login::  password::




cwbe coordinatez:
101
63529
1401193

ABSOLUT
KYBERIA
permissions
you: r,
system: public
net: yes

neurons

stats|by_visit|by_K
source
tiamat
K|my_K|given_K
last
commanders
polls

total descendants::
total children::262
42 K

show[ 2 | 3] flat


dixi____0
Kuzmics0
tom_myto0
holdsun0
Barix0
sova_dlhochv...0
Fil0
vshivak0
zyn0
mysak0
dobso0
m@rek0
tERROR!0
macrek0
k0zmonAut0
ode0
ulkas0
tp0
jahodisko0
cReTicek0
0
smrtak0
kkappabear0
dno0
bebe0
wo.hu0
chutko madada1
baNANA1
Kandel2
salma2
asety2
hugis2
Banba2
mammothica2
mikco2
Hawros2
cellardoor2
randlover2
mythea4
Kwisatz Hade...4
Prospero4
marosenko4
uza4
Ghani5
Rusty.6
OlegA6
hojso6
paradigm shift6
slimo6
dxtr6
_6
Metatron7
imnot7
aztec8
soonic9
lub0s9
ci boha10
andread10
Smeal11
ciernabiela11
svetielko11
Arx11
crossfuck11
vlastos11
goldenslumbers11
smitky11
maioiam11
edna soledadova11
koss11
aarin13
slivka13
~ cosmic lau...14
Umbrella umr...15
mala mucha15
doctoor15
keiro15
haju21
mirex21
sementex23
empties23
mirny23
lubomier.sk23
rzelnik23
kljucevskaya23
nvrmnd23
valmy25
mlk26
Dr. Caligari26
Lester26
skurka26
nexus29
sgt29
brozkeff33
lightwarrior34
asides34
tybyk34
merien34
61838
abana38
mikmak39
Abulia39
Toneja39
kybu40
nadia40
Alenie40
ROLYC40
ash40
tramalia40
ATWA40
Fluide41
dlhy41
druha lapa duhu41
viktor41
darmozrac41
send some love41
.maio43
nudzo47
sorum47
georgino47
chory nos48
hushko48
pokuston49
die_go49
karakumba49
techko49
Samorost50
maryjanne50
zayo51
Khatkae54
janicka[Lock...54
famine54
orsted55
kuku56
humaton56
uwe filter56
wertyus58
Sirecka66663
nabukadnesarov64
triptamine68
zlobiva micka68
*sykorka*70
Loo70
barzyako70
Giuieme Velgie70
IDKFA71
g-(ro)man71
q12373
ronin73
kv473673
absint76
scarce79
sinka79
mitch_lifeguard80
Seahorse81
donatella er...91
shereel91
dp95
kokains_myths96
savabian96
nezvucil96
filio96
urza99
Crevo102
freemason102
rooo102
mischele102
Kubris103
robo103
Nuuttipukki103
egor103
_tenaten_107
Perpenquana107
mzpx107
dnaXX108
mrkqua109
OKSid111
P.L.C.111
jezek111
sad&kvet111
Iluviel111
zjujza111
escaline[Loc...111
mnemonic111
e-burger111
stew111
whiteline111
rytier kozmo...111
hurahura111
skii chrt[Lo...113
PAS-T-ELKY113
batakh115
yesimka116
Niena116
king Ak118
(baky)119
-/[Locked_OUT]119
JFK KLF119
sietdobra.sk119
majkl806119
mleczko119
saki119
misyar120
inspiracia120
walterego120
Amber122
his name is ...122
blahoslavena122
Siren124
ztelauletela124
mofo124
Tia124
bBaran125
.KaBka.125
touch me i\'...125
0007125
rita125
KeLLA126
naivka127
drudriger129
extatic.slow...132
Filach132
Ivan135
Feral136
janella137
Takmersen139
*555*142
otep144
mayor144
Nesmrtelny145
ritomak145
pikseliahky149
kvitekmedovy152
screenager153
****153
sadza153
bryndza153
jian153
Kyyria153
farebna154
longpigs154
kuky157
m123158
jamajka159
mono159
masaker_mudr...161
lilu162
Dorian162
nela163
wosa165
krocht166
sash166
vidlizicki169
kostja169
chinaski169
helium169
flor169
muna170
@OMs171
eev171
XinthaX_Err0r171
:={outKasted}174
vesnabesna186
jeviko186
dulb186
Soren188
bujak189
_____190
L4ky191
wsk193
mkrsp193
zack196
filtra196
hviezda196
mrjn196
azazel[Locke...201
Janko33204
miloxe205
kevala205
kamikadze[Lo...205
bmx205
rach206
janeire209
bylinka210
illusionX210
magenta212
nihil214
1744214
ybz216
zue222
FANTAghiro222
struna223
lula224
nils225
prihoda225
lpk227
neclovek227
mamba_the_black228
er_walk231
Tulak237
skeptik237
Dispozícia239
laykaa239
irma239
andysun239
Sedna239
ostroushko242
zayko244
serotonin247
roloaded247
Elezer247
milec247
solidarity i...247
gorgona248
jesua248
swing249
DobroSlav253
venoslava255
Hlado260




00000101000635290140119308548521
dixi____
 dixi____      27.09.2018 - 11:12:10 [3K] , level: 1, UP   NEW
Používa sa štyridsať rokov proti burine. Zistili, že môže zabíjať včely
https://tech.sme.sk/c/20923575/mal-byt-bezpecny-najrozsirenejsi-herbicid-moze-nepriamo-zabijat-vcely.html?ref=trz


Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930854852108549942
mikco
 mikco      02.10.2018 - 10:41:32 , level: 2, UP   NEW
Negativnych vplyvov na vcely je tam daleko viac, nez len glyfosat. Ked sa nebude pouzivat glyfosat, budu sa pouzivat ine herbicidy, pri ktorych sa casom tiez ukazu rozne vedlajsie ucinky.

00000101000635290140119308546542
k0zmonAut
 k0zmonAut      21.09.2018 - 11:50:09 (modif: 21.09.2018 - 11:51:10) [7K] , level: 1, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Dnes ma pobavilo :)

41684526_1703053476473022_3633618688344588288_n.jpg?_nc_cat=0&oh=3ae6eec8e8b41ac9ec6b48a32be7b8eb&oe=5C24C3FE

Viac obrázkov

0000010100063529014011930854654208546775
pf
 pf      21.09.2018 - 22:12:40 [1K] , level: 2, UP   NEW
Veľmi zábavné týranie zvierat.

Najebať cca šesť zajacov na meter štvorcový znie ako super nápad.

Ale zas pre ľudí, čo si kupujú lacné vajcia a mäso to nebude robiť žiaden rozdiel...

000001010006352901401193085465420854677508547095
k0zmonAut
 k0zmonAut      23.09.2018 - 16:34:21 (modif: 23.09.2018 - 16:36:07), level: 3, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
Mohli ich tam dať menej.. to je pravda.
Držať zvieratá v klietke ani veľkochovy na lacné mäso a vajíčka tiež nepovažujem za humánne.
Každopádne je fajn ak si človek vymyslí spôsob ako mu zvieratá sami pokosia záhradku bez toho, aby mu zjedli čo pestuje..

000001010006352901401193085465420854677508546968
psycho
 psycho      22.09.2018 - 21:09:35 , level: 3, UP   NEW
aku velku klietku potrebuje zajac?

00000101000635290140119308546542085467750854696808547031
werther
 werther      23.09.2018 - 11:53:09 , level: 4, UP   NEW
Aka velka klietka by vyhovovala Tebe?

0000010100063529014011930854654208546775085469680854703108547507
psycho
 psycho      24.09.2018 - 18:50:26 , level: 5, UP   NEW
hocijaka okrem korporatnej a statnej

00000101000635290140119308546542085467750854696808546969
ππ
 ππ      22.09.2018 - 21:37:37 (modif: 23.09.2018 - 01:29:05), level: 4, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
klietka mu staci mala, aj pes cez den vydrzi v klietke, ktora je pomerovo rovnako velka k jeho velkosti, ako kralicia ku kralicej
dolezity je vybeh imho
kralici potrebuju behat a skakat, inak tlstnu a maju zdravotne potize

e: z pozicie, ze kralik je moje domace zviera, nechovam ho na maso, neviem, ako je to v pripade, ze ho chces zjest.. mozno ludia, co kraliky chovaju na zranie, ocenia pripadny tuk, ale viem 100% potvrdit, ze kralik je velmi spolocenske zviera, byt na malom fleciku s viacerymi im nevadi (ak je to len vramci pasenia sa a vybeh inak maju)
no a ak si uvedomis, ako velmi kontaktne a spolocwnske zviera to je, nikdy by si ho nejedol (maso vraj moc nechuti, ak lubis maso)

Papagaje mi uhynuli v 2015.

000001010006352901401193085465420854677508546900
DreeStyler
 DreeStyler      22.09.2018 - 14:47:12 [1K] , level: 3, UP   NEW
Tak kralik Ti zdrhne ani nevies kedy cez diery v plote a kym sa rozhodne vratit tak ho zozerie liska alebo jastrab. Je totalne bezbranny na rozdiel od zajaca. Vymenou za slobodu dostane slobodu, ze sa nemusi cely den bat o zivot a zhanat jedlo. Podobne ako vecsina ludi na HPP s fixnou mesacnou mzdou.
Tento system sme mali aj my, ale nebolo to kvoli koseniu, ale kvoli tomu, aby mali co najcerstvejsiu travu kazdy den a mohli jest kolko chcu.
Ja mam dojem, ze o tyrani dnes hovoria najviac ti, ktori zive hospodarske zvierata videli iba na obrazkoch.

00000101000635290140119308546542085467750854690008546994
ππ
 ππ      23.09.2018 - 01:36:15 , level: 4, UP   NEW
ale chovali ste ich, aby ste ich nakoniec porazili, ci?
to co pises mi pride podobne, ako ked si kolegyna kupila vietnamske prasata (alebo whatever mensiu rasu), lebo je lahke ich zivit, zakalacka je pomerne jednoducha, ale to, ze tie prasce kastrovali ako mladata bolo "prakticke" lebo by boli vramci celeho roka, kym ich zajebu divsie a nespratne

Papagaje mi uhynuli v 2015.

0000010100063529014011930854654208546775085469000854699408547058
DreeStyler
 DreeStyler      23.09.2018 - 13:53:44 (modif: 25.09.2018 - 02:42:13), level: 5, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
jasne, na kozky a do truby.
No kastracia je uplny shit, to mi pride ako prilis radikalny zasek. Ale zas, su pripady, kedy to fakt musi byt(zly genofond, voly a pod.).
Ja tu klietku na koleckach obhajujem, pretoze si pametam, ze sa to kralikom celkom pacilo a boli spokojnejsie, nez len trcat cele mesiace v klietke a iba raz za cas sa nechat z klietky vytiahnut a zabehat si.
e.: nakoniec sme tych 5 ci 7 kralikov vsetky pozabijali, lebo nova generacia sa rodila slepa, mali cervene oci a hrozne sa trapili a my tiez. Ani sme ich myslim nezjedli a odvtedy bolo kralikom útrum. Potom chvilku húsky, ale tym sa v malom jarku moc nepacilo, hrádza co sme im spravili im nestacila a odmietali spolupracovat. Velmi panské boli a gunár si na mna furt dovoloval, lebo s kridlami bol vecsi. Ani nie po roku skoncili na pekaci s kapustou a perie vo vankusi. Ostali len sliepky na vajicka a ked po 7-8 rokoch prestali znasat, tak normalne do hrnca vo sviatok. Smrad spálenej rohoviny z opalovania bola krutá predzvest vynikajucej polievky.

000001010006352901401193085465420854677508546810
6*
 6*      22.09.2018 - 00:04:31 , level: 3, UP   NEW
Suhlas, ale mam pocit, ze zajace sa zial na dedinach standardne chovaju v takto malych kotercoch, alebo sa mylim?

00000101000635290140119308546542085467750854681008547962
dixi____
 dixi____      25.09.2018 - 22:18:35 , level: 4, UP   NEW
nie nemyslis sa


Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930854654208546775085468100854796208548007
6*
 6*      26.09.2018 - 08:04:42 (modif: 26.09.2018 - 08:06:16), level: 5, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
:( Ludia su hrozny zivocisny druh. Choval som sice tiez zajaca, zakrsleho, ale mal volny vybeh po byte a sprinty co daval kazdy den boli dokazom toho, ze bez vybehu musia velmi trpiet. Dozil sa 13 rokov.

000001010006352901401193085465420854677508546810085479620854800708548076
dixi____
 dixi____      26.09.2018 - 11:08:36 (modif: 26.09.2018 - 11:10:57), level: 6, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
skoda ze mnohych ludi viac trapia zvierata chovane na maso ako to v akych podmienkach ziju a pracuju ludia a deti a ktorych vyrobky si kupuju v kazdodennom konzume

ktovie ci vegani riesia v akych podmienkach sa produkuju banany, avokada a vsetko dalsie, ktore sa celorocne vozi tisice kilomterov k nam do europy

urcite ma mensi impakt na Zem ked budem takto chovat kraliky pre svoju rodinu a dam si to maso 1-2x do tyzdna ako to maval moj nebohy stary otec,
nez celorocne kupovat zeleninu a ovocie pestovanu v sialenych podmienkach a vozenu maximalne neekonomicky cez polovicu Zeme

ale kazdy podla vlastneho zdraveho rozumu
sucit je jedna vec a dolezita, druha dristat o veganstve v nasim zemepisnych podmienkach a kupovat si trendy elektroniku a stylove oblecko za ktorym je otrocka praca


Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930854654208546730
dobso
 dobso      21.09.2018 - 19:43:27 , level: 2, UP   NEW
Kosacka 6 valec

0000010100063529014011930854654208546719
ode
 ode      21.09.2018 - 18:55:45 , level: 2, UP   NEW
:oD

00000101000635290140119308530761
dixi____
 dixi____      06.08.2018 - 16:09:15 [4K] , level: 1, UP   NEW
Le Monde: Pesticídy zvyšujú riziko cukrovky a obezity
https://www.etrend.sk/ekonomika/le-monde-pesticidy-zvysuju-riziko-cukrovky-a-obezity.html


Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930853076108530997
darmozrac
 darmozrac      07.08.2018 - 05:59:07 [2K] , level: 2, UP   NEW
To our knowledge, we are the first to demonstrate a sexually dimorphic obesogenic and diabetogenic effect of chronic dietary exposure to a common mixture of pesticides at tolerable daily intake (TDI) levels, and to provide evidence for a partial role for constitutive androstane receptor in an in vivo mouse model. This raises questions about the relevance of TDI for individual pesticides when present in a mixture.


original article

Metabolic Effects of a Chronic Dietary Exposure to a Low-Dose Pesticide Cocktail in Mice: Sexual Dimorphism and Role of the Constitutive Androstane Receptor
https://ehp.niehs.nih.gov/ehp2877/" target="_blank">
https://ehp.niehs.nih.gov/ehp2877/

00000101000635290140119308528982
ode
 ode      01.08.2018 - 09:27:06 [5K] , level: 1, UP   NEW
nZsZmqY.jpg

pestovanie v kopčekoch:


Hügelkultur (German, meaning “hill culture” or “mound culture”) is the garden concept of building raised beds over decaying wood piles. Decayed timbers become porous and retain moisture while releasing nutrients into the soil that, in turn, promote root growth in plant materials. As the logs decay, they expand and contract, creating air pockets that assist in aerating the soil, allowing roots to easily penetrate the soil. This decaying environment creates a beneficial home to earthworms. As the worms burrow into the soil, they loosen the soil and deposit nutrient-rich worm castings, beneficial to plants. An earthworm can produce its weight in castings on a daily basis.

The best decayed wood for a Hügelkultur, according to A Growing Culture, comes from alders, applewood, cottonwood, poplar, maple and birch. Use wood products that have been in the process of decay for about a year (using green, or fresh, wood products will rob the soil of necessary nitrogen). Some wood products, like cedar and black walnut, should be avoided because they produce organisms that negatively effect plant growth.

0000010100063529014011930852898208540279
lazyShepherd
 lazyShepherd      03.09.2018 - 10:43:57 , level: 2, UP   NEW
Z praktickeho hladiska podla mna v zasade nepouzitelne ak teda nehodlas na tom roky pestovat nieco invazivne napriklad matu.

Totiz jeden rok ked to zalozis to moze vyzerat efektne ... ale vies ako burina je vsade ... takze co sa ako snazis bude ti to prerastat. A dalsi rok nemas sancu to poorat ani prerylovat lebo vovnutri su konare. Haluzina sa pod zemou za rok nerozlozi, dokonca ani slama uplne.

Dobry napad su vyvysene plosiny. Len tam tiez treba zabudnut na nejaku mechanizaciu a tiez by som tam nevyhnutne nepchal odpad zo stromov. Ten sa da vzdy vyuzit inak. Ak mas na zahrade krb tak si na nom ugrilujes obed ked uschne ... pripadne ak je toho moc a mas stiepkovac spracujes systematicky na pouzitelnu drt ktorou obsypes napriklad vinic.

~ What a time to be alive... ~

000001010006352901401193085289820854027908546539
k0zmonAut
 k0zmonAut      21.09.2018 - 11:48:49 [1K] , level: 3, UP   NEW
Mám vyvýšené záhony a každé 3-4 roky do každého z nich zakopávam tenké konáre z orezu stromov a prekvasenú burinu. Hore ešte pridávam kompost..(túto jeseň snáď aj hnoj) tak sa mi pôda zúrodňuje zhora aj zdola. Pre mňa je to hĺbková intenzívnejšia, ale praktická metóda.. hlavne ma s tým baví experimentovať a vytvárať v záhrade uzavreté cykly (konáre a burinu vracať do pôdy :)

Spaľovať malé konáre z orezu stromov je viac práce ako úžitku podľa mňa.
Kopem to ale ručne do hĺbky dvoch rýľov kvôli ílovitej pôde, ktorá sa zvykne dosť zhutňovať.

0000010100063529014011930852898208529108
k0zmonAut
 k0zmonAut      01.08.2018 - 12:49:08 , level: 2, UP   NEW
Toto je celkom fajn.. napr. v extenzívnejšej záhradke kombinujem menšie konáre (nemusím drviť) z orezu stromov s prekvasenou burinou (kvôli dostatku dusíka) a na vrchu pôdy ešte kompost a mulč. Tie konáre a burina sú vlastne na recykláciu živín :)

000001010006352901401193085289820852910808529392
holdsun
 holdsun      01.08.2018 - 22:21:09 (modif: 01.08.2018 - 22:48:00), level: 3, UP   NEW !!CONTENT CHANGED!!
ja odkedy som presiel viac na eko-natural, mám preblém z nedostatkom konárov, len čo sa prirodzene odlomí, nejaké nápady?, kopicovanie niekto?, lieska?/...

00000101000635290140119308528982085291080852939208529963
dobso
 dobso      03.08.2018 - 10:00:42 [1K] , level: 4, UP   NEW
stromy treba rezat, resp. z orezu susedovych kludne.. ja zas neviem co s tym, resp. viem nechavam to tak..

0000010100063529014011930852898208529108085293920852996308546546
k0zmonAut
 k0zmonAut      21.09.2018 - 11:53:03 , level: 5, UP   NEW
môžeš povedať, že buduješ hmyzí hotel alebo hadovisko ;)

000001010006352901401193085289820852910808529392085299630854654608546561
dobso
 dobso      21.09.2018 - 12:16:06 [6K] , level: 6, UP   NEW
Toto im znie divne, tak vzdy ked sa ma pytaju kedy to popalim hovorim ze “na jesen” a na jesen zas “na jar”. To ze v jednej kope su hady, v druhej jezko, v dalsej sa liahnu fuzace, a ze ked o 20-30 rokov dozije vedlahsi strom a novy zasadim na miesto kde som roky kopil porastie jak z vody, im nehovorim:)

00000101000635290140119308528982085291080852939208529963085465460854656108546613
ode
 ode      21.09.2018 - 14:40:19 , level: 7, UP   NEW
peK!ne

0000010100063529014011930852898208529108085293920852996308530339
holdsun
 holdsun      04.08.2018 - 23:51:20 , level: 5, UP   NEW
njn treba rezať, broskyne a nektarinky hlavne, trochu marhule a jablone na m9 ktoré som oľutoval že som posadil, ale s tým je zbytočná robota a to mi nezapadá do konceptu permakultúry

00000101000635290140119308516492
SYNAPSE CREATOR
 dixi____      26.06.2018 - 22:35:42 , level: 1, UP   NEW  HARDLINK
+ este dnes aj toto ak by niekto mohol
https://dennikn.sk/1163390/osem-domacnosti-sa-ucilo-zit-bez-odpadu-plast-vymenili-za-sklo-nakupuju-na-trhu-a-z-druhej-ruky/?ref=list

dakujem


Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

00000101000635290140119308514450
dobso
 dobso      21.06.2018 - 13:52:07 [3K] , level: 1, UP   NEW
Pred časom tu bola debata na tému hnojiť či nehnojiť lúku.. V poslednom čísle časopisu Veronica som narazil na článok Mgr. Jana Mládka, ktorý by sa dal zhrnúť asi takto: "Ak je lúka druhovo bohatá, netreba ju hnojiť."

Dám sem celý článok, s dovetkom že všetkým ten časák odporúčam, predplatné na Slovensko stojí pár eur ročne.



Rozmanitost rostlin na loukách: nejen estetická záležitost, ale také záruka dlouhodobé produktivity
Jan Mládek

Při sklizni běžné jednosečné louky se každoročně odveze z jednoho hektaru ve 3 tunách sena zhruba 50 kg dusíku i draslíku, 20 kg vápníku, 5 kg fosforu i hořčíku. Dobrý hospodář ví, že pro udržení výnosu je potřeba louku hnojit, protože všechny výše uvedené živiny by rostlinám mohly v dalších letech scházet a sena by bylo postupně méně a méně. Podobnou odezvu jsme čekali i my na našich dlouhodobých pokusných plochách v Bílých Karpatech, kde jsme na části ploch každoročně sklízeli seno, ale tyto pozemky jsme nehnojili. Překvapivě tyto sečené plochy vyprodukovaly i po 7 letech ochuzování půdy o živiny stejné množství suché hmoty jako sousední plochy pasené nebo plochy ponechané ladem. A to hned ve dvou experimentech, v Brumově-Bylnici a na Lopenickém sedle.

Vyvstala řada otázek. Mezi nimi i ta základní: „Jsou naše pozorování náhoda?“ Pár dní pátrání ve vědeckých databázích však ukázalo, že nikoli. Tuto stabilitu produkce i bez hnojení zaznamenali také kolegové při svých pokusech v Estonsku i Německu. V jednom německém experimentu nedošlo k poklesu výnosu dokonce ani po 37 letech exportu živin jednou sečí ročně. Pokusy s tímto výsledkem najdeme v různých oblastech (nížiny i hory, mokrá i suchá stanoviště), ale jedna věc je přece jen spojuje. Jednalo se o louky s vysokou druhovou pestrostí, obvykle i s několika desítkami druhů. Na našich lokalitách rostlo 99 druhů rostlin z 27 čeledí v Brumově-Bylnici a 77 druhů z 21 čeledí na Lopenickém sedle na ploše dvou tenisových hřišť (asi 500 m2). Z toho logickým úsudkem plyne, že stabilita produkce luk je nějak spojena s druhovou pestrostí. Jak? Vždyť to odporuje všem snahám, které vidíme na zemědělských pozemcích.

Pro založení nové louky se používají druhově chudé směsi trav a jetelovin (o 5-10 druzích) a přibývání nových druhů se považuje za zaplevelování. Když se příchozích rostlin objeví moc, zemědělec raději louku přeorá a založí znovu. Je to výhodné? Dokud jsou k dispozici levná minerální hnojiva a od louky nechceme nic jiného než produkci maximálního množství sena, tak se alespoň z finančního hlediska rozorávání a opětovné zakládání luk zřejmě vyplatí. Prognózy však předvídají, že světové zásoby fosforu pro výrobu superfosfátových hnojiv budou vyčerpány do 40 let. Co poté? Bylo by dobré uvažovat již dnes o možnostech, jak udržet produkci luk i bez vydatného minerálního hnojení. Do běžné zemědělské praxe již dávno pronikla jedna zásadní inovace. Dusík můžeme dodat do louky každoročně hnojením (ledkem, močovinou nebo kejdováním) nebo tím, že spolu s trávou vyséváme nějaký druh bobovité rostliny. Jetel nebo vojtěška pomocí symbiózy s hlízkovitými bakteriemi mohou půdu každoročně obohatit až o 300 kg dusíku na jednom hektaru. Co ale rostliny dalších čeledí, mají schopnost také nějak přispívat k udržení úrodnosti půdy a pomoci předcházet poklesu produktivity při každoročním exportu sena a absenci hnojení?

Zpět k našim pokusům. Porosty na sečených plochách si udržely produktivitu zejména proto, že za zmíněných 7 let prošly zásadní změnou druhové skladby. Ve vegetaci se ve zvýšené míře začaly na úkor trav uplatňovat dvouděložné rostliny. Nebyly to dusík fixující bobovité, ale rostliny hlavně z čeledí (dále č.) hvězdnicovité, jitrocelovité, miříkovité, mořenovité, pryskyřníkovité, růžovité, třezalkovité a zimolezovité. Spousta druhů byla zastoupená do 5 % podílu biomasy, avšak obvykle dosahoval jeden druh až 15 % a dával sečeným plochám vzhled. V Brumově-Bylnici sečené plochy žlutě rozzářil svízel syřišťový (č. mořenovité), zatímco na Lopenickém sedle se na nich prosadila fialová barva v podání chrpy úzkoperé (č. hvězdnicovité). Na lokalitě se svízelem při odstraňování živin sečí silně ustoupila válečka prapořitá a na ploše s chrpou zase psineček obecný - trávy s hustým kořenovým systémem, který účinně sbírá živiny těsně pod povrchem půdy. Mělce kořenící trávy byly postupně nahrazeny hluboko kořenícími bylinami. Svízel i chrpa mají poměrně tlusté a málo větvené kořeny, nejtenčí jsou dvakrát silnější než kořeny trav. Půdní prostor, ze kterého mohou byliny přímo čerpat svými kořeny živiny, není příliš velký. Ten většině rostlin výrazně rozšiřuje mykorrhizní symbióza, tedy spolupráce s houbami, jež s rostlinou za cukry vyměňují minerální živiny. Mykorrhizu ovšem využívá velká většina rostlin, bylin i trav.

Kořeny dvouděložných bylin mají exsudáty, uhlíkaté sloučeniny (karboxylázy), které rozpouštějí minerály a uvolňují do půdního roztoku fosfor (živinu nezbytnou zejména v dělivých pletivech, zajišťující rychlý růst). Ten je dostupný nejen pro ně samotné, ale i pro okolní rostliny, které tuto schopnost nemají. Mobilizace fosforu dvouděložnými se využívá i v zemědělství. Leckde po světě se pěstují obilniny (pšenice či kukuřice) společně s dvouděložnými rostlinami, obvykle z čeledi bobovitých (hrách, bob nebo lupina), které obohacují půdu o nafixovaný dusík, ale i o zmobilizovaný fosfor. Obilniny prospívají růstu dvouděložných zase svou schopností uvolňovat z podloží do půdního roztoku železo a zinek pomocí fytosideroforů. Rostliny pak netrpí chlorózou listů a dobře fotosyntetizují. Společné pěstování poskytuje vyšší výnosy než pěstování v monokulturách, čemuž se odborně říká „overyielding“.

Experimenty v travních porostech po celém světě ukázaly, že diverzita rostlin má zásadní pozitivní efekt na produktivitu. Vliv rozmanitosti (například obohacení 4druhové směsi na 16druhovou) je zcela srovnatelný s minerálním hnojením (tj. aplikací 50 kg dusíku na hektar ročně) a je dlouhodobě stabilní, kdežto minerální hnojení ztrácí časem pro podporu výnosu účinnost. Pestrost rostlinného krytu jako taková tak pravděpodobně garantuje dlouhodobě stálý výnos sena z luk.

Schází vykonat ještě mnoho experimentů, abychom lépe pochopili dovednosti celé palety méně prozkoumaných rostlinných čeledí (viz box) a popsali mechanismy, které jev vysoké produktivity při vysoké rozmanitosti provází. Jedním z nich může být i následující fenomén. Kolegové v Krkonoších zaznamenávali několik let pozice druhů na trvalých plochách a zjistili, že řada druhů rostlin po louce putuje. Jinými slovy nevyrostou každý rok na stejném místě. Co je k tomu vede? Zřejmě nejen vyčerpané zásoby půdních živin. Jen zlomek druhů rostlin roste totiž dobře na vlastním substrátu (a ty jsou pak v přírodě hojné). Velká část druhů však na jednom místě brzy trpí patogeny (nepřátelskými bakteriemi a houbami) a roste lépe v půdě po jiných druzích, a sice nejlépe po druzích co nejméně příbuzných. Jestliže je tedy porost na louce dostatečně pestrý, je mnohem jednodušší nepříznivé mikroflóře utéct a v dalším roce vyrůst s obvyklou silou a vyprodukovat podobné množství nadzemní biomasy.

Objevíte-li na loukách ostřice, což jsou trávám podobné rostliny, ale s trojhrannou lodyhou, vězte, že jste na místě s extrémním nedostatkem fosforu. Ostřice (principiálně nemykorrhizní, tedy nespolupracující s houbami) si tento prvek umí obstarat i tam, kde jiným rostlinám nepomůže ani soužití s houbami. Umožňují jim to tzv. mrkvovité kořeny (dauciform roots) vylučující kyselinu citronovou. Přestože byly popsány již v 70. letech na jiných šáchorovitých rostlinách v Austrálii, jejich výskyt u evropských druhů ostřic vědci zaznamenali až v posledních letech. Z běžnějších lučních druhů je najdeme u ostřice bledavé, o. horské, o. chabé, o. jarní, o. plstnaté, o. prosové, o. rusé či o. srstnaté. Stejnokláskové ostřice (podrod Vignea) tyto specializované kořeny nedělají, ale pro změnu uvolňují do půdy kyselinu šťavelovou, která jim fosfor z podloží vydoluje také. Nejsou to tedy pouze dvouděložné byliny, které umí zpřístupnit fosfor.

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. - rostlinný ekolog na katedře ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci, zodpovědný za údržbu dlouhodobých pokusů v lučních porostech Bílých Karpat běžících od roku 2004 dosud, viz web http://grasslandecology.euweb.cz