login::  password::




cwbe coordinatez:
4684483
1495370
2449314
6545355

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::58
total children::25
20 K

show[ 2 | 3] flat


al-caid0
chess0
pesiak1
jonas1
DFH1
georgio1
čo1
zemo2
ash3
andread3
vrq9
mrkqua10
krokobox gomont10
mateno10
sedo10
dnes nie je ...11
ZAP11
sandozz11
valdemar11
dnc11
scyth12
s712
kostja15
laume18
mythea21
dontbelight24
starosloviencina, cловѣньскьїи ѩзъıкъ, ⱄⰾⱁⰲⱑⱀⱐⱄⰽⱏ ⱗⰸⱏⰹⰽⱏ, старославянский язик, Altkirchenslawisch, OCS (Old Church Slavonic), старобългарски език

Jazyk znamy vierozvestcom aj ich audiencii ziskava na popularite, uz ma aj vlastnu verziu wikipedie. Tazky nie je, par javov z jeho gramatiky ci morfologie sa zidu pri uceni inych slovanskych jazykov. Najblizsi je sucasnej bulharcine, ktora si trebars ako jedina zachovala samohlasku jer, ale prvky zname z OCS najdeme v kazdej -

- 7 padov (snad vsade okrem BG a MK)
- nosove samohlasky (PL; napr.Ѧ sa v SK zvacsa vymiena za "ä")
- dual (zachovany pri par slovach, napr.v SK "bratia", viacero v BG)
- iotizacia ("zmakcovanie" pomocou "j")
- palatalizacia velarnych spoluhlasok (g, k, ch)
- jat (ѣ; dlhe "ä", vyvijalo sa rozne, v SK je z neho vacsinou "ie")
- styri minule casy slovies (BG)
- "ň" a "ľ"...

H.Lunt - Old Church Slavonic Grammar (7.ed., 2001) - link na google books
hardcore vyuka - http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/eieol/ocsol-0.html
ceska modernizacia - http://sites.google.com/site/novoslovienskij/
ruske zjednodusenie - http://www.slovio.com/
na vela staci aj cyrilika - http://kyberia.sk/id/6547674
aj Bibliu (RCS) - http://kyberia.sk/id/6722569

"kanonicke" texty online

Corpus Cyrillo-Methodianum Helsingiense - kodexy Marianus, Zographensis, Assemanius, Suprasliensis a Savina kniha v ASCII
TITUS (Thesaurus Indogermanischer Text- und Sprachmaterialien) - kodexy Marianus, Zographensis, Assemanius a Savina kniha v unicode cyrilike aj hlaholike

kievsky misal (10.st., fragment)
Codex Zographensis (10.st., V.Jagić 1879)
Euchologium Sinaiticum (200 stran hlaholiky z 11.st., R.Nahtigal 1941)
dalsie Euchologium, prepis do cyriliky (L.Geitler 1882)
este jedno vydanie Euchologia v cyrilike s francuzskym prekladom (J.Frcek 1933)
Glagolita Clozianus (11.st., F.Miklosić 1860)
Psalterium Sinaiticum (11.st., M.Altbauer 1971)
dalsie Psalterium, prvy moderny prepis do cyriliky (L.Geitler 1883)
Codex Suprasliensis a dalsie cyrilicke texty (11.st., J.Lindstedt 1986)
dalsi Suprasliensis s greckymi originalmi (ak boli!) s linkami na dalsie (D.Birnbaum 2013)
eninska epistola (stranka po bulharsky) a ine
LXX - predloha vacsiny OCS bibl.textov
Vulgata a KJV, Lutherbibel, Bible Kralická pre porovnanie
zbornik popa Punca z r.1796, prepis do anotovanej latinky

ⰃⰎⰀⰃⰑⰎⰊⰜⰀ

unicode table - http://en.wikipedia.org/wiki/Glagolitic_%28Unicode_block%29
mas uz hlaholiku v unicode?
omniglot - http://www.omniglot.com/writing/glagolitic.htm
online pisadlo s navodom - http://kyberia.sk/id/7542816
hi-tech - http://slovo-aso.cl.bas.bg/sinai.html





0468448301495370024493140654535508731758
al-caid
 al-caid      27.03.2020 - 19:24:08 , level: 1, UP   NEW
prvy pokus o digitalnu ediciu starosl. Zitia sv.Petky - https://homepage.univie.ac.at/ivan.simko/petka/vukovic.html

Vьsà oúsrьdstvoujù dáti, vьsà líšiti se, da žélaemojè mně poloúčjù skróvište...

0468448301495370024493140654535508626121
al-caid
 al-caid      17.05.2019 - 18:11:43 (modif: 17.05.2019 - 18:13:40), level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!

maloktore pribehy si udrzuju popularitu od antiky tak, ako tie o Trojskej vojne a vybojoch Alexandra Velkeho; stredoveky clovek vsak mal malo casu na zabavu, a este menej na to, aby si pamatal kto je kto, co sa kde stalo, a podobne; a tak na miesto zzenstileho Parida nastupuje akcny Alexander, ktory si svoju Helenu-Igulidu neda, a namiesto toho, aby sa spoliehal na daku Klytaimnestru, posle na Juga-Agamemnona a jeho blizkovychodnych spojencov obavanych Saracenov...

zdrojom povesti je prepis od B.Coneva z Veleskeho zbornika (signatura 667 v narodnej kniznici v Sofii) zo 16.storocia, pricom ide o jeden z mala zachovanych textov z tohto obdobia, ktore su pisane v hovorovom jazyku


Aleѯa'rь raste vь domu wca svoego i bys ratnikь prěd vsemm ezikì i crь vsem ezikwm. I beše krasota ego velia zělo. I re(če) vlьxvwm svoim: "Ašte mi izьwbrěštet ženu lěpu i mudru, pače vsěx veliko_ti, azь vam dobro učinu." I vlьxvi že wbidoše vse zemlu i wbrětoša ženu vь More Siwna cra crcu imušti veliku krasotu zělo, ime eï běše Iuglida. I pridoše kь Alěѯandru i povědaše emu. Togda pakì' reč(e) vlьxvwm svoim i ljubiš(e)se za *k* lět toliko veliko kat(o) nošti eliko vь dni želaxu več(e)rou byt(i) da jako vь sně zgov(o)raxu se. Aleѯandrь sьtvori se jako edinь wt kupecь" i pride sь korabmì vь Palewpol kь Siwnu cru nosešti mnogo imènía. I darova Siwna cra po obïčajù bivajušte i Siwnь cr tog(da) darova. I sotvorista se brat(ja). Golida crca po običaju bivajušte" s Aleѯandrwm vь sně da egda gostesta se ona sěd(ě)še pri Alѯandrwm. Siwnu se mněše" jako Alèѯandrova žena jes(t), da egda wtxoždaše sì' vь dwm glaše kь crci: W, velie čjudo w sem. Sia žena u sego kupca veliku prilikou imat kь nemu. Togda Igulida gněvaš(e)se i glaše: Počto mene prilagaeši k tomu? Da' ašte takova esmь, da i ti priličen esi kь tomu kupcu. Onь paki zoveše Aleѯandra na gosti i wna tu beše i tako tvoresta *g* mscь. Kogda u t(o)go i wbrětaš(e)se Aleѯandrь vь ina ruxa prěmenajušt(e)se. Imeše bo Aleѯandrь vь koraby" mantiju sь zlatwm i bisrwm i kameniem ukrašenuju. Čjuvše bo Igulida jako prodav(a)tь Aleѯandrь mantiju (...) Siwn crь izvьnь grad izьšlь beše. Igulida crca vьstavši sь malo rabmi i prišьd v korabь i vide mantiju. Aleѯandrь povel i vьzdigoše větrila korabou i un(e)se Igulidu crcu i prived ju vь velki gradь Troanь. Togda gradь potresese zělo. Amor crь r(e)če wcь eg(o): Vь istinu sьbisь se snь moi iže videx glavnu wgnu.

Simwnь crь wsta vъ pečali i vьporugani velicěm. I pusti kь Jugu cru bratu svoemu vь Sanь grad i Jugь crь posla kь svoim šurevem vь Xanwnь i vь Mestopotameju i vь Persisь i vь Tarsisь Mespotamsic(ě) iže crie xaldeisci i tarsïsti i xanawnsti i sьbraš(e)se vsěx cri *dı* i pridoše kь Simwnou crou na velik gradь Troanь i wbsadoše ego i rьvaše za *zı* lět ne iměxu čto sьtvoriti emu sь množьstvom polema. I beše vь nix něky" moužь imenem Pamida pekrni Ijuga cra i sьtvori zarь igrati. Da egda vsi voe nauči i zarь igrati, toiže i tavliju sьtvori jako da wsebe su a ne wpolem. I paki Pamida sьkova kona medna velika zelo. I vlěze vь kona medn(o)go Siwnь crь i sь+nim *l* voe dobri i xrabri. A medni konь imat (...) sky xoždaše. I paki Pamida podkova vse koni nawpaku peldami i naredi vse voiski i sьtvori trista voevodi velikyx i vь pošty" wtidoše i sьkriše(se) za gradь. Nautria padoše nedaleč wt grad. A medni konь wsta na wkolь. I povel(e) Aleѯandrь vьvesti mednog(o) kona vь gradь, da egda približišiš(e)se kь vratwm gradu, togda izide izь kona medni Siwn crь i *l* voe xrabri i uetь grdou vrat doideže i Pamida prišьd sь mnogie voe i sь velikoju voiskoju i prěeše velik gradь Trojanь i razvališe ego gloušte: Istьštaite do wsnovanie zemli! Aleѯandrь že poe ženu svoju Gulidu izьšьdь noštiju izь grad i beža kь Sotanu c(r)ou zetu svoemu vь Sagrakïnь da jako beše gněvь bži na Siona cra. Eg(d)a vьzvratiš(e)se vь dwm svoi ni ednь wt nix ne wbrětaše ženi svoe nь tьkmo pusti domvi wbrětaxu. Pon(e)že bexu bežale sь rabmi svoimi. Aleѯandrь že vъzidže Sutana cra i pride porazi ego i razory" velik gradь Vasanь i tex zemu vьzet sarakinь vь dosanie sěbe takožde i na Siwna cra pride vь Moreju i porazi e"go Aleѯandrь. Sьmiri se sь rabmi siwnskim i bijaxu se raby sь gspodmi svoim. Aleѯandrь stoaše vь e"lewnsě a Sutan (crь) vь Palewpoli. I toliko bexu teškie rati za *k* msca na dnь po tisušta. A ubiše *di* crie i voe ix. I wsta Sutan crь i Aleѯandrь sь nim lixo po *r* junak. A to vsi izbieni biše. Togda bo i Erouslimь razoriše i gradvy inex *sl* voe ix izьbiše a xoru ix wpustiše. I vide Aleѯandrь crь čto se sьtvory" zla za ednu ženu, izь mčь svoi, wts(ě)čě glavu Igulidě crci a sam skoči vь more i udavi se tou.


Alexander rástol v dome svojho otca. Stal sa z neho obávaný bojovník, udatnosťou prevyšoval všetky národy aj ich kráľov, a bol prekrásny. Jedného dňa povedal svojim čarodejníkom: "Nájdite mi ženu, čo je najkrajšia a najmúdrejšia zo všetkých, a bohate vás odmením." A tak čarodejníci prešli celú zem a našli ju v Morei, prekrásnu manželku kráľa Siona, volala sa Igulida. Keď mu o nej povedali, zdôveril sa im, že sa mu zjavila vo sne a odvtedy už 20 rokov (?) túži, dňom i nocou, stráviť s ňou aspoň jeden večer. Alexander sa preobliekol za kupca a prišiel s korábmi do Paleopole ku kráľovi Sionovi, s množstvom tovaru. Podľa vtedajších zvykov sa navzájom obdarovali a pobratili. Igulida podľa zvyklostí spávala s Alexandrom a sedela pri ňom na hostinách. Sion si raz myslel, že je Alexandrova žena, keď sa vracal do paláca a povedal jej: "Žena toho kupca na neho veľmi podobá, je mi to až podivné." Vtedy sa Igulida nahnevala a povedala: "Ja že sa na neho podobám?? To potom aj ty!" On však naďalej pozýval Alexandra a tak to konal zhruba 4 mesiace. Vtedy sa Alexander obliekal do rozličných šiat. Mal na lodi aj odevy so zlatom, perlami či drahými kameňmi. Raz sa Igulida dopočula, že chce jeden taký odev predať (...) Kráľ Sion bol vtedy odišiel mimo mesto. Igulida sa však šla v doprovode niekoľkých sluhov pozrieť na tie šaty. Keď ich uvidela, Alexander zavelil napnúť plachty, a tak uniesol kráľovnú Igulidu, ktorú zaviedol do veľkého mesta Trojanu. Vtedy mestom otriaslo silné zemetrasenie. Jeho otec, kráľ Amor, mu vtedy povedal: "Synu môj, ty si sa naozaj zblázni, ako som to videl v ohni (?)."

Kráľ Sion ostal smutný a zahanbený. A tak poslal zvesť svojmu bratovi Jugovi, kráľovi v meste (Va)san, a Jug ju poslal ďalej svojim švagrom v Kanaáne, aj v Mezopotámii, i v Perzii a Tarzide Mezopotámskej. A zozbieralo sa až 14 kráľov, chaldejských, tarzijských i kanaánskych, prišli s kráľom Sionom k mestu Trojan a obľahli ho. No za 16 rokov, po mnohých bitkách, mu neurobili nič. No bol s nimi jeden chlap, čo sa volal Pamida, (pokrvný brat? kováč?) kráľa Juga, ktorý učil vojakov hrať kocky, a vymyslel tiež tablu, tak ako sa hráva o sebe, a nie o poli (?). Tento Pamida ukoval veľkého medeného koňa. Do neho vliezol kráľ Sion s 30 chrabrými bojovníkmi. Medený kôň mal (...) Vtedy Pamida podkul všetky kone naopak, zoradil vojská pod vedením tristo veľkých vojvodcov a ráno ich skryl za mestom. Medeného koňa nechal niekde pri meste. Keď ho Alexander uvidel, rozkázal ho voviesť do mesta. Keď sa s ním však priblížili ku bráne, vyšiel z neho kráľ Sion a jeho 30 chrabrých bojovníkov, tí sa zmocnili mestskej brány a držali ju, kým neprišiel Pamida s veľkým vojskom. Veľké mesto Trojan dobyli a rozbúrali, hovoriac: "Rúbajte do základov zeme!" Alexander však vzal svoju ženu Igulidu, v noci ušiel z mesta a odišiel k Sutanovi, svojmu zaťovi v Sagrakine (Saracénsku), aby vyvolal hnev boží na kráľa Siona. Keď sa (on a jeho bojovníci) vracali, nemohli si nájsť svoje ženy, nachádzali len pusté domy. Ich ženy boli totiž na úteku aj so služobníctvom. Alexander vtedy na nich vytiahol spoločne s kráľom Sutanom, porazil ich, rozvalil veľké mesto Vasan, a ich zem zaujali Saracéni. Následne vpadol Alexander do Moreje proti kráľovi Sionovi, a porazil ho. Dohodol sa vtedy so sionskými poddanými a poštval ich proti svojim pánom. Alexander vtedy zostal v Eleone a kráľ Sutan v Paleopoli. A prebiehali ťažké boje celých 20 mesiacov, tisíc dní kým pobili všetkých 14 kráľov aj s ich vojskami. Ostali len kráľ Sutan, Alexander a s nimi ledva 200 hrdinov, no aj to všetci dobití. Vtedy zničili aj Jeruzalem, zbúrali jeho hradby, zabili 320 vojakov a spustošili ich zem. Až napokon Alexander videl, koľko zla vykonal kvôli jednej žene. Vzal svoj meč a odťal Igulide hlavu, no sám skočil do mora a utopil sa.



0468448301495370024493140654535508610933
al-caid
 al-caid      29.03.2019 - 13:52:10 (modif: 30.03.2019 - 20:24:50) [9K] , level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!

moderny mytus o Draculovi sa vdaka Stokerovi zvycajne spaja s nemrtvymi a hematofagiou, pricom obcas sa kritici mylne domnievaju, ze suvislosti s historickou postavou vojvodu Vlada III. (1431-1476) niet

napokon, zachovana korespondencia z jeho ruk nam dava obraz uplne iny, no aky hrozovladca a tyran by svoje listy koncil slovami ako i bogъ da vi veseli?

no korene mytu siahaju do doby nie tak nedavnej: historky o jeho ukrutnostiach sa sirili este za jeho zivota, a uz v r. 1462 ich isty Sas z Brasova spisal; v 16.storoci bolo zopar pribehov o jeho sadistickych excesoch spisanych aj v lubozvucnej cirkevnej slovancine, z coho vychadza aj nasledujuci preklad; podobnost postavy so vtedajsim, tiez nie prave ludomilnym carom Ivanom IV., bola nepochybne cisto nahodna...


Bol raz jeden vojvoda v Muntenskej zemi, kresťan gréckej viery, menom Drakula latinským jazykom, no našim, ruským - Diabol; taký zákerný, ako jeho meno.

Raz k nemu prišli vyslanci od tureckého cára. Keď vošli a poklonili sa, podľa svojho obyčaju si nesňali čiapku zo svojich hláv. Vtedy sa ich spýtal: "A to prečo tak činíte? Prišli ste k veľkému pánovi a takéto hanebnosti robíte!" No oni mu odpovedali: "V našej krajine držia páni tento obyčaj." On im povedal: "Potom chcem aj ja váš zákon presadzovať, nech hrdo stojíte." A rozkázal svojim, aby vzali železné klince a pribili im čiapky k hlavám. A púšťajúc ich povedal: "Odkážte vášmu pánovi, keď k nemu prídete, že ak aj on si na vaše hanebnosti zvykol, my sme si nezvykli. A teda nech nerozosiela svoj obyčaj nám a do iných zemí a k ich pánom; lebo iní nechcú mať jeho zvyky."

Turecký cár sa kvôli tým poslom rozzúril a vytiahol s vojskom na Drakulu, s veľkou silou. Ten vtedy zozbieral všetky vojská, čo mal, a pobil veľa Turkov, útočiac na nich v noci, lebo proti veľkému ľudu (vojsku) sa nemôže s malým ľudom biť a navrátiť (živý). Keď sa z tej bitky vrátil, začal tých, čo sa s ním vrátili, prezerať, že aké majú rany. U koho našiel rany spredu, tomu vzdal česť a slávu a pasoval ho za rytiera; no kto bol ranený zozadu, toho dal naraziť na kôl, hovoriac: "To je zbabelec, smrad." Lebo keď vytiahol na Turkov, vravel svomu vojsku: "Kto pomýšľa na smrť, nech nejde so mnou a ostane tu." Keď sa to dopočul (turecký) cár, odtiahol s veľkou hanbou a nedovolil si už na neho zaútočiť.

Turecký cár k nemu poslal vyslanca, aby mu (Drakula) odovdzal daň. Drakula vtedy prijal vyslanca s veľkými poctami, ukázal mu všetko svoje bohatstvo a povedal mu: "Nielenže cáru daň odovzdám, lež vstúpiť chcem do jeho služby s celým svojim vojskom a veliteľmi (? со всею казною); a ty povedz cárovi: keď pôjdem k nemu, nech rozkáže, aby nikto neublížil mne ani mojim ľuďom, keď pôjdeme po jeho zemi; a ja čoskoro pôjdem k tebe; prinesiem daň i sám k nemu prídem." Keď cár počul od svojho posla zvesť, že Drakula chce vstúpiť do jeho služieb, zaradoval sa; lebo v tých časoch viedol vojnu s cármi a krajinami Východu. A rozposlal po mestách celej svojej zeme, aby neublížili Drakulovi, keď bude tiahnuť ich zemou, a ešte nech mu česť vzdávajú. A Drakula zozbieral všetky svoje vojská a vyrazil, i cárski poslovia mu prišli vzdať veľkú česť. On pochodoval tureckou krajinou 5 dní, a zrazu sa obrátil a začal plieniť mestá aj vsi, a premnoho toho vyplienil i rozsekal, jednych na koly narazil, druhých na poliach posekal a popálil, ani kojencov neušetriac, i celú tú zem pustou učinil, mnoho kresťanov vo svoju zem odviedol, i veľkú korisť si vydobyl. Vtedy si predvolal poslov, čo mu mali vzdať česť a pustil ich so slovami: "Povedzte cárovi, čo ste videli: koľko som mohol, toľko som mu poslúžil; a ak sa mu moja služba páčila, aj nabudúce mu rád takto poslúžim." No cár, zarazený od hanby, mu nijak neublížil.

Taký hrozný bol Drakula vo svojej zemi, nemohúc sa nasýtiť zlom, čo by mohol popáchať, zbíjania či zlodejstva, lžou či nepravdou; nikto si od neho nemohol život vykúpiť, či už bol duchovným, bojarom alebo prostým človekom, nech už bol akokoľvek bohatý.

Bola raz jedna studňa na nejakom mieste, chladivá a sladká, a mnohí k tomu prameňu prichádzali z ďalekých krajín. A prichádzali mnohí ľudia k tomu prameňu, aby sa z neho napili. Drakula dal vyrobiť veľký, podivný a zlatý krčah (? чару), a položil ho na ten prameň. A keď sa niekto chcel napiť tým zlatým krčahom, potom ho položil nazad na rovnaké miesto, lebo nikto sa ho zo strachu neodvážil vziať...

Prišiel k nemu vyslanec od uhorského kráľa Mateja, Lech (Poliak; alebo Vlach?) rodom, nemalý človek. A rozkázal mu (Drakula) poobedovať s ním medzi mŕtvolami, a pred nimi ležal kôl, zlatý, veľký, hrubý a vysoký. A spýtal sa posla: "Povedz mi, na čo som sem ten kôl dal?" Vyslanec sa hrozne vyľakal a povedal: "Pane, mne sa zdá, že nejaký veľký človek voči tebe zhrešil, a takto mu chceš pripraviť počestnú smrť." Drakula na to povedal: "Pravdu si vyriekol: ty si veľkého pána kráľovský vyslanec: ten kôl je pripravený pre teba." On mu odpovedal: "Ak si, pane, zaslúžim smrť, urobím ako chceš: si spravodlivý sudca: nie ty, ja sám sa usmrtím." Drakula sa rozosmial a povedal: "Ak by si mi takto neodpovedal, naozaj by si na tom kole skončil." Vtedy mu vzdal veľké pocty, obdaroval ho, a prepustil ho hovoriac: "Ty buď mojim vyslancom, a iný nech sa neopováži, ak sa najprv nenaučí, ako sa s veľkými pánmi hovorí."

Raz Drakula obedoval pod trupmi mŕtvych ľudí narazených na koly, množstva okolo jeho stola. A posli prichádzali k nemu, jedli s ním chlieb, a on sedel v prostriedku. Jeho sluha stál pred ním, a nemohol vydržať onen smrad, a tak si zapchal nos a sklonil hlavu na stranu. Drakula sa ho spýtal: "Prečo to robíš?" - "Pane, nemôžem ten smrad vydržať." Drakula rozkázal naraziť ho na kôl a povedal: "Tam si vysoko: tam k tebe smrad nedojde."

Raz vydal nariadenie po svojej zemi, hovoriac: "Kto je starý alebo niečim postihnutý, alebo chorý, slepý alebo chromý, akýmkoľvek neduhom postihnutý, nech každý príde ku mne, a ja vás zbavím utrpenia." I zišlo sa nespočetné množstvo postihnutých, očakávajúc od neho veľkej milosti. On postavil veľký chrám, a keď ich tam zhromaždil, rozkázal im dať jesť a piť koľko len chcú. Oni jedli a veselili sa. Drakula k nim vtedy prišiel hovoriac: "Čo vám ešte odomňa treba?" Všetci mu vtedy odpovedali: "Nech Boh vie, pane, o tvojej výsosti, koľko ti dal rozumu." (?) On im povedal: "Chcete, aby som vás zbavil utrpenia na tomto svete, aby ste už nič nepotrebovali?" Oni ho vtedy úporne prosili, aby niečo veľké spravil, a všetci hovorili: "Chceme, pane." Vtedy rozkázal chrám uzamknúť (a podpáliť), a keď ich upálil, povedal svojim bojarom: "Vedzte, čo som spravil: po prvé, aby nezavadzali ľuďom (? да не стужають людямъ), aby nikto nebol chudobný v mojej zemi, lež všetci bohatí; po druhé, oslobodil som ich, aby nikto netrpel na tomto svete od chudoby a neduhov."

Raz prišli k nemu dvaja latinskí mnísi z Uhorskej zeme kvôli almužne. On rozkázal rozdeliť ich. Jedného zavolal k sebe, poukazoval mu veľké množstvo ľudí na koloch a kolesách, a spýtal sa ho: "Robím dobro?" Mních mu povedal: "Nie, pane! Činíš zlo, bez milosti trestáš. Pánu prislúša byť milostivým, a tí, čo sú na koloch, sú mučeníkmi." (Potom) si zavolal druhého mnícha a spýtal sa ho to isté. Ten mu odpovedal hovoriac: "Teba, pane, určil Boh, aby si zločincov trestal a dobrých chválil (жаловати): a tí, čo krivo jednali, dostali svoj údel." Vtedy si zavolal prvého mnícha a povedal mu: "Ty načo vyliezaš zo svojej cely a chodíš k veľkým pánom, keď nič nevieš? Keď teda sám hovoríš, že sú to mučeníci, tak urobím jedného aj z teba, aj ty sa s nimi pomuč." A rozkázal naraziť ho na kôl, pričom druhému rozkázal dať 50 dukátov zlata: "Ty si rozumný človek;" - a rozkázal ho vyprevadiť s poctami na vozoch do Uhorskej zeme.

Raz k nemu do mesta prišiel kupec z Uhorskej zeme, i rozkázali mu zanechať voz a ulici pred palácom aj s tovarom, pričom on sám spal v paláci. Vtedy niekto prišiel a ukradol mu z voza 160 dukátov zlata. Kupec išiel k Drakulovi a povedal mu o stratenom zlate. Drakula mu povedal: "Poď, túto noc dostaneš zlato (naspäť)." A nariadil po celom meste hľadať zlodeja, hovoriac: "Ak nevrátite ukradnuté (zlato), celé mesto vyhubím." A rozkázal, aby na voz dali v noci jeho zlato, a priložil ešte jednu zlatku. Keď kupec (ráno) vstal, spočítal vrátené zlato, a ešte druhý raz, aj tretí raz, a vždy mu vychádzala jedna zlatka navyše. Vtedy išiel k Drakulovi: "Pane! Prepočítal som svoje zlato a jedna zlatka bola navyše." Vtedy priviedli zlodeja aj so zlatom. Drakula kupcovi povedal: "Choď v pokoji! Ak by si mi o zlate navyše nepovedal, dal by som ťa naraziť na kôl spolu s tým zlodejom."

Keď raz Drakula cestoval, uvidel na nejakom úbožiakovi úbohú, zodranú košeľu (? срачицу худу, издрану), a spýtal sa ho: "Máš ženu?" On mu odpovedal hovoriac: "Mám, pane." Drakula mu povedal: "Vezmi ma k sebe domov." Keď k nemu prišiel, videl, že jeho žena je mladá a zdravá, a povedal mužovi: "Zasial si ľan?" On mu odpovedal: "Pane, mám ho veľa," - a ukázal mu ľan. A Drakula povedal žene: "Prečo si voči svojmu mužovi tak lenivá? Tvoj muž musí orať a siať a teba živiť; je tvoja povinnosť mu spraviť čistý a pekný odev, a ty, súc zdravá telom, ani košeľu mu poriadnu nespravíš. Ty si vinná, a nie tvoj muž: keby tvoj muž nenasial ľan, on by bol vinný." A rozkázal jej odťať ruky, a trup naraziť na kôl.

Majstri mu spravili železné sudy; nasypal do nich zlato a uložil ich do rieky, no tých majstrov dal posekať, aby nikto o ich diele (? содѣланнаго имъ окаянства) nevedel, len jeho diabolský menovec.

Raz proti Drakulovi vytiahol uhorský kráľ. On tiež vyrazil proti nemu. Stretli sa a udreli na seba v bitke; a Drakulu zajali živého: jeho vlastní ho vydali po vzbure; a keď ho doviedli ku kráľovi, ten ho prikázal uvrhnúť do temnice. A sedel 12 rokov vo Vyšehrade na Dunaji, štyri míle od Budína. Zatiaľ do Muntenskej zeme posadili iného vojvodu. No ani keď sedel v temnici, nezanechal svojich zlých obyčajov, a tak lovil myši a vtáky, čo (? mu) kúpil(i) na trhu, a trestal ich: narážal ich na koly a iným hlavy odtínal, iným trhal perie a tak ich púšťal. V temnici sa naučil šiť a tým sa živil.

Keď ho kráľ Matej vyviedol z temnice, priviedol ho do Budína a dal mu dom v Pešti oproti Budínu... Jedného dňa nejaký zlodej prišiel na jeho dvor a skryl sa tu; jeho prenasledovatelia ho (však) našli. Drakula zobral svoj meč, vyskočil z paláca a odťal hlavu drábovi, čo držal zlodeja, a zlodeja pustil. Ostatní bežali ku kráľovi a povedali mu, čo sa stalo. Kráľ vtedy poslal k nemu posla s otázkou: "Prečo si tak učinil?" On odpovedal: "Nevykonal som nič zlé, on sám seba zabil tým, že vošiel do domu veľkého pána... Ak by som vo svojom dome našiel toho zlodeja ja sám, ja by som ho vydal alebo oslobodil od smrti." Kráľ sa so všetkými udivil jeho srdcu.

Keď umrel ten vojvoda v Munténskej zemi, kráľ mu poslal do temnice (odkaz), že ho môže prepustiť, aby bude chcieť byť Munténskej zemi vojvodom ako predtým a prijme latinskú vieru; ak nebude chcieť, že umrie v temnici. Drakula si však vybral časné pred nekonečným, odpadol od pravoslávia a zanechal pravdy, opúšťajúc svetlo a prijímajúc tmu. Videl, že už nezvláda ťažobu temnice, a tak sa začal pripravovať na večné muky a zanechal pravoslávnu vieru, kresťanskú, grécku, prijímajúc latinský blud. Kráľ mu dal však dal vojvodstvo na Munténskej zemi, a tiež sestru svoju rodnú za ženu. Ona mu porodila 2 synov, pričom žil ešte 10 rokov a potom umrel v blude.

Jeho koniec bol takýto: keď žil v Munténskej zemi, vpadli do nej Turci a začali plieniť. On na nich udrel; a Turci ušli. Drakulovo vojsko ich bez milosti sekalo. Drakula od radosti vybehol na jednu horu, aby videl, ako sekajú Turkov. Keď sa však oddelil od svojho vojska, jeden (z jeho vojakov) ho považoval za Turka a udrel ho kopijou. Vidiac, že ho idú zabiť jeho vlastní, pobil 5 zo svojich vojakov. Jeho samého však viacerí prebodli kopijami, a tak bol zabitý.


podla Buslajeva (s.211-213) - http://gen.lib.rus.ec/book/index.php?md5=3DEA5F79A4C94190FABE631CA60A55C4



046844830149537002449314065453550861093308611322
al-caid
 al-caid      30.03.2019 - 20:39:47 , level: 2, UP   NEW
Zu den zeiten künig Matthis von Ungern, ist Weiuoden inn diser Walachy gewesen der strêg ja tyrannisch man Dracula, den künig Mathis fieng und zehen jar in der gefencknuß hielt. Man lißt wunderbarliche ding vô seiner tyrannischen gerechtigkeit. Als auff ein zeit der Türck hett ein bottschafft verordnet zů disem Dracula, und sie vor im stůnden und nach gewonheit die Schlappen mit abzugen von dem haupt, bestetigt der inen iren brauch und ließ ihnen mit dreien negeln die schlappen uff den kopff neglen, domit sie ire hůtlin nim̂er dörfften abziehen. Zů einer anderen zeit als er vil Türckê hert in spiß gestöckt, ließ er und die spiß zůrichten ein wol bereiten disch, lebt wol mit seinen freünden und den armen sterbenden menschen. Zů einer anderen zeit versamlet er alle arbeitseligen bettler und ließ in zůrichten ein gůt mal, und als sie wol gessen und truncken hettê, zunde er ds hauß an und verbren̂t sie alle. Item wan̂ er Türcken gefangen hat, ließ er in die haut ab schinden under den füssen, und strich saltz darin, und ließ geissen härzů füren, die mit irer rwhen zungen das saltz ab leckten, meret also den arbeitseliget leüten ir marter.

Zů einer anderen zeit kam ein kauffman von Florentz in sein herzlichkeit, der hert vil gelts, und wůßt nit wem er es sölt vertrauwen, do geboth im Dracula das er es zelet, und legt es über nacht auff die gassen, fand es auch am morgen onuerseret. Do was kein wald so ongeheür, es mocht in jederman mit gelt und gůt durch wandlen. Als nun diser Dracula zehen jar in der gefencknus war gewesen, und wider ihn sein herzschafft gelassen, ward er netlichen in eim Türckischen krieg erschlagen, und sein haupt für ein schencke dem Türckischen keiser zůbracht.


podla Münstera (1550) - http://www.digitalis.uni-koeln.de/Muenster/muenster1038-1041.pdf
cele dielo - http://www.digitalis.uni-koeln.de/Muenster/muenster_index.html

046844830149537002449314065453550861093308611195
twoclicks
 twoclicks      30.03.2019 - 10:46:25 , level: 2, UP   NEW
A Drakula povedal žene: "Prečo si voči svojmu mužovi tak lenivá? Tvoj muž musí orať a siať a teba živiť; je tvoja povinnosť mu spraviť čistý a pekný odev, a ty, súc zdravá telom, ani košeľu mu poriadnu nespravíš. Ty si vinná, a nie tvoj muž: keby tvoj muž nenasial ľan, on by bol vinný." A rozkázal jej odťať ruky, a trup naraziť na kôl.

- cez tohto ochrancu tradičnej rodiny by ziadny Istanbul nepresiel!

04684483014953700244931406545355086109330861119508611215
al-caid
 al-caid      30.03.2019 - 12:14:51 , level: 3, UP   NEW
on apriorne bol proti akymkolvek dohovorom s Istanbulom

0468448301495370024493140654535508610933086111950861121508611217
twoclicks
 twoclicks      30.03.2019 - 12:33:21 , level: 4, UP   NEW
inak citajuc tie "anekdoty" rozmyslam, co to muselo byt za kolektivnu psyche ze si vyformovala takyto role model ... to im z tych turkov tak svitorilo?

046844830149537002449314065453550861093308611195086112150861121708611229
al-caid
 al-caid      30.03.2019 - 13:13:16 , level: 5, UP   NEW
"diabol" ako role model?

sice takto ucelene he to dochovane len na Rusi, tie historky sa sirili aj v Nemecku ci Taliansku, trebars to prve s klincovanim klobukov sa v Rakusku hovori o Ivanu Hroznom; zrejme sa zacali sirit prave v Uhrosku za Mateja Korvina, teda kym bol vo Visegrade; vtedy tiez vysli Janiciarske memoare od Konstantina z Ostrovice, ktore su podla mna scasti aj zdrojom (trebars o tom utoku v noci)

teda ide tu skor o othering, on bol skor exoticka kreatura nez narodny hrdina, tak ako u Stokera

04684483014953700244931406545355086109330861119508611215086112170861122908611275
twoclicks
 twoclicks      30.03.2019 - 17:59:45 , level: 6, UP   NEW
no, mozno ho na zaciatku nazyvaju diablom, ale cely ten subor historiek okrem potlacovanej sadistickej uchylky rozpravaca obsahuje aj taky ten skryty obdiv typu ... n.j. bol to psycho, ale na Turkov to veru vedel a vedel si zjednat respekt (minimalne u vyslancov :))

trochu mi to pripomina jedneho priaznivca koltelbu, co mi vysvetloval, ako obdivuje harabina, lebo si vzdy suverenne urobil poriadok v diskusii ako v sudnej sieni a skolil moderatorov raz-dva-tri ako z velkej knihy (... a samozrejme, ten by to na imigrantov vedel)

0468448301495370024493140654535508610933086111950861121508611217086112290861127508611306
al-caid
 al-caid      30.03.2019 - 20:18:19 , level: 7, UP   NEW
nj, vlastne aj na konci ide do pekla hlavne lebo zaprel vieru, prestal byt nasim son-of-a-bitchom... (Buslajev to v opise tiez spomina, ze toto "moralizovanie" pridal az nejaky Rusin)

tieto historky sa sirili vacsinou ustne, po trhoch a krcmach, vtedajsia popkultura; ake uchylky ukazuju trebars Game of Thrones alebo House of Cards? je to v podstate to iste

btw pozeram prave nemecku verziu (s.4), tak snad este nieco pribudne

0468448301495370024493140654535508598372
al-caid
 al-caid      21.02.2019 - 13:57:33 (modif: 14.03.2019 - 11:36:39) [1K] , level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!

14. októbra

Žitie prepodobnej matere našej Petky Tъrnovskej
Otče požehnaj!

Nad slnko jasnejšie osvecuje svet pamäť prepodobnej Petky. Kto by mohol prerozprávať jej zázraky, a pôst, a všetky jej dobré skutky, čo vykonala na zemi? V krajinách Epibatov a Thrákie, a v Tъrnovsku, a v Mízii, a v Dalmácii, a nie len tam, ale aj po celom svete? Náš jazyk nedokáže popísať, ba ani rozum nemôže uchopiť všetky jej zázraky, a pôst, a slzy. Len to, čo uchopiť dokáže, a to som spísal ja, Euthymius patriarcha Tъrnovský, z toho, čo som vedel. A tak aj vy, požehnaní kresťania, počúvajte.

Svätá a prepodobná Petka bola z mesta Epibates [blízko mesta Kalikratia v krajine srbskej¹]. Jej rodičia boli dobrí a blahočestiví ľudia, a nasledovali božie príkazy, konali skutky milosrdenstva a mali mnoho iných dobrých vlastností. A im sa narodila tá čistá Kristova holubica. [Neboli bohatí, nemali ani zlato, ani striebro. A takto skromne si žili, až zo sv. Paraskevy vyrástla dospelá dievčina.²] A okrem nej mali ešte jedno dieťa, chlapca menom Euthymius, ktorý sa napokon stal vladykom [biskupom] v Madite. A dobre ich naučili bázni voči Bohu a zákonu, A potom sa predstavili [pred Boha]. A ostala sv. Petka so svojim bratom Euthymiom, čo sa stal maditským vladykom, a ten tam vykonal mnoho zázrakov, pretože sa posvätil pôstom a dobrými skutkami, a jeho relikvie spôsobujú aj dnes zázračné vyliečenia. A keď sv. Petka pochovala svojich rodičov, zobrala si od nich dobrý príklad. Vtedy sa začala aj postiť, aj klaňať sa [Bohu až po zem], aj bdieť [do noci pri modlitbe], a rozhodla sa žiť ako apoštoli, a na zemi spala bez postele. A potom sa jej naplnilo srdce božskou túžbou ísť do púšte, a aj odišla tam, kde prebývali anjeli. A svoj život viedla ako prorok Eliáš či Ján Krstiteľ: pôst a bdenie, a klaňanie sa a slzy, mráz aj horúčavu, všetko vydržala. A jedla trávu ako pokrm, a aj jej len málo k večeru. A bez prestania sa modlila, a na nič nemyslela v tomto svete. [Nemyslela na] dobré šaty, či na domy, na dobytok, či na bohatstvo. Len za Boha sa jej pri modlitbách oči plnili slzami. A všetky myšlienky sa jej upierali k nádeji voči Pánovi, a myslela na jeho druhý príchod, na posledný súd. [A myslela na to,] ako si okrášli dušu, aby [ako múdre nevesty] sa stretla s Kristom s pripravenou lampou. A aké dobro môže vykonať, aby vtedy začula krotký hlas Pánov, ako si naplní olejom lampu, aby s múdrymi nevestami vošla do raja, aby sa nasýtila jeho krásy, a svetla, a anjelských piesní. Len na to myslela a ťažilo ju srdce touto túžbou, ako len dosiahne ono dobro.

A takto si žila na onej púšti dlhý čas. No zákerný diabol ju neprestával plašiť. A mnohokrát sa premieňal na hrozného zvera, aby ju vypudil z púšte. Avšak sv. Petka mala Boha za pomocníka. A neprestajne sa jej liali slzy z očí, a všetka diabolská prefíkanosť sa kvôli jej modlitbám vytrácala. Takú silu získavala od Boha. A k tomuto sa odhodlávala, aj keď bola ženou; no bola naplnená Duchom Svätým, a diablova moc od nej utekala, a mizla ako dym. Kráľ Dávid prorokoval za takéto ženy, a [tak aj] hovorí: "Zaľúbi sa kráľ do tvojej krásy".

A takto prebývala na púšti veľa rokov. A v jednu noc, keď sa modlila a klaňala, a svoje ruky dvíhala k nebesám a plakala, a v tom uvidela božské zjavenie, v ktorom sa jej ukázal anjel v podobe mládenca. A svietil ako sviečka. A povedal jej: "Zanechaj púšť a choď nazad do svojej vlasti, lebo ti prislúša, aby si tam zanechala svoje telo, zatiaľ čo tvoja duša bude vzatá do krásneho a sladkého [nehmotného, beztelesného] raja. Keď sv. Petka uvidela toto zjavenie a začula tie slová, rozumela, že je od Boha, a pochopila, že sa čoskoro predstaví [pred Boha], a radovala sa z toho. A nechcelo sa jaj zanechať púšť, lebo nič nemôže očistiť dušu človeku než púšť. A keď sv. Petka začula onen hlas, aj keď sa jej nechcelo, z onej púšte odišla. A najprv odišla do Carihradu, a tu navštívila Kristov chrám sv. Sofie, a v ňom sa bez prestania modlila. Ako by len človek mohol opísať toľké poklony, všetky dni i noci bdelých modlitieb, jej plač a ťažobu za púšťou? A pochodila po všetkých chrámoch ako pracovitá včielka po jarných kvetinách. A vošla do chrámu presvätej Bohorodičky, čo sa nazýva Blachernae. A tu sa vrhla k ikone Bohorodičky a so slzami v očiach sa k nej modlila so slovami: "Na teba, ó vládkyňo celého sveta, a čo si rodila Pána, na teba kladiem celý svoj život. A k tebe skladám svoju nádej, že sa nadomnou zmiluješ. A nehnus sa odomňa, čo som tvoja slúžka, lebo veď od mladosti som nasledovala tvojho syna a modlila sa k nemu. Ty poznáš, ó Bohorodičko, moju ženskú prirodzenosť, moju slabosť, čo zaťažuje moju dušu. A tak ty, ó svätá Bohorodičko, buď mi pomocníčkou, lebo okrem teba nemám inde nádej. Ty ma veď k dobrej kajúcnosti, aby si ma ochránila od všetkého zla. Lebo keď som bola v púšti, teba som mala za pomocníčku, a teraz, keď som sa vrátila do sveta, aj teraz ma stráž a chráň, a aj tu mi buď pomocníčkou, a kry ma od všetkého zla."

A toto sa pomodlila, a plakala z celého srdca. A vyšla, a odišla do svojej vlasti. A došla do Epibatov, odkiaľ pochádzala. A tam prebývala nemálo času, a nikto ju nespoznával. A aj tu - kto by mohol popísať všetok jej pôst, a klaňanie sa a bdelú modlitbu? Prešiel nejaký čas a pochopila, že sa čoskoro predstaví [pred Boha]. A takto sa mu vtedy so slzami pomodlila: "Človekoľúbiteľu, vladyko, neopúšťaj ma, Tvoju služobnicu, čo som kvôli Tebe všetko zanechala, a prišla za Tebou. Prikáž, ó Pane, Bože môj, anjelu mierne, aby prijal moju dušu, aby mi nebolo zabránené vojsť do Tvojho kráľovstva špinavými a nečistými besmi. No prichystaj ma, aby som bez strachu mohla predstúpiť pred Tvoj strašný trón. Lebo Ty si blahorečený, ó Pane, vo veky vekov, amen." A takto sa pomodlila a odovzdala svoju dušu Bohu. A jej telo pochovali nejakí kresťania, a nikto ju nespoznával, ani nevedel, odkiaľ vlastne prišla.

***

Takto viedla svoj život na zemi, a tam našla veľký pokoj [a dobro]. No Pán nedopustil, aby bola navždy skrytá v zemi, aby jej čisté a sväté telo ostalo skryté a zabudnuté, no vykonal na jej ostatkoch podivný zázrak. Jeden mních žil na stĺpe a postil sa blízko onoho miesta, kde bol hrob sv. Petky. Jedného dňa [pristála v Epibatoch loď na ktorej] umrel jeden námorník, ktorého telo hodili k jeho stĺpu. Začal páchnuť tak hrozne, že sa k nemu nikto nemohol od smradu priblížiť. Aj onen stĺpnik nemohol ten pach strpieť, a tak zliezol a vyhľadal ľudí, aby vykopali veľkú jamu pre ono telo. Oni ho vypočuli a ako kopali, narazili na telo sv. Petky, vyzerajúce zdravo a krásne, pričom vychádzala z neho príjemná vôňa, pretláčajúca smrad [druhej mŕtvoly]. A keďže tí ľudia boli hlúpi a nerozumní, nepochopili, že ono telo je sväté. Nikto veď nevedel, že tam je pochovaná sv. Petka, keďže tam ležala už dlho. Dumali, čo urobia, až napokon si povedali medzi sebou: "Načo budeme kopať inde, veď táto jama je dosť široká aj hlboká, hoďme tam tú mŕtvolu, nech tu nesmrdí. Ak tamto telo bude nejaké sväté, Boh si ho vyberie." A tak zakopali onu mŕtvolu pri tom svätom tele a rozišli sa domov. Jeden z nich, dobrý kresťan menom Georgij, sa tiež pobral domov, a večer vstal, aby sa pomodlil ako vždy. Keď potom zaspal, [vo sne] uvidel nejakú ženu, akoby kráľovnú, sediacu na zlatom, svietiacom stolci. Okolo nej stálo mnoho krásnych, svetlých vojakov. [Georgij] sa zľakol, padol na zem a rozochvel sa, keď sa na tú krásu už nedokázal viac pozerať. Jeden z tých krásnych, svietiacich mladíkov k nemu pristúpil, vzal ho za ruku a povedal mu: "Vstávaj, Georgie. [Takže vy ste] nechali ono smradľavé telo pri tele sv. Petky? Teraz pôjdeš, rýchlo vyberieš jej ostatky, a uložíš ich do zlatej urny, lebo kráľ sa potešil jej dobrote. A Pán ju takto preslávi po celom svete." Potom aj ona sama mu povedala: "Rýchlo vyberte moje ostatky a uložte ich na pekné miesto, lebo nemôžem už ten smrad viac trpieť. Čo sa nebojíš Boha, že by vás ohňom spálil? Aj ja som [len] človek, narodená od otca a matky, a to miesto, kde ste, čo voláte Epibates, je moja vlasť." Tej noci sa podobný sen prisnil aj inej žene, dobrej kresťanke menom Eufémia. Aj ona počula podobné slová, a dostala príkaz, aby ich ešte ráno všetkým vyrozprávala, aby ich Boh ohňom nespálil. A tak ráno obaja vyšli a vyrozprávali svoj sen všetkým Epibaťanom. Tí sa rýchlo zíšli, a s radosťou vykopali tie ostatky ako drahý poklad, a veľmi ich udivilo, ako jej sväté telo bolo zdravé, krásne a voňavé. I vzali ono telo so sviecami, spolu s kadidlom, tymiánom, myrhou, a mnohými inými vonnými prípravkami, a uložili ho s radosťou do chrámu sv. apoštolov.³

Tam vykonala sv. Petka mnoho zázrakov. Posadnutí vyzdraveli, a tiež chorí, hluchí a slepí. Ktokoľvek došiel s čistou vierou a láskou voči sv. Petke, nech mal akúkoľvek chorobu, hneď vyzdravel. A tak sa stala známou po celej epibatskej krajine, a nielen tam. Čoskoro sa stala známou aj v Carihrade a po celej zemi. Prešla nejaká doba, grécke kráľovstvo sa oslabilo, na rozkaz boží [do krajiny] vpadli Rimania [Frankovia] a Carihrad dobyli. Ako vraví kráľ Dávid: "s palicou železnou ho vzali". Frankovia plienili všetko v Carihrade, pokradli zlato aj striebro, aj cirkevné rúcha a náčinie, čo si veľmi cenili, a napokon aj sväté relikvie. Všetko odnášali do Ríma. Toto museli trpieť Carihradčania aj ctihodný zbor kňazov, vzdychajúc a trápiac sa z veľkej ťažoby. A tak len sa ponevierali ako mŕtvi, modlili sa Bohu a vraveli si: "Vstávaj, ak spíš, ó Pane, lebo zabudol si na našu chudobu a trápenie". Aj inak sa vtedy modlili a rozmýšľali.

V tom čase ctihodný kráľ tъrnovský Ivan Asěn, syn starého bulharského kráľa Asěna, držal svoju ríšu mocnou rukou. Nijak sa nezľakol Frankov, keď dobyli Carihrad, ale naopak zhromaždil svoje vojská, aby porazil nečestných. Zabral mnoho krajín: na rozkaz boží hrdinsky vtrhol do zeme macedónskej a podmanil si ju; aj Svätú horu Athon, aj Solún s okolím, aj celú zem Thessálsku, aj Tripolsko a Dalmáciu, čo prináleží k zemi Albáncov, a dobyl ju až po Drač. A po všetkých krajinách, čo zabral, ustanovil metropolitov a biskupov, žiarivých a čestných, so svojimi svätými xristobulmi, čo sú teraz v slávnej lavre na Svätej hore. A nestačili mu tie zeme, čo bol dobyl, no vytiahol aj na Carihrad a dobyl ho. Frankovia, ktorých tam našiel, sa mu poklonili a podčinili, stali sa jeho poddanými a odovzdali mu daň.

Keď tam [kráľ Ivan Asěn] všetko dobyl, tiež sa dopočul o sláve sv. Petky, o tom, aká je svätá, o jej liečení a zázrakoch. Vážne sa nad ňou zamyslel a srdce mu zahorelo. A ako keď smädný jeleň túži za vodou, tak aj kráľ Ivan Asěn zatúžil po jej svätých relikviách. Veď jej zázraky boli známe po celom svete. A tak sa kráľ vrátil do Tъrnova, a tu vymyslel dobrú a vyrovnanú dohodu [o prímerí]. Vtedy vyslal rozkaz Frankom do Carihradu, hovoriac: "Nechcem ani vaše striebro, ani zlato, ani perly, ani drahé kamene. Len jedno od vás chcem. Vo vašom franskom panstve je jedno mesto, Epibates, v ktorom sú ostatky sv. Petky. To sväté telo aj s urnou mi dáte. To je všetko, čo od vás chcem." Keď to Frankovia v Carihrade pochopili, hneď sa pripravili, poslúchli kráľa celým srdcom, a poddali sa jeho rozkazu. Poslali mu list s poklonou, v ktorom vraveli: "Nech sa stane vôľa tvoja, kráľu na mnohé letá, čo si želáš, vezmi si. Ak aj naše duše by si chcel, skláňame sa pre tebou." Keď to počul kráľ, zaradoval sa, až sa cítil, akoby lietal po nebi. Z veľkej radosti nevedel čo robiť, pomyslel si: "Aj keby som mal dať všetko svoje zlato a striebro s polovicou svojho kráľovstva, sv. Petku prinesiem do svojej ríše." Vtedy vyslal presvätého Marka, metropolitu velikoprěslavského s veľkými poctami, aby priniesol telo prepodobnej Petky z mesta Epibates do slávneho mesta Tъrnova. A vladyka tam aj odišiel, a vykonal všetko, čo bolo potrebné, vzal ony relikvie, a ako šiel, chválil Boha i prepodobnú Petku. A keď prešiel hranice franského panstva a vošiel na územie bulharské, všetci z okolitých miest i dedín mu vyšli v ústrety so sviecami, i kňazi v kňazských rúchach, a spoločne odprevádzali sv. Petku s kadidlom, tymiánom, myrhou a inými príjemnými vôňami. Keď čestný kráľ Ivan Asěn rozumel, že mu nesú ostatky sv. Petky, vyšiel z mesta peši, [a s ním] aj jeho matka Elena, jeho kráľovná Anna, spolu so všetkými svojimi bojarmi. [S nimi šli aj] patriarcha kýros Vasilij, spolu so všetkými kňazmi a diakonmi, a všetkým ľudom z mesta. A všetci šli peši štyri poprištia, kým ju stretli s veľkými poctami. Aj kráľ sa poklonil až po zem, pobozkal jej ruky aj telo čestne. A všetci sa jej s pocťou poklonili a bozkávali ju. Zaniesli ju do mesta do kráľovského chrámu a uložili ju tam v roku 1202 od narodenia Kristovho. Dodnes spôsobuje zázračné vyliečenia každému, čo k jej urne prichádza s čistou vierou, [vďaka] milosti a láske k človeku nášho Pána, Ježiša Krista. Tomu buď sláva na veky vekov, amen!


*****

podla ranej novobulharskej redakcie z damaskinov Tixonravova, Berlinskeho, Ljubljanskeho, Popa Ioanna a Popa Punča, a tiez Nedelnych pouceni Sofronia biskupa Vracanskeho

v novsej verzii od Dmitrija Rostovskeho (Kniga žitii svętyxъ, t.1, s.582-586, tu) Zitie pokracuje: Tъrnovo je dobyte Turkami a sultan si neporusene telo svatice prenesie do haremu; tu vsak sposobuje zazracne uzdravenia jeho sluhom, kvoli comu mnohi z nich prestupuju na krestansku vieru, a tak ho venuje carihradskym krestanom; roku 1641 sultan posiela Petkine relikvie moldavskemu kniezatu Ivanu Vasilievmu; ten ich uklada v katedrale v Iaşi, kde lezia dodnes


¹ - podla Rostovskeho (Epibates bola vsak dedina pri Carihrade, daleko od Kalikratie aj Srbska)
² - podla popa Punca (tu, s.165 f.)
³ - tu sa verzia u popa Punca konci



0468448301495370024493140654535508593340
al-caid
 al-caid      07.02.2019 - 09:40:06 , level: 1, UP   NEW
Hus
aj Hus sa nechal inspirovat hlaholikou (so svojim Azъ Buky Vědě, Glagoli, Dobro Estъ...) ked vymyslal svoj minislabikar:

A Bude w súdný den Celé wṡem ṡvatým eleḋi Dáno eḋictvíe, nebeské králowstvie Ey Fáraṙ Jeżíṡ kṅez Genż gest Hospodin Ili Y také Král Lidí ákán od ḋábl̇a a od kṅeżí Mnoho Nás ekdy On, w ṅem budem navieky bydleṫi, Pokoi Rád dobrovol̇ṅe ádem bezhríechu Sl̇úżil każdému ċl̇ovieku lechetný vṡí ctnosṫí Tak elesný ċl̇oviek ukázaw svými skutky Velikost bożstvíe y ċl̇ovieċenstvíe Wsobie Xil̇ kdyż duṡi pusṫil Zany ivotem Chṫe ny spasiṫi Genż gest konec y poċátek vṡeho dobrého pożehnaný navieky.

plna verzia Orthographiae Bohemicae - https://play.google.com/books/reader?id=oO49AAAAYAAJ&hl=de&printsec=frontcover&pg=GBS.PP1

046844830149537002449314065453550859334008593350
twoclicks
 twoclicks      07.02.2019 - 09:50:38 , level: 2, UP   NEW
a-ha ... cize Y kedysi sluzilo ako J a potom importovali J a ypsilonu sa uvolnili ruky na tyranie ziakov vybranymi slovami? ci ako to vlastne bolo?

04684483014953700244931406545355085933400859335008593404
al-caid
 al-caid      07.02.2019 - 12:25:40 (modif: 07.02.2019 - 13:16:56), level: 3, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
g bolo /j/ (napr. genż je dnes jenž), ono y sa v Husovej dobe este vyslovovalo trochu inak (v litovcine mu zodpoveda dlhe ū, napr. sūris "syr", takze asi nieco medzi /u/, /i/ a ruskym ы)

teraz citam, ze Hus citatela upozornuje, aby medzi i a y rozlisoval, takze asi sa ten rozdiel uz stracal (len dlhe /ý/ sa az neskor meni na /ej/, takze v niektorych nareciach asi este rozdiel bol)

0468448301495370024493140654535508593340085933500859340408593456
twoclicks
 twoclicks      07.02.2019 - 14:18:34 , level: 4, UP   NEW
danke sehr.
ak teda predpokladame, ze neskor, za hattalu, uz ten rozdiel zanikol, bol dobry napad znova tam to y tlacit?
mne to je viac menej jedno (aj ked v poslednych 4 mailoch som musel po sebe opravovat par y/i), ale ked vidim, kolko zbytocneo trapenia ma syn pri priprave na 8-rocne gymnazium, nepremarnili vtedy otcovia gramatici sancu zjednodusit zivot buducim generaciam?

046844830149537002449314065453550859334008593350085934040859345608593612
al-caid
 al-caid      07.02.2019 - 21:41:39 , level: 5, UP   NEW
pisany jazyk si zije vlastny zivot; v 19.storoci by som mohol oponovat, ze takto mali lepsi pristup k cestine a rustine, no to je uz davno

ako sa vsak v tychto veciach vrtam, stale viac som za pokracovanie tohto tyrania - Sk pravopis je relativne lahky, si pozri ako sa od vyslovnosti odlisuje anglictina a ine zapadne jazyky

0468448301495370024493140654535508586505
al-caid
 al-caid      18.01.2019 - 09:19:31 , level: 1, UP   NEW
Trunte vs Wikipedia-Kirchenslavisch - https://www.academia.edu/38168766/Wikipedia-Kirchenslavisch.pdf

0468448301495370024493140654535508534541
al-caid
 al-caid      16.08.2018 - 10:52:11 , level: 1, UP   NEW
Blagodě'telnoto prodolže'nie TANZIMA'TA

izda'deno ot Ca'rstvennago Sově'ta Pravosu'dię,
Na vsi'čkite Podda'nnicy Derža'vnago Ca'rstva

Peča'ta#sę sъ iždive'nie G. Panagio'ta Kirmitčo'va
Rožde'niemъ ot Te'rnova,
zaradъ
Da sę` razdada'tъ vъ Da'rъ
Za Po'lza
Na svoi'te Edinoro'dcy

***

Blagodě'telnoto prodolže'nie TANZIMA'TA

Vsevysoča'jšeto Pravi'telstvo izda'de nastoę'šteto uvědomle'nie za izvě'stie na vsi'čkite ži'teli, podda'nnicy derža'vnago Othoma'nskago Ca'rstva, če` ne predstoi` ot sega` vъ bu'dušte ni'komu nika'kovo muči'telstvo i nepra'vda, koe'to i vměšta'kamy tu'ka.
Nastoę'štyte Povelě'nię razsmotre'ny i sočine'ny su'šte vnu'trъ sama'go Vyso'kago Sově'ta Pravosu'dię, obęvlę'vat#sę tu'ka sporedъ Samoderža'vnoto Ca'rsko Povelě'nie.

Go'spodi spasi` Carę'!

Pravi'telstvoto EGO` VELI'ČESTVA žela'jušti vsegda` soverše'nnoto blagopolu'čie i spoko'istvie svoi'xъ Podda'nnikovъ vsę'kago či'na, zaprešta'etъ vsę'ko nasi'lie i na naj-malě'jšago, zašto'to e tako'vo proti'vno na zako'nъ i na pravosu'dieto, i iska da poluča'vatъ vsi'čkite bez° ra'zistvię vsę'ko Predsta'telstvo i Pravosu'die pod° Samoderža'vnoto ca'rsko Pokrovi'telstvo. I vyššereče'nnoto Pravi'telstvo ne presta'va da povelę'va vsegda` na vsi'čkite Čino'vnicy Ca'rstva, no pri vse` tova` ne'ka da zna'e i vsę'kij

2
ca'rskij Podda'nnikъ, če e' zaprešte'nna i vozbrane'nna proti'vъ nego vsę'ka nepra'vda i muči'telstvo, i če` vsę'kij ko'jto by derzna'lъ da sto'ri ně'što ot tova` zaprešte'nnoto, šte' se naka'že stroža'jše. I pone'že se razda'doxa uže` nu'ždnyte povelě'nię po vsi'čkite ca'rski Činno'vnicy, Pravi'telstvoto mo'že da pomy'sli, če` ně'koi ot Čino'vnicyte ili` ot Podda'nnicyte ne sa` razumě'li tova` to'čno, razsudi'#sę nu'ždno da se` naznača'tъ i da se` tolku'vatъ pi'smenno pravdoljubi'vyte ty'ę Sově'ty Veli'čestvennějšago Carę' zaradъ izvě'stie na vsę'kago.
Sla'va Vsevy'šněmu Bo'gu, če` vъ blagopolu'čnyte dni` Mi'lostivějšago na'šego Mona'rxa obezbědi'#sę živo'tъ i imě'nie vsę'kago, i slědova'telno, ako ně'koj pokusi't#sę na živo'tъ i na imě'nie drugo'go, ili` povredi` če'stь~ta' i pověre'nieto ně'komu, takovy'j ko'j da e', šte' se naka'že a'bie stro'go. I zaradъ ta'ę rabo'ta vsi'čkite Vlasti'teli i vyso'kite Čino'vnicy šte` da pa'zatъ, kato` ot sega` vъ bu'dušte da ne de'rzie ni'koj da stru'va ubi'jstva, grable'nię i ta'jny kova'rstva zaradъ da povredi` če'stь~ta` ně'komu.

3
Džereme'ta i Rušьve'tyte pone'že sa vozbrane'ny i ot zako'na i ot Pravi'telstvoto, za tova' i ni'koi ne šte' prie'mne ot ně'kogo edna` a'spra, da'že ni edno (sina'pno) ze'rno.
Ni'koi ot naro'da ne šte` da e' do'lženъ da stru'va ně'komu Angari'i, no vsę'komu rabo'tniku ko'jto šte rabo'ti ně'što da se` vozdade` prinadleža'štata mu zapla'ta.
Vlasti'telite, Sudi'ite, Čino'vnicy i vsi'čkite ca'rski Služi'teli šte` kupu'vatъ vsę'ka ve'štь i što'to i^mъ potre'bva sosь pary` po oby'čestvennata cěna` a ne` podo'lu: Ta'kožde i ni'koj ne šte` mo'že da proda'va ně'što pogo're ili` podo'lu ot opredě'lennata cěna`.
Služi'telite na Vlasti'telite i pro'či ko'j da e, ko'lkoto pǫ'ti sluči'lo by sę da xo'datъ vъ ně'koe Selo` ili` Gradi'šte zaradъ da sobi'ratъ pary`, ili` zaradъ dru'gi ně'koi rabo'ty, kakvo'to i pǫ'tnicyte koi'to minu'vatъ prezъ mě'sta i Sela`, šte` jada'tъ i pię'tъ sosъ svoe` iždive'nie, i ni edno` jajce` ne šte' i'mъ se dade` bezъ pary`.
Vlasti'telite ne šte` prie'mvatъ ot svoi'te Podvla'stny zaradъ ipka'ta si nito` pary`, nito` ve'šti zaradъ potveržde'nieto i'mъ, (što'to)

4
(što'to) gi posta'vętъ po Sela` i dru'gi města`: Nito` Podvla'stnyte šte` da'vatъ za tova` ně'kakovъ da'rъ, zašto'to a'ko poka'žatъ po'slě taki'vy iždive'nię, i gi` premi'natъ na da'noka, ne šte' se pri'emnatъ ot Pravi'telstvoto.
Mitropoli'tyte i Gradonača'lnicy da ne nasi'lstvuvatъ i da ne stru'vatъ Nepra'vdy na svoi'te naro'dy.
Vsi'čkite ca'rski Podda'nnicy pošto` otdada'tъ ca'rskite i zako'nnyte svoi` dav'nię na vre'meto i to'čno sporedъ do'lžnostь~ta' si, šte` bǫdatъ svobo'dni ot vsę'ko dru'go nepra'vedno vzyska'nie.
Čle'nyte na eparxia'lnyte Sově'ty (Šura`) šte` gle'datъ sobo'rno vsi'čkite děla` koi'to se sluča'vatъ sosъ mno'go Pravosu'die, bez° da sto'ratъ ně'kogda ljubo'vь (xati'rъ) ednomu na povrežde'nie dru'gogo.
Sudi'ite šte` su'datъ ta'kožde sluči'všyte sę sude'bny děla` sosъ Pravosu'die, vnima'jušte da se` ne sto'ri ně'komu kakova` nepra`vda.
E'to za tova` vsi'čkite naro'di poznava'jušte Blagoděę'nięta Vsemilostivě'jšago na'šego Carę', do'lžni sa da se` mo'lętъ vsegda` Bo'gu zaradъ EGO VELI'ČESTVO, i

5
da se` soobraza'tъ sosъ ty'ę Samoderža'vny EGO Povelě'nię, udalę'jušte#sę ot vsę'ko prestuple'nie: A'ko li ně'koj vъ bu'dušte za svoe` korystolju'bie de'rzne da sto'ri ně'što proti'vъ Ca'rskite ty'ę Povelěnię, to` Vlasti'telite i'matъ do'lžnostь a'bie da izvěstę'tъ tako'vo derznove'nie na Pravi'telstvoto, zaradъ koe'to se i izda'de i obęvi` tova` uvědomle'nie.
Vъ Ca'rigradě, 4 Revjul-evve'lъ, 1262
Sie'stь, 18 Feurua'ria, 1846

Vměsti'vše vyššereče'nnoto tova` no'vo Uvědomle'nie Othoma'nskago Pravi'telstva, koe'to poda'va na svoi'te Naro'dy, ka'kъ da ne ublaža'vamy na'šyte edinoro'dcy sъ pro'čite Sopodda'nnicy koi'to se name'ruvatъ vъ Ca'rskata derža'va!
Pravi'telstvoto EGO VELI'ČESTVA oduševle'no su'šti sъ narodospasi'telny čuvstvova'nię, koi'to pobužda'vatъ Ote'českoto se'rdce Vsemilostivě'jšago na'šego Carę`, i soobrazu'jušti#sę sъ blagodě'telnyte NEGOVY Sově'ty, izda'lo e i pre'žde svoi'te Povelě'nię na svoi'te Čino'vnicy sъ naměre'nie da presta'natъ uže` (Nepra'vdyte)

6
(Nepra'vdyte), Ugněte'nięta i Zloupotreble'nię, koi'to po ve'txite pravi'telstvenny usta'vy, a ne` po soverše'nnoto Soobraže'nie blagodě'telnago Tanzima'ta mu'čexa i otęgča'vaxa Naro'dyte. No sega` e'to i'styte Povelě'nię' koi'to se obęvlę'vatъ na sa'myte ca'rski Podda'nnicy izęsnę'vatъ se sъ ty'ę rě'či: ** Ne'ka da zna'e i vsę'kij ca'rskij Podda'nnikъ, če e' zaprešte'nna i vozbrane'nna proti'vъ nego vsę'ka nepra'vda i muči'telstvo, i če` vsę'kij ko'jto by derzna'lъ da sto'ri ně'što ot tova` zaprešte'nnoto, šte' se naka'že stroža'jše. I če se` obezbědi` živo'tъ i imě'nie vsę`kago, i slědova'telno, a'ko ně'koj pokusi't#sę na živo'tъ i na imě'nie drugo'go, ili` povredi` če'stь~ta` i pověre'nieto ně'komu, takovy'j ko'j da e', šte' se naka'že a'bie stro'go. **
Sъ koi` u'bo dru'gi poę'sny i podějstvi'telny rě'či mo'že dru'go ně'koe Pravi'telstvo da reče` na svoi'te naro'dy, če se` uprazdnę'va Samovo'lstvo, i se` osnova'va i utveržda'va Rave'nstvoto, če sa` ca'rskite žela'nię Ote'česki i blagodě'telny, sъ namě'renie kato` da blagode'istvuvatъ Podda'nnicyte MU i poluča'vatъ vsi'čki bezъ ra'znstvię

7
vsę'ko Predsta'telstvo i Pravosu'die pod° Samoderža'vnoto MU Pokrovi'telstvo!
No Promyšle'nieto Pravi'telstva izęsnę'va#sę ešte` pomno'go na Onova` mě'sto gdě'to kazu'va vъ Uvědomle'nieto: ** Mitropoli'tyte i Gradonača'lnicy da ne nasi'lstvuvatъ i da ne stru'vatъ Nepra'vdy na svoi'te Naro'dy. ** Zašto'to Pravi'telstvoto se e uvě'rilo, če` mno'gi Zloupotreble'nię stru'vaxa se ne to'kmo ot mě'stnyte Vlasti'teli i dru'gi Čino'vnicy, no i ot samy'te Ony'ę Gradonača'lnicy, koi'to i'mat° neposre'dstvennoto vlię'nie vъ děla'ta na svoi'te edinoro'dcy i edinově'rcy, i se` polzu'vaxa mno'go pǫ'ti ot zva'nieto si i stepe'nь ko'jto imě'xa, za` da nasi'lstvuvatъ svoi'te bra'tię. Togo` ra'di i Pravi'telstvoto sto'ri Promyšle'nie da istrebi` tako'vo gnu'sno i zlo` dě'lo izmeždu` svoi'te Podda'nnicy.
I sega` Pravi'telstvoto pošto` udavi` mnogogla'vnata O'naę i lju'taę zmię` na Zloupotreble'nieto, na Nepra'vdyte i Samovo'lstvoto, tru'di se da vvede` nu'ždnyte mě'ry, kato` da gi` upra'vi na ustanovle'nie Blagozako'nstva, i na vozdviže'nie blagode'istvię svoi'xъ Naro'dovъ, zaradъ koe` i

8
poluči'lo e Pravi'telstvoto EGO VELI'ČESTVA dosto'jny opravda'nię za da prie'mva čuvstvi'telnějsata blagoda'rnostь ot vsi'čkite ca'rski Podda'nnicy, koi'to podkrěple'ny sъ takovy` ca'rski Blagodě'ęnię, šte` pogle'dvatъ ot sega` sъ ra'dostiju kamъ Nebo'to, i šte` podvi'gvatъ mole'vnyte si ru'cě vъ Vsevy'šněmu zaradъ Vsemilostivě'jšago na'šego Carę'.
Tova` Uvědomle'nie prevede'#sę na vsi'čkite ęzy'cy Naro'dovъ koi'to se name'ruvatъ pod° Pokrovi'telstvoto derža'vnago Ca'rstva, i peča'ta#sę vъ Samoderža'vnata Peča'tnę na mno'go Lista` zarad` da se` raznesa'tъ po vsi'čka Ca'rskata Derža'va.

Izъ Smi'rnskago Vě'stnika.
Vsę'kij vě'rnyj Podda'nnikъ da vze'me po edin'nъ Li'stъ ot tova` Uvědomle'nie blagodě'telnago Tanzima'ta, i da go` i'ma kato` ně'koj Ně'drennikъ vsegda` vъ pa'zuxata si, i kogda'to by se sluči'lo da go` obidi` ně'koj, to` da go` protivosta'vi kato` tve'rdyj šti'tъ Pravosu'dię, i uvě'reny smy če' šte privede` vsi'čkite Nepra'vedny vъ ču'vstvo za da pozna'ętъ do'lžnostь~ta' si.

***

Prevede'#sę na Bo'lgarskij ęzy'kъ
ot
K. Ognę'noviča.

***

L Peča'ta#sę
Vъ Ca'rigradě 1846
U Thadde'a Divičia'na.

0468448301495370024493140654535508532042
al-caid
 al-caid      09.08.2018 - 10:45:36 (modif: 13.08.2018 - 21:14:08), level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
(Krninsky damaskin 15)


198b

damaskina (monaxa) ipodiakona i studita slovo sъvětnoe vъse i poučenie sъmrъtnoe , o eže Zělo neridati skončavšix se , izbranno ot někoego kněZa kidexia . (slovo) *ei* (15) ***

Slyšite ljubimici učenie i pritčy slyšite slovo (božie) , da izydetь pečalь ot srdca vaša za nemnogašti slovo utěšenie bolězny i učenie dobroe pogubljaetь skrъby mnozěx bratie moa vidy vьčera živuštiix iže i besědujuštix i sъrdujuštix sę sъ nami , i (ninja) nesut nь ili poidoše kъ prizyvajuštiixь (vladyky) , ili ležešte vъ posteli . i ožidajušte i ty sъmrъtь , sego radi i (mnogo) rydanie (ninja) viždu mnogo sъmuštenie vъ (crьkvy) bezčislъny plač vъ domy i (nepodobnye) xlipi i tečenie vъ

199a

xraměx (božiixь) . mnogašti že (molixь) vaše (blagočъstye) o syx radi . i vъ spominax vy . jako sъ trъpěniemь i sъ (blagodareniemь) da prětrъpiou mrъšiixь pogribajuštiix se , i da netvorite tako bezčinno i (nepodobno) . ni že jakože ašte pogybšiimь , iměite o (xristianě) prěstavlъšix se , i da neplačete (nepodobno) . sebě ljubimici da plačimь , (če) meštix se da rydaimь . ašte ne ucělo mǫdrym se ot umrъšixь bratiaxь našixь , kogda pokaem se ; ašte Očima javlenno zrykacy byvaemь i neobrašlim se ; kogda da ispravy se samy sebě , sego radi da plačimь sebě (molju) vi se . i nejavljaem se jako besъmrъtny . za ne edinь pǫtъ sъmrъtnyi . i pročee i nьně vъ vsěxь osǫždenie (božie) prědannoe ravno sъmrъtь cara neboit se . arxierea nepočitaetь . starca (nepomiluetь) . krasota (nenaviditь) . edinorodnye neumilosrъdit se niže slъzy zritь . kněZe netrepěštetь gospodie ne vъ umь svoi (bъlagoslavletь) . lica nezritь . nь vъ vъsěx (gradetь ?) , sego radi vidimь elycii (?) sut na zemli , (zautra) na (nebesa) , ašte sъtvorili sut dobra (duše) svoe e radi . (dnesь) (esi) vъ pola ti , i (zautra) vъ grobě . (dnesь) vlastelinь i velikь , (zautra) smrъde i vonjae črъvie plъny (dnesь) veličavi i neprijateljanь , i (zautra) směrenь i (bezglasnь)

199b

(bezglasnь) . (dnesь) (raduet) se i (veselit) se , i (zautra) smrъdit ot vъsakoe vone množae . mnogašti že vъprašaemь drugь druga . gde onь sica kněZь , gde (carь) velikyi . gde nasilnikь i grъdelivь ; gde xyštnikь i nepravednikь ; gde xulnikь i obydlivь ; poidoševъ město strašnoe i prěslavnoe ; gde ; ideže (est) sudii sudiamь ideže (est) strašneiši strašny . (carь) (caremь) . tamo ideže vъsi ravno stojutь . raby i rabye . svobodny i (blagorodny) . nečъstni . grěšnici . pravednici . pravednici že věnčavaemi , grěšnici že osǫždaemi . gde tъmo (caremь) prividědnie , kneZemь vuznošenie ; gde bogatimь nemilosrъdie ; gde sudiamь licemerie , gde dobrota junotamь mnogo javlenna ; junoša nerazumnь . gde imě ei naděždu žiti mnogo lětь . junoša krotkь i veličavь . proče e kto zde veličavi . tamo (bezmilostyvь) . zde pianica , tamo pone ni edinu kaplju vodu imatь . zde gotovь vъ zloslovie i karanie , i tamo svězanь i ukaraemь . zde gotovь na nepravdy i na vъsxyštenie , nьtъmo oslǫždenь i poviju svězanь . gde tamo prěmudrь bratie moa ; gde vlastelinь , gde silnikь ; gde prědstojuštix emu mnogii i velikii . gde ony iže pijutь vino sъ igry i (svirbami)

200a

(svirbami) . i siceva da pijutь i ny žeždu šte i raby (tvoy) (xristiany) . věruimě temi ideže ot zlo stradanie ixъ i ništeta ixъ , želajušte i išušte sъmrъtь . uvy mně ljubimicy . strašnuju sъrъtь ; byvaetь želajušte ništetu . i životoljubymi , byvlet vъ potrebněišimь (nenavidimi) . i svět sъi ljubymi vъ vsěx , byvaetь vъ oněx zabyvajušte . proslavlenь (estь) (bogь) . ideže vъsakъ prinosima sъmatraetь . bratia moa (xristiany) . sъmrъtь ně zla , nь i pače dobra . i (neglagolaju) azь . nь i pravedny iovь tako (glagoletь) , sъmrъtь mǫžu pokoi . i (apostolь) pavelь (glagoletь) , umirajušte že opravdet se ot zemle grěxom , svobaždaet se ot xyštenia . ot nepravdy , ot klevety . ot privъlagania . sъmrъtь (est) (pravednym) pokoi . sъmrъtь (est) malim otročetem utěšenie . sъmrъtь (est) rabom svoboždenie . sъmrъtь (est) ponuždaemym svoboždenie . sъmrъtь (est) bědnykom otpuštenie . ašte ne by byla sъmrъtь , xotěxom jasti drugь druga sebě . ašte ne naděem se suditi se on že vъskresenie upovaemь . ašte nexotěli byxom izьpadnati ot raja , ni žesъmrъtь nas xotěše (obladati) , (vidiš) li (človekoljubia) (vladyky) ; ili osuždaeši ot padenie naše , (bys ?) vъ (nas ?) (spasenie) . ašte li že (est) pravednikъ (umiraeši) , raduet se . za njesъ mnogom upovaniemь poxoditь kъ (bogu) . ašte

200b

li (est) grěšnikъ , neskrъby , za nepriobrěte zlaa ideže xotěše podeti . ašte by bylo jako i my ostati zde , pravedne xotěxom plakati i umrъšiixь . ašte že (est) jako vъsy my tamo poxodimь . da neplačem se tako neutěšně , ona eže tvorimь pravědne i zakonně , da ne ix rasi (plače ?) sъ nepodobnimi dělesy . nevididiši li kako tvorimь o umrьšiix ; sъ psal°my i (pěsni) my posilaemy ix vъ grobъ , i pokazuemy kako (blagodarixum) (boga) . sъbělimi plati povivaemь , i naznamenuemь novouděanie ne tlěnia . sъ thimianom i svěštie vъže ženi sъprětaem° . i pokazuemь jako ot tъmnago mira sego , poxoditь vъ svět (božii) . na (vъstocě ?) polъgaemь glavu emu , i na znamenu emь (vъskresenie) . jako jakože (slьnce) sъkrivaet se i paky vъsijavaetь , tako i (človekь) . umiraetь , i paky vъstaetь . i my (boiže) věruemь jako (est) (vъskresenie) mrъtvym , da neskrъbym množae . jakože i pročii iže neimut (vъskresenie) naděžde . za nie onь iže nevěruetь (vъskresenie) ni naděet se . pravědne plačet se i umrъšiixъ . elliněxь . evreie . samaranini . ini ęzyci grěšny i nečъstivy , da plačjut se umrъšeeix . i my že da uslyšim (xrista) i da věruemь , jako gredet° (človeka) i (nyně) (est) . jako mrъtvy uslyšavšei (glasa)

201a

(sina) (božia) . i uslyšavše i oživut , i (prorokь) (isaia) (glagolet) , (vъskresnutь) mrъtvy i vъstanutь sušti vъ grobě , pročee poneže vъskrešajutь mrъtvy , i (xoštem) viděti drug druga nas da netvorim (nepodobny) obrazy vъ umrъšix . da netvorim po obyčaju drevnyx ellinь že rastrъzajušte ryzi naše nь pače (duše) da otvrъzem jako i na toju sъmrъtь ožidajetь . nebyemь glavy naše sъ rǫkama našima . neprizyvaem mirota (želnyce ?) iže ny nedobrie i nepotrebnye da nas podvyzajutь plakati . neotkrivaemь glavy naše , i posramljaemь (xrista) glavu vъsem . neplačim umrьšee vъmnozěx (dněxъ) , radi da neiznevěrimь (vъskresenie) . neglagolimь xulna slovesa , radi da nepovrědimь i umrьšix i sami sebě . umre li otroče tvoe ; (blagodari) (boga) iže izbra bol°še e susědь . (xošte li ?) ego prietь . pokloni se emu . sъzdatelь li ego sъzda ; nerъti . nevraždevai sъ (bogom) ideže vъzetь plod črěva tvoego . umrь li brat tvoi ; i togda (blagodary) (boga) iže umret° radi našego (spasenia) . umre li edinorodny (sinь) tvoi ; proslavi (boga) , jako tъ radi grěx našix° umret i prěda se na sъmrъt . umre li dъšterь tvoju . i togda (blagodari) da te neprogněvletь , rcy mi (človeče) iže plačeši i rydaeši vel°mi . čto možeši

201b

sъtvoriti sъ plačem , vъskrešaeši li ego ; i nemožeši (spasiti) ego ; i (ně) (est) ti moštno , nь ničtože netvorišь , tъ či ju razgněvlaeši (boga) . (mrъtъvca) zriši umrьša , i ty drъznulь esi i ispuštaeši (glasa) ; vъ takovoe tain°stvo prědstoiši , i vъzmagaeši bezčina obraza ; ot edinuže stranu privodiši (sveštenniky) (blagodariti) (boga) ideže prěstavi se tvoi , i ot drugoju strannu vъpieši i kličeši mnogašti xulišit (boga) (?) ; nezryši li koe zlo nas ožidaetь ; koa Zvěrska sъmrъtь naša (svidětelstvuetь) . vъkoi put xoštem i i my poiti ; umьri treset se , i ty igraeši ; tъ izьdušaetь ; i ty šetaeši se ; onь strašit se i trepěštetь zrěšti věšti strašnie i prěslavnye ideže nikogda ix vidě , i ty ponuždaeši ego bo sebě plakati ; egda imaši umь ego , poveli ęzyk u ego , i plači pominajušti sъmrъtь , togda ašte možeši pomozy (dušu) ego . egda te pozdravljuetь , togda otzdrav°lju i ego . egda prostiraetь rǫcě ego i prositь pomoštь , togda ašte možeši sъtvori (milostiju) emu radi onogo . gde (molitvy) pomošt i emu togda gde ot (carь) da sъdružastvuetь . gde brat ; gde sъrodnikь . gde čęda . gde susědi . tamo brat brata nesvoboždaetь . dobra děla pomagajutь tamo . ničto že (ně) (est) (človekъ) ljubimici bratia . mala (žetva)

202a

(žetva) . i vъsa uvědaetь . vъ edinь čas , javljaemi že javljaet se , vъedinu črъtu . isxoditь (duša) i otxoditь tělo ego vъ zemle (matere) ego . tъkmo vъ onь (denь) strašnyi , xoštut pogybnut i pomišlenia naša . vъ tъi (denь) razdeljaet se bratia i drugy , i rod , i (sъodonicy ?) . da sъdružastvuem že , umrъšim , i razuměemь kako sъčetaem se . vidte velikoe tainstvo sъmrъtь , i prězyraite prěgrěšenia . vidte i vъstrepetaite . vidte i čjudite se . vidte i negrъdite se . ašte vidši cara ili kneZa umrьša razuměši li ego cara . i tъ sъmrъtiju treset se i tъ jako ženištь boit se . vъsъ byvaetь bezь milosti , i deže bě strašnь . vъ edinь čas byvaetь směrenь , velikyi i grъdi . tъi deže vъčera treseše se mirь , tamo smuti se . koleblet se vъsa sila (ego) pogybě . vidě (angely) strašny , i zaby vlastь svoju . zryt voin°stvo strašnoe , i togovu strax° , jakože dimь vъměni se . zryt viděnie stranno , i pogubljaetь obrazь ego . slyšitь otvorenie , (duši) i vъsь treset se . i plačjuštim (glagoletь) gde (est) načel°stvo moe i vlasti . uvy mně . (ole ?) vlastь istinna olě sily silnye . olě vlasti velikye . olě (carь) nepobědimь . olě (carь) strašnyi i besъmrъtnyi olě voinstvo prěslavno . takova i ina strašněiša sъmyšaja ju šte (mrъtvye)

202b

(mrъtvye) , mnogašti že i egda (duše) borešte , i inye vъskačešte ot postěle svoe xotěšte uběžati sъmrъty . druzy že skrъžešte zǫby svoimi . i niže byjušti se kolěnami . a drugy obraštajušte strašno Očima svoimi , zrešte (angely) i běsově . ideže izь stezajutь . ideže kleveštušte , ideže osuždljušte (dušu) ego . togda mnogo (molitvy) xoštet takovy . mnogye slъzy . mnogaa dobraa da sьdružin°stvujutь (dušy) . ašte zde xoštemь poiti nь ino město i ištemь družby , mnogaa pače xoštemь iměti tamo vъ strašnyi onь pǫtь družby (poděxodny ?) . da nas xranetь ot zlye taty běsově , ideže nexoštutь iměnie ili bogatъstvo , nь (duše) i štutь mučiti . togda dobrodružnin°stvoe (molitvy) , i ljubovь , iže mogǫtь izbaviti (duše) . dobry druzyi ništi sǫtь , (da na ?) nastavetь vъ (carstvo) (nebesnoe) sego radi da prědvarimь prěžde konca . da plačimь prěžde (mučenia) . životь našь (est) kratkь . (mučenie) že bez°čisla . skora sъmrъtь . i mirь kratkь . da sъdružin°stvuemь . umrъšomu . da poidemь daže do groba ego . da vidimь koe sъčetanie naše . da vidimь bogat°stvo naše . iže imat domь ego . da vidimь čestь naša gde vъdvaraet se . da vidimь čto byvaemь . da vidimь kako razdrušaem se , i da spravimь sami sebě . da vidimь

203a

kako umraemь , i da pokaem se . elici ištut° dobrota i krasota , da poidut na grobě viděti . elici ištǫtь čъsti i prъvočъstie , da poidut vъ grobě da vidětь čto prosetь , kako prězyrajut se ot vъsěx . kako popirajut se ot vъsěx ot malyx i velikyx . elici imut vraždu sъ inomь , da vidut s kym vraždujutь . elici pijutь i opivajut se i isxodětь vъně umom svoim , da poměnetь . čto priobrěšut . vidte ljubimici zrenie bezъmilostivno . vidte strašnoe viděnie , i rъcěte . kto (est) carь , i kto (est) voinь , kto (est) načelnikь . i kto (est) ništь . kto (est) junь . i kto (est) starь . kto (est) krasnь , i kto (est) bezьobraznь . nebyvaem li vъsi prъstь ; nebyvaem ly pepelь ; nebyvaem li zrenie prosto ; nebyvaem li sněd črъviem ; nesъnědaet li ni zemlja (maty ?) vъsem ; o veliko sъbytie . včera ljubymь , i (denь) nevidim . vъčera osezaexьmo sě i cělovaxom . i vъ malo (vrěme) sъmuštaem se pone da vidim se . gde sǫt Oči iže tvorexu namizanie zloe . olě zatvoriše (se) . gde vlasi na češlja ni i (vъp°sane ?) . gde lice izmivennoe i pomazannoe . olě potъmni se . olě sъtrь se . gde grъlo ideže vъzvišaše (se) ot kičeniemь tělesnym , olě istlě . gde junošьstvo i lěpota , olě grъdinja ; olě sъtrь se . gde ezykь i groxotь ; uvy umlъknu . uprazni se , i pročee

203b

ljubymici , nestanem tъkmo daže dozde , nь da vidimь i ponaprěd . da sъmyslim sekakovъ stavljajutь mrъtvy . sъ ideže lěžitь (nyně) , paky xoštet (vъskresnuti) , sъ ideže umrъknu , paky xoštetь běsěditi . i kogda ; egda priidetь strašnyi (denь) sǫdnyi . egda sěditь sudia suditi miru . egda prědstanut emu tysušte tysuštam i tъmami t°mь . egda (nebesa) svijut se jakože xartia . egda groby otvъzut se . egda istočniky isseknut . bezdny kolěbajut se . zemlja treset se . gory sъravnut se . kako vi imь namь (pobledaetь ?) togda byti , radi děla naša . radi děania naša . radi prazdnoslovia . radi bezьobrazna namizania . radi elika tvorimь (denь) i noštь . radi elika tvorimxotěniemь i nexotěniem° . uvy mně bratia moa , kakovo (est) město ono ideže (est) plačь i skrъžetь zǫbomь iže naricaet se tartarь . takovoe město , ideže i sami diavolь skrъžeštetь zrešti ego . uvy mně , kakovoe (est) rodstvo ognja negasimago , ideže goritь i nikogdaže nesvětit . uvy mně , kakova sut ona črъvia neusipaemaa mučnaa ideže nikogdaže nepočivajutь grizušte grěšniky . uvy mně , kakovi sut ony běsově , iže ni xoštut (mučiti) . togda xoštem zvati , i niktože nas nexoštetь poslušati . plakati xoštemь

204a

i niktože nas miluetь . uvy mně na grěšnycěx . egda pravedny stojutь o děsnuju (boga) . i ony skrъbljut . egda grěšnyci plačjutь se , i pravedny radujut sę . egda pravedni velikujušte , i grěšnici byjušte se . egda pravednici (bǫdǫtь) vъproxlaždenie . i grěšnici vъ strašnuju zymu , uvy mně na grěšniky . egda pravednicy proslavljajut se , i grěšnicy usuždajut se . uvy mně na grěšniky . jako pravědnycy xoštǫt iměti vъsa (blagaa) ; i ony xotěšte zrěti i skrъběti . egda pravednyci počъtut se . ony posramljajut se . egda pravednyci radujut se , ony skrъbetь ; egda pojutь pravednyci , ony plačjut se . pravednyci xoštut byti vъnědrox avraamlěx , i grěšnyci vъtъmu kroměšnoju . pravednycy radujut se na (neběsexь) , i grěšnici mǫčešt (se) vъ mukax . pravednicy poznavajutь drug druga , i mučeše i se nikogože zrešte . pravednici sъvtut se , i grěšnici potъmijajut se . pravědnyci běljut se , i grěšnicy očrъnevajutь . pravednyci (bǫdǫtь) nasištenny , i grěšnyci al°čny . pravědnyci (bǫdǫtь) vъ rai . i grěšnyci vъ mǫky . pravednyci (bǫdǫtь) vъ sadovia različna i krasna . i grěšnyci vъ rově tъmněmь . pravednyci sъ (angely) , i grěš°nyci sъ diavolom . pravednici vъ radosti , i

204b

grěšnyci vъ pečali . pravednicy věnčavajut sę , i grěšnyci uničažvajutse . pravednici gorě , i grěšnyci dolě . pravednyci na (nebesěx°) , i grěšnyci vъ prěispodnyx . sego radi (podobaet) ljubimici da rydaemь , syx radi (podobaetь) da plačem . sye (podobaetь) da vъspominaemь , da neoskǫdevaetь ot nas nikogda slъzy . ašte poživeši petь (deset) ili sto lět . i obogatěeši , i čęda tvoriši . i prikysueši (siny) i dъštere , i (carstvueši) . i vlastvueši . potom konc° čto ; sъmrъtь , i posъmrъty čto ; sud . ideže neimatь konca , i pokaanie . sego radi poxvaljaemь . mala otročeta , jako umreše , kako neumrexom maly , egda běxom otročeta . i pročee bratie mol se ideže xvalym i ljubym da postraždemь i my egda vidim vъ mala otročeta , da ne plačim . nь (glagoljutь) něcy , (sina) iměx edinorodna , mǫdra , (čestna) krasna , da me stara pitaetь . da mena zyraetь vъbolězny moei , i (nyně) umre da li neplačju ; kolika da reku i da ne plačet se (človekь) ljubimici . (ně est) že moštno da nerydaetь; nikto , i věmь i azь , jako edino (est) tvoe (smy ?) . razuměju i azь , jako plačju . nь (neglagolju) da ne slъzetь nikakože . slъzy , plači . (blagodary) (nebesa) . jako i (gospodь) pokazuetь (človekoljubcь) . plaka se jakože (človekь) , i (proslъzy)

205a

(proslъzy) se . toliko tъčiju plači , eliko ti nosit (estestvo ?) . netrъzai vlasi tvoe . niže skrъby daže do sъmrъti . nexodi jako vъ něuma tvoego ot pečali tvoee . mnogašti že jakože bezumny i bui . niže vъ (carstvo) ide (est) pogrebenь togovy xodetь . čto ino (nepodobněiše) e . čto ino ązyčьskyiše e ; čto ino vъ něčina (xristian°skago) ; sъ (bogom) li drъžiši vraždy ; sъ (cara) li imaši pizmu ; nь sъ kym imaeši ljubovь (bogъ) ego vъzet i ty rъpteši . jakože nevěstь (bogъ) čto tvorit° ; nerazuměet li edinь srdcovědcь , čto tvoritь ; egda vidiši sъmrъti (sinu) svoemu , rъcy jakože iovь (glagolet) (gospoda) , (gospodь) vъzetь , jakože iovь dva na (desetь) (siny) iměše i umrěše vъ edinь (denь) , nь nepoxuli . niže reč (nepodobno) slovo ot ustь ego . jakože něcy bezumnyi i bue ženě . iže (glagoljut) , ox, bex moi i počto radi sъtvori tako , ašte imaši ženu i prěstavi se , proslavi (boga) iže te sъčata sъneju , i paky te razdeli ot neju . ili jako bě nepotrebna i ustrani te (bogъ) ot neju . ili jao bě dobra i vъzljubi ju (bogъ) dobrěišee . (podobi) ěi ženy , tako da (blagodaretь) (boga) radi sъmrъti mǫža ee . nexuli , nerъpti . nerci nepotrebnoe slovo ot usta tvoa , ašte xošteši sъtvoriti (blagaa) radi umrъšago , sъtvori (milostinju ?) radi onemь . (podainišiim ?)

205b

(podainišiim ?) . vъdovicam , strannym . vъ tъmnicax . (sveštennikom) , da (molitvu) dějutь radi onem . vъ (crъkvy) , da vъspominajut se , ašte xošteši sъtvoriti dobru mrьšomu , i po trexь (dněx) emu . devetin i četiri (desetinu) . godinu . službu emu vъsu sъtvori (liturgie ?) eliko možeši . i nezri da ego pogrěbeši vъ město krasno i dobro . ideže ego polagaeši , nevrědit se ašte pogreběši ego i vъ (srьdcě) (crъkvě) , ničtože nepotrebьstvuetь ot syx . ašte sъprětaeši ego vъně , ničtože nevrědit se . (duša) ego tъčiju da (est) dobra , i (dostoina) (carstvia) (nebesnago) . vъžeži svěšte na grobě ego . ašte možeši , i kandilo oběsi da goritь vъ prazdnikь i vъ (nedelju) . vъsyx tъčiju (iznurevan ?) mnogaaže i velikaa prividěnia . vrědь (est) (dušy) umrьšomu . koi ; da ego nepogrybaeši sъ ukrašeniemь sъ srebrom , sъ oděaniemь . sъ iněx (nepodobnym) mъčtaniemь . ona vъsa , (podaždь ?) vъ (crъkvy) . podaždь vdovicam . vъ ništix . da ego praštavajutь . podaždь (sveštennikomь) da pominajutь ego . ideže xošteši podaždь , tъkmo vъ grobě neblagai . jako ničtože (ně est) pribitьkь ot syx umrьšomu . pročee ljubimici , elici slyšastě kakova (est) (xristianьskomu) činu děla . tvorite vъsačъsky . jako da i (gospodь) našь (isus) (xristos) upokoitь (dušu) ego (ninja)

206a

prěstavlьše e se , vъnědrom avraamlěx i vь (carstvo) ego . emu že (slava vo věky) , (...)

0468448301495370024493140654535508523385
al-caid
 al-caid      17.07.2018 - 16:35:50 (modif: 24.07.2018 - 11:27:37), level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
1a
vi (bogь) spodobilь vo (carstvo) svoe (nebesnoe) togo radi napisaxь knigu siju na prostago jazika radi prosti ljudie darazumejutь takovoe rukidelie i pisanie moe brate i ima mnogo reči neispraveni poneže ne pisa angelь (gospodnь) ni (duxь) (svęti) no pisa ruka grešna (čelovečeska) ni ot svoj pametь izmislixь no ot (božestveni) knigi (Xristovi) proizvedox i napisax i napečataxь no ot bratię moj vozljubleni čitateli ne mojte mene grešnago proklinjati no (bogь) da nastavitь bratstvo vsem damь i blagoslovete me nedostojnago poneže ne ot mnogo učenie napisaxь ni ot mnogo orthografia no ot mnogo knigoljubie i revnostь ot srdce moe napisaxь vidite li (brate)
1b
mesto i napečatь postavixь pišu się predislovię za (svęti) (mъčenici) i ako po stradaxu (Xrista) radi pretrьpexu toliko muki i rani i dosadi i drugo mlogi reči ima izbranii za (svęti) (prěpodobni) (bogorodici) i angelomь i arьxangelomь i za sveku potrebu na sveki praznikь ugodno upisaxь ot proglo (crkvi) proizvedoxь i ot (grьčeski) izvodь paki na prostago jazika prepisaxь i domislixь azь ikajani i mnogo grešni Erei punčo da pročetutь nerazumejušti da razumejutь się: Prosta slovesa. poneže i ot bratię naši (svęštenici) ili monasi mlozina ima neumejutь propovedati tipografena slovesa (togo) radi potštax se i azь i mnogo (trudožixь) na sebe da bime pre (molitvi)
2a
te koi pročete tova (svętoe) pisanie predь soborь i dobre imь da izvestitь da razumejutь i oni da proslavutь ime (božie) zašto su glupavi ljudie kato ovci kogi neimat pastira a ti čitatelju propovedaj i nakaži (xristiani) i mi da polučišь proštenie grexovь tvoixь ot vsex (molitivago) (boga) (u...) (koliko) pomoštь imamь toja popь ili gramatnikь koj (...) izvesti knigu siju predь narodь da premnogaja (blagaja) leta vsegda i naveki azь Počexь knigu siju pisati vь leto ot sotvorenie mira (...) ot (rožba) že (boga) slova (...) (meseca) aprilia denь *z* (7) počexь i napisaxь skazanie do (...) prostago jazika pomenь sei dovek
2b
***
OGLAVLENIE KNIGI SEĘ KAKO Podobaetь izь obreštati i pročitati predь sobor vsę poredu (četeno) i prexvalno i čitatelja (bogь) da vrazumit vь čtenie
***
o pravilo angelu xranitelju ... (listь) *a* (1)
o slovo bogatago iova ... (listь) *g* (3)
o čudesa (svętimь) vračevemь ... listь *Z* (6) (naoborot)
o pričta avraamova ... listь *ai* (11)
o slovo davidu (caru) ... listь *gi* (13) naoborot
o slovo i čudesa proroku daniilu ... (listь) *ei* (15)
o pričta stlьpu i neofitu ... listь *kv* (22)
o čudesa (arxangelu) mixailu o rekax vodnix ... (listь) *kZ* (26)
o čudesa (arxangelu) mixailu i antixristu ... (listь) *kI* (28)
o kako osudi marta pilata ... listь *m* (40)
o slovo ioana (krstitelja) ... (listь) *md* (44) i na (listь) *Xg* (62)
o seknowenie ioana (proroka) ... listь *mz* (47)
o gnusno (bezzakonie) iudino ... listь *mI* (48)
3a
o slovo (svętago) pravednago iosifa ... (listь) *nI* (58)
o slovo (prěpodobnoi) (materi) našei paraskevi ... (listь) *XZ* (66)
o slovo iosifa sina raxilina ... listь *oa* (71)
o ukazь vь (nedelju) pervuju (svętago) posta ... (listь) *pd* (84)
+ o slovo pradedu adamu ... (listь) *pZ* (86) i na (listь) *sod* (274)
o potopa noeva ... listь *če* (95) i lota (listь) *soT* (279) (◄)
o kako (blagoslovi) isakь sina svoego ... (listь) *rg* (103)
o pričta davida razboinika ... listь *rI* (108)
o nedrugujuštix sasь čuždoju ženoju ... listь *rT* (109)
o čudesa kako živexu tri ženi u goru ... (listь) *ri* (110)
o pričta žene marię bludnica ... (listь) *rdi* (114)
o (mučenice) theodoti mladi device ... (listь) *rZi* (116)
o čudesa ioanu pričta razbojniku ... (listь) *rIi*
o (človeka) lakoma i nepravedna i nasadi lozie ... (listь) *rka* (121)
o (mučenice) ripsimie device ... listь *rkd* (124)
o zloumnago cara savoria ... listь *rkZ* (126)
o (nemolitivomu) petru kamataru ... (listь) *rla* (131)
o kako ispituetь (Xristosь) (čeloveka) ... (listь) *rle* (135)
o čudesa svętago mučenika dimitria ... (listь) *rlz* (137)
3b
o pričta (čeloveka) trьgovca ... listь *rm* (140)
o žitie (svętomu) ioanu rilskomu ... listь *rmd* (144)
o ukazь kako vosxoditь (duša) na (nebesi) ... (listь) *rmI* (148)
o čudesa (svętago) (mučenika) mini ... listь *rna* (151)
o zapovedex (svętago) ioana zlatoustago ... (listь) *rnI* (158)
o poučenie (svęštenikomь) kako deržati čistomu predь svętuju trapezu (xramovu) ... (listь) *rX* (160)
o proęvlenie (caru) kostandinu (čestnago) (krsta) (gospodinja) vo vreme maksentia kneza ... (listь) *rXg* (163)
o sudexь pravednixь kako podobaetь knezemь i vlastitelemь stareišimь ... (listь) *rXI* (168)
o ispovedniku i postniku theofanu ... (listь) *ro* (170)
o prezviterь v padše vь bludь i vь preljubodejanie i prositь proštenie ... listь *rov* (172)
o kako ispitvaše (svęti) apostolь andrei dijavola i skarase djavolь (sa) andreju ... (listь) *roe* (175)
o sudexь (božixь) kako nemožemь (čelovekь) ispitati sudbi (božii) nikogda ... (listь) *roz* (176)
o slovo (svętogo) (otca) našego ioana blagosloka
4a
kako izьučilь (čeloveka) pisati ikoni ... (listь) *rp* (180)
o slovo euargia duxovnika i celomudria i ovo zdrьžanie ot sladkix besedь ženskix ... (listь) *rpg* (183)
o slovo taisie bludnice ... (listь) *rpe* (185)
o mučenie (svętago) prokopija ... listь *rpT* (189)
o pričta prosta kalugerska kako istezuetь dijavola i pročia ... listь *sz* (207)
o iscelitelja i velikomučenika pantaleimona ... listь *si* (210)
o čudesa (svętago) samona guria i aviva ... (listь) *skZ* (226)
o čudesa i (mučenie) (svętago) georgia ... (listь) *slg* (233)
o slovo theodora kupca ... listь *sne* (245)
o (svętago) proroka (gospodnja) ilia ... (listь) *sX* (260)
+ o kako sozdade (bogь) adama ot zemlju i prestupi zapovedь (božii) ... listь *sod* (274)
o (blagoveštenie) pre (svętei) (bogorodici) ... listь *spg* (283)
o dlьžnina (čelovečeska) ... listь *spd* (284)
o roždestvo (gospoda) (boga) i (spasitelja) našego i isusa (Xrista) ... listь *spe* (285)
4b
o slovo radi večnuju i beskonečnuju muku i nelicemernoe sudište ... (listь) *spT* (289)
o lьživago proroka i bezьbožnako eretika prokletago ... listь *sče* (295)
o slovo (svętogo) ioana ništo ljubivago zlatoustago o sudexь (svętago) ... (listь) *ta* (301)
o kako nepodobaetь xristianinu dabu de tafradžia (тафраџиа) i podnoslivь ... listь *tZ* (306)
o ukazь kako da izberešь sebe ženu ot dobra i smirena roda ... listь *tai* (311)
o čudesa aleksia (čeloveka) (božia) ... (listь) *tka* (321)
o sьbranie istoričeskoe o narode i o (care) bolgarstemь i kako se bixu (carie) ... (listь) *tld* (334)
o turkomь kogi uzelь turski (carь) murat zemlju i (carstvo) blьgarskoe ... listь *tmg* (343)
o (cara) jasena kako se bilь sasь grci i sasь latini i uzelь mnogo gradove ... (listь) *tnZ* (357)
o povestь radi cara aleksandriju ... (listь) *tXa* (361)
o povestь radi moskovskago (cara) petra ... (listь) *tXg* (363)
5a
***
Baronia slavnaę i politika črьčeskaja istoria blьgarskaja
Predislovie kь xoteštimь čitati ili poslušati napisanaa vь istoriju siju vnemlite vi čitateli i slišateli rode blьgarski koi revnuetь i userdstvuetь po tvoego roda i po svoe otьčestvo blьgarskoe i želaetь razumeti i znati izvesno radi (otci) i pre (otci) i (carove) i patriarsi i (svęti) kakvo su i sprьva poživeli i preišli i vamь estь potrebno no da znaete izvesno dejanie (otcevь) našixь kako znajutь drugi rodove za nixni rodь i ezikь i xvalatse za svoi rodь tako iazь vamь na
5b
pisaxь poredu izvesno za vašь rod čitaite i znaite da ne budete ot drugi rodove podьsmejani i ukoreni sirečь ot grьci i ot srьbie i ot latini azь izlixa porevnovaxь poroda i po otьčesko blьgarskoe i mnogo trudь sьtvorixь sьbirati ot različni (knigi) da ideže sьbraxь i sovakupixь dejanie roda blьgarskago radi vaša polza i pofala napisaxь vam tako ljubite znati i prepisuite istoricu siju i imeiteju da se nepogubi ako i neljubatь za svoi ezikь i blьgarski rodь znati nь (se) ot frьga i obrašta se na čuždi ezikь i ne radutь za svoi ezikь blьgarski i sramuvat se da
6a
da se narečatь blьgare o (nerazumniju) rode poštose sramljašь da se narečešь blьgarinь ili (neu) i mali blьgari (carstvo) i (gospodstvo) zatoliko (carstvuvali) i bili slavni i učeni po vьsei zemli i mnogo puti ot rimljane i ot grьci danokь uzimali i davali sa imь (carove) i kralove dьšteri svoi za ženi (vь supružestvo) tьkmo da bixa imali mirь (sas) (cari) blьgarskia poveliki i poslavni bili blьgare prьvose o ni (carove) narekli prьvo oni patriarxa imali prьvo oni se (krьstili) naibole zemlju oni su uzeli i posvoili tako (oni) naisilni bili i prьvo (svętii) ot blьgarski rodь prosialьi zato i
6b
mejutь bolgari ot mnogo istorii svidetelstvo vь slavu (božiju) nenavistnikь svoimь rodomь
Nь ot što se ti nerazumne sramljaešь ot svoi rodь i vlačiš se na čuždi ezikь reče zašto sa grьci pomudri i polični a blьgare su prosti i glupavi i neimatь reči lični nь viždь nerazumne ot grьci pomnogo ima blьgare mudri i slavni dali si ostavljaetь nekoi grьkь svoi ezikь i učenie i rodь kako ti bezumne prixodišь vь grьčeska mudrosь ti blьgarine neprelьštaise znai svoi rodь i ezikь i uči se po svoe delo bole estь blьgarska (prostota) i nezlobie (blьgarskoe)
7a
(blьgarskoe) prosti i vasakago priimajutь i goštavatь i (molitinju) davatь a mudri grьci to neimejutь nь ešte ot imatь i grabatь ot prosti ljudie i više grexь ot nixьna mudrostь a ne polza * a koga uzeli turci (carstvo) blьgarsko i zemlju i naprasno pogazili i popalili (crьkvi) i monastiri (crьkveni) i arxiereiski dvorove vь to vreme (čeloveci) ot straxa i nužda i užasa turskago begali da začuvatь tьkmo životь svoi i vь to ljuto vreme zagubili se onia (crьkveni) knigi što su (bili) stari zašto i azь napisax siju istoriju da se nezagubi zašto nemožeju sveki čelovekь imati i čitati i pominiti + pisaxь azь popa puno ot selo mokrešь (konecь)
7b
***
azь pop puno ... uvi gore mne okajanomu ... počexь pisati sie skazanie + (glagolemi) prologь vь leto *aPčZ* (1796)
8a
***
azь pop puno (bogu) (gospodinom) sogrešixь (gospodi) (gospodi) ne (otvrьži) mene ot lica tvoego i (se) (spesitele) moi bludnago (spasi me) (spesitele) moi (isuse) priimi me bludnago i mene ni nja pomilui (isuse) mnogo (milostive) (spasitelju) i (umedrime) o (isuse) (blagodatelju) i edinu že zapovedь tvoju na zemli nь sotvorix kako
8b
javlju se tebe sedęštomu na (ptole) i koe slovo da vozdamь tebe (Xriste) moi i i sudь sotvorju ot vsexь jaže vavideni i ne vavideni koe dobro sodejaxь (Xriste) moi (isuse) temže zovuti tvoi slugi (molitvami) (isuse) (spasi me) (grešnago) (gospodi) (bože) moi tebe edinomu sogrešixь no ot tebe (xriste) moi ne otstupixь pomilume nedostojnago (gospodi) usliši (molitvu) moju (isuse) (spesitele) moi (isuse) (spesitele) moi očisti grexi moja i (spasi me) jakože inogda bludnicu razboinika že i bludnago i mene nьině vse štedre pomilui (blagoutrobnne) (gospodi) i muki izbavi me dolgo trьpelive (gospodi) slava tebe
***
Sь (bogomь) počexь pisati skazanie sie dokonca na prostago jazika azь popa punčo ot selo mokrešь się slovesa sa vakupixь va edinom
9a
mi oči da vidimь i da čuemь * slovesa tvoę i da razumeemь dela tvoę (gospodi) i da tvorimь volju tvoju (bože) moi zašto smь azь kato edinь prišalecь na zemlju ne skri ot mene zapovedь tvoi (bože) moi no otkri oči moi da razumeemь čudesa tvoę ot zakona * tvoego i skaži mi premudrosti tvoę tebe se molimь (bože) moi ti prosveti umь moi i mislь moju utverdi da polučimь i azь (mnogo)
grešni rabь tvoi (carstvo)
tvoe (nebesnoe) sь miromь i ot tebe (e)
vasakь darь
sьvrьše
sa više
amin *
9b
***




z - https://www.wdl.org/en/item/10659/

046844830149537002449314065453550852338508539979
al-caid
 al-caid      02.09.2018 - 12:47:10 (modif: 04.09.2018 - 08:40:17), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!

slovo o#kako podo~báetь
čl̃véku ỉ#vsa~komu
pravoslávnomu
(xristiáninu) egdá prïǐdétь dénь ỉ#čásь
da póčne da#tráži sébe ženu, oče
(blagoslovi) pročásti sïę slovesa pred (naroda ?)

Ašte po#zakóna kóǐ ljúbitь (xristián͛sku)
véru ỉ#po ỏbičáǐ da po~tráži
za#sébe ženu dlženь (est)
da#pročetè u#zakóna da#vidi ka~kvo
píše (sveti apostolь) pávelь ỉ
da#sè nauči kakvò da tvóri za~što
kogì#se naǐde ženàỉ#xoštešь
uzeti i#ako bude ot baštu i#ot mai~ku
nenaučena i#(ne~ỉspedeѱana ?) ỉ#äko bude
bezь~Očlíva ỉ#bezь srámna i ustáta
slásto ljúbica ỉ#pijänica kakvò možešь

daju pretrьpišь i#äko bude bezь~bóžni~ca
ỉ#magesnica ỉli veštica ỉ#prísmexlu~kjä
ỉ#za tova#si dlь'ženь da#ju pretrь~pišь
zašto das#ì ỉmalь čétiri ỏčí
dobrè da#gledašь ot kákvь ródь ženà#za
sébe uzimašь zaštò ženà#mlogo mísli
na svéki čásь kakvó#e náǐ~zlo takoǐ
da#naprávi takoǐ učitь vrágь ženu
da číni zlo äkóli búde kur͛va nikak
da#jù netrьpišь nь dajù prostišь dá
ne pogúbišь glavu tvoju sásь nju nь
prosti#ju ỉ#maxnì#ju ot sebe ỉ#zemí#si
druga zaštò äko vódišь takuvu že~nu
mlogo trudь ỉ#gréxь privodišь na
sébe zatova#ti ỉ#jä rekoxь kogi xočet
nékoǐ da#sè ženi trebe da#ǐma četi~ri
Oč̃i da#izbére sébe ženù dabude
ot baštu na učena ná svekakvo (dobro)
i#ot#máǐku ỉ spedéѱana ỉ#nakazana

da#e krot͛ka ỉ#smírena ỉ#pokorlíva
ỉ#srámna ỉ#mudra ỉ bg̃u bojäzna táko~vo
čédo ỉzberi ỉ#oženíse ỉ#bg̃ь xo~šteši
pomognuti da#stečéšь xížu
ỉ#domь sásь takóvu dobrò~umnu nevé~stu
tako#ǐ ủčitь násь st̃oe pravilo
xṙ̂tovo ỉsamь pomislì kogi kúpišь
nekója kь'šta ỉli lozïe ỉli róbь ỉli
konь äko#tí nesu ugódni lesno možeš
da#gì Vrь'nešь A#ženàäko ti nebu~de
ugódna nemóžešь da#ju vrь'néšь
zatova pisuva ủ#právilo da#imašь
čétiri Oči da glédašь kakvàže~na
#uzímašь zašto äko bude siromaška
ỉ zla poskóro móžešь da#se ỉzbávišь
ot neja äkoli bude bogáta mlogo zlo
ỉbéda xóčešь (da poteglišь) ỉnemožeš
skóro da#sè ỉzbávišь ot neja zaštò ko~gi
naide nekoǐ čl̃vekь nekoju ženu

kur͛vu ỏna neuvodi tokò sama sebe
umuku večnuju nь ỉ drugi mlogo čl̃vé~ci
kóǐto prixódutь pri#nju takóǐ u~čít͛
#gi vrágь ỉ#sasь magïi uzímaju svoi
ljubóvnici ỉ drugi konьčno na#samrь'tь
predádoxu takvíva ženì nesmísleni ỉ
magésnici mužь kogì vídi sébe čee
daléko ot pómoštь bž̃ju ỉ#uzmet͛#go kur~va
ženàna#sébe ỉna svoju volju ỉ#prï~zove
diavola napómoštь ỉ#predadet to~gova
čl̃veka djävolu u#ruke posle stä~ne
za#poruganïe na svì čl̃véci ỉ#zaukorь
äko sakašь dả (spasišь) dš̃u svoju ne~ỉdi
kude ỉma besov͛ski pésni i#ǐ~gri
djavol͛ski ỉ#káde#se govórut kurьvar~ski
dumi zaštò upadášь u#jämu dlьbo~Ku
no náǐdi čl̃véci krot͛ki ỉ#smireni
kóǐto#se bojútь bg̃u sásь takvíva člo~Véci
xorotui (često) ỉ#sásь takvivá#se

sabírai da#čúešь ot nixь blági reči ỉ
ti da#se naučišь dase bóǐšь bg̃u ỉ
äng̃elь tvoi xranítelь nikogda da#se
ne~ot~lučva ot#tebe ỉ#kogì vidišь do~bro
líčnu ženu ỉ#prïǐdeti zlь pomi~slь
zá#nju ả#ti pomislì kakvò esì ze~mljä
ỉ#práxь ỉ#pepelь ỉ#turi rúku svo~ju
na Og̃nь äko móžešь trьpéti Og̃nь tà~ko
ỉ#za ženu čuždu pomislí ỉ#da#vídišь
nekoju bol͛nu ženù ležì ỉ#usmrьdéla
kakvò xočešь pomislíti ỉli äko vi~dišь
nékoju ženù stáru ỏ~slepela ỉ
stanula grózna ỉ#gnusna pomislì ỉ#re~či
tajä baba kogi#e bilà#mláda ka~kvá
#e bíla xubava ä#sьga#ju Oči ỏslé~peli
ủši ỏ~glušéli zubi ỉspadnuli
lice pogroznélo ỉzь Očíte#ju gurelé te~čutь
stráx͛#te#e ỉ#gnus#te#e daju pogled~nešь
ỉ#kogi#ti prineset Vragь xubavu

ženù na#pámetь ä#tì skóro prinesi
staroju ỉ#gnusnu babu ỉ#preminue ti
što#si pomíslilь ỉ#mlógo devíci xuba~vi
umíratь ỉ#po tri dní ỉdi ỉ#višь
u#gróbь kakvàxúbosь ỉma ỉ#nemóžešь
da#stóǐšь ot onaja smrьdéla mrь'ša ví~dite
#li čl̃veci bž̃ïi kakvo#sè nïe gnù~simo
ot čl̃večesko mrьtvo telo takoi
se gnusi ỉ bg̃ь na tija čl̃veci koito
želájut žen͛sko télo xúbavo tako ỉ
samь xṙ̂tósь réče kóǐ vidi dóbro~ličnu
ženu ỉ#otide#mu pametь po#nu kato
če#se#e ỉsxodílь sasь nju takóǐ da#ve~ruete
kogi vídišь nékoe lice#e neko~gi
ä#ti ustrelénь buduešь ot vrága
ä#pódobro#bi bilò da#nevídišь takvo~Vo
licè zašto mlógo ženì ỉmatь :
xubavo licè ä#unutre u#srdceto imat
nekoja bólestь ỉ#počnešь da#se gnusiš

(ot) neja í da móže čl̃vekь da#vidi
ženu da#ima na#sebe krásta ỉlí
šuga ne#bi gledálь u#néja nь#bi be~galь
daléko ot néja ỉ#ti da#ne~pre~fanešь
zla krásta ỉ#šuga ot néja

046844830149537002449314065453550852338508532790
al-caid
 al-caid      10.08.2018 - 18:17:52 , level: 2, UP   NEW
SLOVO#(SVETAGO)#(OTCA)#NAšego ioana zlatoustago o anthixri'sta luka'vago i#lь'živago i#bezbo'žnago san°taila kakvogo ple'ni (sveti) či'no~nača'lnikь ar°xange'lь mixailь voevo'da vase'mь angelomь * Posluša'ite (blagoslove'ni)
(xristi'ani) da vi ska'žeme za anti'xrista koliko e i zlo napra'vilь (bogu) i (caru) nebesno'mu i#isu'su (xristu) (otče) (blagoslovi') proče'sti (Gospodь) na'šь i#(isusь) (xristosь) što'toe napra'vi'lь (nebo) i#zemlju i#svi'čkia (svetь) sa'sь edna duma#e nego'va na'prava i#anьgeli i#ar°xan°geli i#kato na'pravi toja (svetь) ta#re'če da#pa'zi i#da#brani rod

38a
(mixailu o antixrista)
(človečeski) ot zlo ta#zagradi edna' ču'dna i#gole'ma gradi'na i#nasadi rai i#sazdade ljudie po#nego'va prili'ka pa#u'ze zemlju ta#na'pravi (človeka) ot#zemlju i#dade#mu vo'lju da#xo'di ni'zь onja rai i#da#caruva i#svi'čko dixanie što#sazda'de (gospodь) da#xo'di po#ra'i i#ono ta'mo da#sve'tuva i#da (caruva) zato'va pre~(milostivi) (bogь) nasadi' ra'i za#pra'vedni ljudi'e koito xoda'tь po#vo'lja (božia) a#togo'va člove'ka vi'de luka'vi i#prokle'ti san°tailь pa'#si turi' ja'ko zla mi'salь na#pametь i#re'če azь segi kakvo' da#uči'nimь kato napra'vi (gospodь) edno'go (človeka) ot zemlju da#e ot na'sь po#go'lemь i#pro'slavi#go go'rni (otecь) ono'gova (človeka) i#reče svi' an°geli da#mu#se sramuvatь i#da#mu se poklanjatь togi'va kakvo'#ču preluka'vi an°ti'xrisь taja duma jako#se (razgne)

38b
(čudesa' arxangelu)
rasrьdi' i#re'če ja#togo'va (človeka) nešte'mь ni#da pogle'dam (a#kamo#li ?) da#mu#se' poklo'nimь nь re'če kakvo da#učini'mь da#si zbe'remь ja moite slugi ta'#da ot~kra'dnemь (bogu) (bogo)~tka'na preme'na i#svetli' (bogo)~pleteni' venъ'cьi i#prili'ki (carski) i#ski'ptri arьxan°gel°ski či'nove to'va da#bu'de u#toja ru'ka pa#da#izleznemь ot nebo'to to'va po'misli i#napra'vi prokle'ti sata'nail mno'go an°geli prelь'sti ta#gi#zave'de kogi izle'ze ot (nebesa) a#onь otvo'ri vrata'ta na#ve'tara i#na dь'ždo pa#u#mignovenie oka sleznu na'#zemlju' i#prolivaše vo'du na'#zemlju pa#si na'pra'vi (nebo) pri'lično se'be i#napra'vi#si (slьnce) tьmno i#napra'vi#si (mesecь) mra'čenь i#zvezdi ne~svetli'vi i#napravi'#si presto'lь i#oko'lь ne'go mlo'go nečesti'vi i#luka'vi be'sove diavole sede'xu tamu' slugu'vaxu i#(bogu)

39a
(mixailu)
ne#bi' ne'kakь dra'go togi'va (milosti'vi) (bogь) pozova' prьvi' slu'gi svo'i četvo'rica anggeli štoto' drьža'tь nego'vь sto'lь ar°xan°gela mixaila i#gavri'la i#uri'la i rafaila i#re'če#imь vi'dite#li' svi' moi an°geli kakvo izbegnu preluka'vi anьti'xrisь i#prelьsti mlo'go anьgeli moi deto'#gi bexь azь (duxo'mь) (svetimь) sozda'lь ta#mi' bexa si'nove i#slugi si'lni be'xa sotvo'reni a#onь#gi pre'lьsti ta#gi zave'de va tmu krome'čnoju i va mu'ku ve'čnuju da#se mu'čatь Zle uvi koli'ko zlo' sto'ri prokle'ti (an°ti'xrist) pa#togi'va re'če (gospodь) ja'#štemь (da ?) izbe'remь na ni'xno me'sto ot (človečeski) ro'dь što'#su izbrani štoto' či'natь moja vo'lja što~to#su bili' proro'ci i#apostoli i#mučenici i#prepodo'bni i#svetli' i#(posnici) i#(mučenici) takvi'va (človeci) da#(...)

39b
(čudesa arxangelu)
da#mi bu'datь kato an°ggeli *r* (100) puti' podobre ot onia štoto' ot~pa'dnuxa ot#me'ne to#giva re'če a'rxangelь mi'xailь (gospodi) do#ko'gi šte da#prelь'stuva nas nečesti'vi sata'nail i#da mu'či rodь (človečeski') togi'va reče (gospodь) se'dma#mi budetь (častь) i#anggelite (boži) nemože'xa da#se seta'tь na#taja du'ma i#da razume'jatь ami reko'xa (gospodi) kaži na'mь taja du'ma i#nie da#se sra'zumeme kakva'#šte da#bu'de ta'ja du'ma a (gospodь) re'če ja'#vamь nešte'mь da#ka'žemь taja duma no da'#se dade' vam razumь ot#mene da#se sa'mi se'tite ne'vidi'te#li kato ja' sto'rixь (človeka) ot ze'mlju ta xoče tova' da#bu'de *z* (7) (častь) ta#šte po tova' da#se#mi'natь *¥z* (7000) go'dini pa#togiva#šte da#bu'de vto'ro priše'stvie mo'e ta#šte togi'va da#caru'va to'ja nečesti'vi an°ti'xrisь presь tija sedmьte (xiljad)

40a
(mixailu)
xiljad vekove togi'va#šte da#bude smrъt na#vasa'ko dixa'nie štoto#e' bilo' ži'vo i#na lju'di i#na dobi'tъkъ i#na sve što#ima na#to'ja (svetь) ta#pa' kogi'se zve're naro'dь na su'dnicu (božiju) ta#xo'če (milosti'vi) (bogь) da poža'li ro'dь (xristian°ski) a#prokle'ti an°tixri'sь zle'#šte da#muči ro'dь (xristian°ski) pa#kogi'#se dovrьšatь ti'ja *z* xiljad go'dini togi'va#šte da#se savrь'ši an°tixristu svi'čkata lь'ža i#prokleti'a i#(carstvoto) nego'vo xo'če (gospodь) da#mu zeme iz#ruke'te da#go sakru'ši i#da#go frь'li va#tmu krome'šnoju i#va#muku ve'čnoju u#dlьbo'ko me'sto kakvo'to veče da#nema an°ti'xrisь vla'stь da#vlastu'va ta#pa togi'va#šte (gospodь) da#satvo'ri dru'gi (svetь) deto nešte' da#ima do'vrьša i#nešte tamo da#ima samrь'tь i#nešte tamo da#ima gri'ža i#mlogo dobro' (...)

40b
(čudesa arxangelu)
da#bude ta'mo i#mlogo rado'sь i#mlogo veselba i#mlogo živo'tь a#tija' štoto sa' ot~padnu'li ot bo'ga o#go'rko ni'mь okaja'ni xočatь da#čuja'tь mo'i gla'sь i#mojata duma ta#štь'tь mlo'go da#se pokajat če#su ot~padnu'li ot prilika a'n°gel°ska i neštutь da#vi'dutь xubo'sь (božija) pa#togi'va (šte#da) re'če (gospodь) a'rxangele mixaile tebe' du'mamь idi~ka#do'lno muči'telju dia'volu davno'#bi uzelь ot nego mo'ja bogo~tka'na premena i#svetli' (bogopleteni) vene'cь i#priliki an°gelski či'nove i#svi'te mo'i slugi štoto#e uzelь antixri'sь ot mene i#reče arxangelь neznaeš#li (gospodi) toja lukavi satanailь sasь nego'va xi'trosь prelь'sti to'lьkova angeli ot prili'ka angelska ta zatova' i#ja' nesmee'mь da#sle'znemь pri nego nali#ti' znae'šь (gospodi) ot kra'i (svetь)

41a
(mixailu)
što#beše umьkmena (angelska) taina i#(božestve'na) ra'bota ta#ju drьžišь ti (gospodi) va besamrь'tnuju tvoju' ruku ta beše ja'ko dobro' i#pri'lično a#sьga kato pre'lьsti an°tixrisь nečesti'vi nego'vi slugi ta#se di'gnu na#golemo kato di'vь na (božestvo') ti#ne#go znae'šь (gospodi) zašto'#mu#e dlьžina'ta *r* (100) la'kti i#širo'kьe *n* (50) lakti šija'ta#mu *vI* (12) la'kti i#usta'ta#mu kato' ja'ma zubi'te#mu kato ka'mene pogleda'#mu kato Zmi'ja i#a'spida i *g* (3) gla'vi stoju't na#ne'go * Togiva re'če (gospodь) (svetomu) arxangelu mixailu mirь va'mь i#dobro prь'vi voevodo mo'i edi'no~ro'dni nastojate#li prili'če te'be da#sle'znešь ot nebesa' do'le pri do'lno muči'telja an°ti'xrista da zemešь ot nego (bogo)~tkana preme'na i (bogo)~plete'ni vene'cь i#ski'ptri (angelski)

41b
(čudesa arxangelu)
prili'ki štoto#e uze'lь ot me'ne da#pozna'jatь slugi'te nego'vi koi#e (gospodь) tvo'recь što'#e sozda'lь (nebo) i#zemlju i#reče arxistra'tigь mixailь o (vladyko) vьse si'lne toja' lukavi i#zlo~umni sata'nailь šte#da#me u#plaši nь azь tvoe'to povele'nie i#tvo'eto dobro' nešte'mь prestu'pi no ti#se mo'limь (gospodi) da#tu'rišь tvoju' (prečistuju) desni'cu na moi vrь'xь na#po'moštь i#pakь ti'#se mo'limь (gospodi) kato#šte'mь da#idemь pri#ne'go a#ja#štem da du'mamь lьžo'vni du'mi no da#se ne rasrь'dišь na#me'ne če#nali zna'ešь (gospodi) zašto#e toja santailь xi'tarь i#luka'vь i silenь i#voevo'di (angelski) trepe'ratь ot nega ot zьlь nego'vь ra'zumь no ako#go neizьlь'žemь nemo'žemь uze' (bogo)~svetli'vi preme'ni a (gospodь) re'če (arxangelu) ti što#rečešь ne'mu na#lьža' a#te'be da#bu'de na' (blagoslove'nie) toko' davno'#go ople'nišь a#ja

42a
(mixailu)
a#ja#štemь pušti (slьnceto) moe da#slugu'va te'be a#nego da#raspa'li *z* (7) puti da#go'ri kato' ognь i#da#mu izgori' gore'to i#pla'nine'to i#zemlja'ta#mu da#izgori' *n* (50) lakti na#dlьbi'nь i#da presu'ši more'to *v* (2) de'la * i#(arxangelь) re'če o (vladyko) vase' si'lne kakvo' mo'žemь ja' trьpe'ti gore'stь (slьnečna) i i#srьdba tvoja' (gospodь) re'če mixaile (arxangele) da se neuplašišь ot gore'stь (slьnečna) ja#štemь pušti nadi' te'be obla'kь studenь da#ti' bude tebe xladovi'na a#an°ti'xrisь da#nemo'že ni'gde da#se skri'e ot mo'i pe'kove togi'va (arxangelь) pa'dnu na#noze'te (vladyčii) i#reče (gospodi) budi#mi va#po'moštь togi'va#si (gospodь) prostre (prečistuju) svoju' ru'ku ta#mu tu'ri (bogo)~pleten vene'cь na#gla'vu i#(blagoslovi')#go i#re'če#mu mixaile poidi sa#mi'romь i#savrьši' togiva uze (arxangelь) smertono'sni mьčь u#de'snu ruku pa#si' pro'stre kri'lata na#širine' pa#(fanu)

42b
(čudesa' arxangelu)
(fanu) da#sla'zi ot (nebesni) visine' i#pro'trubi truboju ta#se rastu'paxu (nebesa) i#zemlja#se ubo'ja i#more'to pobegna' do'le u#dlьbina' i#bezdna#se potre'se i#anti'xrisь kato#se'deše na#sto'lь i#onьse zle sašti'sa i#pametь#mu otide ot toli'ko stra'xь i#reče što#bi' tova' ta#se potre'se zemlja'ta dne'ska ili što#bi' tova' znamenie i#čudo i#more'to pobe'gna da#ne#bude ne'što srьdba ot go'rnjago (otca) na#na'sь dali' ide mi'xailь voevo'da ili' ide sam°si go'rni * (otecь) i#pogleda' anti'xrisь na#go're sas nego'vi lukavi oči na#(nebeto) i#vi'de če#sla'zi (arxangelь) mixailь ot#nebesa' i#pozna#go po presvetlo'e lice' nego'vo i#reče anti'xrisь na#slugi'te#si zašto#ide dne'ska mixailь kamto' na'sь dali#ide za#zlo ili za#dobro' neznaeme za'što ide no izleznete#mu nasre'šta ta#vi'šte za#kakva' rabota ide kamto' nas i#poidoxa svi'te slugi anti'xristovi nasre'šta (arxa'ngelu) (mixailu)

43a
(mixailu)
(mixailu) i#vido'xa smertono'sni mь'čь ne'govь ta#nesmeja'xa da#pristupatь pri#ne'go nelo' se sakruši'xu be'sovete *g* (3) po'glede na'dole ot~padna'xu i#razbra' lukavi sata'nailь če#ide arxan°gelь mixailь na'#zemlju sasь o'nja mь'čь ogne'ni togi'va nače an°ti'xrisь da#ostri stre'li da#stre'lja arьxan°gela mixaila a#onija nego'vi slugi' ošte' pogoto'vi na#strelja'ne a#(arxangelь) re'če anti'xristu ja#idemь pri#va'sь na#zemlju da#bu'demь sas va'sь a#vie goto'vite na#me'ne stre'li ašto nepomi'slišь anьti'xri'ste kakvo re'če (gospodь) sta'nemь do'brem sta'nemь so#stra'xomь ta#mu' re'če ta'ja du'ma (arxangelь) na lьža' kato da#go pofa'li i#re'če ja'#vidoxь tvoeto (nebo) kato' če#e le'dno i#vido'x#ti (slьnce) tь'mno i#(mesecь) bleda'vь i#zve'zdi nesvetli'vi i#vido'x#ti' svi'čkata' ra'bota i#xitro'sta i#(sila)

43b
(čudesa arxangelu)
tvo'ja če#e bila' tvojata ra'bota pogole'ma (ot)#vi'šnjago (otca) a#ti o#si'lne gotoviš na#me'ne stre'li kato' na#voisku na#bo'i ne#e' prili'čno taka' da#sto'rišь sa'sь me'ne ja' smь vide'lь sve'ki (carь) kogi' vi'di nekoego' voina ot ču'ždi me'sta ili neko'i stare'šina ot dru'gi stra'ni a#onь#go počete' i#zdra'vi se sas ne'go i#ugo'tvi#mu presto'lь i#trape'za ja'#smь prebegna'lь kamto' tebe da samь tvo'i sa'sь tebe' zašto vido'xь tvoja nebesa' ukra'sena i#(slьnce) i#(mesecь) i#zve'zdi ukra'seni i#vetьrь ve'e i#xubo'sь po'veče bilo u#te'be ot višnjago (otca) ta#zaradi' tova' ja#doido'xь pri#te'be ako šte'šь da#me puštišь da#smь i#ja' sasь te'be i#po nekoli'ko dni' xo'čatь svi'te (angeli) da#doidatь tuka da#sa sa'sь te'be togi'va re'če sata'nailь o lugi' mo'i veli'ki raduite#se i#veseli'te#se sasь me'ne i#ti presto'le mo'i radui#se i#ti'

44a
(mixailu)
drьža'vo mo'ja veseli'#se zašto doide mixailь pri na'sь ta'#ni vaistinu pra'vo kaza' če xo'čatь svi'te (angelski) či'nove da#doida'tь pri#na'sь i#reče sa'ntailь o#mixaile prekrasni ja'#te'be štemь da#te#posta'vimь va ftori sto'lь mo'i da#si' drugu'vame zaedno' kato braikja' toko' tova izre'če (anьtixristь) i#po (božie) pove'lenie otvori'xu#se isto'čni vra'ta i#prigreja' (slьnce) i#jako pripe'če gorestь i#kače'xa da#goru'tь planine'to i#xlьmieta i zemlja'ta izgo're i#izla'zeše pla'menь izь zemlja'ta ot#gore'stь (slьnečnaja') togi'va#se uplaši'xa jako Zle slugi'te (an°ti'xristovi) ta#leža'xu svite kato mrьtvi na#zemlja'ta i#an°ti'xrisь#se sašti'sa ali nika'kvo nedu'ma če#go'#e sramь ot ar°xi'stratiga mixa'ila a#ot že'gu pu'kaše anti'xrisь i#vase mi'losti'vi (gospodь) pušti' obla'kь xla'denь (nizь) gla'vu mixailovu ta#mu' ja'ko beše (...)

44b
(čudesa arxangelu)
(ugo'dno) i#re'če arxangelь anti'xristu o#si'lne sa'ga što#da#učinime kato' gle'dame (slьnceto) če jako' pe'če izgorexme ži'vi ot#žegu na zemlju' i#slugi'te tvo'i sve' pomro'ša ot že'gu no#ti' kaži' što da#uči'nime da#nepogi'neme ot ta'ja gorešta'va i#anti'xrisь re'če ne'boise (arxangele) ti'#si#vide'lь sasь kakva' (xitrostь) ja#tuka prebi'vamь svi'te angele#se me'ne bojatь no#i#ti'#se o#to'ja ognь nebo'i i#reče (arxangelь) ti#e'si si'lenь ta#se' neboišь no#azь ot gore'stь nemo'gu da#trьpi'mь lego#ma' kato ostavixь ja' gor°njago (otca) ta#zaradi tova' pali nas tolko'va (slьnceto) santailь reče neboise Mixaile ja#znaemь edno gole'mo i dlьbo'ko ezero' ot#tu'ka edva'm#go vi'dišь sa'sь oči no xaide da#idemo' ta'mo da#se' mal°ko o~kupeme i#da#se proxla'dime dogde' zaide (slьnce) ta#pa' da#ideme na#istokь da#zatvo'rime putь na (slьnceto) da'#ne go'ri tolkova nasь

45a
(mixailu)
na'sь i#kato ču#mixailь za#eze'reto jako#se zaradova' zašto#če tamo da#mu prile'gne da go ople'ni da#mu' ze'me (bogo)~tka'na preme'na i#(bogo)~plete'ni vene'cь i#re'če mixailь o (vladyko) vase si'lne da#oti'demo na#ezero togi'va reče san°tailь na#slugi'te#si dobre paze'te mixaila če onь sa'sь lukav°ština i#sa'sь lь'ža doide pri na'sь da#ni' otь'vne dobro'to naše iz#ruke'te naši i#da#uči'ni me'ne da#sta'nem neuredenь i#nesi'lenь i#da#sta'nemь pri#va'sь slugi' mo'i zasme'xь i#zauko'rь i#šte'me da#reče'te ete (gospoda'rь) na'šь sta'nu siroma'xь no pa'ze'te dobre' mixaila da#nemo'že ni'što da sto'ri na#moja' drьža'va i#reče anti'xrisь na#slugi'te#si xaidate vi'e sa'sь me'ne na ezero i#oni' poidoxu i#(arxangelь) mixailь poide sa'sь anti'xrista zae'dno i#dumaxa#si dva'ta kakvo' da#sto'ratь da#zatvorat putь na#slьnceto i#reče mixailь anti'xristu

45b
(čudesa arxangelu)
o#(vladyko) pove'li da#sti'gnemo do#ezero' sko'ro#šte'me zatvo'ri pu'tь na#(slьnceto) i#dostigna'xu do#ezero' i#re'če satanailь (arxangelu) vle'zni mixaile u#ezero da#se' ma'lko proxla'dišь a#ja da#ti' poslugu'vamь zašto'#mi#si mi'lь i#srdceto moe ka#te'be i#re'če (arxangelь) anti'xristu o#(vladyko) ne#e ro'bь o#gospoda'ra svoe'go pogo'lemь ti' si' na#nebo'to prь'vi ti#zna'ešь na#ezero dlьbina'ta ti prьvi'nь tre'buva da#vle'znešь i#ja po'sle po#te'be zašto' ja#ezeru dlьbi'nu neznaemь i#boim#se ot Zve'rie i#ot zmi'i i#ot ga'dove mo'rьski' i#ot ta'ja si'lna Zmi'ja štoto'#e te'be sozda'la no#ti#si'lne ta#se' neboišь ot ni'kogo no vlezni' ta#gi' ukroti' sa'sь tvojata si'la a#mene prili'če da#ti' poslugu'vamь i#togi'va anti'xrisь soble'če (bogo)~tьka'na preme'na i (bogo)~plete'ni vene'cь i#ski'ptri (angelski') činovь i#xubo'sь i#sva prili'ka što#be'še uze'lь (xristu) ot (nebesa) i#dade#ju (arxangelu) mixailu u ruke

46a
(mixailu)
ruke i#reče luka'vi san°tailь arxa'ngelu stra'x#me#e ot te'be da#me' ne'kakь neizma'miš togi'va (arxangelь) re'če o#(vladyko) toko#mi' si'li tvo'ja neboi#se u#me'ne ne'ma luka'vština pak re'če anti'xrisь na#slugi'te#si pa#ze'te#go dobre' da#vi' ne'kakь neizma'mi mixailь i#vleze anьti'xrisь u#ezero i#pokupa'#se ma'lko izle'ze na'dvorь i#vide (arxangela) če#gle'da go're na#nebo'to i#goto'vi#se da#frь'kne pa#mu re'če anьtixri'sь o#mixaile neza'klьmi#se za#si'li mo'ja no zaklьni'#mi#se za#vi'šnja'go (otca) i#da bu'demь bezgri'ženь (?) i#vide' arxangelь če#ne#mo'že ni ka'kvo da#go' slь'že i#re'če o#(vladyko) takomi si'li tvoja i#vi'šnjago (otca) u#me'ne ne'ma lьža' i#lošinja togi'va vide' anti'xrisь zašto ne'ma lь'ža u#(arxangela) i#otloži'si sva'ta gri'ža i#stra'xь ta#pa' kogi li'snu i#trepnu sa'sь *vI* (12) kri'la i#sle'ze na#dno' u#ezero i#stori'#se gro'mь i#blь'sakь i#gla'sь gole'mь u#voda'ta

46b
(čudesa arxangelu)
ot nego i#izbi' ribi mlo'go i#zvero've i#gado've mor°skie i#razbra' Zmi'ja što#e na#dno' u#moreto i#ču gla'sь gole'mь i#izleze ot svoe' gnezdo' i sti'gnu anti'xrista u#dlьbinu' ezeru i#strašno se sple'toxa sa'sь ne'go zbori'xu#se i#izbixu#se anti'xrisь ot~frьli' zmi'ju ot sebe kolko'to#ne'može da#ju' vi'di sas oči pa'kь#mu re'če Zmi'ata ti saga' izbi' svete živini' mor°skie a#ja xočemь te'be da#zatri'emь do#kone'cь zašto' sa'ga štoto' saka' a#ti naide i#reče Zmi'i sanьtailь i#ja što#saka'xь i#ja naidoxь i#pakь#se sple'toxa da#se bora'tь i#sa'sь (božiemь) pove'lenie'mь sle'zoxu va be'zdna mo'rskaja i#arьxa'ngelь mixailь pomoli'#se (gospodu) (bogu) i#reče o (gospodi) ve'čni (caru) ogne'ni či'novь sozdatelju i#nevi'dimimь sila'mь pravi'telju budi#mi' pomoštni'kь i#prekloni' dlьbi'nu mo'rsku ko'lkoto#e do nebesa' viso'ko to'lko da#sta'ne more'to dlьbo'ko da#nemo'že anti'xrisь sko'ro da#izle'zne izь

47a
(mixailu)
iz#nego da#mene fa'ne toja be'sь no ti' (gospodi) pušti' nad me'ne tvoju' (presvetoju ?) desni'cu ta'#me izba'vi da#imašь pofa'la (ot)#tvo'ite angeli tova'#se pomo'li (arxangelь) (gospodu) (bogu) i#učini zna'me'nie na ezero sa'sь stra'šno ime' (nebesnago) (otca) i#trepna' sa'sь onija zla'teni kri'la i va magnove'nie oka vozne'se#se na#nebo i#(gospodь) v°se'milosti'vi vide' če#ide (arxangelь) mixailь i no'si (bogo)~tka'na preme'na i#(bogo)~plete'ni vene'cь i#pril'iki angel°ski čino'vь i mlo'go#se#zara'dva okol#ne'go i#re'če (gospodь) radui#se mi'xaile arxi'stra'tiže' i#mixailь togi'va vozupi gla'somь veli'kimь i#re'če tvoja' ot tvoixь te'be prinose'štixь o vasexь i#za#vase'xь i#dočuxa svi' si'li (nebesnie) če#doide ot zemi' arьxa'ngelь mixailь togi'va svi'te angeli zape'xa sa'sь gole'mь gla'sь i#dumaxu tebe poe'mь tebe' (blagoslovi'mь) (vladyko) (gospodi) vasedrьži'telju i#mo'lim#ti'#se (gospodi) (bože) našь

47b
(čudesa arxangelu)
i#letu'tь angelite i#peju'tь a#togi'va an°ьti'xrisь izleze izь ezero i#ču kato' pe'jutь angelite na#(nebesi) a#nemu jako zle doide' i#saštisa#se i#re'če ox te'ško me'ne i#pakь re'če ox zle za#me'ne gde'#su moite si'li i#gde#su moite angeli nikogo' saga' ne'mamь na#pomošt a#slugi'te#mu ležu'tь kato' mrь'tvi če#gi' izbi' (arxangelь) mixailь i#reče anti'xri'sь ox zle ime'ško me'ne kakvo ja učinixь ta#si' ispuštixь sva'ta preme'na i#svo dobro' mo'e iz#ru'ke izgubi'xь i#pogleda' go're na#nebo'to i#vide' (arxangela) če#ošte leti' na#na'go're i#nosi (bogu) preme'nata i#prili'kite angelski' kato vide' anti'xrisь če#ošte leti mixailь nago're a#onь zaskrь'ca sasь zu'bi i#trepna nečesti'vi satanailь sasь *vI* (12) kri'la i#zapišta i#zagro'ma ta#se doču gla'sь do#nebo i#do be'zdnu mo'rskuju toli'ko si'lno i stra'šno lete'še anti'xrisь i#sti'gnu mixaila

48a
(mixailu)
(mixaila) na tre'to (nebo) i#frь'li čen°gelь ta#go fa'nu za#stupa'lo na#le'va no'ga i#fana go za#de'sna ru'ka i#fa'nu antixrisь da#na'dviva arxangelu mixailu šte da#mu otьvne (bogo)~tka'na premena i#(bogo)~plete'ni vene'cь togi'va vikna' (arxangelь) sasь gole'me glas i#reče (bogu) O#(vladyko) pogledni' na#tvoe'go ra'ba nastojatelja tvoe'go mixaila če priexь gri'ža ot luka'vago satanaila če#me fanu sas (božestve'nu) preme'nu no#ti' (vladyko) neostavi' svoego' ra'ba da#bu'de posra'menь predь anьgeli slugi' tvo'i * Togi'va reče vi'šni (otecь) o mixaile moi prьvi služite'lju i#načalni' voevo'do angelomь uzmi' mьčь u#de'snu tvoju' ruku i#udari anti'xri'sta po#sami'ja vrь'xь po#gla'vu i#otseči#mu ot#kri'lata i#porazi'#mu lice'to i#videnieto nego'vo togi'va re'če (arxangelь) (gospodi) dai#mi vo'lja da#dovrь'šimь togo'va antixrista do#kone'cь a#(gospodь) reče (arxangelu) nedei#go (dovrьša)

48b
(čudesa arxangelu)
(dovrьša) do#kone'cь nelo#mu otseči ot kri'lata *e* (5) a *z* (7) mu ostavi' togi'va (arxangelь) uze smer°tono'sni mь'čь i#uda'ri anti'xrista po#vrьx po#glavu i#za'bi#mu slu'xь i#padnu nečesti'vi dole va#pro'pastь okru'ženь bes#krila i#bez da'rь posra'menь i#ogo'lenь kakvo'to#si ne'mu priliče * (Arxangelь) preda'de (bogo)~tka'na preme'na i#(bogo)~plete'ni (carski) vene'cь i#ski'ptri (angelski) prili'ki predade va#ru'ce (bogu) a#onia angeli dumaxa meždu se'be drugь drugo'mu dobre' ople'ni arxangelь mixa'ilь onogo'va prokle'tago san°taila ali zašto#e posrьbnal sasь li'ce nado'le nešto#mu lego#ma' i#se ugo'dno i#pita#go (gospodь) što#si'#se zamisli'lь (arxangele) a#onь#mu re'če o (gospodi) da#mi be'še da'lь volja' da#dovrь'šimь do#kone'cь togo'va krьvьni'ka anti'xrista da#ne luči angeli tvo'i ot#te'be i#da#ne prelьstuva rod (člove'česki) da#gi vo'di vь muku ve'čnuju togi'va re'če (gospodь)

49a
(mixailu)
arxangele mo'i mixaile neznae'š#li zatogo'va suproti'vnika zašto' šte onь da (caruva) i#da mu'či rod (človečeski') da'že do#skon°čani'e ve'ka tomu#že (arxangelu) mixa'ilu sla'va i (čestь) i#poklonenie (otcu) i#si'nu i#(svetomu) (duxu) ninja i#(prisno) i vo#vě'ki veko'vь ami'nь ***

046844830149537002449314065453550852338508531726
al-caid
 al-caid      08.08.2018 - 15:02:48 (modif: 08.08.2018 - 15:55:34), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Slovo i#preslavnaa čudesa što#e#učinilь (sveti) ar'xi~stratigь mixailь * imaše dve reki brьzi ta#bexa tia *v* (1) reki u#elin'ska zemlja

Momče nekoe (arxipa) (ot) grad neropolь poide da ide na#nekoi monastirь da#stane kalugerь naide mesto i#stanu (sveštenikь) i čuvaše jako dobre onja manastirь i#na vasaki denь čineše čudesa i#imaše voda pri#onja manastirь a#elin'ci sedutь tamo ta#gledatь kakvo#se čini čudesa na#vasaki (denь) i#zavidexa i#nagovorixa#se da#razvalatь manastiro če#tamo imaše blizu edna voda zoveše#se xrisa ta#ja obrьnuxa elincite u#manastira da#go razvalatь a (bogь) (milostivi) povele ta#se obrьnu vodata na#druga strana ta#ostanaxa elincite posrameni i#pak#se nagovorixu drugo zlo naučinatь pogolemo imaše tamo drugi *v* (2) reki ta#tečexu ot istočna strana edna#se zoveše kufa reka a#druga koka reka

tija *v* reki natьkmixa da#gi obrьnat na monastira da#go porazatь i#prokleti elinci ot daleko fanaxa da#kopatь i#skopaxu vada dlьboka i#široka i bregove golemi napravixu i#puštixu onaja voda i#poče da#teče po#vadata i jako mlogo voda doide približi#se pri (svetago) monastira i#ar'xipa kato vide če#doide taja voda zla i#golema a#onь se jako zle uplaši pa#togiva pripadnu ar'xipь pri#ikonu (svetomu) ar'xan'gelu mixailu i#gor'go priplaka i#reče pomozi#mi (sveti) (ar'xan'gele) mixaile i#mene grešnomu da#se nezagubi tvoe ime i#tvojata (cr#kva) i#toja čas javi#se arьxan'gelь arxipu i#drьži u#ruku svoju mьčь i#reče neboi#se arxipe tьkmo vervai pa#izleze ar'xan'gelь togiva izь#monastiro ta#padnu gore na#neboto crьkovno

(crьkovno) i#vide ar'xangelь i#samь če#približi vodata da#vlezne u#monastiro da#go razvali togiva ar'xan'gelь dignu mьčь strašno i#naprasno ta#udari kamikь što#beše monastiro zazidanь na#nego ta go provali edinь čas ta#zbra i#dvete reki onaja propasь i#minuxa onija *v* reki dole dlьboko podь monastira i#ne~povredi#se ničto na#monastiro nelo prominu dlьboko dole pod#zemii togiva vodoxu onia elin'ci kakvo#se mlogo čudesa napravi ot (svetago) ar'xistratiga Mixaila i#oni svi što#bexu u#onja grad svi#poveruvaxu vo#ime (xristovo) i (svetago) ar'xan'gela i#(pokrьstixu)#se svi#što bexu tamo i#mali i#veliki i#ženi i#deca i#veruvaju (čestni) (krьstь) i#do dnesь takoi#se (spasi) i#ar'xipa sasь božiemь poveleniemь * Tomu#že Ar'xan'gelu

(mixailu) Slava i (čestь) i#poklonenie (otcu) i#(sinu) i (svetomu) (duxu) ninja i#prisno i#vo#veki vekovь aminь * konec ar'xipu čudesa

046844830149537002449314065453550852338508530838
al-caid
 al-caid      06.08.2018 - 18:43:10 (modif: 06.08.2018 - 20:13:15), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
(Blagosloveni) (xristijani) poslušaite * da#skažeme čudesa što#se#e pravilo ot kogi#e (sveto) daže i#do dnešni denь razumeite bratie xubavo i#dostoxvalno i#da budete (blagosloveni) ot vsex (milostivago) (boga) *
Imaše edno vreme edinь (človekь) (bogatašь) ta#otide na#edno mesto u#edna gora da#traži mesto da#gradi monastir i#naide

i#naide i#xareksa ta fanu da#gradi manastira če#vide če#e čudno skrito mesto i#imenito i#sa~zida manastira i#nareče ime na#monastira duxijarь posle stanu i#onь galugerь i#nemu turixa ime neofitь i#po#tova stanu igumenъ dovrьši onja (sveti) monastirь svetoko ostanu da#se podpiše sasь obrazi i#nesosa#mu imenie togiva stanu griženь onja igumenь neofitъ i#moleše#se (bogu) davno#bi (milostivi) (bogь) ot negde pomognulь da#dovrьši (svetago) monastira i#sasь pismoto i (bogь) mu posluša molenieto i#bistь takove preslavno čudo * Sproti (sveti) gori anьthonski#e daleko do *X* (60) poglede imaše edinь ostrovь i#u#toja ostrov imaše edinь metovь manastirski ta#se#zoveše logь ta#go#obitičaše

vodata moreto i#tamu pri onja metovь imaše edinь stlьpь ot kamik napravenь ot prьvite vremena i#navrьxь stlьpu beše pisano takvava duma koi#me udari u#vrьxь u#glavata onь šte da#naide mlogo srebro i#zlato i#mlogo ljudie frьgaxu kata (denь) kamene ta#biexu visokь stlьpь u glavu i#umervaxa#go i#ništo u#stlьpь nenaidoxa no#za#taja rečь beše druga mislь na#vrьxь stlьpu senkjata gde upira kogi isteče (slьnceto) tamo#e bilo u#zemljata skrito no (bogь) kogi saka nešto da#objavi lesno#e bilo da#se nameri imane imaše na#toja metovь edinь mlad momkь ta#beše pristavinь da#rečeme če#e mlad reči do *k* (20) godinь ucenenь da#raboti na#onja metovь i onь

onь (često) xodeše pri#onja stlьpь i#gledaše i#čudeše#se i#va edinь denь ottide tamo i#ot~kri#mu (bogь) razumь i#vide gde upira stlьpu vrьxь senkjata i#poče da#kopae tamo i#naide edinь mramorь i#podь mramora Zelo golemь kotelь plьnь sasь žlьtici i#kato#vide tova onja momkь rastrepera#se i pokri pakь tova mesto i#otide na#monastirь i#kaza igumenu neofitu i#reče (vladiko) (sveti) imenie mlogo naidoxь na#metova našь pri visokia stlьpь no daimi kolko štešь bratia da#izvadime imenieto da#go#doneseme u#monastirь kakvo#ču tova igumenь a#onь izbra *g* (3) kalugere verni i#pušti#gi sasь gemija monastirska da#donesatь imaneto otidoxa i#izvadixa imaneto

i#turixa#go u#gemiata i#plivaxu po#moreto i#prelьstixu#se onija kalugere i#dogovorixu#se da#skrijutь imaneto za#sebe#si i da#go razdelatь troicata kalugere a#onogova momka fanaxu onija kalugere ta#mu privezaxu kamikь na#šijata i#metnuxa#go u#dno u#moreto i tova#e bilo ot#večerь kogi ot#peli duxovnici večernja izlezli iz#manastirь i zatvorili vratata pa#si otišli u keliju kogi onja momkь padnu u#dno u#moreto pa#mu#donese (gospodь) na#pametь pa reče (sveti) arxangele budi#mi pomoštnik togiva naprasno stanu arxangelь mixailь i#gavriilь javixa#se pred#momka~togo kato dva orla zlato~krilni edinь časь#go izvadixa iz#dno iz#(moreto) i#zanesoxa#go u#monastira i#ostavixa#go u#sredь monastira a#onija troica

(troica) kalugere tova čudo neznajaxu nelo si razdelixu onova imenie na *g* (3) delove i#skrixa#go dalekь ot monastira i tamo noštevaxu na#skeleto monastirsko a onja momkь kato#go ostavili angelete na~sredь monastira a#onь siromax ot golem straxь zaspalь nasredь monastira i na#zaranь stanu rano kandilarь da#zapali kandila u#(sveti) monastirь a#onь vide če#sveti nešto nasredь (monastira) i#kato vide uplaši#se i#reče če#e nekoja sablaznь i#vrьnu#se nazatь pak poide vtori putь i#pakь vide (tova)#pa#se vrьnu nazatь i#nesmeja da#ulezne da#zapali kandilata nelo ottide ta#kaza na#igumena i#reče kandilarь (vladiko) privelь nekoi edna sablazna besovska nasredь monastira i#(sveti) kato Zvezda i#nesmejax da#vleznemь

(vleznemь) i#reče#mu igumenь što#se boišь o čedo stori (krьstь) na#sebe i#vlezni bezь straxь i#pa#reče kandilarь ne#smeju (otče) da#vleznemь kato ču igumenь treti putь a#onь poide i#kandilaro po#nego ta#vleznaxu u#manastiro togiva vide i#samь igumenь če#istina leži onja momkь nasred (monastira) i#kamikь mu privezanь na#šiata i počudi#se igumenь pa#go udari polek sasь patericu i#razbudi#go togiva produma onja momkь i#reče kažete mi bratija gde#smь sega azь čini#mi#se če#smь na#dno u#moreto deto#me metnaxu trite kalugere i#reče#mu igumenь ne#znaeš#li o#čedo kade#si tuka#si u#manastirь duxarski deto#smь ja igumenь neofitь ami#ti što#štešь tuka kaži#mi čedo što#si patilь (togiva)

(togiva) reče onja momkь ostavete#me malko da#se posvestimь ta#pa#štemь svičkoto čudo kaza što#smь patilь poredu ot onia tri kalugere togiva#mu reče igumenь ti#sedi tuka dogde#se sьmne a#onija da#savrьšime utrenja ot nadvorь monastira dogde doidat ot skeleto onia troica kalugere da#vidatь i#sami tova preslavnoe čudo i#najutre pušti igumenь na#skeleto za#onia kalugere ta#doidoxa i#troicata i#reče#imь igumenь što#storixte (otci) za#onova imenie i#oni rekoxa igumenu lьža#e bilo (vladiko) zatova tьkmo ni#se prismeja momьko a#nie go pri~psuvaxme i#priplašixme a#onь pobegna ot nasь i#reče imь igumenь slava tebe (xriste) (bože) priidete bratija da#vlezneme u#manastirь da#(blagodarime) (boga)

(boga) i#vlezoxa u#monastirь i#vidoxa (onogova) momka če#leži nasredь monastira i#kamikь mu privezanь na#šiata i#kato videxa momkatogo onia *g* (3) kalugere i ot straxь bixa jako bezglasni togiva#imь reče igumenь Zle vamь i#gorko prelьsti#vi diavolь da#ot~padnete ot slavu (božiju) i#uplašixa#se Zle onija kalugere i#donesoxa svičkoto imenie u#manastirь togiva#gi igumenь propudi iz#monastirь i#pobegnuxa u#neznani strani a#onja momkь stanu kalugerь na onova mesto i#mlogo slavu vozь i#sila (bogu) i#(otcu) i#(sinu) i#(svetomu) (duxu) ninja i#prisno i#vo#veki vekovь (aminь) ***

046844830149537002449314065453550852338508529317
al-caid
 al-caid      01.08.2018 - 18:27:25 (modif: 03.08.2018 - 18:56:04) [1K] , level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Skazanie za (svetago) slavnago proroka danila kakvo prebiva u#(cara) dariju ***
(Carь) darija beše nekoe vreme ta#u#tьkmi da#ima u#negovoto (carstvo) *rk* (120) gospodare čemu#se čineše če#e taka dobre da#ima mlogo za#pčii pod#negova ruka i#natia zapčii ostavi troica ljudie razumni smotritele sim rečь da#gi (sapi...asuvatь) ot#troicata edin Prorokь daniilь i#onь beše sas umь nairazumenь ot svite zašto beše (duxь) (sveti) u#negovo srdce ta#beše mlogo izbranь i#celomudrь i#sam#si (carь)#se čudeše za negovь razumь i#zatova#go ostavi (carь) da#bude načelnikь i#stroitelь i#što bexa
gospodare podь#negovo (carstvo) a#oni vidoxa če#e početenь ot (cara) danilь , i#zavidexa#mu i ot togiva sakaxa da#mu#naidatь nekoja krivdina davno#bixa našli kakavь (goderь) kabaxatь ta#da#go zatrijutь do konecь i#nemožexu nikakvo da#go#okrivat zašto beše verenь i#skusenь , na#(carski) raboti i#rekoše onia gospodare meždu sebe#si mie danilu nemožeme da#naideme nikakva krivdina tьkmo na#verata šteme#mu nai krivdina i#otidoxa pri (cara) i#rekoxa#mu , darie (caru) živь budi Va veki da#učinime edinь zgovorь svi ljudie koito edutь tvoi xlebь pri tvoe (carstvo) što#su#voivodi i#načelnici da učinišь povelenie po#tvoe (carstvo) da ne#posaka nikoi ništo nekomu za *m* (40) dni ni#ot boga ni#ot (človeka) ako#li#se nekoi naide da#ne~posluša tvoe povelenie da#se
turi u#(trapo) pri raslanete da#go izedutь i#posluša#gi daria (carь) i#napisa takvava povelenia A#prorokь danilь imaše zakonь tri puti dneska da#se poklanja (bogu) i kato#si imaše zakonь pade na#kolena u onja denь i#pokloni#se (bogu) višnemu i#onia zavisnici prigledaxu i#videxa daniila če#se moli (bogu) togiva onia (gospodare) otidoxa pri cara i#rekoxa#mu nali#si#ti postavilь (caru) nekoe povelenie da#nesaka nikoi ništo za *m* dni ni ot (boga) ni ot (človeka) priidi sega samь#si ta#višь danila kakvo#se moli (bogu) i#poklanja#mu#se onь saka nešto ot (boga) togiva (carь) kato#mu za#danila taka#duma jako#se ogriži če#go jako mlogo ljubeše i#miluvaše#(go) če#mu be še nai~verenь danilь i#nešteše mu#se da#go turi onija trapь pri#raslanete i#onia Voivodi priidoxa i#rekoxa caru
ne#e prilično tebe (caru) da#si razvališ povelenieto što#si povelelь i#(carь) veče nema što#da#učini ami povele da#go dovedutь i#dovedoxa + Danila i#turixa#go u#onja trap pri#raslanete i#donesoxa kamikь golemь ta#zatvorixu usketo na#onja trapь i zapečatixu sasь pečatь (carski) i#onia voivodi svite turixu svoi prьsti ta dobre zapečatixu da#nedoide nekoi da izvadi danila i#(carь) ot mlogo griža nevečera i#zaspa (carь) griženь za#danila kogi#bi prezь onaja noštь (gospodь) pušti arxangela mixaila ta#zatvori usta~ta na#raslanete i#(prez) nošteva danilь u#onai trapь nepočeknatь ot#onia Zverove kogibi na#zaranь stanu (carь) zaedno sasь onia voivodi ta#otidoxa na#onja trapь gdeto beše frьlenь danilь pri#raslanete i#povika (carь) ot dalekь
živ#li#si danile druže moi i#danilь ču iznetre ta#reče da#si#živь (caru) do#veka (gospodь) pušti angela svoego i#zagradi ustata lьvomь i#živь#smь dosьga i#zaraduva#se (carь) togiva izvadixa danila ot onja trapь * pa#togiva umre (carь) daria ta#stanu pa#drugi (carь) kiro (tia carove bexu eline nekršь nevernici * oni#si sami pravexu bga ta#mu se poklanjaxu) *
(Carь) kiro za#velika (počestь) imaše proroka danila bez#nego xlebь needeše a vavilonjane imaxu ednogo idola golemogo ta#mu#se poklanjaxu kato (bogu) i#turixa#mu ime vilь (bogь) ta#mu davaše (carь) kiro kata denь po *vi* (12) kila žito i#po *m* (40) ovni i#po *Z* (6) meri vino tova mu#se gotoveše za#večeru na trьpezu tova jadene i#pike turili večerta na#trьpeza a#najutre nemožexa da#naidatь ništo toko naidoxa troxi i#(...kale) a#onia prelьšteni (človeci) (pomislixu)
če#istina e#de (bogь) vilь tova jastie togiva poide (carь) kiro (...) ta#se pokloni vilu (bogu) a#danilь nešte#ja da#mu#se pokloni pa#mu reče (carь) danile zašto neštešь da#se poklonišь Vilu (bogu) reče danilь azь (caru) poklanjaem#se živomu (bogu) a#mertvomu (bogu) neštemь da#se poklonimь (ako)#e (bogь) sozdalь nebo i#zemlju i#more i#sve što e živo na#toja (svetь) tomuva (bogu) poklanjaju#se azь (caru) i#reče (carь) danilu nali#ti#se vidi danile da estь živ vilь (bogь) ta#nevidiš#li koliko na denь ede i#pie a#danilь#se zasmeja i reče ne#prelьštai#se (caru) toja vašь vilь (bogь) vanutre estь ot zemlju a ot nadvorь estь ot bakьrь i ot žlьta metь kakvo može bezdušnь (človekь) da#ede tolkova gozba togiva#se (...)
rasrьdi (carь) kiro ta#reče na#slugite#si skoro prizovete#mi idolski popove i reče#imь (carь) pravo da#mi kažete koi edetija gozbi ako#gi ede vilь (bogь) da#ubiemo danila da#ne xuli na#velikago (boga) našego vila koga priidoxa popovete pri (cara) i#rekoše#mu čestiti Caru mi#e da#nesme tamo a#ti (zri lžu popovu) sasь tvoite slugi zanesi tova jastie i#ostavigo pred vila boga i#zatvori Vrata i#zapečati dobre jako nebude (bogь) vilь uzelь tova jastie a#nie svi i#ženi i#deca da#umreme bexu toko popove *o* (70) bez#ženi i#bez#deca a#oni imali sokrovište podь zemlju deto beše trьpezata vilu (bogu) i#pod trьpezata imaše dupka i#vrьzь neja golema ploča da#prixodexa popovete
noštemь i#ženite#imь i#decata#imь ta#edexa onaja gozba i#piexa onova vino kogi da#si poidatь na#zaranь izь#onova kapište a#oni pokriatь (kapište se zovi elinska crьkva) onaja dupka sas pločata i#otidoxa#si sveki na#svoj domь ta#gi nikoi nevide a#carь stanu zaranta i#povede Proroka danila ta#uleznaxa u#kapište i#tamь naidoxa mlogo ljudie bezakoni i#(carь)#se počudi pa#fanu da#izlazi nadvorь iz#kapišteto a#danil#mu reče poveli (caru) da#izleznu tija ljudie nadvorь da#ostaneme nie dvama u#kapište i#da#vidišь što#štemь azь da sotvorimь togiva uze danilь rešeto i#nasipa#go sas pepelь ta#posae#u#kapišteto taka kato#seeše pepelo a#onь xodeše na#nazatь da#nepravi dira izleze (carь) i prorokь danilь pa
nego i#(carь) turi pečatь na#vratata a#onia popove neznajaxu što#napravi danilь nelo otidoxu prez#nošta sas ženi sas deca ta#izedoxa sve što#beše prineseno vilu (bogu) i#pakь#si rano otidoxa da#gi nikoi nevide i#zautra rano stanu (carь) i#povede danila pri (boga) vila da#vidi što#se sotvori nošteska kogi vide (carь) če#su zdravi pečatete a#onь reče danilu zdravi#su pečati (zri prelьštenie carovo) (caru) togiva viknu (carь) sasь golemь glasь velikь (bogь) esi ti vile i#nema lьža na#tebe nikakva togiva#se pakь zasmeja danilь i#reče (caru) stoi na#edno mesto neidi napredь pogledai (caru) po#zemlju i poznai čii stupni ima u#kapište togiva reče (carь) tia stupni#su mužeski i#ženski i#detinski (togiva) se
jako rasrьdi (carь) na#popovete evreiski i#turi#gi na#mučenie da#gi muči da#kažutь pravo dali oni edutь tija jastija i#pitija a#oni pravo kazaxu vaistinu (caru) koga#ni pitaš pravo dati kažeme nia edeme tia jastia i#pitija togiva povele (carь) ta#gi i#sь sekoša svite popove evreiski i#ženite#imь i#decata#imь a idolatogo predade (carь) Proroku danilu na#ruku togiva reče danilь dai#mi volju (caru) tvoego (boga) bez#nikakvo oružie da#go ubiemь i#reče (carь) danilu kakvo#ti#e volja danile taka#go sokruši togiva danilь : uze smola i#loi i#kozina ta#gi izmeša i#omesi smolata i#loita i#kozinata kato xlebove ta#papriide pri#onogova zvera deto#go#(naričaxa)
če#e (bogь) i#reče danilь na#onova zvera na#ti (bože) xlebь a#onija zverь koga vide danila a#onь zinu koliko može i#onь#mu metnu onija xlebov u#ustata i#minu nekoi časь i#izь dьxnu onja zverь togiva#se zasmeja danilь i#reče ja#vište vašego (boga) nešto#mu#e zle ta#spava togiva onija prelьšteni ljudie kakvo vidoxa onogova besa če#e#umrelь ta#se sьbra narodь koliko nemože (človekь) da#gi#izgleda ta otidoxa pri#cara i#rekoxa#mu i#viknaxu velikimь glasomь ti (caru) nesi naš bratь i#drugarь počto radi ubilь esi (boga) našego vila i#isь korenь si#go#rasipalь i#popove naši#si isьklalь i#vila (boga) si#ubilь ili#dai#nam danila u#ruke ili#šteme da#turime ognь u#tvoite dvorove ili tebe živogo
na ognь i#zgarame i#uboja#se (carь) ot zlago naroda i#predade#mgi danila u nixni ruke i#oni#go ufatixu i frьlixa#go pri#ljuti i#strašni *z* (7) lьvove u#jamu dano#bi#go izeli lьvovete a pre~(milostivi) (bogь)#ne#ostavi raba svoego da#pogibne če#zatvori (bogь) na#lьvovete ustata i#nemožexu da#izedutь danila ta#sede danilь u#jamata pri#lьvovete *Z* (6) dni i *Z* nošti i#lьvovete okole nego i#danilь gladenь i#lьvovete gladni zašto stoešte i#jamata angel (gospodinь) pri#danila ta#go#čuvaše i#va onova vreme imaše edin (človekь) ime#mu beše avakumь ta#beše varilь lešta da#nosi na#žьtvare xlebь u#varivo pa#izleze (ot)#doma#si ta#ide po#putь ta#si otvodi na#nivu pa#go srešnu edinь#angelь (gospodinь) pa#mu reče avakume
skoro zanesi toja xlebь i#tova varivo proroku * Danilu * u#vavilonь grad deto#e zatvorenь pri#lьvovete (carevi) u jamata če#e jako ogladnelь danilь avakumь kaže angelu (gospodine) moi azь ni vavilonь grad znaemь ni (carevi) lьvove u#jamu znaemь togiva#go strašno ufati angelь zavrьxь za#glavni kosi i#zanese#go u#mignovenie oko pri#danila u#jamata pri lьvovete xočatь nekoi (človeci) da#rekutь če#e do#vavilonь grad *kd* (24) dni xoda o drugi xočatь da#rečatь nemože toi biti daleko#e ašto rekoxu drugi (človeci) va istinu da#veruvate zašto#su pobrьzi angeli (boži) ot pomislь (človečeski) i#zanese angelь avakuma pri#jamata i#reče avakum (eto#ni) danile ta#uzmi xlebь i#varivo
ta#jašь i#nasiti#se če#ti doprati pre~milostivi (gospodь) i#uze danilь i jade i#reče (blagodarim#te) (gospodi) na#tebe#se nadejutь vasi rabi tvoi nasiti#se danilь i#ostanu mlogo ošte xlebь i varivo avakumu pa#go zanese angelь (gospodinь) čas pri žetvarete i#varivoto ošte beše žeško nebeše istinulo pobrьzi#su angeli (boži) ot oko (človečko) i#ot pomislь (človečeska) pa#togiva priide (carь) kiro pri jamata da#vidi što#se napravi danilь pri#lьvovete a#danilь sedi živь i#zdravь i#lьvovete ležatь okole nego gladni počudi#se (carь) i#reče velikomu (bogu) poklanjaet#se danilь i#ne ima po veliki (bogь) ot nego togiva povele (carь) na#onija zavistjaici ta#izvadixa danila izь jamata * I#tu#skazaxme (dozde)
i#ošte malko ima da#skažeme (xristiane) dobro#bi bilo da#znaete i#vie če#se#e rodilь prorokь danilь predь (xrista) (boga) *yX* (460) godinь i požive *r* (100) godinь pa#togiva umre va treto leto u (carstvo) kirovo * tomuže slava i#(čestь) i#poklonenie (otcu) i#(sinu) i#(svetomu) (duxu) ninja i#prisno i#vověki vekovь aminь ***


046844830149537002449314065453550852338508528788
al-caid
 al-caid      31.07.2018 - 17:06:28 (modif: 31.07.2018 - 18:39:11), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
(Blagosloveni) (xristiani) poslušaite da#vi#skažeme što#piše upisanie kakvo i#spitva (gospodь) (človeka) (i)#na#toja (svetь) beše edno vreme (carь) david na#zemlju živь (otče) (blagoslavi) pročesti molitvami (sveti) (otecь)
Piše u#zakonь kogi beše (carь) davidь na zemlju živь ta#sakaše da#izbroi narodь evreiski da#gi znae kolko#su luge (♣) u#negovoto (carstvo) i#zova (carь) davidь pisatelja svoego ioava i#reče#mu ioave idi izbroi#mi ljudiete ot versavei grad daže do#dana i#zapiši#gi i#donesi#mi pismoto da#vidimь kolko#su ljudie pod moeto (carstvo) (i#reče)
i#reče#mu ioavь mlogo#su (caru) i#koja#ti#e nevolja da#gi broišь svite#su tvoi rabi makarь mlogo ili#malko i#pakь da ne#bi bilo nešto Zle predь (boga) štoto#šteme nie da#napravime i#carь presili ioava da#ide da#gi prebroi i#otide i#prebroi#gi što#bexu evree tьkmo u#ierusalimь naide ioavь *¥vr* (2100) sve ženi i#deca i#starci i#va#iudei naide narod *Po* (770) xiljade i#ostanu ošte mlogo mesto sela i#gradove nebroeni zašto tova#povelenie Zlo#se javi pred (boga) na#pade morь na#broenite ljudie i mlogo umiraxu i (gospodь) reče gadu što#beše sluga davidu (caru) idi#reči gospodaru si ete taka reče (gospodь) šte#da#pušti tri zlini na#tebe zaradi zloto što#si#ti učinilь izberi ot tija tri Zlini ili tri godiь da#bude gladь po#svu#zemlju ili *g* (3) (meseci) da#begate ot ropstvo ili *g* (3) dni da
bude morь na#tija ljudie tьkmo što#si#gi broilь i#otide gadь i#kaza davidu (caru) kakvo taka reče (bogь) ami izberi (caru) ot tia trite Zlini koja#ti#e pougodna da#idemь da#kažemь (bogu) togiva reče (carь) (david) i#trite dumi#mi#su teški i#usilni pobole#mi#e da#pripadnemь na#(milostь) (božia) neželi da#begamь ot ruka človečeska ami podobre da#bude morь tri dni togiva pušti (gospodь) arxangela mixaila za#tri (časove) i#zmori *o* (70) xiljade ljudie tagava reče (gospodь) angelu stani angele dosta mori i#prestanu pomorь i#pogleda david (carь) i#vide angela če#stoi i#derži mьčь u#ruku visina angelu beše (...) (do#nego) desna ruka#mu beše prostrena nad ierusalimь i#ot strax negov david (carь) pade na#lice svoe i moleše#se i#reče (gospodi) dosta#e bilo srьdьba
na#mene nь da#doide (milostь) tvoja na#mene togiva reče arxangelь mixailь da#vide skoro učini muka na tova guvno (molitvu) da#prestane srьdьba (božia) na#tebe i#učini david služba (bogu) i#poide david (carь) pri#onogova (človeka) deto#mu beše guvnoto zovexa#go orna ta#mu reče david orne brate prodai#mi gumnoto tvoe i pčenicata štoto#ja vrьšešь i#volovete tvoi#mi prodai i#raloto i#erema i prodade#gi orna i#saseče (carь) raloto krema na#mesto drьva i#volovete zakla , i#svari#gi sasь pčenicata na edno ta#učini služba , (bogu) togiva mu (gospodь) otprosti sogrešenieto što#beše sa~grešilь (bogu) , da#ne#bi#bilo tako ne#bi#se upisalo va#pisanie sie taka povelE , (milostivi) , (bogь) , i#tako#se sotvori ***

046844830149537002449314065453550852338508528180
al-caid
 al-caid      30.07.2018 - 17:32:56 (modif: 30.07.2018 - 20:37:38), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Poslušaite (blagoslaveni) (xristiane) da#skažem čudesa što#e#učinilь preveliki činonačalnikь i#sveti arxangelь mixailь * sas avraama i#sas saru i#sas robiju (ne) negovu agaru (otče) (sveti) (blagoslavi) (pročes) *
Avramь gostoljubni deto#go#čuete napisanie imaše onь stopanicu ime#i beše sara i#beše bezplodna sirečь bezь detka neraždaše deca i#avramu nenadosvide zašto#bexu malko pozastareli ta#pa#nemaju nikakvo čedo ot srdce pa imaše
ednu robinju ime#i beše agara ta#dobi avramь sasь onuju robinju muško dete i#nareče#mu ime izmailь i#ot togiva poče avramь da#ljubi robinjutu a#saru negovu stopanicu kato malko nenavidi zašto#nema deca a#sara vide kato#ljubi avramь robinjutu ona zavide i#reče avramu i#nadvi#mu sas duma ta#raspudi avram agaru sas onova dete i#ona poide da#bega srete#ju Arxangelь mixailь i#reče#i agaro sarina robino ot kade idešь kade otvodišь i#reče agara begamь ot moju gospodarku oti#mi mlogo#dosažda ta otvodimь kade#mi očite vidatь i#reče#i Arxangelь mixailь vrьni#se nazatь pri gospodarku tvoju i#umiri#se sasь nju i#togiva#se vrьnu agara i#prifanu#ju pak avramь i#minu nekolko vreme dade (tьs) ta#rodi sara sina iisaka i#va#edinь (denь)
izlezoxa i#dvete deca da#igrajutь na dvorь na#poljanu izmailь kato beše po#golemь ta#bieše isaka i#vide tova sara i#jako#se rasrьdi i#reče pakь avramu mužu svoemu , raspudi taja robinja zašto nie dveme sas nju nemožeme da#prebudeme naedno i#nema što#da#učini avramь nelo nalja vodu u#mexove i#uze xlebь ta#dade agari i#reče#i uzmi vodu i#xlebь ta#pa#uzmi deteto ta#pa begai kade#ti očite vidatь i#uze#tova agara sasь golemь plačь i#pobegna va pustiju i#tamo sede mlogo vreme i#dovrьši#ju#se xlebь i#voda i zle#si provaždaše dnite i#dete#toi šteše da#umre za#vodu i#agara#go ostavi podь ednu elu i#zakri#go sasь šuma da#negleda u#nego kakvo#šte da#umre gladno i#žedno onova dete plače i#saka vodu i#Arxangelь mixailь pak#se javi
agari i#reče#i neboise agaro stani uzmi#si deteto e#tevoda ta#pi ti i#napois#i deteto i#togiva otvori (bogь) kladenecь ta#si naplьni agara mexovete sas vodu i#tova čudo projavi Arxangelь mixailь + poslušaite (xristiane) i#drugo čudo za#avrama gostoljubnago kakvo#go (gospodь) ispituvaše dali ljubi (boga) ***
Reče (gospodь) avramu avrame fani (sina) tvoego za#ruku isaka i#zavedi#go na#onaja gora deto#ti azь (gospodь) pokazax da#go#zakolešь za#ljubovь moju kogi#bi na#zaranь avramь stanu rano ta#podkani dvoica ot slugite svoi da#poidatь sasь nego deto#pokaza (gospodь) avramu da zavede (sina) svoego isaka vozljublenago saseče drьva i#natovari edna mьska sasь drьva i#povede sina svoego vozljublenago da#ide i#otide dotreti denь
stignu do#onaja gora gde#tomu beše pokazalь (milostivi) (bogь) i#reče avramь na slugite svoi ostanete vie tuka pod taja gora a#nie da#ideme sasь isaka gore na#gorata da#se poklonime (xristu) (bogu) i#pakь šteme slezna tuka pri#vasь pa togiva uze isakь drьva na#ramoto#si ta#gi#ponese i#avramь uze ognь i#nožь i#kato izlezoxa gore na#planinata togiva#se obrьnu isakь kamto (otca) svoego aVrama ta#go pita (gospodine) moi (otče) ete drьva i#ognь i#nožь ami gde estь ovenь za#klane (otče) moi togiva avram reče da#šte (gospodь) Ovenь čedo moe milo i#koga izlezoxa navrьx planinata sьpnu avram sinu svoemu nozete i#rucete i#posegnu da#uzme nožь da#go#zakole togiva reče isakь (otcu) svoemu (gospodine) moi (otče) oskubi#mi ot glavii kosi ta#usuči (povorutami)
sverži nozete i#rucete da#ne#bi#ne kakvo ritnalь sasь nogu ili sasь ruku da#te#ubiemь (otče) ta#nešte bi#mi (milostiva) (Bogu) ugodna tova reče isakь (otcu) svoemu avramu i#toja čas doide Arxangelь mixailь ta#se javi avramu i#reče avrame avrame neostavi nožь na#sina tvoego nedei da#go#zakolešь zašto razume , (bogь) če#imašь mlogo (milosь) kamto (boga) (oti)#nepožali sina svoego isaka ami#šteše da#go zakolešь za#ljubovь (božiju) i#pogleda avramь i#vide angelь (gospodinь) drьži ovenь za#rogь i#privezanь za#drьvo togiva avramь uze onogova ovna i#zakla#go na mesto sina svoego isaka i#tamo#vide avramь silu i#slavu (božiu) na#onuju planinu i#pa reče arxangel mixailь avrame (gospodь) šte da#ti umnoži semeto i roda tvoego kato Zvezdi nebesnie i#kato pesokь morski i#početena šte da bude duma tvoja posvi ezici pa#togiva sleze avramь sasь isaka sina svoego i#otide si va domь svoi va#segda nině i#prisno i#vo#veki vsegda vekovь Aminь ***

046844830149537002449314065453550852338508527231
al-caid
 al-caid      27.07.2018 - 10:17:37 (modif: 27.07.2018 - 12:00:21), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
* (sveti) bezsrebrenici i#čudo~tvorci kozma i#damijanь * iscelitele *
(Meseca) noemria va perьvi denь (sveti) slavni (bezsrebrenici) i#čudo~tvorci kozma i#damijanь (otče) (sveti) (blagoslovi) pročasti sie * (Sveti) (bezsrebrenici) kozma i#damianь bexu sušti braikja va vreme rimskago (cara) karina a rodeni bexu va zemlju asaditu bašta#imь beše elinecь a#maika imь beše (xristianka) ime ei beše theodota (sveti) kozma i#damianь bexu mladi deca i#naučixu#se knigu (xristovu) i#veru (xristiansku) tvrьdo počitaxu i#(duxь) (sveti) im povele ta#se izь~učixu vračevsku xitrosь da#vračevaju i#da iscelvaju bolni (človeci) ne toko (človeci) da#iscelvat
no i#dobitokь ot svekakvi bolesti i#ništo cena neuzimaxu za lekuvanie ne lakomexu ni za srebro ni za zlato i#drugo mlogo dumaxu na (človeci) koito nebexu (krьsteni) da#se po (krьstutь) i#da#veruvatь (gospoda) (boga) našego i#na (xrista) sina (božię) a#nekoi zli (človeci) i#zavistnici otidoxu pri (cara) rimskago ta#gi naklevetixu zašto nesu vračeve nelo#su magesnici i#kakvo učatь (človeci) da#verujutь Vь (xrista) i#kakvo činatь čudesa i#pri Vedoxu#gi pri (cara) karina i#reče imь (care) ot (človeci) vie kakva magia činite ta iscelvate bolni i#učite#gi da#verujutь Va (xrista) raspetago a#oni mu rekoxu o#(caru) čestiti na mnoga leta živь budi nie magii neznaeme no sasь pomoštь (božiju) i#sasь silu (Svetei) troici iscelvame bolni zašto#(...)
samь (bogь) povele da#iscelvame bolni zaštoe edinь (bogь) (nebesni) (carь) štoto sudi na#živi i na mertvi togiva onja (carь) kato ču takviva dumi ot kozmu i ot damjana jako#se zle rasrьdi . (carь) i dumaše imь i#plašeše#gi mlogo da#gi muči zle dano#bi#se otrekli ot (xrista) i oni#se pomolixu (bogu) (molitvomu) ta obrьnu (bogь) na (cara) liceto kamto pleštite na#zatь na#krivo ta#go vide svičkija narodь štoto bexu o#kolnego togiva reče (carь) o kozmo i#damjane budete#mi pomoštnici i#pomole#se (bogu) Vašemu dano#mi (bogь) vašь obrьne liceto paki pravo kakvoto sie bilo če#nemožemь da#xodimь na napredь i da#gledamь na nazatь i oni#se pomolixu (bogu) i#rekoxu (milostivi) (bože) tebe se molimo (gospodi) javi silu tvoju i#obrьni
ni liceto (caru) paki na#napredь kakvo#to#sie bilo pravo i iscele (carь) karinь i sasь sve dobre poverva va (xrista) i#sasь vesь domь negovь i#(pokrьsti) si svata čeljadь negova pa#togiva reče (carь) o (sveti) kozmo i#ti (sveti) damjane priidete da#idemo u doma moego sasь golema počestь da#vi daruvamь a#oni rekoxu budi Volja tvoja (caru) i#toja časь nikoi#gi nevide . kade otidoxu kato i sveki stixi (božii) i otidoxu po drugi strani da#iscelvatь bolni i#priide edna Žena ime#i beše padia i#reče o svetiteli (xristovi) iscelete i#mene sirotu zašto mlogo poteglixь gorka nužda molim#vi#se rabi (xristovi) ugodnici (božii) pomiluite#me sirotu ; onia čudo~tvorci iscelixu onuju
ženu i#ona vide dobre če#iscele i#reče ox (milostivi) (bože) sega vidoxь če#isь~celexь i#dobre ozdravexь da bexь (zanesla) makarь tri jaica da#gi daruvam i#zanese tri jaica da#gi podade (svetomu) damjanu a#onь i reče o (xristianko) nie nesme mitare da#zimame mito zaisь~celenie nelo iscelvame (človeci) i#dobitakь za uverenie (gospodine) i#neštea (sveti) damjanь da#zeme jaicata a#padia požali i#zaplaka i#zakle (svetago) damjana za ime (xristovo) i#kaktogo zakle a onь pomisli i#uze jaicata posle razbra (sveti) kozma če#e uzelь (sveti) damjan tri jaica mito za#iscelenie i#rasrьdi se na#nego i#reče kogi umre (sveti) damianь da#go nepogrebutь blizu pri svetago kozmu zašto#e uzelь tri jaica i#doide vreme i#časь i#prestavi#se (sveti)
kozma i#po#nego posle prestavi#se i (sveti) damianь izbraxu#se luge i#pomislixu kade da#pogrebutь (svetago) dalekь kato imь beše zaručalь (sveti) kozma i#čudexu#se i#mislexu kakvo da sotvorutь i#dogde lugete da#se domislat kakvo da#sotvorutь i u#toa časь doide edna kamila i#ona beše pobesnela ot prokletago djavola i#neja bexu iscelili (sveti) vračeve ona proide pri onia ljudie i#produma kato (človekь) i#reče o (človeci) (božii) pogrebete svetago damijana blizu pri#(svetago) kozmu zašto onь ne#e uzelь tija tri jaica za cena nelo#gi#e uzelь zašto#go zakle žena za ime (xristovo) zatova#gi#e uzelь a#ne za pečalbu taja nixna preslavnaę čudesa beše ponapredь
ot roždestvo (xristovo) *spd* (284) godinьi ponapredь zašto#se oni bexu rodili predь (xrista) daleko ponapred * I va toi vreme i~maše edinь (človekь) rabotnikь raboteše lete va vreme žatva i#otide na nivu svoju da žьne i žьnu do#pladne i podosadi#mu rabota i (slьnce) pripeče i#stanu#mu žega a#onь otide da#sedne podь senь~kju da#si po~odxne i#po~jade malo xlebь i#napi#se vodu i#legnu i#zaspa težkь sьnь i#kato beše zaspalь onь#si beše otvorilь ustata i edna prokleta Zmia doplьze i#ulezna mu u ustata a#onь siromaxь ne#e ni usetilь i#malo pospa i#kogi#se razbudi onja človekь i#ne
useti ničto zlo u#sebe pa#otide da#si žьne na#nivata ta#žьnu do#navečer pa#si otide na#večerta doma ta#si#povečera pa#legnu da#spi togiva poče onaja zmija da#rita u#nego zle a#onь privika skoro#mi vište štomi plьzi- živo u#srdceto togiva#se#razbudixa svi negovi čeda domašni ta#fanaxa da#go pipatь i#nemožexa ništo da#poznajutь togiva onja (človekь) fanu teško da plače i#teško privikuva i#žalno#se (moleše) ox lele (sveti) kozmo i#ti (sveti) damiane pomognete i#mene siromaxu dano#bi i#ja iscelelь ot vašu ruku i#vь#toja (čas) priidoxa slugi (xristovi) kozma i#damianь i#dadoxa mu težekь sьnь ta#zaspa i#poče onaja zmija da#isplьzuva iz#ustata#mu i#izlьze ta#gledaxa čudo (svь) narod što#beše tamo što napravixu (sveti) vračevi čudesa (i#sobudi#se)
onja (človekь) i#reče da#ne~ubie nekoi (človekь) taja zmija zašto#e rečeno ot (svetago) kozmu i#ot#(svetago) damiana da#ide va ognь negasimi i#va#muku večnuju sьsь (molitvu) i pomoštь (svetimь) vračevemь * temiže (slava) i#(čestь) i#poklonenie (otcu) i#(sinu) i#(svetomu) (duxu) nьině i#prisno i#vo#veki Vekovь aminь ***




046844830149537002449314065453550852338508526840
al-caid
 al-caid      26.07.2018 - 09:21:13 (modif: 26.07.2018 - 13:03:15), level: 2, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
(Blagosloveni) xristiani poslušaite i razumeite da#pokažemo (slovo) za bogatago iova kakvo (bogь) ispituva (človeka) * Zlinja i#napastь što#xodi po#(človeci) ot tri raboti biva edno ot ispitiju (božiju) kogi ispituva (bogь) (človeka) da li ljubi (boga) kogimu doide ot#negde nekoja beda vtoro biva kogi#se otluči (bogь) ot (človeka) za#nekoe sogrešenie a treto biva nai zlo kogi sasve ostavi (bogь) (človeka) ot iskušenie (božie) biva i#zlo i#beda i#napastь kakvoto potegli i#pravedni iovь če beše (človekь) pravedenь i#dobrь i (molitivь) predь (boga) i#predь (človeci) iovь imaše sedmь sinove i#dьšterki tri i#ovci imaše
sedmь xiljadi kamili imaše tri xiljadi volove imaše dve xiljadi i kravi petь stotinь i#kone xergelija sedmь stotinь i#ratae imaše mlogo i#rabota i#sluguvane bezь~kraino mlogo a#koliko srebro i#zlato imaše iovь ne izь~broeno no vь malko dni sve#se dovrьši i ništo#mu neostanu. posle i#decata#mu izmrexu toko onь ostanu i#ženata#mu takovo vreme dočeka zašto#mu i#snagata oživiniče i#ležeše kato nikoi na#bunište isь~frьlenь i čirepь nemaše da#si osčruže snagata i#xlebь nemaše da#ede ili krьčagь vodu da#pie a#žena negova stanula sirotica i#xodeše ot xižu do#xižu ta proseše xlebь tamu pri~noseše i#metnuvaše#mu ot dalekь i dumaeše#mu do#kogi da#ležišь ti (tuka)
(tuka) o bidniče tolkova po~xulenь zašto nerečešь nekoga xulna duma na boga davno#bi umrelь da#polučišь da#ne teglišь tolkova zlo i#moja duša da#odь~xne ot tolkova stradь što izlazi ot (►) snagata tvoja Togiva#se obrьnu iovь ta#i reče nali#si žena bezь~umna kakvo da#poxulimь na (boga) kogi#ni beše dalь (bogь) tolkova dobro nali znaešь kakvo#se radvaxmo o bezumnice a#sьga kakvo da#ne~pretrьpimo tova zlo; i tako provodi iovь svoi dni u#bolestь zašto beše pravedenь (človekь) (božii) beše (cerkovnikь) i#posnikь i#(bogь) ugodenь ta#mu zavide dijavolь ta#se obzaloži sasь drugago diavola ta#mu izь~mori svata stoka što#imaše bogati iovь posle mu izmori (sinovete) i#dьšterite i#obraxa#mu srebroto i#zlatoto
nai posle diavolь i#nego poxraka ta#stanu sve rana snagata#mu i#oživiniče ta#tečeše gnoi i#beše fanul črьvja u#snagata i#nemožeše da#se preobrьne na#drugata strana ot bolesti ta#pa nikakvo nepoxuli na (boga) čuete#li (xristiani) koliko ljubov imaše bogati iovь za (boga) i#sprosilь beše diavolь ot (boga) da oskrьbi iova da#go ispita dali#šte ljubi iovь (boga) na skrьbno vreme a (bogь) znaeše če nešte iovь da poxuli na (boga) tьkmo#si šteja (bogь) da#go ostavi da#potegli zlo za uverenie da#verь~vamo i#nija na tija zloesti dni naši i#doide vreme i#denь da#si služi iovь (svętago) (otca) nikolaju niti ima pari da#si kupi vosokь niti ima da#si kupi thimjanь niti drugo
što toko brьknu u#pazuxu ta#izvadi ot snagata#si tri črьvja i#reče na ženata#si na#ti tija tri črьvove da otidešь na#pazarь da#gi dadešь za#edinь črьvь da#uzmešь žito a#za drugi vosokь a#za tretija da zemešь thimianь a#obidnica žena reče (človeče) (božii) koi xoče tebe da uzme črьvja da#ti dade žito i#vosokь i#timjanь; ti idi sasь ime (božie) i#pomoli#se (svętomu) nikolaju uzeštešь po~trebiju i#ona uze tija tri črьvove i#vrьza gi u#krьpu i#zanese#gi na pazarь i#reče dukjandžio za ime (božie) na#ti tia tri črьvove ta#mi dai makarь tri zrьna žito i#malo vosokь i#thimjan da#si ot služimo (svętago) (otca) nikolaju i#onja dukjandžia uze krьpata sasь črьvovete i#turiju na#lavicu i
dade na#ženata žito i#vosokokь i#thimianь i#otide#si ženata a#dukjandžia razь~vrьza krьpu da#vidi kakvi#su tija črьvove kogi pogleda u#krьpata tri žlьtici a#onь skoro trьča po neja da#ju#gi dade i#nemože da#ju naide vidite#li (xristiane) čudesa posel iovina žena svari onova žito i#ot služixu#si (svętago) nikolaju i#osta imь edna krivačka vareno žito iovь reče supružnice moja uzmi tova žito i#vrьži#go u#krьpu i dobrego skri da#ni bude gotovo za#na godinь če#nema i#togiva zašto da#si kupimo i#ona žitoto kogi#bi do#godinu doide denь paki da#si služutь (svętago) nikolaju uze ženata i#iovina krьpata da vidi da#ne#bude izь~gnilo žitoto (...)
gi pogleda žitoto sotvorilь (bogь) na margaritь i#zanese ženata tri zrьna na#pazarь paki na#togova dukjandžiju da#si uzme potrebiju za službu onь vide zrьnata če#e margaritь uze#gi i#dade#i žito i#vosok i#thimjanь i#ošte mlogo groševei dade vidite#li brate kakvo (bogь) ispitva (človeka) i tvori znamenie i#čudesa posle iovь ozdrave i#dobi poveče stoku i#dobi poveče srebro i#zlato i#dobi drugi sinove i#dьšteri razumexme#li xristijane tova (bogь) javi da#vidimo nie i#da#(vervamo) (gospoda) našego (isusa) (xrista) i#da#drьžimo (svęti) praznici dosta#su namь u#nedeljutu šesь dni da#rabotimo sedmi denь (svętuju) nedelju da#praznuvamo ta#da#ni (bogь) pomiluva i#da#ni
pomogne vo slavu (božiju) tomu#že i#(otcu) slava * (bogu) že našemu (čtь) i#poklonenie vsegda nině i#prisno i#voveki vekov





046844830149537002449314065453550852338508526827
al-caid
 al-caid      26.07.2018 - 08:50:36 , level: 2, UP   NEW
Pravilo (svętomu) angelu xranitelju o kakvo e (veki) dolženь pravoslavni (xristianinь) da se moli angelu xranitelju podь krilo svoe nosit (i na koe) mesto otidešь a onь ot nebe notstupa da ne vь padnešь (vь beda) no samь reči ako si popь reči (blagoslovenь) (bogь) naš li ako si gramatnikь reči (molitvami) (svęti) (otecь) (potoi) (mri) (svętoe) po (otče) našь priidite poklonimse * (gospodi) usliši (molitvu) moju i slovo i nině aliluia i pomilu me eže i po toi (ešte) stano čti (molitvici) się i zaranь i (vede) reči (gospodu) pomolim se (gospodi) pomilu me (grešnago) * Angele (svęti) (xristovь) ugodni če (životь) moi so bljudi vь strase (xrista) (boga)
umь moi utverdi vo istinomь puti i vь ljubvi gornei ujazvi (dušu) moju da toboju napravljaemь da poluču ot xrista boga našego veliju (molitь) * (gospodi) pomolime gospodi (pom) * O angele (božii) predstojatelju neposredstveno (svętei) troice neprestano moli se o mne raba tvoego jako prialь esi krepostь xraniti dušu moju ot (boga) ne prestai krovom tvoixь krilь mene pokrivati vsegda (blagodatь) (isu) davše mu mne tebe velikago xranitelja duši moeja i oružie na vragi moę angele bo go počteni spodobi i mene polučiti (carstvie) (boga) višnjago da sa toboju vozivaju pesnь (troičnuju) svetь vtori ti esi po (boga) xranitelju moi neprestan predь statelstvovati videti i mne svetь tri siatelnago (božestva) angelomь i (človekomь) (vladčice) (bogorodice) neprestai moliti (děvo)
(děvo) (sina) tvoego o mne raba tvoego i * druga (molitva) tomužde angelu xranitelju * (Svęti) angele predstoęi bednoi moei (duši) i okajanomu moemu (životu) neostavi me grešnago niže otstupi ot mene za nevozderžanie moe nedažd mesto lukavomu besu obladati mnoju nasilstvomь smertnago sego telese ukrepi bedstvujuštuju i xuduju moju ruku i nastavi me na putь (spasenie) Ei (svęti) angele (božii) xranitelju i pokrovitelju okaęnię moeę duši imela vsę mne prosti Eliko te oskorbix vo vsę dni života moego i ašte čto sogrešix pokri i soxrani me ot vsękago iskušenię protivnago da ni (v koemь) trese prognevaju (boga) i moli se za mene (gospodu) da utverdit me Vь strase svoemь i dostoina pokažet me raba va svoeja (blagoti) * aminь ta dostoi
(troitog) po otče našь troparь (angele) (svęti) išti na zadь slava i ninę (gospodi) pomiluj gi i (opusl)

0468448301495370024493140654535508437792
al-caid
 al-caid      29.12.2017 - 15:31:43 (modif: 29.12.2017 - 15:32:10) [1K] , level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
obsiahly suhrn nazorov o povode hlaholiky, v nemcine, zaver je az trochu psychedelicky, ale to je u Trunte bezne - https://www.academia.edu/35507815/Črъtami_i_rězami.pdf?auto=download&campaign=weekly_digest

obsah v skratke - 1. runy asi nie, to len Chrabr si ich mylil, 2. vztah k rovasu (staromadarske "runy", pouzivane u Chazarov), 3. vztah k protobulharskemu rovasu, 4. teorie o vplyve rovasu na hlaholiku, 5. pochybnosti o Cyrilovom autorstve hlaholiky (Lunt), 6. mytus o autorstve sv.Hieronymom, 7. co vzniklo skor - hlaholika alebo cyrilika (povodna azbuka), 8. vplyv cyriliky na protobulharsky rovas, 9. vplyv hlaholiky nan, 10. ideografy v hlaholike, 11. mytus o dokonalosti hlaholiky, 12. astrologicka funkcia hlaholiky

ⰋⰔ
.+

0468448301495370024493140654535508059579
SYNAPSE CREATOR
 al-caid      21.12.2015 - 23:00:34 [1K] , level: 1, UP   NEW  HARDLINK
?interpolation=lanczos-none&output-format=jpeg&output-quality=95&fit=inside|1024:640&composite-to=*,*|1024:640&background-color=black

lol ze strange runes