Permakultúra ⌘ :: Lucy in the Sky with Diamonds


node:	Permakultúra ⌘
template:	3
parent:	Buducnost
owner:	kuky
created:	07.02.2005 - 11:39:31
updated:	27.06.2016 - 00:17:25

cwbe coordinatez:
101
63529
1401193

ABSOLUT
KYBERIA

permissions
you:	r,
system:	public
net:	yes

dixi____	0
Kuzmics	0
tom_myto	0
holdsun	0
Barix	0
sova_dlhochv...	0
Fil	0
vshivak	0
zyn	0
mysak	0
dobso	0
m@rek	0
tERROR!	0
macrek	0
k0zmonAut	0
ode	0
ulkas	0
tp	0
jahodisko	0
cReTicek	0
☻	0
smrtak	0
kkappabear	0
dno	0
bebe	0
wo.hu	0
chutko madada	1
baNANA	1
Kandel	2
salma	2
asety	2
hugis	2
Banba	2
mammothica	2
mikco	2
Hawros	2
cellardoor	2
randlover	2
mythea	4
Kwisatz Hade...	4
Prospero	4
marosenko	4
uza	4
Ghani	5
Rusty.	6
OlegA	6
hojso	6
paradigm shift	6
slimo	6
dxtr	6
_	6
Metatron	7
imnot	7
aztec	8
soonic	9
lub0s	9
ci boha	10
andread	10
Smeal	11
ciernabiela	11
svetielko	11
Arx	11
crossfuck	11
vlastos	11
goldenslumbers	11
smitky	11
maioiam	11
edna soledadova	11
koss	11
aarin	13
slivka	13
~ cosmic lau...	14
Umbrella umr...	15
mala mucha	15
doctoor	15
keiro	15
haju	21
mirex	21
sementex	23
empties	23
mirny	23
lubomier.sk	23
rzelnik	23
kljucevskaya	23
nvrmnd	23
valmy	25
mlk	26
Dr. Caligari	26
Lester	26
skurka	26
nexus	29
sgt	29
brozkeff	33
lightwarrior	34
asides	34
tybyk	34
merien	34
618	38
abana	38
mikmak	39
Abulia	39
Toneja	39
kybu	40
nadia	40
Alenie	40
ROLYC	40
ash	40
tramalia	40
ATWA	40
Fluide	41
dlhy	41
druha lapa duhu	41
viktor	41
darmozrac	41
send some love	41
.maio	43
nudzo	47
sorum	47
georgino	47
chory nos	48
hushko	48
pokuston	49
die_go	49
karakumba	49
techko	49
Samorost	50
maryjanne	50
zayo	51
Khatkae	54
janicka[Lock...	54
famine	54
orsted	55
kuku	56
humaton	56
uwe filter	56
wertyus	58
Sirecka666	63
nabukadnesarov	64
triptamine	68
zlobiva micka	68
sykorka	70
Loo	70
barzyako	70
Giuieme Velgie	70
IDKFA	71
g-(ro)man	71
q123	73
ronin	73
kv4736	73
absint	76
scarce	79
sinka	79
mitch_lifeguard	80
Seahorse	81
donatella er...	91
shereel	91
dp	95
kokains_myths	96
savabian	96
nezvucil	96
filio	96
urza	99
Crevo	102
freemason	102
rooo	102
mischele	102
Kubris	103
robo	103
Nuuttipukki	103
egor	103
_tenaten_	107
Perpenquana	107
mzpx	107
dnaXX	108
mrkqua	109
OKSid	111
P.L.C.	111
jezek	111
sad&kvet	111
Iluviel	111
zjujza	111
escaline[Loc...	111
mnemonic	111
e-burger	111
stew	111
whiteline	111
rytier kozmo...	111
hurahura	111
skii chrt[Lo...	113
PAS-T-ELKY	113
batakh	115
yesimka	116
Niena	116
king Ak	118
(baky)	119
-/[Locked_OUT]	119
JFK KLF	119
sietdobra.sk	119
majkl806	119
mleczko	119
saki	119
misyar	120
inspiracia	120
walterego	120
Amber	122
his name is ...	122
blahoslavena	122
Siren	124
ztelauletela	124
mofo	124
Tia	124
bBaran	125
.KaBka.	125
touch me i\'...	125
0007	125
rita	125
KeLLA	126
naivka	127
drudriger	129
extatic.slow...	132
Filach	132
Ivan	135
Feral	136
janella	137
Takmersen	139
555	142
otep	144
mayor	144
Nesmrtelny	145
ritomak	145
pikseliahky	149
kvitekmedovy	152
screenager	153
****	153
sadza	153
bryndza	153
jian	153
Kyyria	153
farebna	154
longpigs	154
kuky	157
m123	158
jamajka	159
mono	159
masaker_mudr...	161
lilu	162
Dorian	162
nela	163
wosa	165
krocht	166
sash	166
vidlizicki	169
kostja	169
chinaski	169
helium	169
flor	169
muna	170
@OMs	171
eev	171
XinthaX_Err0r	171
:={outKasted}	174
vesnabesna	186
jeviko	186
dulb	186
Soren	188
bujak	189
_____	190
L4ky	191
wsk	193
mkrsp	193
zack	196
filtra	196
hviezda	196
mrjn	196
azazel[Locke...	201
Janko33	204
miloxe	205
kevala	205
kamikadze[Lo...	205
bmx	205
rach	206
janeire	209
bylinka	210
illusionX	210
magenta	212
nihil	214
1744	214
ybz	216
zue	222
FANTAghiro	222
struna	223
lula	224
nils	225
prihoda	225
lpk	227
neclovek	227
mamba_the_black	228
er_walk	231
Tulak	237
skeptik	237
Dispozícia	239
laykaa	239
irma	239
andysun	239
Sedna	239
ostroushko	242
zayko	244
serotonin	247
roloaded	247
Elezer	247
milec	247
solidarity i...	247
gorgona	248
jesua	248
swing	249
DobroSlav	253
venoslava	255
Hlado	260

Permakultúra

Permakultúra SK
Festival Permakultúra v meste

organizácie a ekocentrá SK/CZ

must have literatúra

SK/CZ knihy

súvisiace fóra na kyberii

užitočné linky

Predaj zo dvora | Génová banka starých odrôd | Mapa lokálnych fariem | EKO-MAPA (obsahuje i permakultúrne projekty) | Pomológia

00000101000635290140119308548521

Používa sa štyridsať rokov proti burine. Zistili, že môže zabíjať včely
https://tech.sme.sk/c/20923575/mal-byt-bezpecny-najrozsirenejsi-herbicid-moze-nepriamo-zabijat-vcely.html?ref=trz

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930854852108549942

Negativnych vplyvov na vcely je tam daleko viac, nez len glyfosat. Ked sa nebude pouzivat glyfosat, budu sa pouzivat ine herbicidy, pri ktorych sa casom tiez ukazu rozne vedlajsie ucinky.

00000101000635290140119308546542

Dnes ma pobavilo :)

41684526_1703053476473022_3633618688344588288_n.jpg?_nc_cat=0&oh=3ae6eec8e8b41ac9ec6b48a32be7b8eb&oe=5C24C3FE

Viac obrázkov

0000010100063529014011930854654208546775

Veľmi zábavné týranie zvierat.

Najebať cca šesť zajacov na meter štvorcový znie ako super nápad.

Ale zas pre ľudí, čo si kupujú lacné vajcia a mäso to nebude robiť žiaden rozdiel...

000001010006352901401193085465420854677508547095

Mohli ich tam dať menej.. to je pravda.
Držať zvieratá v klietke ani veľkochovy na lacné mäso a vajíčka tiež nepovažujem za humánne.
Každopádne je fajn ak si človek vymyslí spôsob ako mu zvieratá sami pokosia záhradku bez toho, aby mu zjedli čo pestuje..

000001010006352901401193085465420854677508546968

aku velku klietku potrebuje zajac?

00000101000635290140119308546542085467750854696808547031

Aka velka klietka by vyhovovala Tebe?

0000010100063529014011930854654208546775085469680854703108547507

hocijaka okrem korporatnej a statnej

00000101000635290140119308546542085467750854696808546969

klietka mu staci mala, aj pes cez den vydrzi v klietke, ktora je pomerovo rovnako velka k jeho velkosti, ako kralicia ku kralicej
dolezity je vybeh imho
kralici potrebuju behat a skakat, inak tlstnu a maju zdravotne potize

e: z pozicie, ze kralik je moje domace zviera, nechovam ho na maso, neviem, ako je to v pripade, ze ho chces zjest.. mozno ludia, co kraliky chovaju na zranie, ocenia pripadny tuk, ale viem 100% potvrdit, ze kralik je velmi spolocenske zviera, byt na malom fleciku s viacerymi im nevadi (ak je to len vramci pasenia sa a vybeh inak maju)
no a ak si uvedomis, ako velmi kontaktne a spolocwnske zviera to je, nikdy by si ho nejedol (maso vraj moc nechuti, ak lubis maso)

Papagaje mi uhynuli v 2015.

000001010006352901401193085465420854677508546900

Tak kralik Ti zdrhne ani nevies kedy cez diery v plote a kym sa rozhodne vratit tak ho zozerie liska alebo jastrab. Je totalne bezbranny na rozdiel od zajaca. Vymenou za slobodu dostane slobodu, ze sa nemusi cely den bat o zivot a zhanat jedlo. Podobne ako vecsina ludi na HPP s fixnou mesacnou mzdou.
Tento system sme mali aj my, ale nebolo to kvoli koseniu, ale kvoli tomu, aby mali co najcerstvejsiu travu kazdy den a mohli jest kolko chcu.
Ja mam dojem, ze o tyrani dnes hovoria najviac ti, ktori zive hospodarske zvierata videli iba na obrazkoch.

00000101000635290140119308546542085467750854690008546994

ale chovali ste ich, aby ste ich nakoniec porazili, ci?
to co pises mi pride podobne, ako ked si kolegyna kupila vietnamske prasata (alebo whatever mensiu rasu), lebo je lahke ich zivit, zakalacka je pomerne jednoducha, ale to, ze tie prasce kastrovali ako mladata bolo "prakticke" lebo by boli vramci celeho roka, kym ich zajebu divsie a nespratne

Papagaje mi uhynuli v 2015.

0000010100063529014011930854654208546775085469000854699408547058

jasne, na kozky a do truby.
No kastracia je uplny shit, to mi pride ako prilis radikalny zasek. Ale zas, su pripady, kedy to fakt musi byt(zly genofond, voly a pod.).
Ja tu klietku na koleckach obhajujem, pretoze si pametam, ze sa to kralikom celkom pacilo a boli spokojnejsie, nez len trcat cele mesiace v klietke a iba raz za cas sa nechat z klietky vytiahnut a zabehat si.
e.: nakoniec sme tych 5 ci 7 kralikov vsetky pozabijali, lebo nova generacia sa rodila slepa, mali cervene oci a hrozne sa trapili a my tiez. Ani sme ich myslim nezjedli a odvtedy bolo kralikom útrum. Potom chvilku húsky, ale tym sa v malom jarku moc nepacilo, hrádza co sme im spravili im nestacila a odmietali spolupracovat. Velmi panské boli a gunár si na mna furt dovoloval, lebo s kridlami bol vecsi. Ani nie po roku skoncili na pekaci s kapustou a perie vo vankusi. Ostali len sliepky na vajicka a ked po 7-8 rokoch prestali znasat, tak normalne do hrnca vo sviatok. Smrad spálenej rohoviny z opalovania bola krutá predzvest vynikajucej polievky.

000001010006352901401193085465420854677508546810

Suhlas, ale mam pocit, ze zajace sa zial na dedinach standardne chovaju v takto malych kotercoch, alebo sa mylim?

00000101000635290140119308546542085467750854681008547962

nie nemyslis sa

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930854654208546775085468100854796208548007

:( Ludia su hrozny zivocisny druh. Choval som sice tiez zajaca, zakrsleho, ale mal volny vybeh po byte a sprinty co daval kazdy den boli dokazom toho, ze bez vybehu musia velmi trpiet. Dozil sa 13 rokov.

000001010006352901401193085465420854677508546810085479620854800708548076

skoda ze mnohych ludi viac trapia zvierata chovane na maso ako to v akych podmienkach ziju a pracuju ludia a deti a ktorych vyrobky si kupuju v kazdodennom konzume

ktovie ci vegani riesia v akych podmienkach sa produkuju banany, avokada a vsetko dalsie, ktore sa celorocne vozi tisice kilomterov k nam do europy

urcite ma mensi impakt na Zem ked budem takto chovat kraliky pre svoju rodinu a dam si to maso 1-2x do tyzdna ako to maval moj nebohy stary otec,
nez celorocne kupovat zeleninu a ovocie pestovanu v sialenych podmienkach a vozenu maximalne neekonomicky cez polovicu Zeme

ale kazdy podla vlastneho zdraveho rozumu
sucit je jedna vec a dolezita, druha dristat o veganstve v nasim zemepisnych podmienkach a kupovat si trendy elektroniku a stylove oblecko za ktorym je otrocka praca

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930854654208546730

Kosacka 6 valec

0000010100063529014011930854654208546719

:oD

00000101000635290140119308530761

Le Monde: Pesticídy zvyšujú riziko cukrovky a obezity
https://www.etrend.sk/ekonomika/le-monde-pesticidy-zvysuju-riziko-cukrovky-a-obezity.html

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

0000010100063529014011930853076108530997

To our knowledge, we are the first to demonstrate a sexually dimorphic obesogenic and diabetogenic effect of chronic dietary exposure to a common mixture of pesticides at tolerable daily intake (TDI) levels, and to provide evidence for a partial role for constitutive androstane receptor in an in vivo mouse model. This raises questions about the relevance of TDI for individual pesticides when present in a mixture.

original article

Metabolic Effects of a Chronic Dietary Exposure to a Low-Dose Pesticide Cocktail in Mice: Sexual Dimorphism and Role of the Constitutive Androstane Receptor
https://ehp.niehs.nih.gov/ehp2877/" target="_blank">
https://ehp.niehs.nih.gov/ehp2877/

00000101000635290140119308528982

pestovanie v kopčekoch:

Hügelkultur (German, meaning “hill culture” or “mound culture”) is the garden concept of building raised beds over decaying wood piles. Decayed timbers become porous and retain moisture while releasing nutrients into the soil that, in turn, promote root growth in plant materials. As the logs decay, they expand and contract, creating air pockets that assist in aerating the soil, allowing roots to easily penetrate the soil. This decaying environment creates a beneficial home to earthworms. As the worms burrow into the soil, they loosen the soil and deposit nutrient-rich worm castings, beneficial to plants. An earthworm can produce its weight in castings on a daily basis.

The best decayed wood for a Hügelkultur, according to A Growing Culture, comes from alders, applewood, cottonwood, poplar, maple and birch. Use wood products that have been in the process of decay for about a year (using green, or fresh, wood products will rob the soil of necessary nitrogen). Some wood products, like cedar and black walnut, should be avoided because they produce organisms that negatively effect plant growth.

0000010100063529014011930852898208540279

Z praktickeho hladiska podla mna v zasade nepouzitelne ak teda nehodlas na tom roky pestovat nieco invazivne napriklad matu.

Totiz jeden rok ked to zalozis to moze vyzerat efektne ... ale vies ako burina je vsade ... takze co sa ako snazis bude ti to prerastat. A dalsi rok nemas sancu to poorat ani prerylovat lebo vovnutri su konare. Haluzina sa pod zemou za rok nerozlozi, dokonca ani slama uplne.

Dobry napad su vyvysene plosiny. Len tam tiez treba zabudnut na nejaku mechanizaciu a tiez by som tam nevyhnutne nepchal odpad zo stromov. Ten sa da vzdy vyuzit inak. Ak mas na zahrade krb tak si na nom ugrilujes obed ked uschne ... pripadne ak je toho moc a mas stiepkovac spracujes systematicky na pouzitelnu drt ktorou obsypes napriklad vinic.

~ What a time to be alive... ~

000001010006352901401193085289820854027908546539

Mám vyvýšené záhony a každé 3-4 roky do každého z nich zakopávam tenké konáre z orezu stromov a prekvasenú burinu. Hore ešte pridávam kompost..(túto jeseň snáď aj hnoj) tak sa mi pôda zúrodňuje zhora aj zdola. Pre mňa je to hĺbková intenzívnejšia, ale praktická metóda.. hlavne ma s tým baví experimentovať a vytvárať v záhrade uzavreté cykly (konáre a burinu vracať do pôdy :)

Spaľovať malé konáre z orezu stromov je viac práce ako úžitku podľa mňa.
Kopem to ale ručne do hĺbky dvoch rýľov kvôli ílovitej pôde, ktorá sa zvykne dosť zhutňovať.

0000010100063529014011930852898208529108

Toto je celkom fajn.. napr. v extenzívnejšej záhradke kombinujem menšie konáre (nemusím drviť) z orezu stromov s prekvasenou burinou (kvôli dostatku dusíka) a na vrchu pôdy ešte kompost a mulč. Tie konáre a burina sú vlastne na recykláciu živín :)

000001010006352901401193085289820852910808529392

ja odkedy som presiel viac na eko-natural, mám preblém z nedostatkom konárov, len čo sa prirodzene odlomí, nejaké nápady?, kopicovanie niekto?, lieska?/...

00000101000635290140119308528982085291080852939208529963

stromy treba rezat, resp. z orezu susedovych kludne.. ja zas neviem co s tym, resp. viem nechavam to tak..

0000010100063529014011930852898208529108085293920852996308546546

môžeš povedať, že buduješ hmyzí hotel alebo hadovisko ;)

000001010006352901401193085289820852910808529392085299630854654608546561

Toto im znie divne, tak vzdy ked sa ma pytaju kedy to popalim hovorim ze “na jesen” a na jesen zas “na jar”. To ze v jednej kope su hady, v druhej jezko, v dalsej sa liahnu fuzace, a ze ked o 20-30 rokov dozije vedlahsi strom a novy zasadim na miesto kde som roky kopil porastie jak z vody, im nehovorim:)

00000101000635290140119308528982085291080852939208529963085465460854656108546613

peK!ne

0000010100063529014011930852898208529108085293920852996308530339

njn treba rezať, broskyne a nektarinky hlavne, trochu marhule a jablone na m9 ktoré som oľutoval že som posadil, ale s tým je zbytočná robota a to mi nezapadá do konceptu permakultúry

00000101000635290140119308516492

+ este dnes aj toto ak by niekto mohol
https://dennikn.sk/1163390/osem-domacnosti-sa-ucilo-zit-bez-odpadu-plast-vymenili-za-sklo-nakupuju-na-trhu-a-z-druhej-ruky/?ref=list

dakujem

Flicker
Żubr żuł żuchwą żurawinę

00000101000635290140119308514450

Pred časom tu bola debata na tému hnojiť či nehnojiť lúku.. V poslednom čísle časopisu Veronica som narazil na článok Mgr. Jana Mládka, ktorý by sa dal zhrnúť asi takto: "Ak je lúka druhovo bohatá, netreba ju hnojiť."

Dám sem celý článok, s dovetkom že všetkým ten časák odporúčam, predplatné na Slovensko stojí pár eur ročne.

Rozmanitost rostlin na loukách: nejen estetická záležitost, ale také záruka dlouhodobé produktivity
Jan Mládek

Při sklizni běžné jednosečné louky se každoročně odveze z jednoho hektaru ve 3 tunách sena zhruba 50 kg dusíku i draslíku, 20 kg vápníku, 5 kg fosforu i hořčíku. Dobrý hospodář ví, že pro udržení výnosu je potřeba louku hnojit, protože všechny výše uvedené živiny by rostlinám mohly v dalších letech scházet a sena by bylo postupně méně a méně. Podobnou odezvu jsme čekali i my na našich dlouhodobých pokusných plochách v Bílých Karpatech, kde jsme na části ploch každoročně sklízeli seno, ale tyto pozemky jsme nehnojili. Překvapivě tyto sečené plochy vyprodukovaly i po 7 letech ochuzování půdy o živiny stejné množství suché hmoty jako sousední plochy pasené nebo plochy ponechané ladem. A to hned ve dvou experimentech, v Brumově-Bylnici a na Lopenickém sedle.

Vyvstala řada otázek. Mezi nimi i ta základní: „Jsou naše pozorování náhoda?“ Pár dní pátrání ve vědeckých databázích však ukázalo, že nikoli. Tuto stabilitu produkce i bez hnojení zaznamenali také kolegové při svých pokusech v Estonsku i Německu. V jednom německém experimentu nedošlo k poklesu výnosu dokonce ani po 37 letech exportu živin jednou sečí ročně. Pokusy s tímto výsledkem najdeme v různých oblastech (nížiny i hory, mokrá i suchá stanoviště), ale jedna věc je přece jen spojuje. Jednalo se o louky s vysokou druhovou pestrostí, obvykle i s několika desítkami druhů. Na našich lokalitách rostlo 99 druhů rostlin z 27 čeledí v Brumově-Bylnici a 77 druhů z 21 čeledí na Lopenickém sedle na ploše dvou tenisových hřišť (asi 500 m2). Z toho logickým úsudkem plyne, že stabilita produkce luk je nějak spojena s druhovou pestrostí. Jak? Vždyť to odporuje všem snahám, které vidíme na zemědělských pozemcích.

Pro založení nové louky se používají druhově chudé směsi trav a jetelovin (o 5-10 druzích) a přibývání nových druhů se považuje za zaplevelování. Když se příchozích rostlin objeví moc, zemědělec raději louku přeorá a založí znovu. Je to výhodné? Dokud jsou k dispozici levná minerální hnojiva a od louky nechceme nic jiného než produkci maximálního množství sena, tak se alespoň z finančního hlediska rozorávání a opětovné zakládání luk zřejmě vyplatí. Prognózy však předvídají, že světové zásoby fosforu pro výrobu superfosfátových hnojiv budou vyčerpány do 40 let. Co poté? Bylo by dobré uvažovat již dnes o možnostech, jak udržet produkci luk i bez vydatného minerálního hnojení. Do běžné zemědělské praxe již dávno pronikla jedna zásadní inovace. Dusík můžeme dodat do louky každoročně hnojením (ledkem, močovinou nebo kejdováním) nebo tím, že spolu s trávou vyséváme nějaký druh bobovité rostliny. Jetel nebo vojtěška pomocí symbiózy s hlízkovitými bakteriemi mohou půdu každoročně obohatit až o 300 kg dusíku na jednom hektaru. Co ale rostliny dalších čeledí, mají schopnost také nějak přispívat k udržení úrodnosti půdy a pomoci předcházet poklesu produktivity při každoročním exportu sena a absenci hnojení?

Zpět k našim pokusům. Porosty na sečených plochách si udržely produktivitu zejména proto, že za zmíněných 7 let prošly zásadní změnou druhové skladby. Ve vegetaci se ve zvýšené míře začaly na úkor trav uplatňovat dvouděložné rostliny. Nebyly to dusík fixující bobovité, ale rostliny hlavně z čeledí (dále č.) hvězdnicovité, jitrocelovité, miříkovité, mořenovité, pryskyřníkovité, růžovité, třezalkovité a zimolezovité. Spousta druhů byla zastoupená do 5 % podílu biomasy, avšak obvykle dosahoval jeden druh až 15 % a dával sečeným plochám vzhled. V Brumově-Bylnici sečené plochy žlutě rozzářil svízel syřišťový (č. mořenovité), zatímco na Lopenickém sedle se na nich prosadila fialová barva v podání chrpy úzkoperé (č. hvězdnicovité). Na lokalitě se svízelem při odstraňování živin sečí silně ustoupila válečka prapořitá a na ploše s chrpou zase psineček obecný - trávy s hustým kořenovým systémem, který účinně sbírá živiny těsně pod povrchem půdy. Mělce kořenící trávy byly postupně nahrazeny hluboko kořenícími bylinami. Svízel i chrpa mají poměrně tlusté a málo větvené kořeny, nejtenčí jsou dvakrát silnější než kořeny trav. Půdní prostor, ze kterého mohou byliny přímo čerpat svými kořeny živiny, není příliš velký. Ten většině rostlin výrazně rozšiřuje mykorrhizní symbióza, tedy spolupráce s houbami, jež s rostlinou za cukry vyměňují minerální živiny. Mykorrhizu ovšem využívá velká většina rostlin, bylin i trav.

Kořeny dvouděložných bylin mají exsudáty, uhlíkaté sloučeniny (karboxylázy), které rozpouštějí minerály a uvolňují do půdního roztoku fosfor (živinu nezbytnou zejména v dělivých pletivech, zajišťující rychlý růst). Ten je dostupný nejen pro ně samotné, ale i pro okolní rostliny, které tuto schopnost nemají. Mobilizace fosforu dvouděložnými se využívá i v zemědělství. Leckde po světě se pěstují obilniny (pšenice či kukuřice) společně s dvouděložnými rostlinami, obvykle z čeledi bobovitých (hrách, bob nebo lupina), které obohacují půdu o nafixovaný dusík, ale i o zmobilizovaný fosfor. Obilniny prospívají růstu dvouděložných zase svou schopností uvolňovat z podloží do půdního roztoku železo a zinek pomocí fytosideroforů. Rostliny pak netrpí chlorózou listů a dobře fotosyntetizují. Společné pěstování poskytuje vyšší výnosy než pěstování v monokulturách, čemuž se odborně říká „overyielding“.

Experimenty v travních porostech po celém světě ukázaly, že diverzita rostlin má zásadní pozitivní efekt na produktivitu. Vliv rozmanitosti (například obohacení 4druhové směsi na 16druhovou) je zcela srovnatelný s minerálním hnojením (tj. aplikací 50 kg dusíku na hektar ročně) a je dlouhodobě stabilní, kdežto minerální hnojení ztrácí časem pro podporu výnosu účinnost. Pestrost rostlinného krytu jako taková tak pravděpodobně garantuje dlouhodobě stálý výnos sena z luk.

Schází vykonat ještě mnoho experimentů, abychom lépe pochopili dovednosti celé palety méně prozkoumaných rostlinných čeledí (viz box) a popsali mechanismy, které jev vysoké produktivity při vysoké rozmanitosti provází. Jedním z nich může být i následující fenomén. Kolegové v Krkonoších zaznamenávali několik let pozice druhů na trvalých plochách a zjistili, že řada druhů rostlin po louce putuje. Jinými slovy nevyrostou každý rok na stejném místě. Co je k tomu vede? Zřejmě nejen vyčerpané zásoby půdních živin. Jen zlomek druhů rostlin roste totiž dobře na vlastním substrátu (a ty jsou pak v přírodě hojné). Velká část druhů však na jednom místě brzy trpí patogeny (nepřátelskými bakteriemi a houbami) a roste lépe v půdě po jiných druzích, a sice nejlépe po druzích co nejméně příbuzných. Jestliže je tedy porost na louce dostatečně pestrý, je mnohem jednodušší nepříznivé mikroflóře utéct a v dalším roce vyrůst s obvyklou silou a vyprodukovat podobné množství nadzemní biomasy.

Objevíte-li na loukách ostřice, což jsou trávám podobné rostliny, ale s trojhrannou lodyhou, vězte, že jste na místě s extrémním nedostatkem fosforu. Ostřice (principiálně nemykorrhizní, tedy nespolupracující s houbami) si tento prvek umí obstarat i tam, kde jiným rostlinám nepomůže ani soužití s houbami. Umožňují jim to tzv. mrkvovité kořeny (dauciform roots) vylučující kyselinu citronovou. Přestože byly popsány již v 70. letech na jiných šáchorovitých rostlinách v Austrálii, jejich výskyt u evropských druhů ostřic vědci zaznamenali až v posledních letech. Z běžnějších lučních druhů je najdeme u ostřice bledavé, o. horské, o. chabé, o. jarní, o. plstnaté, o. prosové, o. rusé či o. srstnaté. Stejnokláskové ostřice (podrod Vignea) tyto specializované kořeny nedělají, ale pro změnu uvolňují do půdy kyselinu šťavelovou, která jim fosfor z podloží vydoluje také. Nejsou to tedy pouze dvouděložné byliny, které umí zpřístupnit fosfor.

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. - rostlinný ekolog na katedře ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci, zodpovědný za údržbu dlouhodobých pokusů v lučních porostech Bílých Karpat běžících od roku 2004 dosud, viz web http://grasslandecology.euweb.cz

login::		password::
	name:: id::