login::  password::




cwbe coordinatez:
101
63529
63883

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::3733
total children::1263
46 K

show[ 2 | 3] flat


darmozrac0
pUnKA0
tp0
dobso0
zlobiva micka0
smrtak0
m@rek0
mirex0
kamYL0
IDENTITA1
TeoHaxtebl1
skurka1
ode1
jebezchuti1
SixthSense1
Banba1
_1
escaline2
lubomier.sk2
svetielko3
toxygen3
3
AZ3
vrq[Locked_OUT]3
hojso3
humaton3
FlegiX3
sova_dlhochv...3
Jacob the Pa...3
marselka3
haro3
Talianski ch...4
(baky)4
die_go4
toolrad4
jedlovec4
sasha5
michal tucny5
bebe5
slivka5
vermachti6
fkho6
dnaXX7
blazeNA7
Nsf8
ciernabiela8
fook8
typ8
i.gor8
Niena8
mama ma ma rada9
k0zmonAut9
pairac9
duro1229
ametyst14
Kuzmics17
jezek20
bajecna noto...22
andread23
zeromind26
poison ivy26
marcuz26
deathangel29
Elence30
zdienka32
dj-jr32
rixard32
Metatron33
daan33
gapa33
m12334
súdruh Kilián34
Malyf35
dp35
Umbrella umr...36
~ cosmic lau...36
exile.37
tybyk38
xado38
jama39
lupus yonderboy43
jian43
munky43
ritomak43
One Man Bukk...45
Tia45
B in Ciganland45
Charliz46
satan10846
martin v48
orsted48
gnd49
anything50
zack50
extatic.slow...50
lilien52
roborg_52
NiO55
m4r3k57
joanka57
yshish57
lula57
eev57
irma58
Kyyria62
aschenblond63
asides64
*sykorka*64
inspiracia68
Odi69
benky69
Huto69
charlinka70
Tinky71
Floky71
longpigs78
jurajcok79
vlastos81
_____82
edna soledadova84
lub0s84
janella87
KaT87
Wonderik94
*amanita*94
scotcha94
Sedna95
Ushuaya102
Sirecka666104
dontbelight106
nadia108
his name is ...108
laby110
djiabliq111
f0n[Locked_OUT]111
shambhala112
chelly112
maima112
El Lobo[Lock...114
iinsomnia115
cuco117
.maio120
Mautinko120
sujka123
matej.123
Janko33124
wertyus127
svarga128
mlokaoko130
bujak134
sfilipum134
~138
:j4nc0141
boba143
mardou144
Brainless148
mleczko151
b00c156
-sXero-156
eyes wide open164
Majooo164
wmk164
kada171
free.ki171
ROLYC171
vykĺbená z...171
maioiam174
Polo175
Liliana176
zjujza176
savabian181
pstmn181
bo$orka186
isaac asimov...186
pejko191
mintchi191
rigor191
soonic214
budikz216
andos217
jamajka217
Leleanne222
greensun228
jesua228
kuky230
Kubris233
sad&kvet234
laykaa234
zayo251
crazygirl254
sabrina262
@OMs264
lightwarrior265
alice270
w270
ddd[Locked_OUT]285
ivu-chacha308
Oli328
ceruzka331
blondacisko338
mezcala346
1744350
rec352
leila354
//358
even363
mkrsp370
chulito372
tianna373
Joker377
PURI377
rooo379
mrkrm394
lemonxd395
TcHai408
dusanson415
andysun427
vesnabesna429
slnéčko454
pyxel454
tofucha454
petkq454
nacks467
zemo477
papuchalk482
serepes483
GAZ484
teemee511
.KaBka.513
in the light522
.:stigma:.523
coffee523
Ales529
wsk533
antimon540
Jochi559
malynixon561
zuzahov kuna568
elfo578
king Ak580
clondyx590
robo594
nils595
efe595
fawn602
kerko605
Dalí610
beejbi612
chamuko612
z616
Matahare617
kayleigh`618
kaBOTA627
Branislav628
hruska629
sniper647
jitkacl657
Neo Amazingl...658
chlapcek658
zayko664
Ruza670
nonconformis...671
venoslava671
mata hari671
psywitch671
petval687
marmite689
solidarity i...689
astrud722
tak uz snad ...722
FLESh728
kujon737
fi-x737
acidrop738
BlackDeath738
coquelicot*738
mofo747
swing753
xmajkox754
Kvasac759
chaos walk w...764
kosmo771
risko781
rivke791
badulick798
misyar802
poppyseed822
borka borecka852
Klabla864
pistinko875
loksa882
http://www.s...890
keki891
Longbowen891
kami892
myko899
catcha918
sancha923
hiena938
continuity940
atomiks947
ivanca947
jaxxe949
polar966
alenash984
kv9do996
pizi1000
shivanetra1064
psilocyber1087
gray1092
a. m. kopuss...1122
olgin1122

Pribuzne fora:
Amateur Sky Survey | recyklacia | klimaticke podmienky | world is beautiful (obrazky, fotografie:)
| zvery neaktivne | vivisekcia a prava zvierat neaktivne | JE PRÍRODA DOKONALÁ?

Pachamama.gif


linkZ

SR
ticha.sk
uzemie chranene obcanmi
ZAJEZOVA
pospolitost harmonickeho zivota
ochrana vtactva na Slovensku
BIOspotrebitel
...pre zivot plny chuti, vuoni a kras
Kruh života
casopis v sulade s prirodou (vsieti.sk)
o.z.ALTER-NATIVA
zmysluplnost bytia, ekologicke byvanie, pestovanie bez chemie, remesla atd
ekoPORADNA a ekoOBCHOD vBA
sloboda.zvierat
spolocnost.priatelov.zeme
minimalizácia znečisťovania prostredia odpadmi a toxickými látkami
VLK.lesoochranarske.zoskupenie
Zivica
environmentalna a eticka vychova
CHANGENET
...spajame ludi, ktory menia svet
ekologia ?
greenpeace
bioprodukt.sk
sad Livia plus dalsie linkZ
WMmagazin
veda, história, zaujímavosti.citanicko
Slovenská Agentúra Životného Prostredia
PARADIGMA
citanicko


CR
hnutiduha
ekologická řešení
enviweb.cz
zelena pro prumyslovou ekologii
EKOinstitut v Brne
časopis s ambicí spojovat kulturu s ochranou přírody
www.ekovesnicky.org
sedma generace.cz
casopis
znovuosidlovanie dedin...
EKOzahrady

WORLD
These shoes are garbage!
paradna.mapa.Zeme




  • 00000101000635290006388308205581
  • 00000101000635290006388308196023
    dust bunny 08.08.2016 - 13:45:23 level: 1 UP [3K] New
    Interview s "otcom" GMO, Marcom Van Montagu. Mimo ineho o tom, ako anti-GMO aktivisti pomahaju udrzat monopol v rukach velkych nadnarodnych firiem. Respastujem z posledneho cisla Vesmiru. Predplatte si Vesmir, v poslednej dobe je skvely.

    Mluvit o zázraku přírody nestačí
    Ondřej Vrtiška
    Publikováno: Vesmír 95, 430, 2016/7

    Někdo v geneticky modifikovaných plodinách vidí způsob, jak uživit rostoucí lidskou populaci a naplnit zdánlivý oxymóron udržitelného intenzivního zemědělství. Pro někoho jsou dílem ďáblovým, které neprospívá nikomu kromě nadnárodních korporací. Jeden z jejich otců (a tedy pro mnohé ďábel), belgický molekulární biolog Marc Van Montagu, byl hostem letošního filmového festivalu AFO Olomouc.

    Stejně jako odpůrci GMO mluvíte o udržitelném zemědělství. Neshodnete se ale v cestě, která k němu má vést.
    — Za pětadvacet let bude na Zemi žít o dvě miliardy lidí více než dnes. Otázka, jak rostoucí populaci uživit, navíc v podmínkách měnícího se klimatu, představuje jednu z největších výzev v historii lidstva. Zelené hnutí chce najít řešení, to však musí vzejít z vědy a technologie. Už dnes žije 60 % světové populace ve městech, takže potřebujeme intenzivní zemědělství.

    Na volání po nutnosti návratu ke kořenům, k ekologickému zemědělství, neslyšíte?
    — Je to nostalgie po ztraceném ráji. Ekologické zemědělství v podobě, která se propaguje, nemá dostatečné výnosy, touto cestou se v žádném případě vydat nemůžeme. Ze zelené revoluce Normana Borlauga vzešly odrůdy, které při správném hnojení dávají díky vhodné kombinaci genů mnohem větší výnosy. Ale vylepšování genetické informace tradičními metodami je pomalé a naráží na své limity. Když se po irském hladomoru šlechtitelé pokoušeli získat brambory odolné vůči plísni Phytophthora infestans, trvalo jim to pětatřicet let a výsledky nebyly příliš uspokojivé. Pomocí biotechnologií lze lepšího výsledku dosáhnout za dva tři roky. Totéž můžete udělat s banány. V některých oblastech se musí stříkat proti patogenům několikrát denně, často to obstarávají děti, mnoho lidí kvůli toxicitě postřiků umírá. Biotechnologie by nám umožnily chránit banány udržitelným způsobem.1)

    Proč to tedy neděláme?
    — Překážky jsou politické a společenské, nikoli technologické. Už před deseti lety byl k dispozici GM Bt lilek odolný vůči škůdcům. Indická vláda jeho uvedení do praxe ale nakonec odmítla. Až před dvěma lety ho povolil Bangladéš. V Indii přitom tisíce dětí umírají kvůli neurotoxickým postřikům. Používají se chemikálie zakázané Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických polutantech. Nestačí postříkat pole chemií. To je brutální metoda, kterou jsme museli zvolit, abychom jako rostoucí lidstvo bezprostředně přežili, ale není to udržitelné. Zemědělství v podobě, v jaké ho provozujeme v posledních desetiletích, znamená katastrofu pro životní prostředí.

    V čem všem vidíte příležitost pro genové inženýry?
    — Musíme jít cestou systémové biologie. Porozumět metabolickým cestám, které v rostlinách probíhají, a naučit se je ovládat. Když budou spolupracovat entomologové, pedologové, mikrobiologové, genetici, rostlinní fyziologové…, potom zmůžeme leccos. Můžeme se zabývat odolností vůči nemocem nebo suchu, nacházet cesty k efektivnější fotosyntéze a výhodnější „architektuře“ pěstovaných rostlin, k účinnějšímu využívání živin… Začínáme rozumět tomu, jak rostliny fungují, a máme prostředky k jejich cílenému ovlivňování. Musíme je využít, není čas čekat.

    Můžete být konkrétní třeba stran účinnějšího využívání živin?
    — Intenzivní zemědělství využívá příliš mnoho fosfátů, které potom, spláchnuty z polí, způsobují eutrofizaci vod, vodní květy. Luis Herrera‑ -Estrella, který kdysi začínal v naší laboratoři a nyní působí v Mexiku, přišel s elegantním řešením. Spočívá ve využití fosfitů místo fosfátů. Fosfor vázaný ve fosfitech není rostlinami využitelný, naopak jejich růst brzdí. Luis se svým týmem si vypůjčil metabolickou cestu z bakterie Pseudomonas stutzeri a vytvořil huseníček a později i kukuřici, které umějí přeměnit fosfity na fosfáty.2) Takže mohou růst v podmínkách, v nichž se plevelu nedaří. Máte vlastně hnojivo i herbicid v jednom a problém s eutrofizací vod mizí, protože ani řasy fosfity využívat nedovedou. Podobně lze rostliny naučit fixovat vzdušný dusík.

    Pomocí bakterií z kořenových hlízek bobovitých rostlin?
    — Mikroorganismů, které dovedou fixovat vzdušný dusík, byť třeba méně efektivně, je mnoho. Když je studujete izolovaně, nepozorujete žádný efekt. Ale díky metagenomice se ukazuje, že v kořenech i listech rostlin existují složité mikrobiální sítě, které se na fixaci dusíku podílejí. Začínáme chápat význam mikrobiomu pro lidskou fyziologii a u rostlin to je stejné. Ve státě Washington je v zimě spousta sněhu, na jaře záplavy, půda je kvůli erozi velmi chudá. Přesto když se řeky vrátí do koryt, okamžitě vyraší topoly. Na téměř čistém písku a kamenech rostou velmi rychle. Vděčí za to právě bakteriím fixujícím dusík.3) Má smysl tyto systémy co nejlépe poznat a na jejich principu budovat udržitelné zemědělství.

    To je komplexní přístup, který by se měl ochráncům přírody líbit.
    — Jenomže oni říkají, že stačí jen mít ty správné bakterie. Ne. Musíte poznat molekulární dynamiku těch dějů a umět ji využít. Zelené hnutí bylo vždy pyšné, že neredukuje přírodu na jednotlivé organismy. S tím souhlasím, ale musíme při tom používat vědecké metody. Nestačí pokleknout na kolena a mluvit o zázraku přírody. Můžete mluvit o zázraku, pokud vás to stimuluje, ale analyzujte ho. Jak to ty enzymy dělají, že dovedou i za arktických teplot totéž, k čemu lidmi vyvinutá Haber-Boshova syntéza vyžaduje vysoké teploty a tlak? Mimochodem s onou komplexitou vztahů mezi organismy souvisí velký problém, že nám legislativa zakazuje testovat nové GM plodiny venku na poli.

    Protože nemůžete simulovat přirozené podmínky?
    — Ano, je třeba zkoušet různé půdy, různé klima. Od odpůrců GMO bylo velmi chytré, že prosadili zákaz testování na polích. Pro zelené hnutí je klíčový pojem biodiverzita, takže by měli vědět, že v laboratoři nemůžete zjistit nic. I ve skleníku máte umělé podmínky. Nejen abiotické. Půda není neživá hmota, kypí životem od bakterií, kvasinek a plísní po hmyz.

    Jak jste s kolegy na možnost cíleně zasahovat do rostlinného genomu vlastně přišli?
    — Po rozluštění genetického kódu v šedesátých letech jsme si uvědomili, že když pochopíme, jak fungují geny, genetika nám otevře obrovské možnosti. Nastala exploze poznání, bylo vzrušující v té době pracovat. Pomalu jsme začali chápat evoluci na molekulární úrovni. V sedmdesátých letech jsme se v Gentu rozhodli podívat na to, proč a jak půdní bakterie Agrobacterium způsobuje u rostlin nádory. A zjistili jsme, že provádí horizontální přenos genů: dovede přenést kusy své genetické informace do rostlinné buňky. Ta se pak množí a vznikne nádor, jehož buňky plní úkoly, pro něž je bakterie naprogramovala. Ukázali jsme, že genomy jsou méně konzervativní, než se zdálo. Mohou podléhat rychlým a dramatickým proměnám.

    Napadlo vás okamžitě, že bakteriální plazmid lze využít jako trojského koně k vnesení cizích genů do rostliny?
    — Věnovali jsme se základnímu výzkumu, ale v té době ještě nebyly k dispozici nástroje pro podrobnější studium tohoto děje, tak jsme se zaměřili na aplikace, které byly už tehdy možné: na vnášení nových genů do rostlin. Na počátku osmdesátých let to byl průlom do metod vývoje nových odrůd hospodářských plodin.

    Ale jejich praktické uplatnění zatím není tak daleko, jak jste si asi představovali. Přemýšlel jste o tom, proč se jich tolik lidí obává?
    — S nástupem participativní společnosti po květnu 1968 přišla obrovská změna. Stoupl důraz na individualitu člověka, na lidskou důstojnost, na právo vyjádřit svůj názor. Vyvstala otázka, jak s veřejností komunikovat o vědě, k níž se chtěl každý vyjadřovat, ale k jejímuž pochopení potřebujete hluboké znalosti. Pro zelené hnutí je příroda svatá, nemáme právo do ní zasahovat. Proto ten odpor vůči genetickým modifikacím. Ale ve vědě se nemůžete řídit jen svými přáními a vírou, aniž byste brali ohledy na fakta. Věda je velmi mladá a lidé se stále nevyrovnali s tím, že neustále překračuje nějaká tabu, která společnost do té doby ctila. Ale ta tabu zde byla jen proto, že se lidé museli nějak vypořádat se světem i v době, kdy pro jeho pochopení ještě neměli potřebné znalosti.

    Není i ona nedůvěra fakt, jehož příčiny je třeba pochopit a s nímž je třeba počítat?
    — Ano, i racionální vědec by měl respektovat lidské emoce, iracionalita je v každém z nás. Daniel Kahneman v knize Myšlení rychlé a pomalé uvádí řadu situací, v nichž se rozhodujeme intuitivně. Život je tak náročný, že nemáme čas vše promýšlet. Můžeme tvrdit, že náboženská nebo jakákoli jiná víra není racionální, ale nemůžeme popřít její existenci a to, že ovlivňuje lidské rozhodování. A nemůžeme obavy lidí odmítnout s tím, že jsou hloupé. Musíme vést dialog. Když někomu řeknete, že je hloupý, přestane se s vámi bavit a začne bojovat.

    Stejně jako třeba v debatě o očkování je ale těžké některé mýty vyvracet. Pokud lidem zapadají do jejich vidění světa, na věcné argumenty neslyší. Máte stejnou zkušenost?
    — Populární mýtus říká, že zemědělci v Indii páchali sebevraždy, protože se nenaplnila jejich očekávání spojená s GM bavlníkem. Indická aktivistka Vandana Shiva s tím příběhem dodnes objíždí svět, sklízí potlesk a dostává ceny, přestože už v roce 2008 vyšlo najevo, že to není pravda.5) Chudí zemědělci umírali, protože selhal bankovní sektor zajišťující půjčky, a mnohdy také proto, že naletěli podvodníkům. Ve všech rozvojových zemích působí mafie snažící se okrást i největší chudáky žijící za dolar na den. Velké nadnárodní firmy, které lidé někdy právem viní z řady problémů, přinejmenším zemědělcům nabízejí perfektní služby, protože si nemohou dovolit, aby jejich produkty nebyly kvalitní. Útoky proti firmám jako Monsanto, Bayer nebo BASF nejsou ve většině případů korektní.

    Čelí kritice, že jsou motivovány ziskem bez ohledu na prospěch pro zemědělce a životní prostředí. Neprávem?
    — Tyto společnosti odvádějí velmi dobrou práci pro rozvoj intenzivního, na vědě založeného zemědělství. Ano, dělají to pro svůj vlastní prospěch, nejsou to mesiáši. Je úkolem veřejného sektoru, aby reguloval trh a zajistil ochranu slabých. Potřebujeme demokratičtější zemědělský systém, zemědělci musí být součástí společnosti, ne otroci pracující pro zisky bohatých. A to by měla být i jedna z rolí zeleného hnutí. Ne šířit dezinformace, ale poskytovat farmářům poradenské služby a bojovat za jejich práva. Podporovat zavádění plodin, které přímo pomáhají chudým lidem. Zemědělci pak budou mít vyšší výnosy, zlepší se kvalita jejich života, budou mít lepší školy, zintenzivní se výměna zboží, posílí se ekonomika. Zatím zelené hnutí paradoxně hraje nadnárodním firmám do karet.

    Jak?
    — Když chemický průmysl v devadesátých letech rozpoznal budoucí význam geneticky modifikovaných plodin, chtěl je mít pod kontrolou. Získat monopol. A monopol lze udržet buď dočasně přes obchodní tajemství, nebo prostřednictvím regulačního systému, který jednomu hráči vydá povolení a ostatním ho odepře. Ta druhá možnost je nepřípustná, protože blokuje pokrok vědy. Je divné, že zelené hnutí a levicové strany, vymezující se vůči velkému průmyslu, na to skočily a začaly křičet, že nechtějí GMO, že jsou pravděpodobně nebezpečné a je třeba je přísně regulovat. Do oběhu vypustily enormní množství falešných informací a průmysl si liboval, protože důsledkem je regulační systém, který omezuje konkurenci.

    Regulace omezují i velké hráče.
    — To je pravda, ale oni si mohou dovolit platit vysoké náklady spojené se získáním potřebných povolení. Malí hráči se na trh dostat nemohou, protože je to pro ně finančně i časově příliš náročné. GM plodiny se pěstují už na desetině světové zemědělské půdy, 83 % sóji a 78 % bavlníku je transgenní. A tuto produkci kontroluje pět nebo šest nadnárodních společností, mezi nimiž probíhají další fúze.

    Jak debatu o GM plodinách proměňují nové techniky jako CRISPR?
    — Dnes nemusíme vnášet jen nové geny z jiných druhů. Pomocí epigenetických zásahů je například možno umlčet geny, které jsou v rostlině přirozeně přítomny, a tím změnit její vlastnosti. Nebo se otevírá cesta k výměnám jednotlivých písmen v řetězci DNA. K takovým mutacím dochází i zcela přirozeně, šlechtitelé je vyvolávají ozařováním, nyní to můžeme dělat velice efektivně a přesně. Na takto vytvořené rostlině nelze poznat, zda vznikla náhodnou přirozenou mutací, nebo cíleným lidským zásahem. Měli bychom to zakázat jen proto, že se ona změna odehrála v laboratoři? To je přece absurdní.

    Příroda toho vůbec umí více, než jsme si donedávna mysleli.
    — Celý svět je jedna velká genetická laboratoř. Všechny sladké brambory, batáty, které se prodávají, v sobě nesou sekvenci DNA z bakterie Agrobacterium, kterou získaly asi před 6000 lety, jak ukázali genetici z naší univerzity.6) Díky sekvenčním metodám nacházíme v evoluci další a další příklady horizontálního přenosu genů, takže bychom měli začít chápat, že je to přirozený proces, který se nestane nebezpečný tím, že se ho chopí člověk. Pěstujeme deset nebo dvacet opravdu důležitých plodin, celkově asi tři tisíce. A žádná z nich není přirozená. Všechny vznikly šlechtěním a křížením. Dnes jen máme efektivnější metody, jak s nimi pracovat.

    Jak se v tomto kontextu díváte na princip předběžné opatrnosti?
    — Nemůžete se chránit před něčím, co neexistuje. Jak by se měl člověk zabezpečit před lochneskou příšerou? Chce se po nás, abychom dokázali neexistenci nebezpečí, ale to nejde. Úvaha, že když nemůžeme dokázat, že se něco nemůže stát, budeme k tomu přistupovat tak, jako by se to stát mohlo, je nebezpečný příklad falešné logiky. Princip předběžné opatrnosti dohnaný do extrému je princip naprosté pasivity. Vše, co používáme, může být nebezpečné. Přesto dál jezdíme autem.

    Poznámky

    1) Vesmír 95, 102, 2016/2.
    2) López-Arredondo D. L., Herrera-Estrella L., Nat. Biotechnol., DOI: 10.1038/nbt.2346
    3) Doty S. L. et al., Symbiosis 39(1), 27–35, 2005.
    4) Herrera-Estrella L. et al., Nature, DOI: 10.1038/303209a0
    5) Zpráva IFPRI, 2008: jdem.cz/b95f37
    6) Kindt et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1419685112

    Marc Van Montagu (*1933)
    Molekulární biolog, emeritní profesor Gentské univerzity, na níž založil Ústav pro přesah rostlinných biotechnologií (IPBO ). Je také poradcem Vlámského biotechnologického ústavu (VIB ) a prezidentem Evropské federace biotechnologie (EFB). V roce 1963 působil na tříměsíční stáži v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV , kde se seznámil s Antonínem Holým.
    V sedmdesátých letech na Gentské univerzitě spolu s Jeffem Schellem studoval molekulární podstatu vzniku rostlinných nádorů působením půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens. Výzkum přinesl objev Ti plazmidu, který následně využili k přenosu genů do rostlinných buněk. V roce 1983 s kolegy vytvořil první transgenní rostlinu – tabák.4) Tím začala éra geneticky modifikovaných plodin. Třicet let poté (2013) získal za svůj přínos zemědělství Světovou potravinovou cenu.
    V roce 1982 s Jeffem Schellem založil biotechnologickou firmu Plant Genetic Systems (od roku 2002 ji vlastní společnost Bayer) a v roce 1998 byl ve VIB u založení spin-off firmy CropDesign (roku 2006 ji převzal BASF).

    Ak sa vam clanok paci, mozte si ho kupit za measly 20 Kc. (Trochu sa hanbim, ze som ho takto vandalsky repastovala na internety)
    more children: (3)
  • 00000101000635290006388308188509
    escaline 24.07.2016 - 09:37:15 level: 1 UP New
    We have ended what Thomas Berry called “the great conversation” between humans and other forms of life. We are becoming human narcissists, entombed in our cities, staring into our screens, seeing our faces and our minds reflected back and believing this is all there is. Outside the forests fall, the ice melts, the corals die back and the extinctions roll on; but we keep writing our love letters to ourselves, oblivious.
    https://www.theguardian.com/books/2016/jul/23/paul-kingsnorth-imagine-how-land-feels?CMP=fb-gu
  • 00000101000635290006388308135856
    Synapse creator 21.04.2016 - 08:55:33 level: 1 UP [1K] New Hardlink
    Výsledky Európsky Strom roka 2016:
    Hruška Ružovka z Bošáce je tretia!
    Zatiaľ žiaden slovenský strom sa takto dobre neumiestnil, získala viac ako 29 tisíc hlasov, čo je pecka!
    http://www.treeoftheyear.org/Uvod.aspx

    Inak- Maďari sú tretí krát prví, a ešte nikdy neskončili horšie ako na 3.mieste
  • 00000101000635290006388308101191 more children: (5)
  • 00000101000635290006388308090580
    IDENTITA 11.02.2016 - 09:25:27 level: 1 UP [1K] New
    Marián Geišberg o vznešenej hruške, ktorá nesie ušľachtilé gény prastarej odrody. Zahlasujte a podporíte nielen krásny ovocný strom, ale aj staré zabudnuté ovocné odrody Bielych Karpát. Svojím hlasom vyjadríte podporu nielen tomuto výnimočnému stromu, ale aj ľuďom, ktorí sa o tieto staré odrody zaujímajú: Bielokarpatský ovocný poklad, OZ Pangaea
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388308090558 more children: (1)
  • 00000101000635290006388308068817
    ode 08.01.2016 - 14:31:24 level: 1 UP New
    Je naozaj pravda, že divé vtáky by sa nemali kŕmiť pečivom (ani suchým), že im to škodí?

    Ma to zaujíma, lebo zvykol som suché pečivo čo sme nestihli zjesť dávať či už vrabcom a vranám, alebo kačiciam na jazere.
    more children: (2)
  • 00000101000635290006388308047194
    Rozhovor s Dr. Alexandrom Ačom z Centra výskumu globálnej zmeny AV ČR v Brne http://climatemap.blogspot.cz/2015/12/pre-riesenie-klimaticke-krizy.html
  • 00000101000635290006388308011412
  • 00000101000635290006388307999188
    dobso 16.09.2015 - 20:42:41 level: 1 UP [1K] New
    V roku 1987 Svetová komisia pre životné prostredie a rozvoj pod vedením nórskej premiérky Gro Harlem Brundtlandovej vydala správu, ktorou sa začala nová éra. Politickú aj úradnícku každodennosť postupne ovládol pojem hodný orwelovského doublespeaku: udržateľný rozvoj.
    http://nazory.pravda.sk/analyzy-a-postrehy/clanok/367521-miesto-udrzatelnosti-zeleny-rast/
  • 00000101000635290006388307891549
    smrtak 17.04.2015 - 23:54:23 (modif: 17.04.2015 - 23:54:55) level: 1 UP [5K] New Content changed
    „Začni u sebe, doma … Rodičem přirozeně… a nejen to..“

    Proč jsem neadoptovala dítě v Africe? A proč nezachraňuji deštné pralesy?

    My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost. V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa. Jenže…

    Když jsem potkala člověka, který v Africe sázel stromy, byla jsem unešená tou vznešenou myšlenkou. Jak nádherné.

    Dokud mi nevyprávěl, že se rozvedl s manželkou, s rodiči se nestýká a děti vídá jen občas. Zrovna byl na cestě do Nepálu jako dobrovolník pro místní sirotky. Pak ho čekal ášram v Indii, aby našel vnitřní klid a pak možná domů, i když jak řekl ta vidina ho moc nelákala.

    Zůstala jsem jako opařená a vzpomněla si na Amazonii a na Indiána v pouliční restauraci, který se mě ptal, co tam dělám. Řekla jsem mu, že jedu do pralesa. Udiveně vzhlédl od misky fazolí a zeptal se: „Vy u vás nemáte lesy?!“ Tak to bolelo!

    A pak jsem se vrátila domů. Vzala pytel na odpadky a šla uklidit dolů pod barák k silnici ty poházené PETflašky. Seděla jsem tam na hromadě odpadu a jen vnímala to, co mi starý Indián předal.

    Jak jsem já mohla pomoci druhým, když jsem si nejdřív neuklidila doma? Jaký smysl dávalo létat na druhý konec světa a zachraňovat prales, když prales umírá kvůli tomu, že všechno, co dělám je závislé na ropě, kterou odtamtud chtějí vytěžit, abych tam pak já mohla nadšeně přiletět a držet transparent Zachraňte prales!?

    Jak jsem mohla pomoci dítěti v Africe, když jsem neuměla naučit svoje vlastní děti, aby si po sobě uklidily?!

    Jaký smysl dávalo někam jezdit a ukazovat druhým řešení jejich problémů, když to znamenalo obírat je o jejich zodpovědnost za vlastní chyby? Obírat je o sílu najít vlastní řešení? A tím prohlubovat jejich závislost na mně!?

    Bylo to stejné jako s dětmi. Nemohla jsem je naučit chodit. Musely xkrát spadnout na zadek. Čím déle jsem je držela za ruku, tím později začaly samy chodit. Mohla jsem tam jen být a povzbudit je, že to zvládnou a naučí se to. Samy. Jako se Ella naučila hrát sama na piáno a Zak postavil svůj první domek z cihel na hromadě hlíny. Jeho chyby ho naučily, co udělat příště líp!

    Nemohla jsem zachránit Afriku, ani prales, ale mohla jsem začít u sebe.
    Chodit víc pěšky. Přestat si foukat zbytečně vlasy. Přestat kupovat hloupé marketingové produkty zaručeně vita a raw z druhého konce světa a místo toho jít k zelináři na náměstí.
    Mohla jsem toho změnit tolik!

    Každý den. 365 dní v roce…to není málo!

    A když to udělá každý z nás? Nebude koho zachraňovat!
    Africké děti nebudou hladovět, protože jejich rodiče otročí ve zlatých dolech do mého iPhone.
    Prales nebude umírat, protože nebude potřeba tolik ropy.

    Mám pokračovat?

    A já si nebudu kupovat své svědomí charitou a lítat na drahé semináře, abych chlastala panáky z pupku Deepaka Chopry, ale budu dělat to, co dává smysl. Zodpovědně se starat o mír u sebe doma.

    Učit děti na řece Orlici, že když mám jen malou loď, nevezmu si nic navíc, nejlepší lekce skromnosti, kterou znám.
    Když jsem já spokojená, je takový i můj svět. Potřebuji tak málo!

    Svou rodinu a kus chleba, čistou vodu a jedno jablíčko. Jako na vodě. To, co bylo nejcennější byl smích mých dětí, které pozorovaly říčního raka a cestou sbíraly odpadky po lidech, kteří jezdí do daleké Indie, okázale pomáhají světu, ale doma si neuklidí.

    Ano, i my tu máme lesy! A jak o ně pečujeme, to vidíme každý den. Nijak.

    Pohltila nás pýcha a ovládl parazit chamtivosti. Touha mít a dobýt! Ty nejvyšší hory, ty nejhlubší oceány.

    Ale uvnitř jsme neskutečně chudí.

    Pomožme nejdřív sobě. Uzdravme sebe a svou rodinu. V ní to všechno začíná i končí. Pak naše děti nebudou muset hledat smysl života na pláži v Goa, ale budou si vážit rozkvetlé louky za domem.

    Hloupý Honza šel do světa, aby se pak vrátil domů.

    A já?

    Sázím stromy. V tichosti a pokoře uklízím „naši“ studánku v údolí.

    A vím, kde je moje místo. V lese. Doma. ————- neznámá autorka„

    source
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388307859749
    There are three really simple numbers which explain this:..
    1. 2C: There is overwhelming agreement – from governments, corporations, NGOs, banks, scientists, you name it – that a rise in temperatures of more than 2C by the end of the century would lead to disastrous consequences for any kind of recognised global order.
    2. 565 gigatons: “Scientists estimate that humans can pour roughly 565 more gigatons of carbon dioxide into the atmosphere by mid-century and still have some reasonable hope of staying below 2C,” is how McKibben crisply puts it. Few dispute that this idea of a global “carbon budget” is broadly right.
    3. 2,795 gigatons: This is the amount of carbon dioxide that if they were burned would be released from the proven reserves of fossil fuel – ie the fuel we are planning to extract and use.

    You do not need much of a grasp of maths to work out the implications. There are trillions of dollars worth of fossil fuels currently underground which, for our safety, simply cannot be extracted and burned. All else is up for debate: that much is not.

    We need to keep it in the ground. This was the starting point for the group of journalists who met early in January to start considering how we would cover the issue.

    But how?

    Climate change: why the Guardian is putting threat to Earth front and centre
  • 00000101000635290006388307858314
    Synapse creator 06.03.2015 - 10:52:20 (modif: 06.03.2015 - 10:54:50) level: 1 UP New Hardlink Content changed
    Nedávno Priatelia Zeme-CEPA odovzdali starostom z Poľany energetické koncepcie, ktoré ukazujú koľko energie môžu ušetriť obce a ich obyvatelia a koľko energie môžu vyrobiť citlivým využitím miestnych obnoviteľných zdrojov.
    Rovnako im ukázali koľko peňazí ročne odtečie z regiónu preč cez nákup energie.

    V troch mikroregiónoch Poľany (Severné Podpoľanie, Čiernohronský MR a Rentár) priemerný odliv peňazí dosahuje 620 EUR na obyvateľa za rok!

    Potenciál úspor v budovách dosahuje takmer 80%

    Kompletné koncepcie nájdete medzi publikáciami PZ-CEPA

    IE-Ener-koncepcie-MR-Podpolanie.jpg
    Na obrázku je príklad výsledkov koncepcie pre mikroregión Severné Podpoľanie

    Viac info:
    Energetická koncepcia pre mikroregión Severné Podpoľanie
    Energoportál - energetický portál pre samosprávy
  • 00000101000635290006388307853048
    The American south-west and central plains could be on course for super-droughts the like of which they have not witnessed in over a 1,000 years.

    1) http://www.slate.com/articles/technology/future_tense/2015/02/study_climate_change_may_bring_about_megadroughts_this_century.html

    2) http://www.bbc.com/news/science-environment-31434030
  • 00000101000635290006388307848060
    Synapse creator 23.02.2015 - 11:49:37 (modif: 23.02.2015 - 12:07:50) level: 1 UP [5K] New Hardlink Content changed
    Spalovna v Petrzalke "Prosíme Vás o podporu petície, v ktorej žiadame štátne orgány o rešpektovanie názoru signatárov petície, ktorí nesúhlasia s týmto zámerom a považujú ho nielen za zhoršenie životného prostredia, zvýšenie škodlivých emisií s dosahom na celé mesto, dopravné zaťaženie, znehodnotenie životného prostredia hlukom, prašnosťou, ale v prípade havárie aj za priame ohrozenie spodných vôd a bezpečnosti obyvateľov Petržalky. "

    Viac informácií a možnosť podpísať petíciu (tu)

    To už naozaj nemám slov k tomu, že niekto chce postaviť spaľovňu nebezpečných odpadov na najväčšom sídlisku SR..
    more children: (4)
  • 00000101000635290006388307847549
    vrq[Locked_OUT] 22.02.2015 - 19:58:14 (modif: 22.02.2015 - 19:58:36) level: 1 UP [1K] New Content changed

    33ti29w.jpg

    Zdalo by sa, že veľké jazerá, koncentrujúce značné objemy či už sladkej alebo slanej vody sú trvalou a takmer nemeniacou sa súčasťou krajiny. Nie je to ale vždy tak. Od minimálne druhej polovice 20. storočia sledujeme po celom svete nápadný trend rýchleho ústupu, v horšom prípade zániku veľkých vnútrozemských jazier, a to nielen v suchých oblastiach trópov a subtrópov.

    http://climatemap.blogspot.cz/2015/02/smutny-pribeh-miznucich-jazier.html


    more children: (1)
  • 00000101000635290006388307842360
    Synapse creator 16.02.2015 - 21:38:24 (modif: 16.02.2015 - 21:49:26) level: 1 UP New Hardlink Content changed
    Vie vaš(a) starost(k)a alebo primátor(ka):
    • ako zastaviť únik peňazí za energiu?
    • ako vytvoriť trvalé príjmy pre obec a nové pracovné miesta?
    • ako tým zvýšiť sebestačnosť a stabilitu miestnej ekonomiky?


    9 krokov inteligentna energetika pre samospravy

    Dajte jej/jemu vedieť o novej online príručke od Priateľov Zeme-CEPA: „9 krokov k inteligentnej energetike“ (tu)!
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388307841997
  • 00000101000635290006388307841839 more children: (1)
  • 00000101000635290006388307815299
    565727a2-b793-49c2-b7b5-bea4de61fd24-620x372.jpeg

    How depressed would you be if you had spent more than 40 years warning of an impending global catastrophe, only to be continually ignored even as you watch the disaster unfolding?

    ‘It is profitable to let the world go to hell’
  • 00000101000635290006388307812322
    k0zmonAut 17.01.2015 - 11:52:50 (modif: 17.01.2015 - 11:54:43) level: 1 UP New Content changed
    planetary boundaries 2.0

    Podľa aktualizovaného výskumu časopisu Science, sme prekročili štyri z deviatich hraníc planéty (planetary boundaries): klimatická zmena, strata biosférickej integrity, zmena územného systému a zmenené biogeochemické cykly (fosfor a dusík). Zdroj: Steffen et al, 16 Január 2015, Science.
    Zdroj: Planetary Boundaries 2.0 – new and improved

    Odkazy na ďalšie články tu: Vedci varujú: Prekročili sme štyri z deviatich hraníc planéty
  • 00000101000635290006388307785262
    Synapse creator 15.12.2014 - 21:32:14 (modif: 15.12.2014 - 21:32:54) level: 1 UP [2K] New Hardlink Content changed
    Juraj Zamkovský o stave zeleného hnutia k jeho 25. výročiu:

    "Je výrazne slabšie ako pred 25 rokmi. O hnutí sa ani velmi hovorit nedá (aspon na Slovensku), skor tu dnes máme skupinu organizácií, ktoré príležitostne spolupracujú. Mizne aktivizmus a svojpomoc, nahradí ho profesionalizmus a naviazanosť na verejné peniaze. Otupuje sa miera radikálnosti kedysi nezávislých občianských skupín.

    Prajem mu návrat k pestrému, radikálnemu, autentickému občianskému hnutiu z prelomu 80. a 90. rokov. Viac aktivizmu a menej profesionalizmu, viac komunikacie cez reálné aktivity a menej facebookov a „práce s médiami“, viac svojpomoci a menej závislosti od grantov, ktoré byrokratizujú a obsahovo vychylujú občianský sektor, viac lokálnych kampaní proti príčinam spoločenskej a environmentálnej devastácie a menej konferenčnej turistiky a vyjednávania."

    http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/v-jakem-stavu-se-25-let-po-listopadu-podle-vas-nachazi-zdejsi-zelene-hnuti
    more children: (2)
  • 00000101000635290006388307765900
    Synapse creator 23.11.2014 - 15:03:51 level: 1 UP [8K] New Hardlink
    Slovaci spotrebuju okolo 466 tasiek rocne. Pre porovnanie Dani ktori ich maju spoplatnene, len 4.

    "Členské štáty EÚ, ktoré tak zatiaľ neurobili, budú musieť spoplatniť igelitové tašky najneskôr do 31. decembra 2018 a najneskôr do 31. decembra 2019 prijať opatrenia na zníženie ročnej spotreby igelitových tašiek na 90 kusov na jedného obyvateľa.

    V roku 2025 by ročná spotreba igelitových tašiek nemala presiahnuť 40 kusov na obyvateľa. Európsky priemer v roku 2010 predstavoval 178 kusov na obyvateľa."
    Viac informacii:
    http://www.dobrenoviny.sk/c/39058/rozlucte-sa-s-igelitkami-v-obchodoch-eu-ich-rusi
    http://www.theguardian.com/environment/2014/nov/20/eu-set-to-approve-historic-deal-to-cut-plastic-bag-use
    more children: (5)
  • 00000101000635290006388307764833
    Synapse creator 21.11.2014 - 16:23:43 (modif: 21.11.2014 - 16:25:22) level: 1 UP New Hardlink Content changed
    Stefan Straka Krasny projekt, ktory sme prezentovali v nasich Alternativach ( http://on.fb.me/11lCCBD )..

    "..vidím, že niektoré veci si Rómovia prenášajú do svojich záhrad, napríklad si zakladajú vlastné kompostoviská a záhradky so zeleninou. Toto je niečo, čo si ceníme, lebo vidíme, že došlo k prenosu skúseností a zručností z práce v ekocentrách do domáceho prostredia. Veľmi cenné pre mňa osobne je to, že medzi ľuďmi - Rómami a Nerómami - vznikla taká prirodzená medziľudská dôvera a náklonnosť."
    ROZHOVOR: U mňa ploty nevidíte. Viem, že ma chudobní neokradnú
  • 00000101000635290006388307762836
    Synapse creator 19.11.2014 - 16:41:17 level: 1 UP New Hardlink
  • 00000101000635290006388307748413 more children: (1)
  • 00000101000635290006388307740883
    Synapse creator 26.10.2014 - 10:36:08 (modif: 26.10.2014 - 11:29:07) level: 1 UP New Hardlink Content changed
    Pinocchio awards

    Koncept udržateľného rozvoja ako "modelu rozvoja, ktorý umožňuje uspokojovanie potrieb súčasných generácií bez ohrozenia možností budúcich generácií zabezpečiť ich vlastné potreby" je každodennou súčasťou prejavov. Je to vďaka živému záujmu o ochranu životného prostredia, ochranu ľudských práv a záujmu o silnejšiu medzinárodnú solidaritu.

    Množstvo aktérov, ako napríklad niektoré z najmocnejších korporácií, zneužíva tento koncept pre čisto "kozmetické účely". Zanietený prejav o udržateľnom rozvoji je často zneužívaný na zakrytie skutočných dopadov aktivít týchto spoločností a pre zlepšenie imidžu pred svojim zákazníkmi a akcionármi.

    V roku 2014, v celoplanetárnom kontexte, prakticky nikto nespochybňuje našu alarmujúcu environmentálnu a sociálnu situáciu. A predsa, spoločnosti, ktoré zohrávajú dôležitú úlohu v hospodárskej sfére pokročili len veľmi nepatrne v zmysle sociálnej a environmentálnej zodpovednosti. Je čas ukončiť ich pretvárku.

    Kto klame? Kto je "zelený" len navonok? Kto je majstrom greenwashingu?

    Pomôžte francúzskym Priateľom Zeme oživiť verejnú debatu, aby korporácie konečne prevzali svoju zodpovednosť!


    Hlasujte tu!

  • 00000101000635290006388307734294
    k0zmonAut 19.10.2014 - 10:36:48 (modif: 19.10.2014 - 10:38:20) level: 1 UP New Content changed
    10712716_383463351804691_5167268948320373909_n.jpg?oh=7f3f84bee629fa45ec2723b9e558a5c6&oe=54ABB9B8

    a4172788-5630-464d-98d5-0fa9a28171bb-1020x680.jpeg

    What a remarkable Friday. A few hours ago in Australia, 30 Pacific Climate Warriors blockaded THE LARGEST COAL PORT IN THE WORLD with traditionally built canoes that represented 12 Pacific Island Nations.‪#‎CanoesVSCoal‬ ‪#‎whywedivest‬

    Pictures and news coverage here: http://www.theguardian.com/australia-news/gallery/2014/oct/17/pacific-climate-warriors-blockade-newcastle-coal-port-in-pictures

    Addicting play by play recounts here: http://world.350.org/pacificwarriors/newcastle-flotilla-live-blog/

    And here is the petition we all should sign

    Zdroj: https://www.facebook.com/FossilFree?fref=photo
  • 00000101000635290006388307732966
    Synapse creator 17.10.2014 - 11:27:02 level: 1 UP [1K] New Hardlink
    V dnešných Alternatívach doplníme do našej mozaiky lokálnu menu Živec. Tá platí súčasne s eurom a je na euro viazaná. Navyše ak si zameníte eurá za Živce získate 5% naviac. Od apríla 2014 platí nezávisle v Bratislave a vo Zvolene.
    Živcami, ktoré sú v pomere jedna ku jednej voľne zameniteľné za eurá a fungujú na podobnom princípe, ako stravné poukážky, platí stále viac obyvateľov Bratislavy. Teraz je v obehu približne 5 000 živcov a do projektu sa zapojilo 40 miestnych obchodov. Ich počet by sa však mohol výrazne zvýšiť po spustení elektronickej formy platieb, ktorú preferuje veľa zákazníkov.
    „Budúci rok plánujeme spustiť aj elektronický živec. Spoločnosť Factory 4 solutions nám bezplatne poskytla technológiu pre tento účel a my veríme, že lokálnu menu to ešte viac naštartuje,“ upresnil Juraj Hipš, riaditeľ neziskovej organizácie Živica, ktorá projekt realizuje.

    Živec ostáva vo svojom meste a podporuje jeho sebestačnosť


    Vďaka živcu ostáva viacej peňazí vo vašom meste (Bratislava a Zvolen), čím sa podporuje jeho vyššia sebestačnosť a buduje väčšia nezávislosť od externých zdrojov. Živce obiehajú vo vašej komunite namiesto toho, aby odtekali mimo ňu. Živce ostávajú v lokálnej ekonomike, ľudia ich používajú znovu a znovu, čím vytvárajú viac hodnôt pre svoju komunitu.

    Pozrite si celý príspevok: Lokálna mena Živec

    Alternatívy v piatok na Facebooku: http://bit.ly/Alternativy
    Pozrite si aj iné Udržateľné miestne projekty !
    more children: (2)
  • 00000101000635290006388307731800
    Synapse creator 16.10.2014 - 10:50:53 level: 1 UP [11K] New Hardlink
    Man-sitting-on-a-bench-un-012.jpg

    Social isolation is as potent a cause of early death as smoking 15 cigarettes a day; loneliness, research suggests, is twice as deadly as obesity. Dementia, high blood pressure, alcoholism and accidents – all these, like depression, paranoia, anxiety and suicide, become more prevalent when connections are cut. We cannot cope alone.

    ..
    These structural changes have been accompanied by a life-denying ideology, which enforces and celebrates our social isolation. The war of every man against every man – competition and individualism, in other words – is the religion of our time, justified by a mythology of lone rangers, sole traders, self-starters, self-made men and women, going it alone. For the most social of creatures, who cannot prosper without love, there is no such thing as society, only heroic individualism. What counts is to win. The rest is collateral damage.


    The age of loneliness is killing us
    more children: (3)
  • 00000101000635290006388307727407
    Synapse creator 11.10.2014 - 12:45:49 (modif: 11.10.2014 - 12:47:35) level: 1 UP [2K] New Hardlink Content changed
    V dnešných Alternatívach predstavíme projekty energeticky sebestačnej obce Kněžice. Tá sa stala v obcou roka v Stredočeskom kraji len nedávno. Kněžice sa najmä vďaka húževnatosti starostu Milana Kazdu môžu pýšiť unikátnou bioplynkou, v ktorej spracúvajú obecný odpad na miestne využiteľnú energiu, ale aj vlastným domom pre seniorov a vznikajúcou predajňou miestnych potravín. Do Kněžíc jazdia autobusy českých a zahraničných turistov za inšpiráciou. Vytvorili tak 7 miestnych udržateľných pracovných miest.

    Ako to začalo?


    Celá iniciatíva začala keď sa Milan Kazda stal starostom a v roku 2000 začali dávať dokopy územný plán. Uvedomili si, že sa musia zamerať na dlhodobé plánovanie a využiť dotácie tak, že im prinesú zisky. Základom je systematicky rozmýšľať o návratnosti investícií z obecných projektov. Teda, aby projekty realizované z dotácií prinášali zisky do obecného rozpočtu. Nápady na špecifické projekty prichádzali z možností grantov. Pozreli sa teda na príležitosti pre dotácie a prišli s nápadmi na peletizačnú linku, domom pre seniorov a bioplynovou stanicou na kogeneratívne vytváranie tepla a elektriny ako aj centrálne vykurovanie.

    Viac info: Energeticky sebestačná obec Kněžice a iné udržateľné miestne projekty !