login::  password::




cwbe coordinatez:
101
63529
63883

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::3774
total children::1271
47 K

show[ 2 | 3] flat


FlegiX0
dobso0
IDENTITA0
pUnKA0
m@rek0
TeoHaxtebl0
toxygen0
Batko0
maioiam0
kamYL0
vrq[Locked_OUT]0
tp0
ode0
mirex0
0
sova_dlhochv...0
darmozrac0
zlobiva micka0
B in Ciganland0
hojso0
skurka0
marselka0
hihihi0
bajecna noto...1
suchydom2
.maio2
andread2
Banba3
Anger4
haro5
vlastos6
die_go6
SixthSense7
Macarat7
smrtak8
_9
skurva.9
lubomier.sk10
escaline10
svetielko11
AZ11
humaton11
11
Talianski ch...12
jedlovec12
toolrad12
(baky)12
slivka13
michal tucny13
bebe13
sasha13
vermachti14
fkho14
blazeNA15
dnaXX15
typ16
Nsf16
i.gor16
fook16
Niena16
ciernabiela16
duro12217
mama ma ma rada17
pairac17
k0zmonAut17
ametyst22
Kuzmics25
jezek28
Zloriana34
marcuz34
zeromind34
deathangel37
Elence38
dj-jr40
zdienka40
rixard40
gapa41
daan41
Metatron41
súdruh Kilián42
m12342
dp43
Malyf43
~ cosmic lau...44
Umbrella umr...44
exile.45
xado46
tybyk46
jama47
jian51
ritomak51
lupus yonderboy51
munky51
Tia53
One Man Bukk...53
satan10854
Charliz54
orsted56
martin v56
gnd57
anything58
extatic.slow...58
zack58
roborg_60
lilien60
NiO63
m4r3k65
lula65
eev65
yshish65
joanka65
irma66
Kyyria70
aschenblond71
asides72
*sykorka*72
inspiracia76
Odi77
Huto77
benky77
charlinka78
Floky79
Tinky79
longpigs86
jurajcok87
_____90
lub0s92
edna soledadova92
janella95
KaT95
Wonderik102
*amanita*102
scotcha102
Sedna103
Ushuaya110
Sirecka666112
dontbelight114
nadia116
his name is ...116
laby118
djiabliq119
f0n[Locked_OUT]119
shambhala120
chelly120
maima120
El Lobo[Lock...122
iinsomnia123
cuco125
Mautinko128
sujka131
matej.131
Janko33132
wertyus135
svarga136
mlokaoko138
bujak142
sfilipum142
~146
:j4nc0149
boba151
mardou152
Brainless156
mleczko159
b00c164
-sXero-164
eyes wide open172
wmk172
Majooo172
free.ki179
kada179
ROLYC179
vykĺbená z...179
Polo183
Liliana184
zjujza184
savabian189
bo$orka194
isaac asimov...194
mintchi199
pejko199
rigor199
soonic222
budikz224
andos225
jamajka225
Leleanne230
jesua236
greensun236
kuky238
Kubris241
laykaa242
sad&kvet242
zayo259
crazygirl262
sabrina270
@OMs272
lightwarrior273
alice278
w278
ddd293
ivu-chacha316
Oli336
ceruzka339
blondacisko346
mezcala354
1744358
rec360
leila362
//366
even371
mkrsp378
chulito380
tianna381
Joker385
PURI385
rooo387
mrkrm402
lemonxd403
TcHai416
dusanson423
andysun435
vesnabesna437
petkq462
slnéčko462
tofucha462
pyxel462
nacks475
zemo485
papuchalk490
serepes491
GAZ492
teemee519
.KaBka.521
in the light530
coffee531
.:stigma:.531
Ales537
wsk541
antimon548
Jochi567
malynixon569
zuzahov kuna576
elfo586
king Ak588
clondyx598
robo602
nils603
efe603
fawn610
kerko613
Dalí618
chamuko620
beejbi620
z624
Matahare625
kayleigh`626
kaBOTA635
Branislav636
hruska637
sniper655
jitkacl665
chlapcek666
Neo Amazingl...666
zayko672
Ruza678
psywitch679
nonconformis...679
mata hari679
venoslava679
petval695
solidarity i...697
marmite697
tak uz snad ...730
astrud730
FLESh736
fi-x745
kujon745
BlackDeath746
acidrop746
coquelicot*746
mofo755
swing761
xmajkox762
Kvasac767
chaos walk w...772
kosmo779
risko789
rivke799
badulick806
misyar810
poppyseed830
borka borecka860
Klabla872
pistinko883
loksa890
http://www.s...898
keki899
Longbowen899
kami900
myko907
catcha926
sancha931
hiena946
continuity948
ivanca955
atomiks955
jaxxe957
polar974
alenash992
kv9do1004
pizi1008
shivanetra1072
psilocyber1095
gray1100
a. m. kopuss...1130
olgin1130

Pribuzne fora:
Amateur Sky Survey | recyklacia | klimaticke podmienky | world is beautiful (obrazky, fotografie:)
| zvery neaktivne | vivisekcia a prava zvierat neaktivne | JE PRÍRODA DOKONALÁ?

Pachamama.gif


linkZ

SR
ticha.sk
uzemie chranene obcanmi
ZAJEZOVA
pospolitost harmonickeho zivota
ochrana vtactva na Slovensku
BIOspotrebitel
...pre zivot plny chuti, vuoni a kras
Kruh života
casopis v sulade s prirodou (vsieti.sk)
o.z.ALTER-NATIVA
zmysluplnost bytia, ekologicke byvanie, pestovanie bez chemie, remesla atd
ekoPORADNA a ekoOBCHOD vBA
sloboda.zvierat
spolocnost.priatelov.zeme
minimalizácia znečisťovania prostredia odpadmi a toxickými látkami
VLK.lesoochranarske.zoskupenie
Zivica
environmentalna a eticka vychova
CHANGENET
...spajame ludi, ktory menia svet
ekologia ?
greenpeace
bioprodukt.sk
sad Livia plus dalsie linkZ
WMmagazin
veda, história, zaujímavosti.citanicko
Slovenská Agentúra Životného Prostredia
PARADIGMA
citanicko


CR
hnutiduha
ekologická řešení
enviweb.cz
zelena pro prumyslovou ekologii
EKOinstitut v Brne
časopis s ambicí spojovat kulturu s ochranou přírody
www.ekovesnicky.org
sedma generace.cz
casopis
znovuosidlovanie dedin...
EKOzahrady

WORLD
These shoes are garbage!
paradna.mapa.Zeme




  • 00000101000635290006388308258496
    Synapse creator 30.11.2016 - 10:51:10 level: 1 UP [8K] New Hardlink
    via Slovenský ochranársky snem:
    Dobry den vsetkym! V poslednych dnoch akoby sa vrece roztrhlo s clankami na temu "unik arzenu do rieky Orava", kde sice jeho koncentracia 30-nasobne prekracuje limity dane legislativou SR, ale takmer vsetko je v poriadku. Pan, ktory upozornil na tuto vec ma teraz problem - ma zaplatit 8000 E sukromnej firme za poskodzovanie dobrej povesti. Co s tym? Na nizsie uvedenom odkaze je mozne prispiet na pravnu pomoc pre tohto aktivistu. Poprosim Vas, zvazte tuto moznost. Ked aj tych 2.5 ludi v SR, ktori maju chut a odvahu upozornovat na taketo problemy to prestanu robit zo strachu z nasledkov, tak to mozeme cele zabalit. Ukazme mu (a hlavne IM ;-)), ze si aktivnych ludi bojujucich za spravnu vec nedame. Dakujem.
    darujme.sk
    Viac info napr. tu (a dalsich milion linkov je v diskusiach):
    aktivista-bojuje-proti-arzenu-v-rieke-zaluju-ho-za-ohovaranie
    na-orave-uz-lyncuju-aktivistu
    kto-hazarduje-so-zivotmi-oravcov
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388308242544
    maioiam 03.11.2016 - 02:50:01 level: 1 UP New
    Before the Flood - Full Movie | National Geographic
    before-the-flood-e1478020062422-1024x576.png


    Odporucam kazdemu. A tiez to shareujte OC.
    more children: (2)
  • 00000101000635290006388308241857
    dobso 01.11.2016 - 21:40:25 level: 1 UP [2K] New
    Poľské jablká označené na regálovej etikete ako české odhalili nevyhovujúce laboratórne výsledky, vďaka ktorým začala inšpekcia pátrať po ich pôvode. Podľa hovorcu inšpekcie Radoslava Pospíchala išlo o jablká odrody Paula Red.

    „Laboratórna analýza preukázala prítomnosť pesticídov chlorpyrifos v množstve 0,076 miligramov na kilogram, pričom prípustná hranica je 0,01 miligramu,” uviedol R. Pospíchal. Chlorpyrifos sa používa na postrekovanie listov a ovocných plodov napadnutých škodcami.
    http://gazduj.etrend.sk/clanky-gazduj/polske-jablka-cesko-pesticidy.html



    Chlorpyrifos is moderately toxic to humans, and exposure has been linked to neurological effects, persistent developmental disorders and autoimmune disorders. Exposure during pregnancy retards the mental development of children

    Concentrated chlorpyrifos released into rivers killed insects, shrimp and fish. In Britain, the rivers Roding (1985), Ouse (2001), Wey (2002 & 2003), and Kennet (2013) all experienced insect, shrimp, and/or fish kills as a result of small releases of concentrated chlorpyrifos.[61] The July 2013 release along the River Kennet poisoned insect life and shrimp along 15 km of the river, potentially from several teaspoonsful of concentrated chlorpyrifos washed down a drain.
    https://en.wikipedia.org/wiki/Chlorpyrifos


    celkom vpoho..
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388308241309
    vrq[Locked_OUT] 31.10.2016 - 19:58:41 level: 1 UP [16K] New
    more children: (3)
  • 00000101000635290006388308236252
  • 00000101000635290006388308231285
    Synapse creator 14.10.2016 - 07:43:46 level: 1 UP [42K] New Hardlink
    great-barrier-reef-obit_h.jpg?itok=nhJkZ1zK

    The Great Barrier Reef of Australia passed away in 2016 after a long illness. It was 25 million years old.

    For most of its life, the reef was the world’s largest living structure, and the only one visible from space. It was 1,400 miles long, with 2,900 individual reefs and 1,050 islands. In total area, it was larger than the United Kingdom, and it contained more biodiversity than all of Europe combined. It harbored 1,625 species of fish, 3,000 species of mollusk, 450 species of coral, 220 species of birds, and 30 species of whales and dolphins. Among its many other achievements, the reef was home to one of the world’s largest populations of dugong and the largest breeding ground of green turtles.

    moar
    more children: (7)
  • 00000101000635290006388308228558
    vrq[Locked_OUT] 10.10.2016 - 01:22:23 level: 1 UP [1K] New
    Tracing the path from deadly hand-dug mines in Congo to consumers’ phones and laptops https://www.washingtonpost.com/graphics/business/batteries/congo-cobalt-mining-for-lithium-ion-battery/
  • 00000101000635290006388308226929
  • 00000101000635290006388308221205
    ode 27.09.2016 - 13:06:18 level: 1 UP [2K] New
    ja som to vedel :o)

    Ochranár Erik Baláž: Lykožrút nepriniesol Tatrám smrť, ale život
    #lykožrút #Erik Baláž
    Andrej Barát, Pravda | 24.09.2016 10:00
    V rakúskom Národnom parku Donau-Auen ukazujú návštevníkom organizmy v rozklade. Aby ľudia pochopili, že v prírode smrť neznamená koniec, ale nový začiatok. V nemeckom Národnom parku Bavorský les vodia turistov pomedzi suché stromy. Aby videli, že nie sú mŕtve, ale plné života. Sú domovom tisícov stvorení. Podobný odkaz nám podľa ochranára a filmára Erika Baláža nechal lykožrút v Tichej a Kôprovej doline. Tento drobný chrobák tatranský les nezničil, ale ozdravil. Práve teraz sa tu prebúdza divočina a ak ju ľudia budú chrániť, môžu na tom zarobiť mnohonásobne viac, ako keby ju vyťažili.

    ......
    http://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/405712-lykozrut-nepriniesol-tatram-smrt-ale-zivot/
  • 00000101000635290006388308212340
    IDENTITA 09.09.2016 - 14:55:26 level: 1 UP [3K] New
    neviem, či tu existuje niekde ovocinárske fórum
    ak áno tak ma tam presmerujte
    zatiaľ to dávam sem:

    Aj potulní sadári občas prerušia vandrovanie po krajine, napr. preto, aby pripravili nejaký kúsok do knižnice ovocinára. A tak v spolupráci Ľuda Vašša (OZ Pangaea) a Janka Veselého (OZ Tilia) vznikli dva nové ovocinárske materiály - príručka Výsadba ovocných drevín a starostlivosť po výsadbe, a leták Zababčenie.

    Nech sa páči, tu sú k dispozícii na stiahnutie.
    more children: (2)
  • 00000101000635290006388308212326
    Synapse creator 09.09.2016 - 14:33:53 level: 1 UP [1K] New Hardlink
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388308205581
  • 00000101000635290006388308196023
    dust bunny 08.08.2016 - 13:45:23 level: 1 UP [3K] New
    Interview s "otcom" GMO, Marcom Van Montagu. Mimo ineho o tom, ako anti-GMO aktivisti pomahaju udrzat monopol v rukach velkych nadnarodnych firiem. Respastujem z posledneho cisla Vesmiru. Predplatte si Vesmir, v poslednej dobe je skvely.

    Mluvit o zázraku přírody nestačí
    Ondřej Vrtiška
    Publikováno: Vesmír 95, 430, 2016/7

    Někdo v geneticky modifikovaných plodinách vidí způsob, jak uživit rostoucí lidskou populaci a naplnit zdánlivý oxymóron udržitelného intenzivního zemědělství. Pro někoho jsou dílem ďáblovým, které neprospívá nikomu kromě nadnárodních korporací. Jeden z jejich otců (a tedy pro mnohé ďábel), belgický molekulární biolog Marc Van Montagu, byl hostem letošního filmového festivalu AFO Olomouc.

    Stejně jako odpůrci GMO mluvíte o udržitelném zemědělství. Neshodnete se ale v cestě, která k němu má vést.
    — Za pětadvacet let bude na Zemi žít o dvě miliardy lidí více než dnes. Otázka, jak rostoucí populaci uživit, navíc v podmínkách měnícího se klimatu, představuje jednu z největších výzev v historii lidstva. Zelené hnutí chce najít řešení, to však musí vzejít z vědy a technologie. Už dnes žije 60 % světové populace ve městech, takže potřebujeme intenzivní zemědělství.

    Na volání po nutnosti návratu ke kořenům, k ekologickému zemědělství, neslyšíte?
    — Je to nostalgie po ztraceném ráji. Ekologické zemědělství v podobě, která se propaguje, nemá dostatečné výnosy, touto cestou se v žádném případě vydat nemůžeme. Ze zelené revoluce Normana Borlauga vzešly odrůdy, které při správném hnojení dávají díky vhodné kombinaci genů mnohem větší výnosy. Ale vylepšování genetické informace tradičními metodami je pomalé a naráží na své limity. Když se po irském hladomoru šlechtitelé pokoušeli získat brambory odolné vůči plísni Phytophthora infestans, trvalo jim to pětatřicet let a výsledky nebyly příliš uspokojivé. Pomocí biotechnologií lze lepšího výsledku dosáhnout za dva tři roky. Totéž můžete udělat s banány. V některých oblastech se musí stříkat proti patogenům několikrát denně, často to obstarávají děti, mnoho lidí kvůli toxicitě postřiků umírá. Biotechnologie by nám umožnily chránit banány udržitelným způsobem.1)

    Proč to tedy neděláme?
    — Překážky jsou politické a společenské, nikoli technologické. Už před deseti lety byl k dispozici GM Bt lilek odolný vůči škůdcům. Indická vláda jeho uvedení do praxe ale nakonec odmítla. Až před dvěma lety ho povolil Bangladéš. V Indii přitom tisíce dětí umírají kvůli neurotoxickým postřikům. Používají se chemikálie zakázané Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických polutantech. Nestačí postříkat pole chemií. To je brutální metoda, kterou jsme museli zvolit, abychom jako rostoucí lidstvo bezprostředně přežili, ale není to udržitelné. Zemědělství v podobě, v jaké ho provozujeme v posledních desetiletích, znamená katastrofu pro životní prostředí.

    V čem všem vidíte příležitost pro genové inženýry?
    — Musíme jít cestou systémové biologie. Porozumět metabolickým cestám, které v rostlinách probíhají, a naučit se je ovládat. Když budou spolupracovat entomologové, pedologové, mikrobiologové, genetici, rostlinní fyziologové…, potom zmůžeme leccos. Můžeme se zabývat odolností vůči nemocem nebo suchu, nacházet cesty k efektivnější fotosyntéze a výhodnější „architektuře“ pěstovaných rostlin, k účinnějšímu využívání živin… Začínáme rozumět tomu, jak rostliny fungují, a máme prostředky k jejich cílenému ovlivňování. Musíme je využít, není čas čekat.

    Můžete být konkrétní třeba stran účinnějšího využívání živin?
    — Intenzivní zemědělství využívá příliš mnoho fosfátů, které potom, spláchnuty z polí, způsobují eutrofizaci vod, vodní květy. Luis Herrera‑ -Estrella, který kdysi začínal v naší laboratoři a nyní působí v Mexiku, přišel s elegantním řešením. Spočívá ve využití fosfitů místo fosfátů. Fosfor vázaný ve fosfitech není rostlinami využitelný, naopak jejich růst brzdí. Luis se svým týmem si vypůjčil metabolickou cestu z bakterie Pseudomonas stutzeri a vytvořil huseníček a později i kukuřici, které umějí přeměnit fosfity na fosfáty.2) Takže mohou růst v podmínkách, v nichž se plevelu nedaří. Máte vlastně hnojivo i herbicid v jednom a problém s eutrofizací vod mizí, protože ani řasy fosfity využívat nedovedou. Podobně lze rostliny naučit fixovat vzdušný dusík.

    Pomocí bakterií z kořenových hlízek bobovitých rostlin?
    — Mikroorganismů, které dovedou fixovat vzdušný dusík, byť třeba méně efektivně, je mnoho. Když je studujete izolovaně, nepozorujete žádný efekt. Ale díky metagenomice se ukazuje, že v kořenech i listech rostlin existují složité mikrobiální sítě, které se na fixaci dusíku podílejí. Začínáme chápat význam mikrobiomu pro lidskou fyziologii a u rostlin to je stejné. Ve státě Washington je v zimě spousta sněhu, na jaře záplavy, půda je kvůli erozi velmi chudá. Přesto když se řeky vrátí do koryt, okamžitě vyraší topoly. Na téměř čistém písku a kamenech rostou velmi rychle. Vděčí za to právě bakteriím fixujícím dusík.3) Má smysl tyto systémy co nejlépe poznat a na jejich principu budovat udržitelné zemědělství.

    To je komplexní přístup, který by se měl ochráncům přírody líbit.
    — Jenomže oni říkají, že stačí jen mít ty správné bakterie. Ne. Musíte poznat molekulární dynamiku těch dějů a umět ji využít. Zelené hnutí bylo vždy pyšné, že neredukuje přírodu na jednotlivé organismy. S tím souhlasím, ale musíme při tom používat vědecké metody. Nestačí pokleknout na kolena a mluvit o zázraku přírody. Můžete mluvit o zázraku, pokud vás to stimuluje, ale analyzujte ho. Jak to ty enzymy dělají, že dovedou i za arktických teplot totéž, k čemu lidmi vyvinutá Haber-Boshova syntéza vyžaduje vysoké teploty a tlak? Mimochodem s onou komplexitou vztahů mezi organismy souvisí velký problém, že nám legislativa zakazuje testovat nové GM plodiny venku na poli.

    Protože nemůžete simulovat přirozené podmínky?
    — Ano, je třeba zkoušet různé půdy, různé klima. Od odpůrců GMO bylo velmi chytré, že prosadili zákaz testování na polích. Pro zelené hnutí je klíčový pojem biodiverzita, takže by měli vědět, že v laboratoři nemůžete zjistit nic. I ve skleníku máte umělé podmínky. Nejen abiotické. Půda není neživá hmota, kypí životem od bakterií, kvasinek a plísní po hmyz.

    Jak jste s kolegy na možnost cíleně zasahovat do rostlinného genomu vlastně přišli?
    — Po rozluštění genetického kódu v šedesátých letech jsme si uvědomili, že když pochopíme, jak fungují geny, genetika nám otevře obrovské možnosti. Nastala exploze poznání, bylo vzrušující v té době pracovat. Pomalu jsme začali chápat evoluci na molekulární úrovni. V sedmdesátých letech jsme se v Gentu rozhodli podívat na to, proč a jak půdní bakterie Agrobacterium způsobuje u rostlin nádory. A zjistili jsme, že provádí horizontální přenos genů: dovede přenést kusy své genetické informace do rostlinné buňky. Ta se pak množí a vznikne nádor, jehož buňky plní úkoly, pro něž je bakterie naprogramovala. Ukázali jsme, že genomy jsou méně konzervativní, než se zdálo. Mohou podléhat rychlým a dramatickým proměnám.

    Napadlo vás okamžitě, že bakteriální plazmid lze využít jako trojského koně k vnesení cizích genů do rostliny?
    — Věnovali jsme se základnímu výzkumu, ale v té době ještě nebyly k dispozici nástroje pro podrobnější studium tohoto děje, tak jsme se zaměřili na aplikace, které byly už tehdy možné: na vnášení nových genů do rostlin. Na počátku osmdesátých let to byl průlom do metod vývoje nových odrůd hospodářských plodin.

    Ale jejich praktické uplatnění zatím není tak daleko, jak jste si asi představovali. Přemýšlel jste o tom, proč se jich tolik lidí obává?
    — S nástupem participativní společnosti po květnu 1968 přišla obrovská změna. Stoupl důraz na individualitu člověka, na lidskou důstojnost, na právo vyjádřit svůj názor. Vyvstala otázka, jak s veřejností komunikovat o vědě, k níž se chtěl každý vyjadřovat, ale k jejímuž pochopení potřebujete hluboké znalosti. Pro zelené hnutí je příroda svatá, nemáme právo do ní zasahovat. Proto ten odpor vůči genetickým modifikacím. Ale ve vědě se nemůžete řídit jen svými přáními a vírou, aniž byste brali ohledy na fakta. Věda je velmi mladá a lidé se stále nevyrovnali s tím, že neustále překračuje nějaká tabu, která společnost do té doby ctila. Ale ta tabu zde byla jen proto, že se lidé museli nějak vypořádat se světem i v době, kdy pro jeho pochopení ještě neměli potřebné znalosti.

    Není i ona nedůvěra fakt, jehož příčiny je třeba pochopit a s nímž je třeba počítat?
    — Ano, i racionální vědec by měl respektovat lidské emoce, iracionalita je v každém z nás. Daniel Kahneman v knize Myšlení rychlé a pomalé uvádí řadu situací, v nichž se rozhodujeme intuitivně. Život je tak náročný, že nemáme čas vše promýšlet. Můžeme tvrdit, že náboženská nebo jakákoli jiná víra není racionální, ale nemůžeme popřít její existenci a to, že ovlivňuje lidské rozhodování. A nemůžeme obavy lidí odmítnout s tím, že jsou hloupé. Musíme vést dialog. Když někomu řeknete, že je hloupý, přestane se s vámi bavit a začne bojovat.

    Stejně jako třeba v debatě o očkování je ale těžké některé mýty vyvracet. Pokud lidem zapadají do jejich vidění světa, na věcné argumenty neslyší. Máte stejnou zkušenost?
    — Populární mýtus říká, že zemědělci v Indii páchali sebevraždy, protože se nenaplnila jejich očekávání spojená s GM bavlníkem. Indická aktivistka Vandana Shiva s tím příběhem dodnes objíždí svět, sklízí potlesk a dostává ceny, přestože už v roce 2008 vyšlo najevo, že to není pravda.5) Chudí zemědělci umírali, protože selhal bankovní sektor zajišťující půjčky, a mnohdy také proto, že naletěli podvodníkům. Ve všech rozvojových zemích působí mafie snažící se okrást i největší chudáky žijící za dolar na den. Velké nadnárodní firmy, které lidé někdy právem viní z řady problémů, přinejmenším zemědělcům nabízejí perfektní služby, protože si nemohou dovolit, aby jejich produkty nebyly kvalitní. Útoky proti firmám jako Monsanto, Bayer nebo BASF nejsou ve většině případů korektní.

    Čelí kritice, že jsou motivovány ziskem bez ohledu na prospěch pro zemědělce a životní prostředí. Neprávem?
    — Tyto společnosti odvádějí velmi dobrou práci pro rozvoj intenzivního, na vědě založeného zemědělství. Ano, dělají to pro svůj vlastní prospěch, nejsou to mesiáši. Je úkolem veřejného sektoru, aby reguloval trh a zajistil ochranu slabých. Potřebujeme demokratičtější zemědělský systém, zemědělci musí být součástí společnosti, ne otroci pracující pro zisky bohatých. A to by měla být i jedna z rolí zeleného hnutí. Ne šířit dezinformace, ale poskytovat farmářům poradenské služby a bojovat za jejich práva. Podporovat zavádění plodin, které přímo pomáhají chudým lidem. Zemědělci pak budou mít vyšší výnosy, zlepší se kvalita jejich života, budou mít lepší školy, zintenzivní se výměna zboží, posílí se ekonomika. Zatím zelené hnutí paradoxně hraje nadnárodním firmám do karet.

    Jak?
    — Když chemický průmysl v devadesátých letech rozpoznal budoucí význam geneticky modifikovaných plodin, chtěl je mít pod kontrolou. Získat monopol. A monopol lze udržet buď dočasně přes obchodní tajemství, nebo prostřednictvím regulačního systému, který jednomu hráči vydá povolení a ostatním ho odepře. Ta druhá možnost je nepřípustná, protože blokuje pokrok vědy. Je divné, že zelené hnutí a levicové strany, vymezující se vůči velkému průmyslu, na to skočily a začaly křičet, že nechtějí GMO, že jsou pravděpodobně nebezpečné a je třeba je přísně regulovat. Do oběhu vypustily enormní množství falešných informací a průmysl si liboval, protože důsledkem je regulační systém, který omezuje konkurenci.

    Regulace omezují i velké hráče.
    — To je pravda, ale oni si mohou dovolit platit vysoké náklady spojené se získáním potřebných povolení. Malí hráči se na trh dostat nemohou, protože je to pro ně finančně i časově příliš náročné. GM plodiny se pěstují už na desetině světové zemědělské půdy, 83 % sóji a 78 % bavlníku je transgenní. A tuto produkci kontroluje pět nebo šest nadnárodních společností, mezi nimiž probíhají další fúze.

    Jak debatu o GM plodinách proměňují nové techniky jako CRISPR?
    — Dnes nemusíme vnášet jen nové geny z jiných druhů. Pomocí epigenetických zásahů je například možno umlčet geny, které jsou v rostlině přirozeně přítomny, a tím změnit její vlastnosti. Nebo se otevírá cesta k výměnám jednotlivých písmen v řetězci DNA. K takovým mutacím dochází i zcela přirozeně, šlechtitelé je vyvolávají ozařováním, nyní to můžeme dělat velice efektivně a přesně. Na takto vytvořené rostlině nelze poznat, zda vznikla náhodnou přirozenou mutací, nebo cíleným lidským zásahem. Měli bychom to zakázat jen proto, že se ona změna odehrála v laboratoři? To je přece absurdní.

    Příroda toho vůbec umí více, než jsme si donedávna mysleli.
    — Celý svět je jedna velká genetická laboratoř. Všechny sladké brambory, batáty, které se prodávají, v sobě nesou sekvenci DNA z bakterie Agrobacterium, kterou získaly asi před 6000 lety, jak ukázali genetici z naší univerzity.6) Díky sekvenčním metodám nacházíme v evoluci další a další příklady horizontálního přenosu genů, takže bychom měli začít chápat, že je to přirozený proces, který se nestane nebezpečný tím, že se ho chopí člověk. Pěstujeme deset nebo dvacet opravdu důležitých plodin, celkově asi tři tisíce. A žádná z nich není přirozená. Všechny vznikly šlechtěním a křížením. Dnes jen máme efektivnější metody, jak s nimi pracovat.

    Jak se v tomto kontextu díváte na princip předběžné opatrnosti?
    — Nemůžete se chránit před něčím, co neexistuje. Jak by se měl člověk zabezpečit před lochneskou příšerou? Chce se po nás, abychom dokázali neexistenci nebezpečí, ale to nejde. Úvaha, že když nemůžeme dokázat, že se něco nemůže stát, budeme k tomu přistupovat tak, jako by se to stát mohlo, je nebezpečný příklad falešné logiky. Princip předběžné opatrnosti dohnaný do extrému je princip naprosté pasivity. Vše, co používáme, může být nebezpečné. Přesto dál jezdíme autem.

    Poznámky

    1) Vesmír 95, 102, 2016/2.
    2) López-Arredondo D. L., Herrera-Estrella L., Nat. Biotechnol., DOI: 10.1038/nbt.2346
    3) Doty S. L. et al., Symbiosis 39(1), 27–35, 2005.
    4) Herrera-Estrella L. et al., Nature, DOI: 10.1038/303209a0
    5) Zpráva IFPRI, 2008: jdem.cz/b95f37
    6) Kindt et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1419685112

    Marc Van Montagu (*1933)
    Molekulární biolog, emeritní profesor Gentské univerzity, na níž založil Ústav pro přesah rostlinných biotechnologií (IPBO ). Je také poradcem Vlámského biotechnologického ústavu (VIB ) a prezidentem Evropské federace biotechnologie (EFB). V roce 1963 působil na tříměsíční stáži v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV , kde se seznámil s Antonínem Holým.
    V sedmdesátých letech na Gentské univerzitě spolu s Jeffem Schellem studoval molekulární podstatu vzniku rostlinných nádorů působením půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens. Výzkum přinesl objev Ti plazmidu, který následně využili k přenosu genů do rostlinných buněk. V roce 1983 s kolegy vytvořil první transgenní rostlinu – tabák.4) Tím začala éra geneticky modifikovaných plodin. Třicet let poté (2013) získal za svůj přínos zemědělství Světovou potravinovou cenu.
    V roce 1982 s Jeffem Schellem založil biotechnologickou firmu Plant Genetic Systems (od roku 2002 ji vlastní společnost Bayer) a v roce 1998 byl ve VIB u založení spin-off firmy CropDesign (roku 2006 ji převzal BASF).

    Ak sa vam clanok paci, mozte si ho kupit za measly 20 Kc. (Trochu sa hanbim, ze som ho takto vandalsky repastovala na internety)
    more children: (3)
  • 00000101000635290006388308188509
    escaline 24.07.2016 - 09:37:15 level: 1 UP New
    We have ended what Thomas Berry called “the great conversation” between humans and other forms of life. We are becoming human narcissists, entombed in our cities, staring into our screens, seeing our faces and our minds reflected back and believing this is all there is. Outside the forests fall, the ice melts, the corals die back and the extinctions roll on; but we keep writing our love letters to ourselves, oblivious.
    https://www.theguardian.com/books/2016/jul/23/paul-kingsnorth-imagine-how-land-feels?CMP=fb-gu
  • 00000101000635290006388308135856
    Synapse creator 21.04.2016 - 08:55:33 level: 1 UP [1K] New Hardlink
    Výsledky Európsky Strom roka 2016:
    Hruška Ružovka z Bošáce je tretia!
    Zatiaľ žiaden slovenský strom sa takto dobre neumiestnil, získala viac ako 29 tisíc hlasov, čo je pecka!
    http://www.treeoftheyear.org/Uvod.aspx

    Inak- Maďari sú tretí krát prví, a ešte nikdy neskončili horšie ako na 3.mieste
  • 00000101000635290006388308101191 more children: (5)
  • 00000101000635290006388308090580
    IDENTITA 11.02.2016 - 09:25:27 level: 1 UP [1K] New
    Marián Geišberg o vznešenej hruške, ktorá nesie ušľachtilé gény prastarej odrody. Zahlasujte a podporíte nielen krásny ovocný strom, ale aj staré zabudnuté ovocné odrody Bielych Karpát. Svojím hlasom vyjadríte podporu nielen tomuto výnimočnému stromu, ale aj ľuďom, ktorí sa o tieto staré odrody zaujímajú: Bielokarpatský ovocný poklad, OZ Pangaea
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388308090558 more children: (1)
  • 00000101000635290006388308068817
    ode 08.01.2016 - 14:31:24 level: 1 UP New
    Je naozaj pravda, že divé vtáky by sa nemali kŕmiť pečivom (ani suchým), že im to škodí?

    Ma to zaujíma, lebo zvykol som suché pečivo čo sme nestihli zjesť dávať či už vrabcom a vranám, alebo kačiciam na jazere.
    more children: (2)
  • 00000101000635290006388308047194
    Rozhovor s Dr. Alexandrom Ačom z Centra výskumu globálnej zmeny AV ČR v Brne http://climatemap.blogspot.cz/2015/12/pre-riesenie-klimaticke-krizy.html
  • 00000101000635290006388308011412
  • 00000101000635290006388307999188
    dobso 16.09.2015 - 20:42:41 level: 1 UP [1K] New
    V roku 1987 Svetová komisia pre životné prostredie a rozvoj pod vedením nórskej premiérky Gro Harlem Brundtlandovej vydala správu, ktorou sa začala nová éra. Politickú aj úradnícku každodennosť postupne ovládol pojem hodný orwelovského doublespeaku: udržateľný rozvoj.
    http://nazory.pravda.sk/analyzy-a-postrehy/clanok/367521-miesto-udrzatelnosti-zeleny-rast/
  • 00000101000635290006388307891549
    smrtak 17.04.2015 - 23:54:23 (modif: 17.04.2015 - 23:54:55) level: 1 UP [5K] New Content changed
    „Začni u sebe, doma … Rodičem přirozeně… a nejen to..“

    Proč jsem neadoptovala dítě v Africe? A proč nezachraňuji deštné pralesy?

    My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost. V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa. Jenže…

    Když jsem potkala člověka, který v Africe sázel stromy, byla jsem unešená tou vznešenou myšlenkou. Jak nádherné.

    Dokud mi nevyprávěl, že se rozvedl s manželkou, s rodiči se nestýká a děti vídá jen občas. Zrovna byl na cestě do Nepálu jako dobrovolník pro místní sirotky. Pak ho čekal ášram v Indii, aby našel vnitřní klid a pak možná domů, i když jak řekl ta vidina ho moc nelákala.

    Zůstala jsem jako opařená a vzpomněla si na Amazonii a na Indiána v pouliční restauraci, který se mě ptal, co tam dělám. Řekla jsem mu, že jedu do pralesa. Udiveně vzhlédl od misky fazolí a zeptal se: „Vy u vás nemáte lesy?!“ Tak to bolelo!

    A pak jsem se vrátila domů. Vzala pytel na odpadky a šla uklidit dolů pod barák k silnici ty poházené PETflašky. Seděla jsem tam na hromadě odpadu a jen vnímala to, co mi starý Indián předal.

    Jak jsem já mohla pomoci druhým, když jsem si nejdřív neuklidila doma? Jaký smysl dávalo létat na druhý konec světa a zachraňovat prales, když prales umírá kvůli tomu, že všechno, co dělám je závislé na ropě, kterou odtamtud chtějí vytěžit, abych tam pak já mohla nadšeně přiletět a držet transparent Zachraňte prales!?

    Jak jsem mohla pomoci dítěti v Africe, když jsem neuměla naučit svoje vlastní děti, aby si po sobě uklidily?!

    Jaký smysl dávalo někam jezdit a ukazovat druhým řešení jejich problémů, když to znamenalo obírat je o jejich zodpovědnost za vlastní chyby? Obírat je o sílu najít vlastní řešení? A tím prohlubovat jejich závislost na mně!?

    Bylo to stejné jako s dětmi. Nemohla jsem je naučit chodit. Musely xkrát spadnout na zadek. Čím déle jsem je držela za ruku, tím později začaly samy chodit. Mohla jsem tam jen být a povzbudit je, že to zvládnou a naučí se to. Samy. Jako se Ella naučila hrát sama na piáno a Zak postavil svůj první domek z cihel na hromadě hlíny. Jeho chyby ho naučily, co udělat příště líp!

    Nemohla jsem zachránit Afriku, ani prales, ale mohla jsem začít u sebe.
    Chodit víc pěšky. Přestat si foukat zbytečně vlasy. Přestat kupovat hloupé marketingové produkty zaručeně vita a raw z druhého konce světa a místo toho jít k zelináři na náměstí.
    Mohla jsem toho změnit tolik!

    Každý den. 365 dní v roce…to není málo!

    A když to udělá každý z nás? Nebude koho zachraňovat!
    Africké děti nebudou hladovět, protože jejich rodiče otročí ve zlatých dolech do mého iPhone.
    Prales nebude umírat, protože nebude potřeba tolik ropy.

    Mám pokračovat?

    A já si nebudu kupovat své svědomí charitou a lítat na drahé semináře, abych chlastala panáky z pupku Deepaka Chopry, ale budu dělat to, co dává smysl. Zodpovědně se starat o mír u sebe doma.

    Učit děti na řece Orlici, že když mám jen malou loď, nevezmu si nic navíc, nejlepší lekce skromnosti, kterou znám.
    Když jsem já spokojená, je takový i můj svět. Potřebuji tak málo!

    Svou rodinu a kus chleba, čistou vodu a jedno jablíčko. Jako na vodě. To, co bylo nejcennější byl smích mých dětí, které pozorovaly říčního raka a cestou sbíraly odpadky po lidech, kteří jezdí do daleké Indie, okázale pomáhají světu, ale doma si neuklidí.

    Ano, i my tu máme lesy! A jak o ně pečujeme, to vidíme každý den. Nijak.

    Pohltila nás pýcha a ovládl parazit chamtivosti. Touha mít a dobýt! Ty nejvyšší hory, ty nejhlubší oceány.

    Ale uvnitř jsme neskutečně chudí.

    Pomožme nejdřív sobě. Uzdravme sebe a svou rodinu. V ní to všechno začíná i končí. Pak naše děti nebudou muset hledat smysl života na pláži v Goa, ale budou si vážit rozkvetlé louky za domem.

    Hloupý Honza šel do světa, aby se pak vrátil domů.

    A já?

    Sázím stromy. V tichosti a pokoře uklízím „naši“ studánku v údolí.

    A vím, kde je moje místo. V lese. Doma. ————- neznámá autorka„

    source
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388307859749
    There are three really simple numbers which explain this:..
    1. 2C: There is overwhelming agreement – from governments, corporations, NGOs, banks, scientists, you name it – that a rise in temperatures of more than 2C by the end of the century would lead to disastrous consequences for any kind of recognised global order.
    2. 565 gigatons: “Scientists estimate that humans can pour roughly 565 more gigatons of carbon dioxide into the atmosphere by mid-century and still have some reasonable hope of staying below 2C,” is how McKibben crisply puts it. Few dispute that this idea of a global “carbon budget” is broadly right.
    3. 2,795 gigatons: This is the amount of carbon dioxide that if they were burned would be released from the proven reserves of fossil fuel – ie the fuel we are planning to extract and use.

    You do not need much of a grasp of maths to work out the implications. There are trillions of dollars worth of fossil fuels currently underground which, for our safety, simply cannot be extracted and burned. All else is up for debate: that much is not.

    We need to keep it in the ground. This was the starting point for the group of journalists who met early in January to start considering how we would cover the issue.

    But how?

    Climate change: why the Guardian is putting threat to Earth front and centre
  • 00000101000635290006388307858314
    Synapse creator 06.03.2015 - 10:52:20 (modif: 06.03.2015 - 10:54:50) level: 1 UP New Hardlink Content changed
    Nedávno Priatelia Zeme-CEPA odovzdali starostom z Poľany energetické koncepcie, ktoré ukazujú koľko energie môžu ušetriť obce a ich obyvatelia a koľko energie môžu vyrobiť citlivým využitím miestnych obnoviteľných zdrojov.
    Rovnako im ukázali koľko peňazí ročne odtečie z regiónu preč cez nákup energie.

    V troch mikroregiónoch Poľany (Severné Podpoľanie, Čiernohronský MR a Rentár) priemerný odliv peňazí dosahuje 620 EUR na obyvateľa za rok!

    Potenciál úspor v budovách dosahuje takmer 80%

    Kompletné koncepcie nájdete medzi publikáciami PZ-CEPA

    IE-Ener-koncepcie-MR-Podpolanie.jpg
    Na obrázku je príklad výsledkov koncepcie pre mikroregión Severné Podpoľanie

    Viac info:
    Energetická koncepcia pre mikroregión Severné Podpoľanie
    Energoportál - energetický portál pre samosprávy
  • 00000101000635290006388307853048
    The American south-west and central plains could be on course for super-droughts the like of which they have not witnessed in over a 1,000 years.

    1) http://www.slate.com/articles/technology/future_tense/2015/02/study_climate_change_may_bring_about_megadroughts_this_century.html

    2) http://www.bbc.com/news/science-environment-31434030
  • 00000101000635290006388307848060
    Synapse creator 23.02.2015 - 11:49:37 (modif: 23.02.2015 - 12:07:50) level: 1 UP [5K] New Hardlink Content changed
    Spalovna v Petrzalke "Prosíme Vás o podporu petície, v ktorej žiadame štátne orgány o rešpektovanie názoru signatárov petície, ktorí nesúhlasia s týmto zámerom a považujú ho nielen za zhoršenie životného prostredia, zvýšenie škodlivých emisií s dosahom na celé mesto, dopravné zaťaženie, znehodnotenie životného prostredia hlukom, prašnosťou, ale v prípade havárie aj za priame ohrozenie spodných vôd a bezpečnosti obyvateľov Petržalky. "

    Viac informácií a možnosť podpísať petíciu (tu)

    To už naozaj nemám slov k tomu, že niekto chce postaviť spaľovňu nebezpečných odpadov na najväčšom sídlisku SR..
    more children: (4)
  • 00000101000635290006388307847549
    vrq[Locked_OUT] 22.02.2015 - 19:58:14 (modif: 22.02.2015 - 19:58:36) level: 1 UP [1K] New Content changed

    33ti29w.jpg

    Zdalo by sa, že veľké jazerá, koncentrujúce značné objemy či už sladkej alebo slanej vody sú trvalou a takmer nemeniacou sa súčasťou krajiny. Nie je to ale vždy tak. Od minimálne druhej polovice 20. storočia sledujeme po celom svete nápadný trend rýchleho ústupu, v horšom prípade zániku veľkých vnútrozemských jazier, a to nielen v suchých oblastiach trópov a subtrópov.

    http://climatemap.blogspot.cz/2015/02/smutny-pribeh-miznucich-jazier.html


    more children: (1)
  • 00000101000635290006388307842360
    Synapse creator 16.02.2015 - 21:38:24 (modif: 16.02.2015 - 21:49:26) level: 1 UP New Hardlink Content changed
    Vie vaš(a) starost(k)a alebo primátor(ka):
    • ako zastaviť únik peňazí za energiu?
    • ako vytvoriť trvalé príjmy pre obec a nové pracovné miesta?
    • ako tým zvýšiť sebestačnosť a stabilitu miestnej ekonomiky?


    9 krokov inteligentna energetika pre samospravy

    Dajte jej/jemu vedieť o novej online príručke od Priateľov Zeme-CEPA: „9 krokov k inteligentnej energetike“ (tu)!
    more children: (1)
  • 00000101000635290006388307841997
  • 00000101000635290006388307841839 more children: (1)
  • 00000101000635290006388307815299
    565727a2-b793-49c2-b7b5-bea4de61fd24-620x372.jpeg

    How depressed would you be if you had spent more than 40 years warning of an impending global catastrophe, only to be continually ignored even as you watch the disaster unfolding?

    ‘It is profitable to let the world go to hell’