Permakultúra ⌘ :: Save the planet Earth! It's the only one with beer.


node:	Permakultúra ⌘
template:	3
parent:	Buducnost
owner:	kuky
created:	07.02.2005 - 11:39:31
updated:	27.06.2016 - 00:17:25

cwbe coordinatez:
101
63529
1401193

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

Barix	0
dno	0
mysak	0
sova_dlhochv...	0
baNANA	0
m@rek	0
randlover	0
ulkas	0
tERROR!	0
tom_myto	0
holdsun	0
zyn	0
mammothica	0
dixi____	0
☻	0
smrtak	0
mikco	0
cReTicek	0
Kandel	0
tp	0
jahodisko	0
hugis	1
k0zmonAut	1
ode	1
salma[Locked...	2
Kwisatz Hade...	2
dobso	2
uza	2
mythea	2
wo.hu	2
asety	2
Prospero	2
marosenko	2
kkappabear	2
Fil[Locked_OUT]	2
Ghani	3
vshivak	3
macrek	3
dxtr	4
Banba	4
OlegA	4
paradigm shift	4
_	4
hojso	4
Rusty.	4
slimo	4
imnot	5
Metatron	5
aztec	6
lub0s	7
soonic	7
andread	8
ci boha	8
svetielko	9
koss	9
bebe	9
Smeal	9
ciernabiela	9
goldenslumbers	9
crossfuck	9
Hawros	9
vlastos	9
edna soledadova	9
Arx	9
smitky	9
maioiam	9
chutko madada	10
aarin	11
slivka	11
~ cosmic lau...	12
mala mucha	13
Umbrella umr...	13
doctoor	13
keiro	13
mirex	19
haju	19
nvrmnd	21
rzelnik	21
lubomier.sk	21
mirny	21
empties	21
sementex	21
kljucevskaya	21
valmy	23
mlk	24
skurka	24
Lester	24
Dr. Caligari	24
cellardoor	24
sgt	27
nexus	27
brozkeff	31
asides	32
tybyk	32
lightwarrior	32
merien	32
abana	36
618	36
mikmak	37
Abulia	37
Toneja	37
ROLYC	38
ATWA	38
nadia	38
ash	38
Alenie	38
kybu	38
tramalia	38
send some love	39
dlhy	39
viktor	39
darmozrac	39
druha lapa duhu	39
Fluide	39
.maio	41
georgino	45
nudzo	45
sorum	45
hushko	46
chory nos	46
die_go	47
techko	47
karakumba	47
pokuston	47
maryjanne	48
Samorost	48
zayo	49
janicka[Lock...	52
famine	52
Khatkae	52
orsted	53
humaton	54
kuku	54
uwe filter	54
wertyus	56
Sirecka666	61
nabukadnesarov	62
triptamine	66
zlobiva micka	66
sykorka	68
Loo	68
Giuieme Velgie	68
barzyako	68
IDKFA	69
g-(ro)man	69
q123	71
ronin	71
kv4736	71
absint	74
sinka	77
scarce	77
mitch_lifeguard	78
Seahorse	79
shereel	89
donatella er...	89
dp	93
kokains_myths	94
filio	94
savabian	94
nezvucil	94
urza	97
freemason	100
mischele	100
rooo	100
Crevo	100
Nuuttipukki	101
egor	101
Kubris	101
robo	101
Perpenquana	105
mzpx	105
_tenaten_	105
dnaXX	106
mrkqua	107
rytier kozmo...	109
stew	109
escaline[Loc...	109
whiteline	109
hurahura	109
zjujza	109
P.L.C.	109
OKSid	109
sad&kvet	109
jezek	109
Iluviel	109
e-burger	109
mnemonic	109
skii chrt[Lo...	111
PAS-T-ELKY	111
batakh	113
Niena	114
yesimka	114
king Ak	116
mleczko	117
(baky)	117
vrq[Locked_OUT]	117
majkl806	117
sietdobra.sk	117
saki	117
JFK KLF	117
walterego	118
misyar	118
inspiracia	118
his name is ...	120
Amber	120
blahoslavena	120
Siren	122
mofo	122
Tia	122
ztelauletela	122
rita	123
touch me i\'...	123
bBaran	123
0007	123
.KaBka.	123
KeLLA	124
naivka	125
drudriger	127
Filach	130
extatic.slow...	130
Ivan	133
Feral	134
janella	135
Takmersen	137
555	140
mayor	142
otep	142
Nesmrtelny	143
ritomak	143
pikseliahky	147
kvitekmedovy	150
screenager	151
jian	151
sadza	151
bryndza	151
****	151
Kyyria	151
farebna	152
longpigs	152
kuky	155
m123	156
jamajka	157
mono	157
masaker_mudr...	159
lilu	160
Dorian	160
nela	161
wosa	163
krocht	164
sash	164
kostja	167
chinaski	167
flor	167
vidlizicki	167
helium	167
muna	168
eev	169
Enuma L]X[	169
@OMs	169
:={outKasted}	172
jeviko	184
dulb	184
vesnabesna	184
Soren	186
bujak	187
_____	188
L4ky	189
wsk	191
mkrsp	191
mrjn	194
filtra	194
zack	194
hviezda	194
azazel[Locke...	199
Janko33	202
kamikadze[Lo...	203
miloxe	203
bmx	203
kevala	203
rach	204
janeire	207
bylinka	208
illusionX	208
magenta	210
nihil	212
1744	212
ybz	214
zue	220
FANTAghiro	220
struna	221
lula	222
prihoda	223
nils	223
neclovek	225
lpk	225
mamba_the_black	226
er_walk	229
skeptik	235
Tulak	235
laykaa	237
irma	237
Dispozícia	237
Sedna	237
andysun	237
ostroushko	240
zayko	242
roloaded	245
serotonin	245
Elezer	245
milec	245
solidarity i...	245
jesua	246
gorgona	246
swing	247
DobroSlav	251
venoslava	253
Hlado	258

Permakultúra

Permakultúra SK
Festival Permakultúra v meste

organizácie a ekocentrá SK/CZ

must have literatúra

SK/CZ knihy

súvisiace fóra na kyberii

užitočné linky

Predaj zo dvora | Génová banka starých odrôd | Mapa lokálnych fariem | EKO-MAPA (obsahuje i permakultúrne projekty) | Pomológia

00000101000635290140119308530761

Le Monde: Pesticídy zvyšujú riziko cukrovky a obezity
https://www.etrend.sk/ekonomika/le-monde-pesticidy-zvysuju-riziko-cukrovky-a-obezity.html

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930853076108530997

To our knowledge, we are the first to demonstrate a sexually dimorphic obesogenic and diabetogenic effect of chronic dietary exposure to a common mixture of pesticides at tolerable daily intake (TDI) levels, and to provide evidence for a partial role for constitutive androstane receptor in an in vivo mouse model. This raises questions about the relevance of TDI for individual pesticides when present in a mixture.

original article

Metabolic Effects of a Chronic Dietary Exposure to a Low-Dose Pesticide Cocktail in Mice: Sexual Dimorphism and Role of the Constitutive Androstane Receptor
https://ehp.niehs.nih.gov/ehp2877/" target="_blank">
https://ehp.niehs.nih.gov/ehp2877/

00000101000635290140119308528982

pestovanie v kopčekoch:

Hügelkultur (German, meaning “hill culture” or “mound culture”) is the garden concept of building raised beds over decaying wood piles. Decayed timbers become porous and retain moisture while releasing nutrients into the soil that, in turn, promote root growth in plant materials. As the logs decay, they expand and contract, creating air pockets that assist in aerating the soil, allowing roots to easily penetrate the soil. This decaying environment creates a beneficial home to earthworms. As the worms burrow into the soil, they loosen the soil and deposit nutrient-rich worm castings, beneficial to plants. An earthworm can produce its weight in castings on a daily basis.

The best decayed wood for a Hügelkultur, according to A Growing Culture, comes from alders, applewood, cottonwood, poplar, maple and birch. Use wood products that have been in the process of decay for about a year (using green, or fresh, wood products will rob the soil of necessary nitrogen). Some wood products, like cedar and black walnut, should be avoided because they produce organisms that negatively effect plant growth.

0000010100063529014011930852898208529108

Toto je celkom fajn.. napr. v extenzívnejšej záhradke kombinujem menšie konáre (nemusím drviť) z orezu stromov s prekvasenou burinou (kvôli dostatku dusíka) a na vrchu pôdy ešte kompost a mulč. Tie konáre a burina sú vlastne na recykláciu živín :)

000001010006352901401193085289820852910808529392

ja odkedy som presiel viac na eko-natural, mám preblém z nedostatkom konárov, len čo sa prirodzene odlomí, nejaké nápady?, kopicovanie niekto?, lieska?/...

00000101000635290140119308528982085291080852939208529963

stromy treba rezat, resp. z orezu susedovych kludne.. ja zas neviem co s tym, resp. viem nechavam to tak..

0000010100063529014011930852898208529108085293920852996308530339

njn treba rezať, broskyne a nektarinky hlavne, trochu marhule a jablone na m9 ktoré som oľutoval že som posadil, ale s tým je zbytočná robota a to mi nezapadá do konceptu permakultúry

00000101000635290140119308516492

+ este dnes aj toto ak by niekto mohol
https://dennikn.sk/1163390/osem-domacnosti-sa-ucilo-zit-bez-odpadu-plast-vymenili-za-sklo-nakupuju-na-trhu-a-z-druhej-ruky/?ref=list

dakujem

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

00000101000635290140119308514450

Pred časom tu bola debata na tému hnojiť či nehnojiť lúku.. V poslednom čísle časopisu Veronica som narazil na článok Mgr. Jana Mládka, ktorý by sa dal zhrnúť asi takto: "Ak je lúka druhovo bohatá, netreba ju hnojiť."

Dám sem celý článok, s dovetkom že všetkým ten časák odporúčam, predplatné na Slovensko stojí pár eur ročne.

Rozmanitost rostlin na loukách: nejen estetická záležitost, ale také záruka dlouhodobé produktivity
Jan Mládek

Při sklizni běžné jednosečné louky se každoročně odveze z jednoho hektaru ve 3 tunách sena zhruba 50 kg dusíku i draslíku, 20 kg vápníku, 5 kg fosforu i hořčíku. Dobrý hospodář ví, že pro udržení výnosu je potřeba louku hnojit, protože všechny výše uvedené živiny by rostlinám mohly v dalších letech scházet a sena by bylo postupně méně a méně. Podobnou odezvu jsme čekali i my na našich dlouhodobých pokusných plochách v Bílých Karpatech, kde jsme na části ploch každoročně sklízeli seno, ale tyto pozemky jsme nehnojili. Překvapivě tyto sečené plochy vyprodukovaly i po 7 letech ochuzování půdy o živiny stejné množství suché hmoty jako sousední plochy pasené nebo plochy ponechané ladem. A to hned ve dvou experimentech, v Brumově-Bylnici a na Lopenickém sedle.

Vyvstala řada otázek. Mezi nimi i ta základní: „Jsou naše pozorování náhoda?“ Pár dní pátrání ve vědeckých databázích však ukázalo, že nikoli. Tuto stabilitu produkce i bez hnojení zaznamenali také kolegové při svých pokusech v Estonsku i Německu. V jednom německém experimentu nedošlo k poklesu výnosu dokonce ani po 37 letech exportu živin jednou sečí ročně. Pokusy s tímto výsledkem najdeme v různých oblastech (nížiny i hory, mokrá i suchá stanoviště), ale jedna věc je přece jen spojuje. Jednalo se o louky s vysokou druhovou pestrostí, obvykle i s několika desítkami druhů. Na našich lokalitách rostlo 99 druhů rostlin z 27 čeledí v Brumově-Bylnici a 77 druhů z 21 čeledí na Lopenickém sedle na ploše dvou tenisových hřišť (asi 500 m2). Z toho logickým úsudkem plyne, že stabilita produkce luk je nějak spojena s druhovou pestrostí. Jak? Vždyť to odporuje všem snahám, které vidíme na zemědělských pozemcích.

Pro založení nové louky se používají druhově chudé směsi trav a jetelovin (o 5-10 druzích) a přibývání nových druhů se považuje za zaplevelování. Když se příchozích rostlin objeví moc, zemědělec raději louku přeorá a založí znovu. Je to výhodné? Dokud jsou k dispozici levná minerální hnojiva a od louky nechceme nic jiného než produkci maximálního množství sena, tak se alespoň z finančního hlediska rozorávání a opětovné zakládání luk zřejmě vyplatí. Prognózy však předvídají, že světové zásoby fosforu pro výrobu superfosfátových hnojiv budou vyčerpány do 40 let. Co poté? Bylo by dobré uvažovat již dnes o možnostech, jak udržet produkci luk i bez vydatného minerálního hnojení. Do běžné zemědělské praxe již dávno pronikla jedna zásadní inovace. Dusík můžeme dodat do louky každoročně hnojením (ledkem, močovinou nebo kejdováním) nebo tím, že spolu s trávou vyséváme nějaký druh bobovité rostliny. Jetel nebo vojtěška pomocí symbiózy s hlízkovitými bakteriemi mohou půdu každoročně obohatit až o 300 kg dusíku na jednom hektaru. Co ale rostliny dalších čeledí, mají schopnost také nějak přispívat k udržení úrodnosti půdy a pomoci předcházet poklesu produktivity při každoročním exportu sena a absenci hnojení?

Zpět k našim pokusům. Porosty na sečených plochách si udržely produktivitu zejména proto, že za zmíněných 7 let prošly zásadní změnou druhové skladby. Ve vegetaci se ve zvýšené míře začaly na úkor trav uplatňovat dvouděložné rostliny. Nebyly to dusík fixující bobovité, ale rostliny hlavně z čeledí (dále č.) hvězdnicovité, jitrocelovité, miříkovité, mořenovité, pryskyřníkovité, růžovité, třezalkovité a zimolezovité. Spousta druhů byla zastoupená do 5 % podílu biomasy, avšak obvykle dosahoval jeden druh až 15 % a dával sečeným plochám vzhled. V Brumově-Bylnici sečené plochy žlutě rozzářil svízel syřišťový (č. mořenovité), zatímco na Lopenickém sedle se na nich prosadila fialová barva v podání chrpy úzkoperé (č. hvězdnicovité). Na lokalitě se svízelem při odstraňování živin sečí silně ustoupila válečka prapořitá a na ploše s chrpou zase psineček obecný - trávy s hustým kořenovým systémem, který účinně sbírá živiny těsně pod povrchem půdy. Mělce kořenící trávy byly postupně nahrazeny hluboko kořenícími bylinami. Svízel i chrpa mají poměrně tlusté a málo větvené kořeny, nejtenčí jsou dvakrát silnější než kořeny trav. Půdní prostor, ze kterého mohou byliny přímo čerpat svými kořeny živiny, není příliš velký. Ten většině rostlin výrazně rozšiřuje mykorrhizní symbióza, tedy spolupráce s houbami, jež s rostlinou za cukry vyměňují minerální živiny. Mykorrhizu ovšem využívá velká většina rostlin, bylin i trav.

Kořeny dvouděložných bylin mají exsudáty, uhlíkaté sloučeniny (karboxylázy), které rozpouštějí minerály a uvolňují do půdního roztoku fosfor (živinu nezbytnou zejména v dělivých pletivech, zajišťující rychlý růst). Ten je dostupný nejen pro ně samotné, ale i pro okolní rostliny, které tuto schopnost nemají. Mobilizace fosforu dvouděložnými se využívá i v zemědělství. Leckde po světě se pěstují obilniny (pšenice či kukuřice) společně s dvouděložnými rostlinami, obvykle z čeledi bobovitých (hrách, bob nebo lupina), které obohacují půdu o nafixovaný dusík, ale i o zmobilizovaný fosfor. Obilniny prospívají růstu dvouděložných zase svou schopností uvolňovat z podloží do půdního roztoku železo a zinek pomocí fytosideroforů. Rostliny pak netrpí chlorózou listů a dobře fotosyntetizují. Společné pěstování poskytuje vyšší výnosy než pěstování v monokulturách, čemuž se odborně říká „overyielding“.

Experimenty v travních porostech po celém světě ukázaly, že diverzita rostlin má zásadní pozitivní efekt na produktivitu. Vliv rozmanitosti (například obohacení 4druhové směsi na 16druhovou) je zcela srovnatelný s minerálním hnojením (tj. aplikací 50 kg dusíku na hektar ročně) a je dlouhodobě stabilní, kdežto minerální hnojení ztrácí časem pro podporu výnosu účinnost. Pestrost rostlinného krytu jako taková tak pravděpodobně garantuje dlouhodobě stálý výnos sena z luk.

Schází vykonat ještě mnoho experimentů, abychom lépe pochopili dovednosti celé palety méně prozkoumaných rostlinných čeledí (viz box) a popsali mechanismy, které jev vysoké produktivity při vysoké rozmanitosti provází. Jedním z nich může být i následující fenomén. Kolegové v Krkonoších zaznamenávali několik let pozice druhů na trvalých plochách a zjistili, že řada druhů rostlin po louce putuje. Jinými slovy nevyrostou každý rok na stejném místě. Co je k tomu vede? Zřejmě nejen vyčerpané zásoby půdních živin. Jen zlomek druhů rostlin roste totiž dobře na vlastním substrátu (a ty jsou pak v přírodě hojné). Velká část druhů však na jednom místě brzy trpí patogeny (nepřátelskými bakteriemi a houbami) a roste lépe v půdě po jiných druzích, a sice nejlépe po druzích co nejméně příbuzných. Jestliže je tedy porost na louce dostatečně pestrý, je mnohem jednodušší nepříznivé mikroflóře utéct a v dalším roce vyrůst s obvyklou silou a vyprodukovat podobné množství nadzemní biomasy.

Objevíte-li na loukách ostřice, což jsou trávám podobné rostliny, ale s trojhrannou lodyhou, vězte, že jste na místě s extrémním nedostatkem fosforu. Ostřice (principiálně nemykorrhizní, tedy nespolupracující s houbami) si tento prvek umí obstarat i tam, kde jiným rostlinám nepomůže ani soužití s houbami. Umožňují jim to tzv. mrkvovité kořeny (dauciform roots) vylučující kyselinu citronovou. Přestože byly popsány již v 70. letech na jiných šáchorovitých rostlinách v Austrálii, jejich výskyt u evropských druhů ostřic vědci zaznamenali až v posledních letech. Z běžnějších lučních druhů je najdeme u ostřice bledavé, o. horské, o. chabé, o. jarní, o. plstnaté, o. prosové, o. rusé či o. srstnaté. Stejnokláskové ostřice (podrod Vignea) tyto specializované kořeny nedělají, ale pro změnu uvolňují do půdy kyselinu šťavelovou, která jim fosfor z podloží vydoluje také. Nejsou to tedy pouze dvouděložné byliny, které umí zpřístupnit fosfor.

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. - rostlinný ekolog na katedře ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci, zodpovědný za údržbu dlouhodobých pokusů v lučních porostech Bílých Karpat běžících od roku 2004 dosud, viz web http://grasslandecology.euweb.cz

0000010100063529014011930851445008515951

veronica bol vždy dobrý časopis, iba som ho už roky nemal na dosah...

0000010100063529014011930851445008514457

stabilita produkce luk je nějak spojena s druhovou pestrostí

00000101000635290140119308511006

35201878_2193886327318161_4189390587478147072_o.jpg?_nc_cat=0&oh=c16c8fe6b906ca5480c0dbc41c1407ca&oe=5BB3A875

don't take my kindness as a sign of weakness

00000101000635290140119308510918

Obnovili opustenú španielsku dedinu, posielajú ich do väzenia
https://artemis.sme.sk/api/v2/article/20847247?mid=10&fa=1&noAdverts=0&nightmode=0

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

00000101000635290140119308507114

Ak hľadáte nejaký dobrý zdroj pravidelných záhradkárskych informácií, tak odporúčam mesačník Doma v záhrade.
Sú tam rady prof. Hričovského pre každý mesiac a užitočné články, nielen reklamy na postreky ako v Slovenskom záhradkárovi (napr. článok ochrana jarných plodín bol len zoznamom postrekov). Plus mali parádnu prílohu o pomológii a články od ľudí z občianskych združení, ktoré sa venujú zachovávaniu starých odrôd.

00000101000635290140119308497913

Invazívne druhy rastlín a odolné plevely

Máte skúsenosti s ekologickou a podľa možností aj kreatívnou likvidáciou invazívnych druhov rastlín a odolných plevelov? Zdieľajte skúsenosti, výskumy aj rady starej matere.

0000010100063529014011930849791308498088

Chcem vyskúšať to hĺbkové mulčovanie čo si odporúčal, ale čas sadby nepustil ešte.

U nás máme hlavne pýr a vykopávame ručne, prekvášame a kompostujeme.. Následne zakopávame (vraciame naspäť) s tenkými konármi z orezu sadu do vyvýšených záhonov (cca 1-2 rýle do hĺbky).

0000010100063529014011930849791308497917

Začnem ja.

Krídlatka japonská - Fallopia japonica

Koza s neustálym prístupom k problémovému miestu + min. 3m radius kvôli odnožovaniu. Niečo vyše roka vydržala krídlatka, koza mala prístup cca na 1500m^2, z čoho cca 40 bolo zarastených krídlatkov. Vyskúšané v Skýcove, kompletná likvidácia krídlatky. Pred kozou raz pokosené.
Ručné kosenie nie veľmi účinné - nutné častejšie ako raz do týždňa. Mladé výhony sa ale dajú použiť namiesto rebarbory. Mala by byť ešte výživnejšia, ale tiež obsahuje kyselinu šťavelovú takže opatrne. Japonci majú niekoľkodňové postupy na odstránenie kyseliny. Ručné kosenie skúšané v Banskej Bystrici, zatiaľ neuspokojivo.
Nefunguje ani hlboký mulč - kartón + 60cm hnoja. Krídlatka smelo prerazí.
Doplnene: pod cca 20cm slamy kridlatka odnozuje tesne popod slamu. Sice ju to nespomaluje, zato a velmi pekne dju vytahovat mlade krehke vyhony bez chlorofilu (a la biela spargla) a casti korenov (resveratrol)

Zlatobyľ kanadská - Solidago canadensis

Mangalice milujú mladú zlatobyľ. 3 mangalice cca na 4000m^2 spomalili vegetačnú dobu zlatobyle cca o mesiac. Pri pokusoch tráva v jednej ruke, zlatobyľ v druhej, si mangalice vždy vybrali zlatobyľ, kým bola menšia ako cca 50cm. Pre úplú likvidáciu by mala byť väčšia koncentrácia prasiat a niekoľko kosení počas sezóny. Ešte je otázne, nakoľko sa mení chémia zlatobyle počas sezóny a nakoľko sa mení aj pokosená/spasená rastlina. Každopádne na prdel dostala. Odskúšané v Stožku aj kontrolnou vzorkou zlatobyle na vedľajšej lúke.
Zatiaľ neotestovaný postup - prevalcovať a polámať mulčovacím valcom (s lamelami) a vysiať zelené hnojenie, hlavne horčicu/repku. Opakovať niekoľko rokov.
Hlboký mulč - kartón + 60cm hnoja zdá sa zatiaľ funguje. Rastliny pred mulčovaním nekosiť ale položiť.

Kozonoha hostcová - Aegopodium podagraria

Mulč kartón+slama nefunguje, o pár týždňov prerastá ako keby nič, korene má všade popod kartón.
Vyžieranie by mohlo fungovať pokiaľ je na dobrom mieste. Žiaľ, chuť sa v priebehu sezóny dosť výrazne mení a tak zo základovej zeleniny na špenát sa stane max. pár lístkov do polievky. Viem o jednom vitarianskom pare co tvrdi ze ich na zahrade vyzrali, inac to nikto moc nestiha https://www.youtube.com/watch?v=2BiXciGDFZ4

Pichliač roľný - Cirsium arvense

Dá sa celkom efektívne vyžierať, najlepší je do štiav alebo smoothies, mladý aj do polievky. Ináč dosť pichá.
Mulč iba jemne spomalí rast. Dlhodobé bezorebné/bezrýľovacie pestovanie spojené s vytrhávaním ale pomáha, keďže sa rastlina zbytočne nemnoží kúskami koreňov odseknutými rýľovaním a zároveň sa ľahšie vyťahuje zo zeme.

don't take my kindness as a sign of weakness

0000010100063529014011930849791308497916

Ceska statna ochrana prirody robila na to vyskumy - porovnania - rozne druhy pristupov od kosby/vytnutia bez/s naslednym spasanim az po tvrdu chemiu. Da sa to doguglit.

000001010006352901401193084979130849791608497918

dik za info, vygooglil som len nejake errory. vedel by si to sem pastnut?

a pytal som sa aj na osobne skusenosti :)

don't take my kindness as a sign of weakness

00000101000635290140119308497913084979160849791808500762

mal si cas to kuknut? celkom by ma zaujimalo ci pri rastlinach kde mas vlastne skusenosti ich hodnotenie kosby/spasania sedi s tvojimi vysledkami alebo nie.

0000010100063529014011930849791308497916084979180850076208500937

Co si, momentalne nestiham kosit, nie to este citat :) odlozene to mam pekne

don't take my kindness as a sign of weakness

00000101000635290140119308497913084979160849791808498197

narychlo som nasiel napr. tento celkom dobry sumar - zvlast pre kazdu rastlinu je tam popisana uspesnost pri mechanickej likvidacii, spasani, a pri chemickej roznymi sposobmi.
http://www.broz.sk/files2/file/odborna-prirucka-pri-eliminacii-invyznych-rastlin.pdf

Inak velmi zaujimavy stroj eliminujuci pouzivanie sraciek v mestskom prostredi - strana 11 tohto casopisu https://www.karlovaves.sk/wp-content/uploads/KV_11_2017_web.pdf

00000101000635290140119308493030

Robili ste niekto automatický zavlažovací systém?
Zvažujem takéto solárne čerpadlo, že by vytiahlo do 1000l nádrže vodu zo 6 metrovej studne.
Z nádrže by to potom išlo samospádom do kvapkovej závlahy vo vyvýšených záhonoch, ktoré mi dosť presychajú.
Robil to niekto, prípadne máte tipy na nízkotlakové zavlažovacie systémy? Lacné nechemické nádrže? Dobré hadice?
Na záhradu chodím cca 1-2 do týždňa.

Ešte som našiel aj veterné čerpadlo ako z westernu, ale je dosť drahé..okolo 1000 Eur. A tieto slovenské veterné, ale s vysokým výkonom.
Inak som sa musel prelúskať asi 15timi solárnymi fontánkami a vodopádikmi, aby som našiel niečo aj s výtlakom z normálnej studne.. nielen jazierkový vodotrysk za 150 Eur.

00000101000635290140119308489391

ahojte,

neexistuje nejaka vopred kupitelna zmes permakulturnch semien? proste ze by niekto pripravil podla permakulturnych tabuliek aj mix semien, ktore by clovek bez rozmyslania jednoducho vysadil.

alebo treba vsetko pracne po jednom semienku kombinovat napriec celou zahradou? este som videl nieco taketo, co je celkom blizko tomu, co by som chcel, ale stale je to zbytocne vela (mne staci len sacok so semenami): uz nemozem najst to youtube video, ale jednalo sa o taku all-in-one krabicu - semena, nejaka hlina, a velka papierova maketa 1 m2, kde boli od seba vytlacene diery s popisom, aky druh semena do nej vlozit. ten papier sa jednoducho prilozit nad zahon, posadilo sa do dier podla popisu, a posunul sa dalej.

edit: nasiel som to:

0000010100063529014011930848939108489861

Chcel som mudrovat o mentalnej lenivosti ale aby som prekonal tu vlastnu, tak sa radsej spytam.

- semena coho mas na mysli? Stromov? Bylin? Zeleniny?

- co si mam predstavit pod pojmom permakulturne semena? Ake su nepermakulturne?

- preco chces nieco kombinovat po jednom semienku? Keby si mal zmes, tiez by si ju ukladal do zeme po jednom semienku?

- preco chces nieco sadit/siat bez rozmyslania? Nemala by byt prvirada tvoja potreba vypestku, potom zhodnotenie lokalnych podmienok a podla tychto veci vyber vhodnych rastlin?

- co ocakavas od vysledku? Vypestovanu zeleninu, studium polykultur, zakrytie nevyuziteho miesta, vyskusanie postupu z knizky od Holzera/Svobodu, alebo naplnenie nejakeho idealu?

don't take my kindness as a sign of weakness

000001010006352901401193084893910848986108489883

nie, nejdem do ziadneho idealu. v principe mam velmi jednoduchy ciel, mam par zahonov a idem tam sadit (teda tento rok som uz vysadil) zeleninu. nechcem to riesit tak, ze meter cibule, meter rajcin, meter zemiakov a dalsi meter papriky.
chapem, ze permakultura to je aj okolie, stromy, kriky, chrobaky, kazdopadne v tomto pripade by mi uplne stacilo, ak by som povedzme vedel rozdelit tu zeleninu napriklad tym sposobom, ze nie 1 meter suvisleho salatu, ale 2 metre na striedacku salat/cibula, lebo nedajboze slimaky mi nepozeru salat ak bude v ceste cibula.
pripadne paprika rajcina, lebo by to mohlo mat inu chut.

nie som az taky nadsenec a anis a tomu nebudem venovat viacej, nez len vecernym polievanim zahonov, ktore aj tak zautomatizujem. len chcel vyuzit mozno uz nieco, co niekto na tento ucel mohol uz navrhnut. lebo ako pozeram po celej dedine, vsetci maju pekne porozdelovane zahoniky na metre zemakov, metre kukuric, a kilometre cibule. nikde nikto ani len naznak nejakeho premiesania, ale pekne po starom komunistickom upratane, uhladene a rozdelene podla typu.

proste nejaka krabica, kde by bolo povedzme zlozenie na 10m2 zahonov a vsetko pekne ako hore vo videu ako pre debila, jednoducha mapa, co kde zasiat. chapem otazke, ze niekto si chce zasiat rajciny iny zase baklazany, ja osobne by som sa vobec nebranil akejkolvek zelenine. od tekvice cez patizon az po zeruchu. cize cokolvek by bolo v tej krabicy, to by som vysadil

00000101000635290140119308489391084898610848988308490206

polievať treba ráno, aj kvôli slimákom ktorým sa ohromne páči mať v noci mokro (a cibuľa im chutí tiež).

to čo hľadáš ty, je základné rozdelenie zeleniny do polykultúry, teda keď sa zhodneme na tom že priamo zmes/balíček semien nepredávajú.. pozri si toto http://stastnezahrady.blogspot.sk/2014/

mne sa pri podobnom pokuse osvedčilo rozrobiť kus zeme, nahádzať všetky semená po záruke čo som mal doma a potom pozorovať a sem tam niečo odtrhnúť, ale na samozásobenie to nestačí a prešiel som zatiaľ na rôzne kombinácie dvoch plodín v riadkovom záhone + výnimky

poradil by som ti nakúpiť lacné semienka obľúbených zelenín a rozhádzať, sem tam poliať a pozorovať, nemať prehnané očakávania ani snahu a užiť si to čo sa podarí

0000010100063529014011930848939108489493

dobrý nápad, nepoznám, ja si kupujem samostatne a "miešam"

teraz som vysial klíčivý mix ale nie na jedenie klíčkov. tak by som si to predstavoval, akurát je problém s rozdielnou váhou semien - nemôžu byť pomiešané v jednom balení/siať sa naraz, lebo ich vietor/odpor vzduchu rozdelí a ťažké zaletia ďalej na jedno miesto, ľahké odfúkne..

000001010006352901401193084893910848949308489662

mozno to tak je dobre, ze nie su uplne premiesane, iba su v blizkosti

00000101000635290140119308486380

Dnes sme boli pomôcť deckám z OZ Pangaea v novom sade, ktorý vysadili minulý rok. Robia tam fakt kopec dobrej a ťažkej roboty. Osobne neobľubujem prácu v záhrade, ale toto je z nejakého dôvodu príjemné a človek tam pookreje. Odporúčam vyskúšať aj tým, ktorí inak na takéto moc niesú. Toto je ich nový projekt http://ovocnystrom.sk/ A Bošácka dolina, tá človeka osloví. Koncentrované krásno. Mrzí ma, že tie fotky sú také lame, lebo nie sú vôbec adekvátne.

00000101000635290140119308486264

Komunitná záhrada Krčace

Majster záhradník: id m@rek
Záhradníci: id Fil, id def, id Schwester, id Faust

FB skupina: https://www.facebook.com/groups/874919122528592/

Vstup je voľný ale treba poznať kód od zámky. Na pozemku sú často aj majitelia ale sú v pohode. Miest na sadenie je viac a v areáli je aj veľa ovocných stromov.

00000101000635290140119308484268

Priatelia, robime cez vikend 20-22.4. kurz Uvod dopermakultury v Bratislave. Este je par miest volnych a cena je symbolicka, tak ak ma niekto zaujem, prihlaste sa na: info@institutgaia.sk

Viac info:
https://www.facebook.com/events/156660325005436/

29683726_1957183887633804_8066792692902590401_n.jpg?_nc_cat=0&oh=d15a5f80cc2ebb7bc2bc57c5910feb1a&oe=5B5B5268

Program:

Piatok 20.4.
18.00 - 18.45 Úvod do kurzu
19.00 - 19.45 Čo je permakultúra
20.00 - 20.45 Permakultúrna etika a jej význam

Sobota 21.4.
9.00 - 9.45 Zoznámenie a úvodná hra
10.00 - 10.45 Sieť života
11.00 - 11.45 Vzory
12.00 - 14.00 Obed
14.00 - 14.45 Princípy
15.00 - 15.45 Jedlý les
16.00 - 16.45 Pôda, voda, terén
17.00 - 17.45 Komunitné plánovanie a tvorba zadania
17.45 - 19.00 Večera
19.00 - 21.00 Komunitné záhrady - hostia, diskusia

Nedeľa 22.4.
9.00 - 9.45 Zahriatie a úvodná hra
10.00 - 10.45 Úvod do dizajnu
11.00 - 11.45 Čítanie krajiny
12.00 - 13.00 Obed
13.00 - 13.45 Dizajn pre ľudí
14.00 - 14.45 Permakultúra v meste
15.00 - 15.45 Zhodnotenie a zopakovanie
16.00 - 16.45 Otázky a odpovede

don't take my kindness as a sign of weakness

login::		password::
	name:: id::