Fórum o neduhoch digitálneho veku :: We are the meme's genes.


node:	Fórum o neduhoch digitálneho veku
template:	8514432
parent:	Compz & Net
owner:	Prospero[Locked_OUT]
created:	21.06.2018 - 13:14:04
updated:	22.06.2018 - 14:30:27

cwbe coordinatez:
101
63540
8514408

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

haness	0
MIJ	0
pht	0
umarian	0
al-caid	0
sob	0
toxygen	0
sly	0
dno	0
selectriques	0
matt	0
aufhebung	0
k	1
〰	1
rzelnik	2
Faun	2
maaca	2
muna	2
unsane	2
andread	2
Tomáš, to ...	2
Prospero[Loc...	2
dixi____	2
christiana	2
total trash	2
evad[Locked_...	2
krokobox gomont	2
didaktikskal...	3
yank	3
mrjn	3
	3
berlin monroe	4
WooDy	5
teflon	5
maniac	6
Sjorring	7
smrtak	7
pstmn	7
ode	7
leather glov...	7
dd	8
dragulievic	8
soc	8
supermario	8
urza	8
lubomier.sk	9
we're fine, ...	9
wunna	9
himself[Lock...	9
timko	9
slimaque	9
calmo	10
blondava mrha	10
mamaralo	10
dashaa	10
_	11
vlnka	12
Toth	12
Catherine Mo...	12
sioux	12
peal	14
kybu	14
pikseliahky	14
snifferko	15
ID 1085352[L...	15
Huto	15
killya	16
omg, zas kabal?	16
epxd	16
dita	16
2pug	16
Milka	16
zdienka	17
DFH	19
barzyako	19
espinozino	19
Burnout	19
darmozrac	19
jamajka	21

Fórum ktorého cieľom je agregácia správ a vedeckých článkov o neduhoch digitálneho veku ako napr.

- kyberšikana (cyber-bullying)
- závislosť na počítačoch, smartphonoch, sociálnych sieťach atď.
- digitálna demencia, digitálna anorexia atď.
- vplyv používania digitálnych technológií na fyzické (napr. deformacia muskulatúry, poškodenie zraku atď.) či psychické (depresie, štiepenie osobnosti, samovražedné sklony) zdravie jednotlivca

Mnohé z informácií z tohto fóra pravdepodobne využijem pri mojej profesúre v oblasti Digitálneho Vzdelávania. Z tohto dôvodu sú obzvlášť vítané príspevky tématizujúce vyššie vymenované neduhy vo vzťahu k deťom, adolescentom resp. študentom.

Vďaka za pomoc

Link 1: https://www.childrenssociety.org.uk/cyberbullying-inquiry

Link 2: https://cyberpsychology.eu/

00000101000635400851440808688257

Pracuje náš mozek odlišně, když čteme z knihy a když z obrazovky či displeje?
Mozek k tomu používá stejné anatomické a neurochemické cesty. Když ale čteme z papíru, zapojujeme těch cest víc a víc si z přečteného pamatujeme. Je to asi stejný rozdíl jako mezi okresní silnicí, po které sem tam přejede auto, a dálnicí v dopravní špičce.

Jak to?
Text v knize i na obrazovce je přece stejný. Ano, ale mozek si ho pamatuje jinak. Opakovaně to potvrdily pokusy, ve kterých se žáci učili jednou z počítače a podruhé z vytištěného papíru. Učební text byl stejný, ale zapamatování látky bylo u druhé skupiny lepší až o 30 %. Mozek totiž informace ukládá podle určitých pravidel. K nejlepšímu ukotvení v paměti vede opakovaná signalizace přes různé cesty do stejného místa. Je to asi jako rozdělávat oheň: když ho bude zapalovat víc lidí víc sirkami, je větší šance, než když to zkusíte sám jedinou sirkou.

V čem je čtení z papíru pro mozek výhodnější?
Je evolučně starší, a tedy přirozenější. Lidé už kdysi dávno kreslili na stěny jeskyní a později ručně i psali. Výsledkem je, že slova nečteme po jednotlivých písmenkách, ale pamatujeme si je jako vizuální vzory. Na jedné ze svých přednášek ukazuji text, ve kterém jsou v každém slově zpřeházena písmena, ovšem s výjimkou prvního a posledního. Čtenář tomu textu rozumí úplně stejně, jako kdyby byl napsán správně.

Když je navíc text vytištěn, má ho mozek „zarámován“, tedy rozdělen do menších částí, což nám pomáhá ve vybavování z paměti. Obrazovka počítače nebo displej mobilního telefonu nic takového nenabízí. Tam prostě jen rolujete, takže referenční bod rámování odpadá.

Mozek se nemá čeho chytnout?
Ano – na rozdíl od knihy nebo papíru, který držíte v ruce, což mozku poskytuje další smyslový vjem, hmatový signál posilující ukládání informací.

Já někdy knihy i očichávám. Každá voní jinak.
To je další smyslový vjem, který nám nabízí klasické čtení. Čich je velmi silný stimulant paměti. Každý z nás má jistě tu zkušenost, že cítíme vůni a v hlavě nám naskočí vjem. Třeba jak jsme byli kdysi dávno na venkově u babičky, která pekla koláče. Vzpomeneme si i na detaily. Jaké tam bylo zrovna počasí, že tam pobíhal pejsek…

A to všechno jen díky vůni, která na sebe nabalila spoustu různých vjemů a zamotala je do pavučiny paměti. Když tu vůni po letech znovu ucítíte, pavučina se aktivuje. Vůně vám připomene dávné asociace. A když člověk čte papírový text, má stabilnější referenční body včetně vůně knížek. Text na obrazovce si tak dobře nezapamatujete i kvůli neustále vyskakující reklamě a odkazům.

Ruší nás to?
Přesně tak. Nějaký odkaz vám připadá zajímavý a kliknete na něj, abyste se dozvěděl víc. Tím přeskočíte jinam a ztratíte koncentraci. Takovéto čtení je fragmentované a evolučně nepřirozené.

Je pravda, že malým dětem čtení formátuje myšlení, dospělým ho pomáhá udržet ve formě a starým brzdí nástup degenerativních chorob mozku?
Jakékoli čtení je lepší než žádné čtení, mozek tak nabírá další informace. Je prokázáno, že čím pestřejší, rozmanitější a větší množství informací stárnoucí mozek má, tím víc je chráněn proti demenci. Důchodce, který celý den jen sedí a kouká na televizi, bude mít jiný mozek než ten, kdo čte noviny a romány, sbírá motýly, učí se řecky, plave a hraje šachy.

A děti?
Velmi záleží na prostředí, ve kterém vyrůstají. Znají jejich rodiče rizika elektronických médií? Dají dvouletému dítěti do ruky tablet, aby se nenudilo a matka měla čas na jiné věci? Hlavní rolí rodičů a dospělých je vychovat děti, naučit je vzory a étos, nikoli vydělávat na druhou kreditní kartu a na hypotéku.

Proč je tak důležité dětem číst?
Hlavně proto, aby se v rámci této aktivity zformovaly nejlepší zvyky a obešly nejhorší zlozvyky. Informační technologie nejsou a priori špatné, ale musíme je umět používat. Najít si na internetu něco, co potřebuji k práci, vůbec nevadí. Bude zítra pršet? Jaké jsou možnosti k práci v okolí? Tyto a další vědomosti a věcné informace nám mohou v každodenním životě dobře posloužit, ale nevzniká z nich moudrost.

K jejímu získání už člověk potřebuje takzvanou pozitivní frustraci, tedy aby byl jeho mozek někým tlačen do přemýšlení o alternativách. „Co si myslíš, že to znamená? Zkus to takhle! Podívej, ono je to jinak.“

Takhle funguje čtení knížky?
Ano, a navíc je to interaktivní činnost. Když si člověk něco sám čte v počítači, nestane se moudrým, protože k tomu potřebuje aktivní dialog, který ho tlačí do hlubšího způsobu uvažování. Většina rodičů dětem nejen čte, ale zároveň s nimi u toho i mluví. „Jeníčku, vezmeme prstíček a hezky pojedeme po stránce. Podívej se tady na toho zajíčka! Vidíš, jaký má červený míč? A koukej, teď mu ho někdo ukradl!“

Čtení tak dětem navíc nabízí něco, co žádná obrazovka nedokáže – mezilidskou komunikaci. Dítě se při čtení učí intonaci hlasu, sociálnímu cítění, empatii… To všechno dává rodič do vyprávění, což je moc důležité. Vyvíjející se dětský mozek si zvykne na přirozený způsob získání informací. A když pak později přijde technologie (jednou musí přijít), mozek jí vymezí patřičné místo.

Co to konkrétně znamená?
Počítač nebo mobil už pak mozek používá jen jako jeden ze zdrojů informací, ne jako základní vstupní portál do světa. Portál, který je absolutně o ničem, je návykový, ničí inteligenci, bourá mezilidské vztahy a vede k degradaci celé společnosti. Právě proto vydaly Světová zdravotnická organizace a Americká pediatrická akademie dramatické doporučení, že žádné dítě nemá mít před sebou žádnou obrazovku, teprve v dospívání jen dvě hodiny denně a pod dohledem. Matka, která dá dítěti tablet, aby se nenudilo, přímo přispívá k jeho neurologické a společenské stupidifikaci.

Někdy se říká, že člověk, který přečte hodně knih, přes všechny ty příběhy vlastně prožije stovky a tisíce životů jiných lidí. Je to cesta k větší empatii nebo k moudrosti?
Člověk může být empatický jen na základě výchovy nebo povahy. Abyste měl soucit k druhým, nemusíte nutně přečíst Shakespeara. Z neurologického pohledu existuje něco, co nás formuje už na základní úrovni. Může to být i čtení, ale prokazatelně to nemůže být technologie. Počítače, mobily, tablety a televize spíš připomínají situaci, kdy květinu useknete dřív, než mohla rozkvést. Technologie je extrémně nebezpečný, doslova toxický vynález. Pokud se – tak jako dnes – používá jako dominantní způsob mezilidské komunikace, potlačuje evoluční schopnosti, které máme.

Může čtení fungovat jako protijed proti elektronickým médiím? Pokud denně sedím několik hodin u počítače, měl bych to kompenzovat knížkou?
Čím víc něco děláme, tím víc opomíjíme jiné aktivity. Když počítač několik hodin denně používáme k práci, tak už s ním často i odpočíváme. Hrajeme v něm hry, čteme noviny, posloucháme hudbu, díváme se na filmy… Komunikace začíná fungovat převážně nebiologickým způsobem. A to je problém.

Fungují na mozek různé druhy knih různě?
V románu je příběh, v detektivce napětí, v ženském čtivu emoce. Jako kdyby auto postupně řídili tři různí řidiči. Každý má jiný styl řízení – jeden jezdí rychle, druhý pomalu, třetí perfektně podle předpisů. Z různých knih dostává mozek informace s různým charakterem. Třeba detektivky přímo vybízejí k bohatým představám. O vrahovi vám autor řekne jen pár základních věcí. Třeba že má černé vousy a kulhá. Zbytek si musíte domyslet, respektive nejdřív to porovnat s paměťovou „knihovnou“ předchozích představ a zkušeností. Když ale čtete o 80% slevě na letenky, moc prostoru k imaginaci to nenabízí. Přemýšlíte o tom jen prakticky: „Koupím? Nekoupím?“

Kniha má velkou výhodu i v tom, že nešmíruje moje soukromí a neodesílá moje data někam do Ameriky nebo do Číny. Některé technologie v tom mohou být velice nebezpečné.
Třeba sociální sítě. S výjimkou starých, osamělých nebo nepohyblivých lidí jsou sociální sítě prakticky k ničemu. Je to jen byznys s vaším soukromím, ale většinu lidí to nezajímá. Je jim jedno, že někdo jiný aktivně sleduje, kde nakupovali, s kým mluvili a jaké internetové stránky navštívili, a prodává tyto informace třetí osobě.

Text čteme po slovech a větách zleva doprava a shora dolů. Informaci tedy získáváme lineárně – na rozdíl od televize, kde sledujeme příběh a posloucháme vyprávění. Co je pro mozek lepší?
V každém z těch dvou případů mozek zpracovává informace jinak. Když čteme, soustřeďujeme se na vizuální vzory. Sledování televize je naproti tomu podobné, jako když stojíte na tramvajové zastávce a sledujete, co se děje kolem. Pro srozumitelnost si představme člověka, který prodělal mozkovou mrtvici a najednou ztratil schopnost číst. Když se ho ale zeptáte, co viděl v televizi, perfektně to popíše. Čtení je velmi specifický neurologický proces, což dokazuje například vrozená porucha učení zvaná dyslexie. Dyslektik neumí přečíst určitá slova, která třeba začínají písmenem A. Ale přitom to může být vysoce inteligentní člověk nebo špičkový manažer.

Mám známého právníka, který kvůli dyslexii dělá chyby v pravopise. Je linearita textu pro mozek přínosná?
Ano, protože i myšlení je v ideálním případě lineární. Když má myšlenka linii jako text, zapamatuje se lépe, než když připomíná roztříštěné kousky puzzle.

Pomáhá nám v tom čtení? Vytváří třeba v mozku struktury, díky kterým pak přemýšlíme lineárně?
Ano, ale kulturu od kultury se to liší a má to fascinující souvislosti. V Evropě a v USA čteme a přemýšlíme zleva doprava. Stejně vnímáme i čas – minulost je podle nás vlevo, budoucnost vpravo. Ale v některých jiných kulturách je to naopak – čas a tok myšlení běží zprava doleva, nebo dokonce zepředu dozadu.

Někdo chodí do posilovny, aby měl svaly. Můžeme si čtení představit jako podobný tělocvik pro mozek?
Záleží na tom, co čtete. Pokud jsou to inzeráty na levnější zboží, mozek to řeší velice povrchně. Vést aktivní diskusi, jako je třeba tento rozhovor, vyžaduje mnohem víc mozkové kapacity. Nekoukáme do počítače, diskutujeme, bavíme se, užíváme si kontakt a pingpongujeme mezi sebou myšlenky. Tím se dostáváme do hlubších mezilidských procesů.

Asi do poloviny 60. let minulého století jsme netušili, že kouření škodí zdraví. Pak se postupně objevovaly vědecké důkazy, že cigarety jsou extrémně nebezpečné. Změníme časem podobně názor i na počítače, mobily a tablety?
O negativním vlivu moderních technologií se začíná mluvit. Dnes už víme, že užívání sociálních sítí prokazatelně vede k nárůstu úzkosti a deprese a k horším výsledkům ve škole. Světová zdravotnická organizace nedávno oznámila, že nemoc číslo 1 na zeměkouli není vysoký tlak, cukrovka ani malárie, ale deprese. A jsou to sociální sítě a technologie, které nás odvracejí jednoho od druhého. Průzkumy prokazují, že naši rodiče byli šťastnější než my, zatímco my jsme šťastnější než naše děti.

Proč?
Faktorů je víc. Zaprvé chybí jasný nepřítel či jasná hrozba, která by spojila společnost. Žijeme v blahu. Tím je každý z nás atomizován od ostatních. Každý hledá vlastní cestu, vlastní pravdu, netolerujeme pravdy ostatních. Současně vznikla technologie, která je v případě sociálních sítí návyková. Evoluce moderního člověka trvá víc než 200 000 let. Až do začátku tohoto století jsme komunikovali převážně jedním způsobem.

Za pouhých dvacet let jsme se pak dostali na dramatické rozcestí, které rozhodne o budoucnosti člověka. Velikáni jako Stephen Hawking nebo Albert Einstein upozorňovali, že lidstvo nezničí nukleární zbraně, ale všudypřítomná technologie. Jsme na ní závislí. Co se stane, až jednoho dne vypnou proud?

--

Martin Jan Stránský (63)

Primář neurologie na Yale University v USA, ředitel Polikliniky Národní v Praze, vydavatel časopisu Přítomnost.
Pochází ze slavné rodiny: pradědeček Adolf založil Lidové noviny a byl prvním ministrem obchodu za první republiky, dědeček Jaroslav byl ministrem spravedlnosti a po druhé světové válce ministrem školství, otec Jan založil s Pavlem Tigridem československé vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Je vinař a muzikant: hraje na klavír, citeru, bicí a dudy.

0000010100063540085144080868825708688745

argument s papierom ako evolučnou výhodou ma prizabil
ešte pred vynálezom papiera sa texty čítali z kamenných alebo hlinených dosiek (ak nerátame napr. Inkov, ktorí používali uzlíkové písmo )
kamenné dosky majú z tohto pohľadu veľa výhod:
- na rozdiel od kníh neodľudšťujú spoločnosť - obvykle také niečo ani neodnesieš sám a potrebuješ na to parťáka; obvykle si taktiež potreboval niekoho, kto to za teba prečítal alebo napísal; taktiež si si to iba tak nezobral do autobusu a nečítal si si to sám pre seba, čiže si miesto toho musel vyplniť čas spoločenskou interakciou
- sú staršie, čiže prirodzenejšie - z rovnakého dôvodu by sme mali preferovať aj nástenné maľby pred maľbami na plátne, a monofónnu hudbu pred polyfónnou
- poskytuje to veľmi silné zmyslové vnemy - najmä keď sa to snažíš transportovať alebo napísať niečo
- aj analógový hypertext je v takomto médiu veľmi ťažko realizovateľný, takže nehrozí tam akékoľvek nelineárne čítanie textu
- akákoľvek kamenná doska je lepšia, než žiadna kamenná doska!

×÷ßßß$ˇ~[☼◙ş→☻ü84ó♀ÇüŮń§►♫☺♀♂ć☺<\ˇ

000001010006354008514408086882570868874508688837

myslim, ze evolucnu ne/vyhodu myslel v zmysle pozornosti, nie formatu, konkr.:

Přesně tak. Nějaký odkaz vám připadá zajímavý a kliknete na něj, abyste se dozvěděl víc. Tím přeskočíte jinam a ztratíte koncentraci. Takovéto čtení je fragmentované a evolučně nepřirozené.

ze clovek proste nie je zvyknuty takto hyperlinkovo nasavat informacie narozdiel od linearneho citania

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890

Cely tento argument je uplne mimo a pri zakladnych poznatkoch o neurovedach sam seba neguje.

Este evolucne starsie je predavanie informacii rozhovormi a este evolucne starsie je predavanie informacii pozorovanim. Tam tiez nesludujes linearne, co ti rozpravac rozprava a neskenujes pro riadkoch, co priroda predklada, ale pytas sa otazky, alebo sa prizries blizsie na to, co je pre teba existencne relevantne. Cele vnimanie je extremne nelinearne a rekurzivne a zamerane na interakciu so svetom - viz. embodied cognition a preditive coding, co su teraz dominantne paradigmy v kognitivnych neurovedach.

Preto je prave pre nas klikanie a preskakovanie prirodzenejie, teda putavejsie a jednoduhsie. Prave linearne premyslenie je nieco, co je evolucne nove, narocne a preto to treba aktivne trenovat v detstve, kym je mozog plasticky - napriklad citanim knih. Neprirodzene != spatne, prave naopak - je uzasne, ze je nas mozog taky plasticky a dokazeme sa to dokazeme naucit a vdaka tomu vytvorit celu nasu tradicnu zapadnu kulturu.

navazujuca otazka je, akym sposobom budu teraz nove media utvarat nase myslenie - je mozne, ze nejaku cast schopnosti stratime (napr. linearne uvazovanie, formovane pisanim na papier), ale zas je mozne, ze to vytvori nove funkcne schemata, mozno dokonca kombinujuce vyhody oboch pristupov.

skratka, neviem vobec, kde ten clovek zobral istotu, ze linearni premysleni = prirozene a dobre

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008689379

Podla mna sa ten clovek stazuje ze ked vezmes "Hypertext" v porovnani s izolaciou v knihe v minulosti ... tak dochadza k podobnym zmenam ako ked prejdes od tabulky k stromu pri ukladani dat.

Ak by si chcel byt striktne dosledny v pripade "Hypertext" tak prva kapitola fyziky tvoj mozog zamestna na 50 rokov ... vybehnez z toho s tym ze vies o vsetkom trochu pomudrovat ale v principe nemas pocit ze by si chcel citanie tej knihy nejak dokoncit.

V pripade knihy si mal toto limitovane tym ze ak ti nieco nesedelo / potreboval si si dostudovat - vyriesil si kapitolu s tym ze si si po ceste urobil zapisky ... potom si sa k tomu vratil presiel to este raz a z globalneho pohladu zhodnotil ci uz staci.

Pri hypertexte ti chyba nieco ako trigger toho ze "uz si hlboko ... uz staci".

Ci chapem to zle?

EDIT: zmenil som analogiu na tabulku a strom ...

~ What a time to be alive... ~

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868937908689481

hej, podla mna to chapes spravne. A ja s tym suchlasim. Linearne premyslanie je dolezite v dnesnom systeme predavania informacii (v pripade skolskeho studia napr) presne preto, aby si dokazal vnimat a udrziavat pozornost aj v oblastiach, ktore ta a priori nezaujimaju. To ti umoznuje vnimat problematiku v celej sirke a v primeranej hlbke - nielen vo vybranych oblastich do extremnej hlbky, k comu zvadza hypertextovanie.

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008689115

hrozne zle sa toto cita, ty si nejaky phd clovek? lebo veci co pises su viac buzzwordy alebo vyznamy ktore su nepochopitelne z toho co pises a iba taky hook aby sa ta pytali ako to myslis, taka akademicka taktika

- "nesledujes linearne co ti rozpravac rozprava" - kolko % ludi myslis ze vo vlastnej hlave pojme v akom kontexte toto myslis? komu toto pises?
- "vnimanie je extremne nelinearne a rekurzivne a zamerane na interakciu so svetom" uz len definicia ze co je "vnimanie" nie je ujasnena, a ze co potom znamenaju slova "linearne" a "rekurzivne" v tomto kontexte, pises to ako samozrejmost, vyborne sa to cita, ale su to buzzword frazy ktore neodovzdavaju nijaky vyznam, iba su to pre teba argumentacne barlicky o ktore sa da opriet ked ti oponent nerozumie, realne tym neobohacujes diskusiu, iba si vyskrabavas autoritu
- "klikanie a preskakovanie prirodzenejsie"
- "dokazeme sa to dokazeme naucit a vdaka tomu vytvorit celu nasu tradicnu zapadnu kulturu"
- "nejaku cast schopnosti stratime (napr. linearne uvazovanie, formovane pisanim na papier)"
- "vytvori nove funkcne schemata, mozno dokonca kombinujuce vyhody oboch pristupov"

skus radsej napisat ako si myslis ze sa veci maju, lebo toto su take random asociacie na autorove nazory

ja by som veru na vacsinu veci v texte povedal ze hypotetizujete a bijete sa o to ako o pravdu, zaujimava debata by bola ze vybrat si jedno z tvrdeni a povedat z coho to tak sudis, nez nahodne skakat medzi dvoma hypotezami kde pravdivost tvrdenia dnesna veda ani nevie vyhodnotit

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868911508689338

uff psycho, riadne si mi nalozil:D nevenujem sa veru popularizacii vedy a nebolo mojim cielom ta svojim jazykom intelektualne urazat.

Vnimanie je standardizovany pojem: organization, identification, and interpretation of sensory information in order to represent and understand the presented information, or the environment. https://en.wikipedia.org/wiki/Perception

vysvetlenie k rezkurzivite a nelinearite vnimania viz. nizsie. jak dole pise cv::be, su to koncepty so standardizovanym vyznamom, ktore ale nieje jednoduche podat v laickej debate so vsetkymi ich nuansami. A uz vobec nie tak, aby laik z jedneho prispevku obsiahol vsetky empiricke dokazy pre a proti a ich interpretacie a vedel si spravit vlastny nazor. Preto pisem "viz." - pozri napr. wikipediu k embodied cognition, tam je vysvetleny ten princip interaktivity a su tam zhrnute nejake experimentalne dokazy https://en.wikipedia.org/wiki/Embodied_cognition. Co sa tyka rekurzivity, mozes zacat u vysvetlenia top-down a bottom-up vnimania https://www.verywellmind.com/bottom-up-processing-and-perception-4584296.

Asi aj preto je su popularnejsie jednoduche tvrdenia typu "digitalni demence" a "čtení je evolučně starší, a tedy přirozenější".

"skus radsej napisat ako si myslis ze sa veci maju" - podla mna je jasne co si myslim. vnimanie nie je linearne, pretoze 1. neurovedne a psychologicke poznatky to vyvracaju a 2. by to evolucne nedavalo zmysel 3. odporuje to aktualne dominantnemu nazoru v kognitivnych neurovedach (u skutocnych vedcov = argument a z autority)

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086891150868933808689360

dakujem za priatelsku odpoved
mam pocit ze delis vedu na popularizacnu zlozku a akademicku, a nadalej si ides svoje ze konstrukty ktore maju viacero interpretacii maju podla teba jasny vyznam, definicia nie je vyznam, interpretacia tej definicie moze byt u niekoho ina a tym padom sa nebavite o tej iste veci a iba si asociativne argumentujete kazdy vo svojej teme, ked najdes takeho kto ma rovnaku perspektivu ako ty tak sa utvrdis vo svojom, ked najdes niekoho kto to vidi inak tak ti jeho veci nebudu davat zmysel a utvrdis sa vo svojom, vytvaras si izolovany ostrovcek poznania ktory nezohladnuje nazory inych lebo tvoje sofistikovane konstrukty su nepochopitelne laicky (feynman aj einstein by ti na to nieco povedali)

"ako sa veci maju" som myslel ze nemas protiargumentovat a stavat na popularizacnom clanku, ale mas povedat svoj nazor nezavisle od clanku, do ktoreho ten clanok nepasuje - pochopim ak sa ti nechce uz odpovedat mi, ale zaroven ma zaujima ten tvoj pohlad

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008689115086893380868936008689384

vobec nechapem, co znamena to posledna veta a na co sa pytas

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868911508689338086893600868938408689412

ako vplyvaju mobily na inteligenciu a vztahy podla teba, nemyslim v kontexte toho clanku, ale tak vseobecne, ako menia mobily k lepsiemu a horsiemu

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086891150868933808689360086893840868941208689455

neviem - teme sa nevenujem a nemam o nej dost informacii.

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868911508689281

som od fachu a mozem potvrdit, ze dust bunny hovori standartnymi pojmami o aktualnych konceptoch v kognitivnej neurovede. tie su postavene na realnych zisteniach, nie z prsta vycucanych
a ako si si stihol vsimnut aj nizsie, dane idcka sa poznaju osobne, cize ak sa ti zda, ze je nieco zamlcane/nerozvinute, tak to moze byt aj tym

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868911508689163

cita sa to uplne v pohode, ak teda nemas problem s linearnym premyslanim (aj ked teda ten predposledny odstavcoveta by nejaky edit urcite zvladol)

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008688979

donedavna (este 2-3 storocia dozadu) vacsina ludi neopustila za cely zivot oblast v ktorej zila. k akemu mnozstvu informacii sa pomocou rekurzie a interakcie dostali?

lenka aj ostatni, ktorym rozhovor stupil na kurie oko -- snazite sa spochybnit nazor jedneho z najprednejsich neurologov na svete. nie som ten typ, ktory uznava papierove autority, ale chlapik zrejme vie ovela lepsie, o com hovori, nez tot nejaky student popr. internetovy laik.

okrem toho, ze je primar neurologie na yale, ...

Je zakladatelem a ředitelem pražské Polikliniky na Národní s 25 lékaři, specialisty ve svých oborech. Dr. Stránský slouží jako panelový lékař pro americké a britské velvyslanectví v Praze a také přednáší na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dále je poradcem v četných zdravotnických organizacích, poradcem státníků, ministrů a kanceláře bývalého prezidenta.

a teraz tu sa zase raz zletela skupina vran z kyberie, aby si trosku zobli do jeho nazorov. nestava sa z kyberie nejaka zvlastna konzerva?

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908689044

pred 300 rokmi bola v týchto končinách uzákonená povinná školská dochádzka. predtým ľudia bežne nevedeli čítať (pretože čítanie nie je "prirodzené", je to jeden zo základných civilizačných výdobytkov, a komplexná a naučená činnosť vyžadujúca veľkú mieru abstrakcie a špecifického sústredenia), a potom to aj tak väčšinou nerobili, pretože bolo treba makať. takže rozhovory a pozorovanie okolia boli naozaj podstatným spôsobom získavania informácii - ak si neopustil dolinu, v ktorej si sa narodil, príliš veľa iných možností obvykle ani nebolo.

×÷ßßß$ˇ~[☼◙ş→☻ü84ó♀ÇüŮń§►♫☺♀♂ć☺<\ˇ

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908689040

s tou rekurziou a interaktivitou to myslim vo velmi sirokom zmysle zakladnych principov vnimania (teda nie len predavanie infomacii v spolocnostiach).

Ak prijmeme premisu, ze cielom nervoveho systemu je zabezpecit prezitie a rozmonzenie organizmu prostrednictvom intrakcie s prostredim, vyplyva z toho, ze vnimanie nemoze byt izolovania funkcia, ale musi sluzit funkciam relevantnym pre prezitie organizmu. Od toho mame mechanizmus pozornosti, ktora prideluje kognitivne zroje do spracovania infomacii relevatnych k aktualnych cielom - ci uz zdola (zrak ti pritiahne obrazok ceckov) alebo top-down(musim teraz docitat toto strasne nudne interview, aby som sa k nemu mohla vyjadrit).

Vnimanie tiez nemoze ist jednym smerom, pretoze by to strasne vypocetne narocne, ale zaklada sa na existujucich konceptoch, pamati, predpokladoch, vnimanych tvaroch, etc. Dokladaju to neurovedne vyzkumy, kde aktivita v oblastiach, ktore su vyssie po kognitivnom streame dokaze predikovat aktivitu v zakladnejsich oblastiach. Mozme si to predstavit na zrakovom kortexe - oblasti, ktore rozlisuju vysokourovnove chrakteritiky (napr. tvare) ovplyvnuju aktivitu v oblastiach, ktore rozlisuju nizkourovnove charakteristiky (napr. izoluju jednotli linie utvaru).

(ale tym som len chcela dolozit, ze vnimanie je interaktivne a rekurzivne - preto je preskakovanie na relevantne informacie prirodzenejsie ako linearne skenovanie prudu informacii)

Co sa tyka argumentu z autority, chlapik je e:~~popredny~~ neurolog, ale nieje predny kognitivny vedec - a to je tema, ku ktorej sa v tomto pripade vyjadruje. Neurologia je aplikovany obor mediciny zamerany na liecbu poruch nervoveho systemu. Kognitivne vedy su oblast zakladneho vyzkume medzi biologiou, psychologiou, medicinou a informatikou. Je to ako keby sa predny raketovy inzinier vyjadroval k fyzike. Informativne urcite, ale nie smerodajne.

edit: medzitym som si ho vygooglila a nenasla som od neho ani jeden peer-review clanok a nieje ani primar neurologie na Yale.

V ceskom CV ma "Primář neurologie, Yale New Haven Medical Center a přidělené nemocnice", ale na strankach nemocnice je ako neurologist-in-chief uvedeny niekto iny https://medicine.yale.edu/neurology/people/. Na stranach skoly/nemocnice existuje iba ako assistant professor (to je ucitelska funcia, to som v podstate aj ja) a attending physician (tj. radovy neurolog), podla titulov teda neni profesor, dokonca nema ani PhD - je len doktor mediciny. Ma to tak aj vo svojom CVcku na strankach skoly, kde sa ziadna funkcia primara nezmienuje: https://medicine.yale.edu/profile/martin_stransky/

Teda sa neda usudzovat, ze je popredny neurolog a odbornik, pravdu ma pht dole, ktory vravi, ze je to politik s lekarskym bcgroundom. ale je velmi dobry v sebaprezentaci hraniciacej s ojebavanim, pretoze spravne ocakava, ze si ani taky inteligentny a rozhladeny clovek ako ty jeho CVcko neoveri.

e: tisic preklepov

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908689015

problem je ze sa vyjadruje k tak sirokym veciam mimo svoju expertizu - neurologia
cely ten rozhovor ma presah do spolocenskych tem, odvolava sa na poznatky z inych oblasti ako jeho, evolucia, technologie...- a to je dobre, odbornici by mali takto komunikovat v suvislostiach, ale nemali by sme potom slepo akceptovat co hovoria, lebo im moze unikat dost velka cast reality z ich maleho piesocku

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908688996

Bolo by mozno lepsie najprv uznat ze s tou evoluciou sa zle vyjadril, to sa odbornikom dost stava ked chcu popularizovat temu.

A potom vysvetlit ako to myslel - ja by som to aj rad skusil ale tiez mi to nie je jasne.

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908688986

odkial beries ze je jeden z najprednejsich neurologov na svete?
on vyzera skor ako politik s medicinskym backgroundom

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086889790868898608688992

Assistant Clinical Professor v oboru neurologie na Yale School of Medicine. Primář neurologie Yale New Haven Medical Center. Primář neurologie Cornell-Scott Hill Health Center v Astonia, CT. Spoluzakladatel a přednosta Americké, české a slovenské neurovědné asociace. Zakladatel a vedoucí programu pro výměny lékařů v neurovědách mezi Yale University a Univerzitou Karlovou.

To vyzera, ze zastaval same politicke posty

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008688979086889860868899208688998

ano https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Jan_Str%C3%A1nsk%C3%BD podla vzdelania radovy lekar

okrem toho https://narodni.cz/vystoupeni-a-prednasky/
vyzera ze si pekne fici prave na digital dementia memecku na neodbornych konferenciach kde to este prejde

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908688986086889920868899808689000

https://narodni.cz/to-jsem-ja/curriculum-vitae/

digital dementia pocujem prvy raz, ale neprekvapuje ma, ze su nazory, ktore su proti. bude to zrejme podobne ako s climate change (alebo warming?), kazdy ma plne pravo rozhodnut sa, ktora argumentacna linia sa mu pozdava viac.

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086889790868898608688992086889980868900008689006

mas pravdu v tej podobnosti, zamernymi nezmyslami navodit iluziu ze su v danej otazke dva viacmenej rovnako podlozene nazory, medzi ktorymi sa treba 'rozhodnut'.

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868897908688983

Argument autoritou?

00000101000635400851440808688257086887450868883708688890086889790868898308688994

Skor racionalne zhodnotenie zdroja informacii.
Od hawkinga budes brat nazory na fyziku trochu inak ako odomna, alebo nie?

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008688979086889830868899408689041

áno, Hawking bol medzi fyzikmi celkom známy tým, že prehrával stávky na rozličné témy okolo fyziky - rád sa stavil s kolegami na rozličné témy, ako napr. že Higgsov bozón nebude objavený, alebo že Cygnus X-1 nie je čierna diera, a takmer všetky svoje stávky prehral. a to sa nijak nebije ani nevylučuje so všetkými objavmi, ktoré Hawking objektívne vykonal.

veda nefunguje tak, že "Hawking niečo povie, je to pravda". tak funguje náboženstvo.

×÷ßßß$ˇ~[☼◙ş→☻ü84ó♀ÇüŮń§►♫☺♀♂ć☺<\ˇ

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008688979086889830868899408689001

Ale to je uplne jedno, ver comu chces, ale ked niekomu vysvetlujes preco je nieco pravda tak argumentovat autoritou proste nejde, duplom ked typek niecomu sefuje (vyzera v tomto pripade ze ma fakt vela aktivit), lebo potom je na mieste silne podozrenie ze sa nema uplne moznost venovat priamo vede.

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008688950

dost mozne sa vyvinie nova forma kognicie
ja by som potreboval niekolko simultannych okruhov minimalne aby som mohol kognitivne multitaskovat kvalitne

000001010006354008514408086882570868874508688837086888900868895008688982

coming soon :)
https://www.theguardian.com/science/2019/sep/22/brain-computer-interface-implants-neuralink-braingate-elon-musk

0000010100063540085144080868825708688745086888370868889008688917

presne tymto smerom som vcera chvilu uvazoval, ale rozumne som si povedal, ze to prenecham na formulaciu a linearne zakodovanie niekomu, kto sa vyzna. takze dik :)

0000010100063540085144080868825708688724

aj na takyto kuchynsky luddizmus je najlepsi liek OKI DOKI BOOMERINO

dendrite The nightmare videos of childrens' YouTube — and what's wrong with the internet today | James Bridle
dendrite Vecna tema
dendrite Re[4]: 21.11.2018-22:26:32
dendrite 21.11.2018-22:26:32
dendrite Techno-primitivizmus na Kyberii
axone main
axone Psychiatria
axone Science fetish
axone forumz
axone Psychika a vy
axone Zle halusky

login::		password::
	name:: id::