaci, kdy květinu useknete dřív, než mohla rozkvést. Technologie je extrémně nebezpečný, doslova toxický vynález. Pokud se – tak jako dnes – používá jako dominantní způsob mezilidské komunikace, potlačuje evoluční schopnosti, které máme.

Může čtení fungovat jako protijed proti elektronickým médiím? Pokud denně sedím několik hodin u počítače, měl bych to kompenzovat knížkou?
Čím víc něco děláme, tím víc opomíjíme jiné aktivity. Když počítač několik hodin denně používáme k práci, tak už s ním často i odpočíváme. Hrajeme v něm hry, čteme noviny, posloucháme hudbu, díváme se na filmy… Komunikace začíná fungovat převážně nebiologickým způsobem. A to je problém.

Fungují na mozek různé druhy knih různě?
V románu je příběh, v detektivce napětí, v ženském čtivu emoce. Jako kdyby auto postupně řídili tři různí řidiči. Každý má jiný styl řízení – jeden jezdí rychle, druhý pomalu, třetí perfektně podle předpisů. Z různých knih dostává mozek informace s různým charakterem. Třeba detektivky přímo vybízejí k bohatým představám. O vrahovi vám autor řekne jen pár základních věcí. Třeba že má černé vousy a kulhá. Zbytek si musíte domyslet, respektive nejdřív to porovnat s paměťovou „knihovnou“ předchozích představ a zkušeností. Když ale čtete o 80% slevě na letenky, moc prostoru k imaginaci to nenabízí. Přemýšlíte o tom jen prakticky: „Koupím? Nekoupím?“

Kniha má velkou výhodu i v tom, že nešmíruje moje soukromí a neodesílá moje data někam do Ameriky nebo do Číny. Některé technologie v tom mohou být velice nebezpečné.
Třeba sociální sítě. S výjimkou starých, osamělých nebo nepohyblivých lidí jsou sociální sítě prakticky k ničemu. Je to jen byznys s vaším soukromím, ale většinu lidí to nezajímá. Je jim jedno, že někdo jiný aktivně sleduje, kde nakupovali, s kým mluvili a jaké internetové stránky navštívili, a prodává tyto informace třetí osobě.

Text čteme po slovech a větách zleva doprava a shora dolů. Informaci tedy získáváme lineárně – na rozdíl od televize, kde sledujeme příběh a posloucháme vyprávění. Co je pro mozek lepší?
V každém z těch dvou případů mozek zpracovává informace jinak. Když čteme, soustřeďujeme se na vizuální vzory. Sledování televize je naproti tomu podobné, jako když stojíte na tramvajové zastávce a sledujete, co se děje kolem. Pro srozumitelnost si představme člověka, který prodělal mozkovou mrtvici a najednou ztratil schopnost číst. Když se ho ale zeptáte, co viděl v televizi, perfektně to popíše. Čtení je velmi specifický neurologický proces, což dokazuje například vrozená porucha učení zvaná dyslexie. Dyslektik neumí přečíst určitá slova, která třeba začínají písmenem A. Ale přitom to může být vysoce inteligentní člověk nebo špičkový manažer.

Mám známého právníka, který kvůli dyslexii dělá chyby v pravopise. Je linearita textu pro mozek přínosná?
Ano, protože i myšlení je v ideálním případě lineární. Když má myšlenka linii jako text, zapamatuje se lépe, než když připomíná roztříštěné kousky puzzle.

Pomáhá nám v tom čtení? Vytváří třeba v mozku struktury, díky kterým pak přemýšlíme lineárně?
Ano, ale kulturu od kultury se to liší a má to fascinující souvislosti. V Evropě a v USA čteme a přemýšlíme zleva doprava. Stejně vnímáme i čas – minulost je podle nás vlevo, budoucnost vpravo. Ale v některých jiných kulturách je to naopak – čas a tok myšlení běží zprava doleva, nebo dokonce zepředu dozadu.

Někdo chodí do posilovny, aby měl svaly. Můžeme si čtení představit jako podobný tělocvik pro mozek?
Záleží na tom, co čtete. Pokud jsou to inzeráty na levnější zboží, mozek to řeší velice povrchně. Vést aktivní diskusi, jako je třeba tento rozhovor, vyžaduje mnohem víc mozkové kapacity. Nekoukáme do počítače, diskutujeme, bavíme se, užíváme si kontakt a pingpongujeme mezi sebou myšlenky. Tím se dostáváme do hlubších mezilidských procesů.

Asi do poloviny 60. let minulého století jsme netušili, že kouření škodí zdraví. Pak se postupně objevovaly vědecké důkazy, že cigarety jsou extrémně nebezpečné. Změníme časem podobně názor i na počítače, mobily a tablety?
O negativním vlivu moderních technologií se začíná mluvit. Dnes už víme, že užívání sociálních sítí prokazatelně vede k nárůstu úzkosti a deprese a k horším výsledkům ve škole. Světová zdravotnická organizace nedávno oznámila, že nemoc číslo 1 na zeměkouli není vysoký tlak, cukrovka ani malárie, ale deprese. A jsou to sociální sítě a technologie, které nás odvracejí jednoho od druhého. Průzkumy prokazují, že naši rodiče byli šťastnější než my, zatímco my jsme šťastnější než naše děti.

Proč?
Faktorů je víc. Zaprvé chybí jasný nepřítel či jasná hrozba, která by spojila společnost. Žijeme v blahu. Tím je každý z nás atomizován od ostatních. Každý hledá vlastní cestu, vlastní pravdu, netolerujeme pravdy ostatních. Současně vznikla technologie, která je v případě sociálních sítí návyková. Evoluce moderního člověka trvá víc než 200 000 let. Až do začátku tohoto století jsme komunikovali převážně jedním způsobem.

Za pouhých dvacet let jsme se pak dostali na dramatické rozcestí, které rozhodne o budoucnosti člověka. Velikáni jako Stephen Hawking nebo Albert Einstein upozorňovali, že lidstvo nezničí nukleární zbraně, ale všudypřítomná technologie. Jsme na ní závislí. Co se stane, až jednoho dne vypnou proud?

--

Martin Jan Stránský (63)

Primář neurologie na Yale University v USA, ředitel Polikliniky Národní v Praze, vydavatel časopisu Přítomnost.
Pochází ze slavné rodiny: pradědeček Adolf založil Lidové noviny a byl prvním ministrem obchodu za první republiky, dědeček Jaroslav byl ministrem spravedlnosti a po druhé světové válce ministrem školství, otec Jan založil s Pavlem Tigridem československé vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Je vinař a muzikant: hraje na klavír, citeru, bicí a dudy.

0000010100063540085144080868825708689723

Hadam to nebude uplny offtopic, ale suvisi to s temou.

Minule som viedol diskusiu o tomto s typkom z Touch4IT, mame obaja male deti, tak sme diskutovali o mobiloch/ tabletoch/ TV pri malych detoch, ake nastavit hranice atd. Bol na konfere, kde boli prezentovane rozne vykumy a cisla, z debaty som si zapamatal, ze su vyskumy, ktore hovoria, ze detom, ktore vo veku 8-14 pouzivaju mobil/tablet cca 4 hodiny denne, klesa IQ o 20-30 bodov. Co je sakra vela. Zdroj nemam, verim, ze sikovny kybcanko si dohlada.

Odporucania su takisto nedavat detom mobil/tablet na aktivne pouzivanie do 6 rokov a aj potom jeho pouzivanie obmedzovat co najviac, do 12 rokov len pod dohladom dospeleho. Ide aj o to, ze sa pohybuju po 2D priestore dotykovej obrazovky, pricom priestorova orientacia sa rozvija prave v tomto veku atd atd.

Takisto v USA je prudky odklon od roznych multimedialnych tried, ucenia z tabletov a podobne. Europu to este len caka, hard/softverove firmy tu stale tlacia na vytvaranie takychto tried (na navsteve mojho gympla po 10 rokoch sa triedna isla posrat z toho, aku maju ppci multimedialnu tabletovu triedu, vsade loga Samsung).

Sam som zvedavy, ake to bude o par rokov, ked pojde moj syn do skoly, ale som voci tomu velmi skepticky, urcite budem radsej, ked nebudem mat dieta zavisle na technologii a nebudem riskovat akekolvek znizenie jeho kognitivnych schopnosti.

000001010006354008514408086882570868972308690247

to je fakt sakra vela
tu je taka tabulecka, za spravnost nerucim, ale pre kontext snad postaci. faktory, ktore mozu mat vplyv na iq dietata

vzane z http://expost.padm.us/biodet

00000101000635400851440808688257086897230869024708691205

lol to maine vs mississippi

×÷ßßß$ˇ~[☼◙ş→☻ü84ó♀ÇüŮń§►♫☺♀♂ć☺<\ˇ

000001010006354008514408086882570868972308690173

Prosim Ta ak je to aspon trocha mozne tak skus zistit zdroj pre to tvrdenie "su vyskumy, ktore hovoria, ze detom, ktore vo veku 8-14 pouzivaju mobil/tablet cca 4 hodiny denne, klesa IQ o 20-30 bodov".

Co sa toho odklonu od digitalu vo vzdelavani na zakladnych skolach tyka, tak minimalne vo FR (zakaz smartphonov na skolach) aj DE uz je to citit.

Kyvadlo bolo vychylene jednym smerom a teraz sa vychyluje smerom opacnym.

Napr. na najvacsej plenarke konfery oeb.global, vlastne najvacsej plenarke aku som kedy zazil (kludne aj tisic ludi mohlo v publiku sediet) kde sa riesila tema

This House believes that an obsession with economics is harming education and undermining the skills we need for the future

napokon dost zasadnym sposobom zvitazila komunita tych ktori suhlasili s hore-uvedenym vyrokom (t.j. pedagogovia)...A business loby dostala na frak.

00000101000635400851440808688257086897230869017308690264

Pisem tam, ze zdroj nemam, verim, ze sikovny kybcanko si dohlada.

Budem s chlapikom niekedy buduci tyzden, mozem sa ho opytat.

000001010006354008514408086882570868972308689795

aj keby sa ukazoval pokles IQ, vzhladom na vypovednu hodnotu tych testov by som to ignoroval
https://medium.com/incerto/iq-is-largely-a-pseudoscientific-swindle-f131c101ba39

moj tip je ze ak dieta nie je vyslovene nalozene v pasivnej vanicke bez roznorodych vstupov realneho sveta, s nutnostou aktivne pracovat s informaciami- inymi slovami mysliet, bude safe- a ak aj ludom casom poklesnu niektore schopnosti, pretoze ich uz nebudu potrebovat kvoli technologiam, to je vyvoj- ono sa meria co deti stratia, ale nevedia merat napr co takyto clovek ziska

000001010006354008514408086882570868972308689736

Ono velmi urcite zavisi od toho, ake cinnosti to dieta (a s akym dohladom) na tych zariadeniach vykonava.
Viem si predstavit, ze moja dcera bude pracovat s Emilom na rozvoj analytickeho myslenia, rovnako uz teraz pouziva net na ucenie sa anglictiny (ma 6 rokov, Helen Doron school) pod dozorom rodica. Vsetko to robi pod nasim dohladom a okrem toho to ma za nasledok minimalizovane nekontrolovane klikanie po youtube na rozne animovane somariny / predstavovanie hraciek / rozbalovanie produktov etc.
Dolezite je tiez nepovazovat interaktivne vzdelavanie za hlavny prud, interakcia ma byt doplnenia aj dalsimi vhodnymi formami (pocuvanie, diskusia s vysvetlenim, konverzacia, aplikacia v praxi - u nas napriklad lego, kreslenie, rozne tvorive cinnosti), predovsetkym u deti preskolskeho veku. Tato kombinacia ti eliminuje to, co pises, dieta normalne funguje v beznom svete, priestore a nederivuje svoje vnimanie len na plochu.

00000101000635400851440808688257086897230868973608689762

Nie som v tomto odbornik, tie informacie prijimam pasivne od ludi, co sa tomu venuju. V onej diskusii odznelo, ze do 6 rokov ziadny kontakt, kombinacia, o ktorej pises, totiz moze ale aj vobec nemusi eliminovat vobec nic.

Pre sirsiu verejnost moznos staci nezbavovat sa dietata tym, ze mu strcia do ruky mobil. Kazdopadne k tomu pristupujem dost skepticky.

0000010100063540085144080868825708689723086897360868976208689768

Ta posledna veta determinuje imho tu predispoziciu na mnohe z tych tebou popisanych negativ, z coho potom zovseobecnenim mohol vzniknut jednoduchy zaver.

000001010006354008514408086882570868972308689736086897620868976808690180

toto

000001010006354008514408086882570868972308689736086897620868976808689775

To je mozne ale to zaroven neznamena ze to budem riskovat, zatial mi stacia vysledky vyskumov. Takisto pristup majitelov startupov a internetovych firiem atd je k detom tiez taky, ze ich k technologiam nepustaju. Preco asi.

Oftalmologovia si tiez nenechavaju robit laserove operacie na dozivotnu korekciu zraku. To len tak na margo :)

00000101000635400851440808688257086897230868973608689762086897680868977508690186

na tych konferach co som bol ja tak pedagogovia, co sa tejto problematike venuju riesili prave to ze
1. zariadenie bolo podstrcene ako "nahrada" rodica.
A je hlupost deti odrezavat od technologii, ale aby technologie mali pozitivny dopad, tak to funguje ak to co poskytuju nebolo primarne pasivne prijmanie toho co tie zariadenia ponukaju. Je potrebne aby sa rodicia aktivne zapajali s detmi do cinnosti, a riesili to s nimi

2. vyrobcovia vzdelavacich SW are doin it wrong.
V skratke, v sucasnosti je lahke vyrobit cokolvek ako aplikaciu, otazka znie ze ci to ma vzdy zmysel. Odpoved bola, nie, ak digitalna forma neprinasa pridanu hodnotu z vyuzitia digitalneho media.

00000101000635400851440808688257086897230868973608689762086897680868977508689782

Hovorit o rizikach je jedna vec (pozitivna), postavit na nich svoj nazor druha (tiez pozitivna), pouzivat potom tento nazor a opierat ho o tie rizika je vec tretia (tiez pozitivna). Tou stvrtou vecou je zovseobecnit svoj nazor a urobit z toho normu platnu pre vsetkych (a to je vec negativna).
Viac nemam k tomu nic, mozno niekto s odbornym vzdelanim k tomu bude schopny este nieco pridat.

0000010100063540085144080868825708689723086897360868976208689768086897750868978208689788

Ano, preto dufam, ze kym si nebudeme isti ze neexistuje ani len minimalne riziko, nebudu sa multimedialne triedy zavadzat skor ako po 12tom roku zivota. Napriklad.

0000010100063540085144080868825708688745

argument s papierom ako evolučnou výhodou ma prizabil
ešte pred vynálezom papiera sa texty čítali z kamenných alebo hlinených dosiek (ak nerátame napr. Inkov, ktorí používali uzlíkové písmo )
kamenné dosky majú z tohto pohľadu veľa výhod:
- na rozdiel od kníh neodľudšťujú spoločnosť - obvykle také niečo ani neodnesieš sám a potrebuješ na to parťáka; obvykle si taktiež potreboval niekoho, kto to za teba prečítal alebo napísal; taktiež si si to iba tak nezobral do autobusu a nečítal si si to sám pre seba, čiže si miesto toho musel vyplniť čas spoločenskou interakciou
- sú staršie, čiže prirodzenejšie - z rovnakého dôvodu by sme mali preferovať aj nástenné maľby pred maľbami na plátne, a monofónnu hudbu pred polyfónnou
- poskytuje to veľmi silné zmyslové vnemy - najmä keď sa to snažíš transportovať alebo napísať niečo
- aj analógový hypertext je v takomto médiu veľmi ťažko realizovateľný, takže nehrozí tam akékoľvek nelineárne čítanie textu
- akákoľvek kamenná doska je lepšia, než žiadna kamenná doska!

×÷ßßß$ˇ~[☼◙ş→☻ü84ó♀ÇüŮń§►♫☺♀♂ć☺<\ˇ

000001010006354008514408086882570868874508688837

myslim, ze evolucnu ne/vyhodu myslel v zmysle pozornosti, nie formatu, konkr.:

Přesně tak. Nějaký odkaz vám připadá zajímavý a kliknete na něj, abyste se dozvěděl víc. Tím přeskočíte jinam a ztratíte koncentraci. Takovéto čtení je fragmentované a evolučně nepřirozené.

ze clovek proste nie je zvyknuty takto hyperlinkovo nasavat informacie narozdiel od linearneho citania

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890

Cely tento argument je uplne mimo a pri zakladnych poznatkoch o neurovedach sam seba neguje.

Este evolucne starsie je predavanie informacii rozhovormi a este evolucne starsie je predavanie informacii pozorovanim. Tam tiez nesludujes linearne, co ti rozpravac rozprava a neskenujes pro riadkoch, co priroda predklada, ale pytas sa otazky, alebo sa prizries blizsie na to, co je pre teba existencne relevantne. Cele vnimanie je extremne nelinearne a rekurzivne a zamerane na interakciu so svetom - viz. embodied cognition a preditive coding, co su teraz dominantne paradigmy v kognitivnych neurovedach.

Preto je prave pre nas klikanie a preskakovanie prirodzenejie, teda putavejsie a jednoduhsie. Prave linearne premyslenie je nieco, co je evolucne nove, narocne a preto to treba aktivne trenovat v detstve, kym je mozog plasticky - napriklad citanim knih. Neprirodzene != spatne, prave naopak - je uzasne, ze je nas mozog taky plasticky a dokazeme sa to dokazeme naucit a vdaka tomu vytvorit celu nasu tradicnu zapadnu kulturu.

navazujuca otazka je, akym sposobom budu teraz nove media utvarat nase myslenie - je mozne, ze nejaku cast schopnosti stratime (napr. linearne uvazovanie, formovane pisanim na papier), ale zas je mozne, ze to vytvori nove funkcne schemata, mozno dokonca kombinujuce vyhody oboch pristupov.

skratka, neviem vobec, kde ten clovek zobral istotu, ze linearni premysleni = prirozene a dobre

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008689379

Podla mna sa ten clovek stazuje ze ked vezmes "Hypertext" v porovnani s izolaciou v knihe v minulosti ... tak dochadza k podobnym zmenam ako ked prejdes od tabulky k stromu pri ukladani dat.

Ak by si chcel byt striktne dosledny v pripade "Hypertext" tak prva kapitola fyziky tvoj mozog zamestna na 50 rokov ... vybehnez z toho s tym ze vies o vsetkom trochu pomudrovat ale v principe nemas pocit ze by si chcel citanie tej knihy nejak dokoncit.

V pripade knihy si mal toto limitovane tym ze ak ti nieco nesedelo / potreboval si si dostudovat - vyriesil si kapitolu s tym ze si si po ceste urobil zapisky ... potom si sa k tomu vratil presiel to este raz a z globalneho pohladu zhodnotil ci uz staci.

Pri hypertexte ti chyba nieco ako trigger toho ze "uz si hlboko ... uz staci".

Ci chapem to zle?

EDIT: zmenil som analogiu na tabulku a strom ...

~ What a time to be alive... ~

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868937908689481

hej, podla mna to chapes spravne. A ja s tym suchlasim. Linearne premyslanie je dolezite v dnesnom systeme predavania informacii (v pripade skolskeho studia napr) presne preto, aby si dokazal vnimat a udrziavat pozornost aj v oblastiach, ktore ta a priori nezaujimaju. To ti umoznuje vnimat problematiku v celej sirke a v primeranej hlbke - nielen vo vybranych oblastich do extremnej hlbky, k comu zvadza hypertextovanie.

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008689115

hrozne zle sa toto cita, ty si nejaky phd clovek? lebo veci co pises su viac buzzwordy alebo vyznamy ktore su nepochopitelne z toho co pises a iba taky hook aby sa ta pytali ako to myslis, taka akademicka taktika

- "nesledujes linearne co ti rozpravac rozprava" - kolko % ludi myslis ze vo vlastnej hlave pojme v akom kontexte toto myslis? komu toto pises?
- "vnimanie je extremne nelinearne a rekurzivne a zamerane na interakciu so svetom" uz len definicia ze co je "vnimanie" nie je ujasnena, a ze co potom znamenaju slova "linearne" a "rekurzivne" v tomto kontexte, pises to ako samozrejmost, vyborne sa to cita, ale su to buzzword frazy ktore neodovzdavaju nijaky vyznam, iba su to pre teba argumentacne barlicky o ktore sa da opriet ked ti oponent nerozumie, realne tym neobohacujes diskusiu, iba si vyskrabavas autoritu
- "klikanie a preskakovanie prirodzenejsie"
- "dokazeme sa to dokazeme naucit a vdaka tomu vytvorit celu nasu tradicnu zapadnu kulturu"
- "nejaku cast schopnosti stratime (napr. linearne uvazovanie, formovane pisanim na papier)"
- "vytvori nove funkcne schemata, mozno dokonca kombinujuce vyhody oboch pristupov"

skus radsej napisat ako si myslis ze sa veci maju, lebo toto su take random asociacie na autorove nazory

ja by som veru na vacsinu veci v texte povedal ze hypotetizujete a bijete sa o to ako o pravdu, zaujimava debata by bola ze vybrat si jedno z tvrdeni a povedat z coho to tak sudis, nez nahodne skakat medzi dvoma hypotezami kde pravdivost tvrdenia dnesna veda ani nevie vyhodnotit

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868911508689338

uff psycho, riadne si mi nalozil:D nevenujem sa veru popularizacii vedy a nebolo mojim cielom ta svojim jazykom intelektualne urazat.

Vnimanie je standardizovany pojem: organization, identification, and interpretation of sensory information in order to represent and understand the presented information, or the environment. https://en.wikipedia.org/wiki/Perception

vysvetlenie k rezkurzivite a nelinearite vnimania viz. nizsie. jak dole pise cv::be, su to koncepty so standardizovanym vyznamom, ktore ale nieje jednoduche podat v laickej debate so vsetkymi ich nuansami. A uz vobec nie tak, aby laik z jedneho prispevku obsiahol vsetky empiricke dokazy pre a proti a ich interpretacie a vedel si spravit vlastny nazor. Preto pisem "viz." - pozri napr. wikipediu k embodied cognition, tam je vysvetleny ten princip interaktivity a su tam zhrnute nejake experimentalne dokazy https://en.wikipedia.org/wiki/Embodied_cognition. Co sa tyka rekurzivity, mozes zacat u vysvetlenia top-down a bottom-up vnimania https://www.verywellmind.com/bottom-up-processing-and-perception-4584296.

Asi aj preto je su popularnejsie jednoduche tvrdenia typu "digitalni demence" a "čtení je evolučně starší, a tedy přirozenější".

"skus radsej napisat ako si myslis ze sa veci maju" - podla mna je jasne co si myslim. vnimanie nie je linearne, pretoze 1. neurovedne a psychologicke poznatky to vyvracaju a 2. by to evolucne nedavalo zmysel 3. odporuje to aktualne dominantnemu nazoru v kognitivnych neurovedach (u skutocnych vedcov = argument a z autority)

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086891150868933808689360

dakujem za priatelsku odpoved
mam pocit ze delis vedu na popularizacnu zlozku a akademicku, a nadalej si ides svoje ze konstrukty ktore maju viacero interpretacii maju podla teba jasny vyznam, definicia nie je vyznam, interpretacia tej definicie moze byt u niekoho ina a tym padom sa nebavite o tej iste veci a iba si asociativne argumentujete kazdy vo svojej teme, ked najdes takeho kto ma rovnaku perspektivu ako ty tak sa utvrdis vo svojom, ked najdes niekoho kto to vidi inak tak ti jeho veci nebudu davat zmysel a utvrdis sa vo svojom, vytvaras si izolovany ostrovcek poznania ktory nezohladnuje nazory inych lebo tvoje sofistikovane konstrukty su nepochopitelne laicky (feynman aj einstein by ti na to nieco povedali)

"ako sa veci maju" som myslel ze nemas protiargumentovat a stavat na popularizacnom clanku, ale mas povedat svoj nazor nezavisle od clanku, do ktoreho ten clanok nepasuje - pochopim ak sa ti nechce uz odpovedat mi, ale zaroven ma zaujima ten tvoj pohlad

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008689115086893380868936008689384

vobec nechapem, co znamena to posledna veta a na co sa pytas

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868911508689338086893600868938408689412

ako vplyvaju mobily na inteligenciu a vztahy podla teba, nemyslim v kontexte toho clanku, ale tak vseobecne, ako menia mobily k lepsiemu a horsiemu

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086891150868933808689360086893840868941208689455

neviem - teme sa nevenujem a nemam o nej dost informacii.

dendrite The nightmare videos of childrens' YouTube — and what's wrong with the internet today | James Bridle
dendrite 21.11.2018-22:26:32
dendrite Re[4]: 21.11.2018-22:26:32
dendrite Vecna tema
dendrite Techno-primitivizmus na Kyberii
axone main
axone Science fetish
axone Psychika a vy
axone Psychiatria
axone Zle halusky
axone forumz

login::		password::
	name:: id::